V současnosti se začíná více dbát na přirozené průtokové funkce a ekologický stav vodních toků, případně na jejich pobytové a rekreační funkce. Revitalizace vodních toků ve volné krajině i v zastavěných územích patří ve vodohospodářsky pokročilejších zemích ke standardním činnostem. U nás si již vodohospodářská praxe, chtíc nechtíc, musela na revitalizace ve volné krajině začít zvykat.
Přírodě blízká opatření (PBO) představují přírodní/polopřírodní prvky, které se inspirují v přírodě a využívají přírodní procesy k řešení společenských výzev. Typicky kombinují:
Mezi tato opatření se řadí zelené střechy a fasády, které snižují přehřívání města, zachycují dešťovku a zvyšují estetickou hodnotu prostředí. Revitalizace potoků a říčních břehů, které kromě ekologických přínosů zvyšují odolnost proti povodním. Zeleň na školních dvorech, která podporuje kontakt dětí s přírodou a zlepšuje mikroklima v okolí. Dešťové zahrady, které zachycují srážky z okolních zpevněných ploch. Městské divočiny a polopřírodní biotopy, které poskytují prostor pro spontánní přírodu a zároveň chrání opylovače.
PBO ukazují, že řešení ekologických problémů nemusí být vždy pouze technické a nákladné, ale naopak mohou být přirozené, jednoduché a často i levnější. Čím dál častěji pak můžeme narážet na členění, kdy vedle opatření založených na šedé a zelené infrastruktuře pracujeme s hybridní infrastrukturou.
V rámci Nature Positive Economy získávají přírodě blízká opatření strategický význam. Evropská komise, OSN i světové ekologické instituce se shodují, že právě PBO představují klíčový nástroj pro adaptaci na změnu klimatu, mají obrovský potenciál v boji proti úbytku biodiverzity a zároveň jsou ekonomickou příležitostí, vytvářejí nová pracovní místa a podporují lokální firmy (např. zahradnické podniky, projektanty).
Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách
Podle zprávy OSN přitom většina financování PBO dnes pochází z veřejného sektoru. To znamená, že je na dosah i pro menší města, neziskovky nebo komunitní projekty. Právě díky dotačním nástrojům a legislativní podpoře se začínají PBO stávat běžnou součástí urbanistického plánování.
Nejvýznamnějším prvkem ochrany před povodněmi v povodí horní Opavy je nádrž Nové Heřminovy. Jedná se o nádrž s převládajícím účelem ochranným (VRO = cca 11 mil. m³) a s relativně malým zásobním objemem (VZ = cca 3 mil. m³). Retenční objem je vymezen pro zachycení vrcholové části hydrogramu povodně nad průtokem 100 m³/s, ve funkci tedy bude při povodních s kulminačním průtokem nad cca Q10 ~ Q20.
Protože jsou povodňové průtoky u povodní s menšími N - letostmi přepouštěny bez ovlivnění, jsou v úseku od nádrže po město Krnov navržena souvislá opatření pro zvýšení a sjednocení úrovně ochrany před povodněmi. Pod městem Krnovem jsou tato opatření navržena jako samostatná pro ochranu jednotlivých sídel. V úseku pod Krnovem, kde řeka Opava tvoří státní hranice České republiky s Polskou republikou, byla navržena opatření zajišťující srovnatelnou úroveň ochrany na obou stranách státních hranic.
Pro omezení škod způsobených přívalovými povodněmi je v celkové koncepci začleněn soubor suchých nádrží. Pro zlepšení hlásné a předpovědní služby správce toku a pro potřeby dispečerského řízení bylo navrženo doplnění stávající sítě srážkoměrných a limnigrafických stanic (nové srážkoměry v ČR a v Polsku a 7 nových limnigrafických stanic v ČR).
V povodí řeky Opavy je od konce 90. let minulého století používán pro simulaci, predikci a operativní řízení povodňových průtoků způsobených regionálními srážkami model HYDROG (Starý, 1991-2011). Pro uvedené účely je využíván jak státním podnikem Povodí Odry, tak ČHMÚ. Proto byl tento model zvolen jako nástroj pro simulaci povodňových průtoků a posouzení účinnosti zvažovaných opatření.
Čtěte také: Více o rizicích v přírodě
Bilančním výpočtovým modelem byla prověřena zásobní a ochranná funkce nádrže Nové Heřminovy. Nádrž bude mít specifický provozní režim, který vyplývá z relativně malého ochranného prostoru. Povodně s kulminacemi do 100 m³/s budou propouštěny spodními výpustmi, a nedojde k vzestupu hladiny. To znamená, že ani desetileté povodně (Q10 = 91,3 m³/s) nezpůsobí vzestup hladiny s výjimkou situací, kdy bude účelné provést dispečerskou manipulaci ve prospěch sídel pod soutokem s Opavicí.
Významný krajinný prvek podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně přírody a krajiny) "jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy a území, na nichž probíhá přírodě blízká obnova těžbou narušeného území podle plánu nebo dokumentace uvedených v § 4 odst. 6. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků.“
Významné krajinné prvky jsou podle § 4 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k jejich poškození nebo zničení nebo k ohrožení či oslabení jejich ekologicko-stabilizační funkce, je třeba závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.
Významné krajinné prvky „ze zákona“: Les, Rašeliniště, Vodní tok, Rybník, Jezero, Údolní niva.
Hlavní principy a zásady návrhu přírodě blízkých protipovodňových opatření:
Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě
Protipovodňová opatření na Poříčí jsou hotová. Chrání před velkou vodou a zároveň otevírají řeku lidem. Odbourání kamenných zdí, rozšíření koryta řeky, modelace břehů a stavba protipovodňových stěn - to je ve zkratce popis jednoho z nejnáročnějších projektů, který se v posledních letech v centru Brna stavěl. Jedná se o protipovodňová opatření (PPO) na řece Svratce, která vznikla v úseku od Riviéry po most na Uhelné i díky výrazné evropské dotaci.
Zkouška připravenosti: Na nové náplavce nacvičili instalaci mobilních protipovodňových prvků. Nový úsek protipovodňových opatření na Poříčí je součástí rozsáhlého systému technických úprav, které mají za cíl ochránit Brno před povodněmi a zároveň proměnit okolí řeky ve kvalitní veřejný prostor. Součástí systému přitom nejsou jen trvalé stavební prvky, ale i mobilní ochranná opatření. Ta slouží k ochraně částí, které nelze řešit klasickými pevnými konstrukcemi - například prosklené vstupy do objektů.
V centru pozornosti se čím dál častěji ocitá koncept tzv. Nature Positive Economy (zkráceně NPE) je pojem, který by se dal jednoduše přeložit jako „Ekonomika příznivá pro přírodu“ a popsat takto: Vracet přírodě víc, než kolik si z ní bereme. Nejde přitom jen o snížení negativních dopadů lidské činnosti. Jde o aktivní obnovu přírodních systémů, o tvorbu prostředí, kde mohou prosperovat lidé i příroda společně. Ať už jde o městské parky, krajinu za městem, nebo nové způsoby hospodaření a navrhování veřejného prostoru. Nedílnou součástí jsou pak přírodě blízká opatření.
Nature Positive Economy je tedy taková ekonomika, jejíž výsledkem je čistý přírůstek přírody. Jinými slovy součet všech lidských a ekonomických aktivit vede k tomu, že přírody přibývá, místo aby mizela.
Revitalizace městského prostředí je klíčovým prvkem moderního urbanismu. Význam přírodě blízkých opatření při revitalizaci je nezpochybnitelný a nabízí řadu výhod. Tato opatření zlepšují životní podmínky ve městech, podporují biodiverzitu a tím celkovou ekologickou rovnováhu, jsou nenáročná na údržbu a v neposlední řadě mohou být i finančně výhodná.
Přírodě blízká opatření by měla být proto prioritou ve strategiích rozvoje měst a urbanistických plánech po celém světě. Důvěra, spolupráce a ochota se učit jsou základy, na kterých může Nature Positive Economy vyrůst i v našich městech.
tags: #prirode #blizka #opatreni #definice