Benefity pobytu v přírodě pro člověka

Všichni jsme si jistě vědomi toho, že trávit čas venku a v přírodě je pro nás velice zdravé a přínosné. Jak je však již dlouho známo, pobyt v přírodě je pro člověka velmi prospěšný. A nemusí to být zrovna aktivní a vrcholový sport! Stačí obyčejná procházka nebo jen "bytí" v přírodě!

Kolik času trávíme v přírodě? Tuto otázku by si měl položit každý z nás. Do přírody můžeme vyrážet za zábavou, za poznáním ale také se tím staráme o své zdraví.

Vliv přírody na zdraví člověka

Podle nové finské studie (01/2023), která shromáždila odpovědi od 16 000 lidí, je každý výlet do zeleně (lesa, hory, pole, dokonce i městského parku) velmi smysluplný a má mnoho zdravotních přínosů. Ti, kteří chodili do přírody 3-4krát týdně, měli o 33 % nižší pravděpodobnost, že budou brát léky na depresi nebo úzkost, o 36 % nižší pravděpodobnost, že budou brát léky na krevní tlak, a o 26 % nižší pravděpodobnost, že budou potřebovat léky na astma. To bylo srovnáváno s lidmi, kteří chodili do zeleně 1x týdně. Pravděpodobnost, že budou muset brát léky, se ještě více snížila, pokud lidé chodili do přírody 5x týdně - konkrétně o 41 %.

Jak ukazují studie, 10 minut v přírodě vám sníží krevní tlak. 20 minut vám zlepší náladu. Hodina zostří vaši pozornost. 2 hodiny pomohou vašemu imunitnímu systému se zotavit. 5 hodin v přírodě měsíčně podpoří příliv pozitivních emocí. Jo, a 3+ denní túra přináší nespočet výhod - od stabilizace hladiny cukru v krvi přes snížení hladiny stresových hormonů až po posílení imunity, pocit větší vitality a snížení únavy a deprese.

V mnoha zemích (všechny skandinávské země, Anglie, Německo, Japonsko, Kanada atd.) lékaři přímo předepisují pobyt a procházky v přírodě jako terapii. V jiných (kolébkou je Japonsko) existují "centra" přímo v lese, kam si lidé chodí dělat tzv. lesní lázně - pozorovat hvězdy, poslouchat zvuky lesa, ležet na trávě nebo pod stromy; pomalu a vědomě dělat krátké procházky v přírodě. Příznivý vliv na zdraví má i samotná chůze v přírodě.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Vezměme si příklad, kdy se vydáme se procházku do lesa. Jít na procházku do přírody je pro nás lepší než procházka městem. Samozřejmě, stále se jedná o procházku a chůze je pro nás velice zdravá, ale na rozdíl od procházky městem v přírodním prostředí můžeme pozorovat fraktály. Fraktály jsou samo se opakující vzory v různých měřítkách. Tyto úrovně opakujících se vzorců jsou jev, na který si naše vnímání velice rychle zvyklo. Díky fraktálům se v přírodě cítíme klidnější - je to jako pohled na náš přirozený domov. Samotná studie uvádí, že lidskému mozku trvá detekce fraktálů pouhých 50 milisekund.

Richard Taylor z Univezity v Oregonu se v návaznosti na výsledky studie spojil s psycholožkou Margaret Sereno a architektem Ihabem Elzeyadim, aby mohl lidem vrátit jejich přirozené a relaxační fraktály.

Příroda a psychické zdraví

Okolní prostředí nás dokáže velmi ovlivňovat, a pokud jsme schopni sladit náš rytmus s rytmem prostředí, cítíme velké uspokojení. Možná i proto pomáhá pobyt v přírodě odbourat stres, snižovat úzkosti a deprese. Zlepšuje kognitivní funkce jako je pozornost či paměť, takže jsme vnímavější jak vůči svému okolí, tak vůči sobě. Máme lepší náladu, jsme spokojenější a vnímáme lépe svoji hodnotu. A nejsme to jen my dospělí, na koho příroda působí pozitivně. Uvádí se, že děti, které tráví více času v zeleni, jsou odolnější vůči nepříjemným událostem v životě.

Z pohledu psychologie je významná teorie obnovy pozornosti od manželů Kaplanových, profesorů environmentální psychologie na univerzitě v Michiganu, která vychází z úvahy, že existují dva druhy pozornosti. Jsou jimi pozornost přímá, tedy záměrná a soustředěná, nebo pozornost nedobrovolná, tzv. bezděčná, kdy nás naopak něco tak zaujme, že tomu věnujeme pozornost sami od sebe. Když to s přímou pozorností přeženeme, například při náročném dni ve škole, začneme být unavení, často i podráždění a impulzivní. Proto může být přínosné využít způsobů, jak přímou pozornost obnovit, například právě pobytem v přírodě. Nemusíme kvůli pravidelnému odpočinku vyrážet na horské expedice, bohatě stačí, když si občas práci či učení vezmeme ven do parku. Přírodu navíc vnímáme jako krásnou. Určité přírodní struktury spouštějí v mozku aktivitu, která nám přináší příjemné pocity. Mezi tyto struktury patří například fraktály, tedy pravidelné geometrické obrazce, které v jakémkoliv měřítku zachovávají určitý motiv. V přírodě je můžeme najít třeba v podobě vloček, listů kapradin nebo mraků.

Tabulka: Pozitivní vliv času stráveného v přírodě

Příroda a oddíl

Protože je pobyt v přírodě součástí skautské výchovné metody, pro většinu z nás není ničím nepřirozeným. Naopak je pevnou součástí oddílového života a asi si těžko dokážeme představit skauting naprosto odtržený od kontaktu s přírodou a pobytu v ní. Není však třeba čekat s cestou do přírody na víkendové výpravy. Venku můžeme trávit čas i na schůzkách a to nejen v létě a za ideálního počasí. Pro děti je velmi přínosné, když mohou vnímat proměnlivost přírody, protože se snaží změny pochopit a zapamatovat si je, a to posiluje jejich kognitivní vývoj. Nemusíme ani cestovat daleko - změny v přírodě můžeme sledovat klidně v okolí klubovny. Můžeme se je pokusit pozorovat a zaznamenávat právě v místě, které důvěrně známe, trávíme v něm čas pravidelně a můžeme si tak všímat proměn v průběhu celého roku. Nesnažme se však za každou cenu veškerý čas strávený s dětmi v přírodě vyplnit nějakou hrou nebo jiným předem připraveným programem. Dejme dětem čas na to se s přírodou okolo seznámit a přijmout ji jako parťáka, se kterým se mohou cítit bezpečně a který přináší nové podněty pro jejich dobrodružství. Stačí jen vnímat, kolik zajímavého toho okolo nás je, cákat se v potoce, lézt po stromech nebo stavět bunkry. Právě tyhle situace nás dokáží ukotvit v přítomnosti a sbližují nás s naším prostředím. Z výzkumů navíc vyplývá, že děti, které mají možnost trávit čas nestrukturovanými aktivitami, mají jednak lepší motorické dovednosti, rovnováhu a koordinaci pohybu, navíc si ale také dovedou lépe stanovovat své cíle a dosahovat jich.

Čtěte také: Dopady lidské činnosti na vodní zdroje

Je také dobré, když dovedeme v dětech vzbudit zájem o jejich bezprostřední okolí. Protože je naše krajina člověkem velmi ovlivněná a s lidskou aktivitou neodmyslitelně spjata, můžeme si vypomoci různými příběhy, které se v dané krajině odehrály a které ji třeba i utvářely. Například pokud v okolí klubovny nebo místa výpravy existovala stará obchodní cesta, můžeme toho využít při výběru tématu schůzky či výpravy. Na chvíli se můžeme stát středověkými obchodníky a zakládat nová města a osady podél cesty. Hry, které využívají potenciál místa, kde se odehrávají, nás vedou k lepšímu porozumění utváření krajiny a pochopení místa. S dětmi pozorujeme přírodu v mnoha jejích podobách, v různých obdobích roku. Na výpravách můžeme narazit na úplně jiný typ krajiny, než kterou máme u klubovny nebo v okolí místa, kde bydlíme. Často je to nové pro nás všechny. O tom, co vidíme a zažíváme, se můžeme společně bavit, snažit se to popsat a pochopit (o pozvolném prozkoumávání přírody okolo nás s postupem věku a hledání vztahu ke krajině našeho dětství si přečtěte více v článku Výpravy a vycházky do přírody od Daniela Vychodila - Simby).

Děti si budují vztah k přírodě i prostřednictvím její krásy. Přírodou se můžeme inspirovat při rukodělných a výtvarných aktivitách. Nápady na výtvarné aktivity využívající potenciál přírody nalezneme třeba v odborce umělec přírody. Pro všechny věkové kategorie, ale pro ty starší obzvlášť, je důležité, když mohou přírodu vnímat v delším časovém úseku a opravdu se na ni naladit. Nejlepší je prostě vyrazit na čundr do hor nebo na víkendovou výpravu pod širák. U menších dětí bychom však neměli zapomínat na to, že při pobytu v přírodě je velmi důležitý pocit bezpečí. Když děti na začátku neodstrašíme, je pravděpodobnější, že ji i v budoucnu budou více vyhledávat.

Příroda a každodennost

Pokud bychom hledali údaje o tom, jaké je minimum času stráveného v přírodě, které má na naše duševní zdraví pozitivní vliv, dobereme se k poměrně nízkým časovým údajům. Podle studie provedené na univerzitě v Essexu je největší pozitivní dopad na naše zdraví, pokud v přírodě trávíme okolo 120 minut týdně. Každý čas, který strávíme mezi stromy, na louce nebo v parku, se počítá.

Kdybychom se vrátili k doporučením výzkumníků, narazíme na tzv. pyramidu přírody od Tima Beatleyho, který tvrdí, že bychom si každý den měli udělat prostor pro procházku v parku nebo lesíku. Třeba když jdeme do školy nebo práce. Jednou týdně pak můžeme vyrazit na delší procházku, jednou měsíčně na pořádný výlet a jednou za rok se ztratit na týden v divočině. To může krásně odpovídat programu oddílů, kdy se každý týden podíváme do lesa za klubovnou, jednou měsíčně vyrazíme na výpravu za město a v létě vyrazíme do hor. Pro naše denní potřeby navíc nemusíme hned vyhledávat horskou divočinu, i když by to bylo samozřejmě skvělé. Pozitivně nás ovlivní i procházka alejí nebo parkem.

Jules Pretty, profesor na univerzitě v Essexu zaměřený na životní prostředí a společnost, mluví o tom, že benefity získáváme ze tří rozdílných typů aktivit spojených s přírodou. Prvním typem je pozorování přírody z okna nebo sledování dokumentu o divočině. Druhou skupinou je čtení nebo povídání s kamarády venku. A třetí skupinu tvoří zahradničení, turistika či jiné, bezprostředně s přírodou spojené nebo na ní závislé aktivity. Regenerační účinek přírody dokáže umocnit fyzická aktivita sama o sobě přispívající k psychické pohodě. Obecně také platí, že sport v přírodě má na naši psychiku ještě lepší účinek, než sport vykonávaný v umělém prostředí (tipy na fyzické a sportovní aktivity vhodné do přírody najdete v našem starším článku Prolnutí těla s přírodou).

Čtěte také: Více o vztahu člověka a přírody

Schopnost pomáhat nám udržet si dobrou náladu, klid a vyrovnanost mají vlastně všechny venkovní aktivity. Je na nás, jestli budeme pěstovat ředkvičky (do toho se můžeme pustit klidně s malými světluškami a vlčaty), se skauty lézt po horách a jezdit na vodu nebo sami běhat a procházet se s pejskem. Z terapeutického účinku přírody můžeme čerpat mnoha způsoby, ať už sami nebo s oddílem. Teď je na nás, jakou cestu zvolíme jako nám nejbližší. Možností je spousta!

Děti venku v přírodě: ohrožený druh?

V dnešní uspěchané době plné technologií a městského shonu se stresové stavy stávají stále častějšími problémy moderní společnosti. Statistiky ukazují, že i problémy s duševním zdravím jsou na vzestupu. Podle Světové zdravotnické organizace se počet lidí trpících depresí a úzkostnými poruchami mezi lety 1990 a 2013 zvýšil o téměř 50 %. Zatímco se mentální onemocnění typu úzkosti, deprese a další nemoci, ke kterým je zapotřebí lékařské diagnostiky, léčí předepsanými léky a terapiemi, krátkodobé stavy jako pokles nálady či vyčerpání je leckdy možné uzdravit svépomocí. Odborníci se shodují na jednom účinném řešení - trávit více času v přírodě. Tento jednoduchý lék je dostupný téměř každému a nabízí širokou škálu benefitů pro naše duševní zdraví.

„Většina lidí má v hlavě obraz mladých hlavně asi před obrazovkami digitálních zařízení. Dlouhodobě ale u nich naopak sledujeme trend potřeby vyrazit do přírody. Ať už je to z důvodu načerpání síly, získání klidu nebo potřeba zažít něco opravdového mimo virtuální prostředí. I krátké výlety do přírody mohou mít překvapivě významný pozitivní vliv na naši psychiku. Jednodenní výlety nabízejí širokou paletu možností, mezi jinými například: procházku v městském parku nebo lese, piknik na louce, objevování a prozkoumávání nových míst, pozorování ptáků či zvěře, fotografování přírody, hledání geokešek. Na základě studií se však předpokládá, že spodní hranice této doby se pohybuje okolo 2 hodin za týden. Toto množství času bylo spojeno jak se zlepšením duševní pohody, tak i s lepším fyzickým zdravím. Delší pobyty mohou mít ještě výraznější a dlouhodobější účinky na naše duševní zdraví.

Ať už si vyberete krátkou procházku v městském parku, víkendový pobyt v horské chatě, nebo dobrodružné spaní pod širákem, čas strávený v přírodě může výrazně přispět ke zlepšení duševního zdraví. Důležité je najít formu pobytu v přírodě, která vám osobně vyhovuje, a postupně ji začleňovat do svého životního stylu. Začněte třeba krátkými procházkami v parku a postupně se propracujte k delším výletům nebo víkendovým pobytům.

Návštěva pobřeží a její vliv

Návštěva pobřeží vám může pomoci zbavit se stresu a být aktivnější - a může dokonce změnit způsob, jakým se vyrovnáváte s bolestí. Pobřeží je odedávna místem léčení. V Evropě 18. století lékaři předepisovali pobyt na pláži při různých onemocněních, od tuberkulózy po lepru. Přestože prvky této rané mořské terapie byly od té doby vyvráceny, moderní věda stále zjišťuje, že příroda je pro nás prospěšná.

V roce 2010 White a jeho kolegové zjistili, že lidé mají sklon hodnotit fotografie přírodního a městského prostředí jako atraktivnější a regenerační, pokud je na nich nějaký vodní prvek. Tato studie, od té doby více než tisíckrát citovaná, pomohla odstartovat dnešní hnutí za výzkum „modrého prostoru“. Co se vlastně děje ve vašem těle a mozku, když trávíte čas na pláži? Pojďme se do toho ponořit.

Po prvních krocích na písku bude pravděpodobně následovat to, co environmentální psychologové označují jako „obnovení pozornosti“ - kdy se vaše mysl začne uvolňovat a vnímat okolí jemnějším, méně kognitivně náročným způsobem. Na počátku svého výzkumu modrého prostoru analyzoval White a jeho kolegové údaje od 4255 respondentů z Anglie, aby zjistili, které přírodní prostředí má tendenci nejlépe vyvolávat takové pocity obnovy. Pobřeží bylo hodnoceno o něco lépe než lesy a horská krajina. Proč jsou pláže obzvláště vhodné pro odpočinek přepracované mysli?

Catherine Kellyová, autorka knihy Blue Spaces: How and Why Water Can Make You Feel Better (Modré prostory: Jak a proč se díky vodě cítíte lépe) má podezření, že to souvisí s jejich rozsahem: pohlcující zvukovou kulisou a rozsáhlými výhledy, které jako by nikdy nekončily. Když navštívíme pobřeží, vysvětluje: „Jsme jakoby bez námahy vyzváni, abychom upřeli svou pozornost na obzor. Je tu ten pocit úžasu, kdy získáváme nadhled nad svými problémy a cítíme se součástí něčeho většího, než jsme my sami.” Úcta se obvykle dostaví, když se spojíme s něčím obrovským, co nám připomíná naše (relativně malé) místo ve světě. Je známo, že tato emoce snižuje stres, zapojuje smysl pro účel a podněcuje nás k nezištnějšímu jednání.

Podle teorie obnovy pozornosti, která byla poprvé navržena v roce 1989 a je dodnes široce přijímána, bývají nejvíce psychicky obnovující krajiny „jemně fascinující“. Jejich scenérie je dostatečně dynamická, aby udržela naši pozornost, ale zároveň dostatečně předvídatelná, aby umožnila naší mysli relaxovat. Podle Easkey Brittonové, sociální ekoložky zabývající se mořským prostředím tomuto popisu přesně odpovídají oceánské vlny.

Doporučení a závěry

Vývoj moderní medicíny výrazně snížil hrozbu, kterou dříve představovaly pro lidstvo infekční nemoci. Naopak ale mnohem větší část populace nyní trpí různými alergiemi a autoimunitními onemocněními. Nedávná pandemie COVID-19 nám znovu připomněla, jak vážnou hrozbu mohou infekce představovat. Životní styl obyvatel vyspělých zemí zaznamenal za poslední dekády výrazné změny. Přemístili jsme se do měst a v přírodě trávíme čím dál méně času. I přes to, že moderní medicína jde mílovými kroky vpřed, zažíváme obrovský nárůst prevalence autoimunitních onemocnění a alergií, které jsou způsobeny útokem imunitního systému na vlastní organismus nebo jeho přehnanou reakcí na neškodné okolní podněty. Ačkoliv se jedná o velmi komplexní problém, snížené vystavení přirozeným alergenům a patogenům zde může hrát zásadní roli. Lidský imunitní systém se miliony let vyvíjel v prostředí s vysokou rozmanitostí podnětů, tedy biodiverzitou. Ta zahrnovala i široké spektrum parazitických a symbiotických organismů, kterým se musel přizpůsobit.

Vědci předpokládali, že čas strávený v přírodě, ať už v dětství, nebo v dospělosti, pozitivně ovlivňuje naše zdraví a jsme díky němu odolnější vůči infekčním nemocem (konkrétně COVID-19) i vzniku alergií. Během pandemie COVID-19 byl kontakt s přírodou velmi omezený, ilustrační obrázek. Dle očekávání vědců čas strávený v přírodě a intenzita kontaktu s biodiverzitou pozitivně ovlivňovaly fyzické i mentální zdraví účastníků studie. Lidé, kteří v přírodě trávili více času, se obecně cítili zdravější a měli méně problémů s alergiemi. Přímý vliv přírody na průběh onemocnění COVID-19 se však ze získaných dat prokázat nepodařilo.

Ačkoliv nás dojíždění může někdy nudit a chceme mít všechno co nejblíže, respondenti, kteří dojíždějí, se cítili lépe po fyzické i psychické stránce. „Vysvětlením může být vitamin D, kterého naše tělo syntetizuje více díky času strávenému venku na slunci nebo zvýšené vystavení patogenům, se kterými se v hromadné dopravě setkáváme a budujeme si tak větší odolnost,“ shrnuje spoluautor studie Jan Toman.

Závěrem studie vědci apelují na důležitost kontaktu s přírodou a nutnost její ochrany. Ve stále rychlejším a urbanizovanějším světě se hluboké propojení mezi lidským zdravím a přírodou stává tématem prvořadého významu. S tím, jak se vyrovnáváme s výzvami moderního života, je stále jasnější, že svět přírody není pouhou kulisou naší existence, ale nepostradatelným faktorem našeho blahobytu. Pojďme si ukázat zdravotní benefity pobytů v přírodě, a jak přírodní poklad ochránit i pro další generace.

tags: #benefity #clovek #a #priroda #studie

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce listovými kolejemi
• Účast dětí na akcích - dokumenty
• Návod: Čištění odpadu u umyvadla
• Recenze ubytování Churáňov
• Činnost MŽP v oblasti klimatu