BBC Dokument o klimatických změnách: Přehled a souvislosti

Vlivný britský politik Jacob Rees-Mogg prohlásil, že „BBC oficiálně vytváří fake news. Už je pozdě ji zachránit,“ o BBC - vlajkové lodi všech veřejnoprávních médií, od které nekriticky přebírá informace i Česká televize. V řadě dalších zemí už informace z BBC neberou vážně.

V roce 2007 Klaus v pořadu HardTalk britské stanice BBC prohlásil o klimatické změně: „Toto není vědecká debata, je to politická debata, ideologická debata.“

Klimatická změna a její dopady

Skleníkový efekt je známý již od první poloviny 19. století díky Josephu Fourierovi. Skleníkové plyny rozptylují tepelné záření ze Slunce, díky čemuž se neodráží nazpět do vesmíru, ale část ho zůstává v atmosféře, či je odraženo zpět k zemi. Koncentrace skleníkových plynů je v atmosféře velmi nízká - například koncentrace oxidu uhličitého se posledních 400 tisíc let pohybovala mezi 180-300 ppm. Přesto je to množství, které je dostatečně účinné na to, aby zvyšovalo průměrnou teplotu Země o 33 stupňů. Bez zachycování tepla skleníkovými plyny by byla planeta Země neobyvatelná, s průměrnou teplotou někde kolem 18 stupňů Celsia pod nulou.

Ovšem během industriální revoluce, která znamenala nástup spalování fosilních paliv jako primárního zdroje energie, začal vědce zneklidňovat objem a rychlost přibývání skleníkových plynů v atmosféře. Dnes dosahují hodnoty oxidu uhličitého v atmosféře hodnoty 407 ppm. Taková koncentrace je nejvyšší za poslední miliony let. Naposledy byla v atmosféře podobná koncentrace oxidu uhličitého zřejmě před 25 miliony lety. Hladiny oceánů byly tehdy o 25-40 metrů výš, než je tomu dnes.

Jedním z destruktivních dopadů globálního oteplování je zvyšování hladin oceánů, které můžeme pozorovat od roku 1900. Před tímto datem trvalo zhruba třítisícileté období stability. Růst hladiny oceánů s roztávajícími ledovci a rozpínavostí ohřívané vody stále pokračuje. Oceány již dnes postupně zaplavují některé ostrovy a pobřežní města. V pobřežních oblastech dnes žijí miliardy lidí, a proto existují pro následujících sto let předpovědi masivních migračních vln, proti nimž je současná uprchlická krize pouhým pseudoproblémem.

Čtěte také: Řešení klimatických změn

Ke klimatické nestabilitě přispívá řada faktorů. Oceány spolu s polárními ledovci fungují jako „klimatizace“ zemské atmosféry. Polární ledovce díky své bílé pokrývce odrážejí většinu sluneční energie zpět do vesmíru. Oceány nás zas chrání před projevy klimatických změn tím, že „zachytávají“ přebytečné teplo. Jak ovšem ochlazují atmosféru, samy se rapidně ohřívají. To představuje velké riziko pro mořský život, který je navíc sužován i dalšími problémy - ztrátou kyslíku a okyselováním oceánů způsobenými rozpouštěním oxidu uhličitého v mořské vodě.

Korály jsou ale pouze lakmusovým papírkem, které ukazují obecnější trend. Tání polárních ledovců přivádí studenou vodu do ohřívajících se oceánů, čímž se zvyšuje teplotní gradient vody (teplotní rozdíl mezi teplou a studenou vodou), který dodává energii bouřím. Ty jsou posilovány i tím, že se v teplejším klimatu odpařuje více vody a že teplejší vzduch může díky vyššímu rosnému bodu více vody také udržet. Tyto faktory vedou ke zvýšené intenzitě bouří, hurikánů, záplav a sněhových kalamit.

Nová klimatická éra bude znamenat také změny oceánských a atmosférických proudů, srážkových průměrů a chování podzemní vody. Náhlé změny v distribuci vody a sucha budou pro mnoho lidí tragické. Budou znamenat nejen větší rizika záplav, ale také sucha a s ním souvisejících požárů. Růst frekvence, doby a rozsahu požárů bude se vzrůstající teplotou nelineární. Vlna požárů ohrožuje nejen suché oblasti, jako jsou Středomoří nebo Kalifornie, ale také například Grónsko.

V planetárním horizontu je ale důrazným varováním osud Venuše - planety svou velikostí a přibližnou vzdáleností od Slunce nejvíce podobnou Zemi. Venuše měla dříve příznivé klima a oceány s vodou, ty se ale postupně vypařily a skleníkový efekt proměnil planetu v peklo s průměrnými teplotami kolem 450 stupňů Celsia a dešti kyseliny sírové.

Dezinformace a popírání klimatické změny

V médiích a veřejném mínění ale přesto přetrvává dojem, že mezi vědci panuje v této oblasti nevyřešený spor. Jak se ovšem ukázalo, dojem tohoto sporu nevznikl náhodou.

Čtěte také: Budoucnost přírody

Fred Singer se po konci aktivní kariéry zkrátka stal člověkem, který se nechává najímat různými průmysly, aby svoji vědeckou autoritu používal k vytváření atmosféry pochybností o dosavadním vědeckém poznání. Ve službách tabákového průmyslu pomáhal oddalovat regulaci podnikání o desítky let. Desítky let, které znamenaly miliardy, desítky miliard dolarů v něčích kapsách.

Podstatou kampaně bylo vytvořit dojem vědecké kontroverze, vytvořit pochyby nad vědeckým poznáním a tím zdržet legislativní regulace, které by znamenaly pro korporace ztráty zisků.

Z uniklých interních dokumentů společnosti ExxonMobil vyplývá, že společnost měla již od osmdesátých let vlastní výzkum na téma klimatických změn a věděla o rizicích, které přinášejí. V téže době ovšem ExxonMobil posílal stovky milionů dolarů na kampaň, která tvrdila přesný opak.

Richard Brulle identifikoval 91 organizací s celkovými příjmy 900 milionů dolarů ročně, které přijímají peníze od ropného průmyslu a popírají klimatickou změnu.

Klaus vytrvale opakuje mnohokrát vyvrácené lži - například tvrdí, že IPCC použil záměrně zkreslený graf vývoje teploty v posledních staletích, který ukazoval současný bezprecedentní růst teplot. Nicméně Mannova paleoklimatická rekonstrukce byla mezitím potvrzena minimálně dvanácti nezávislými studiemi, včetně nezávislé komise Národní Akademie věd USA. I kdyby byl Mannův graf chybný (ovšem není), existuje nespočet dalších důkazů, které Klaus ignoruje. Místo toho předkládá (v lepším případě) selektivně vybraná, chybně interpretovaná a mizerně zdrojovaná data od lidí, kteří jsou placeni fosilním průmyslem.

Čtěte také: Ochrana přírody v ČR

Aktuální události a legislativa

• EU ETS 2: Rozšíření systému emisního obchodování na další oblasti vyvolává horlivé diskuse.

• Klimatické žaloby: Evropský soud pro lidská práva se vyjádřil k procesním povinnostem států v souvislosti s ochranou klimatu a lidskými právy.

• Nález Ústavního soudu: Ústavní soud zamítl ústavní stížnost ve věci tzv. české strategické klimatické žaloby.

• Poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora: Vyjasňuje některé otázky klimatického práva a otevírá nové pohledy na interpretaci klimatických povinností států.

• Případ Lliuya v. RWE: Velcí emitenti skleníkových plynů mohou být u německých soudů pohnáni k soukromoprávní odpovědnosti za škody způsobené změnou klimatu.

• Případ Shell: Odvolací soud v Haagu zrušil rozhodnutí, které ropné společnosti Shell uložilo povinnost snížit emise skleníkových plynů, ale upřesnil některé povinnosti společností ve vztahu ke klimatické změně.

• Francouzský zákon o náležité péči podniků: Vyžaduje, aby společnosti přijaly opatření k prevenci porušování lidských práv, zdraví a životního prostředí související s jejich činnostmi v celém svém dodavatelském řetězci.

• Odsouzení klimatických aktivistů: Ve Spojeném království a západní Evropě se zhoršují podmínky klimatických aktivistů.

• Zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie: Cílem je minimalizace administrativních bariér pro navýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů.

• Evropský parlament schválil změny směrnice o nekalých obchodních praktikách: Zakazují se tvrzení o „klimatické neutralitě“ výrobků a služeb opírající se o uhlíkové kompenzace.

Klimatická změna v České republice

Česká Republika dodržela k roku 2020 národní závazky ke snížení emisí u všech stanovených znečišťujících látek. Významně klesly emisní hodnoty NOx a SO2, a to mezi lety 2005-2020. Oproti tomu emise NH3 a PM2,5 v posledních dvou letech stagnují a hodnoty NOx se v roce 2021 oproti roku 2020 zvýšily.

V Česku chřadnou a odumírají smrky v důsledku sucha a měnícího se klimatu. Postiženy jsou smrky všech věkových stupňů, vypěstované uměle i z přirozené obnovy. V suchem oslabených porostech je pak výrazný následný výskyt václavek a škůdců, zejména podkorního hmyzu.

Studie Českého hydrometeorologického ústavu ukazuje jasný trend: ve srovnání s obdobím 1961-1990 je v období 1991-2020 v průměru o 40 centimetrů sněhu za rok méně. Ubylo také dnů, kdy leží alespoň jeden centimetr sněhové pokrývky. Sníh navíc častěji taje i uprostřed zimy - krátké epizody, kdy se krajina zahalí do bílé, rychle střídají teplá období.

Zvyšující se riziko horkých vln přináší i vyšší riziko pro zemědělce. Fenomén, který byl v Česku ještě v 80. letech minulého století prakticky zanedbatelný, nabírá na síle. Zatímco dosud se objevuje převážně v nížinách, do budoucna klimatologové na základě modelů předpokládají, že se bude ve značné míře týkat i středních poloh.

Monika Hlavsová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR představila nový nástroj včasného varování před klimatickými riziky. Unikátní web Clim4Cast dokáže předpovídat extrémní projevy sucha, veder a požárů v sedmi zemích a umožňuje tak úřadům, záchranářům i veřejnosti připravit se na nebezpečí dříve, než nastane.

Řešení a adaptace

Pařížská úmluva představuje jistý průlom pozitivním směrem, rozhodně však není dostatečná. Bude třeba razantně většího snížení emisí skleníkových plynů a pravděpodobně i vyvinutí zařízení na zachycování oxidu uhličitého z atmosféry.

Dne 17.1.2024 Evropský parlament schválil změny směrnice o nekalých obchodních praktikách a směrnice o právech spotřebitelů, které mimo jiné souvisí s climate-washingem a trvanlivostí výrobků.

Regenerativní zemědělství se po letech vědeckých pokusů i praktického užití jeví jako možnost, jež může pomoct řešit některé problémy konvenčního zemědělství a dopadů klimatické změny. Klíčovým benefitem je schopnost ukládat uhlík v půdě.

Globální dohoda COP28

Zástupci téměř dvou stovek zemí se na klimatické konferenci COP28 v Dubaji shodli na potřebě odklonu od fosilních paliv. Dohoda vyzývá k „odklonu od fosilních paliv v energetických systémech, a to spravedlivým, řádným a rovnocenným způsobem (...) tak, abychom do roku 2050 dosáhli uhlíkové neutrality v souladu s vědeckými poznatky“.

Dohoda rovněž vyzývá ke ztrojnásobení kapacity obnovitelných zdrojů energie na celém světě do roku 2030, k urychlení úsilí o snížení spotřeby uhlí a k rozvoji technologií na zachycování a ukládání uhlíku.

Tabulka: Emise v České republice (2005-2021)

tags: #bbc #dokument #o #klimatických #změnách #seznam

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace nebezpečného odpadu v obci
• Stopové Prvky v Ekologickém Zemědělství
• Kam na výlet v Praze do přírody?
• Udržitelná budoucnost skrze environmentální management
• Evropský kontext znečištění atmosféry