Ochrana životního prostředí se stala významnou součástí politiky vlády. Prioritou je společná evropská politika ochrany klimatu a zlepšení kvality ovzduší a nakládání s odpady v České republice.
Operační program Životní prostředí (OPŽP)
Ministerstvo životního prostředí ČR završilo minulý rok 20. prosincem, kdy evropská komisařka Danuta Hübner a ministr Bursík podepsali v Bruselu programový dokument operační program Životní prostředí (OPŽP). Jde o historickou a neopakovatelnou příležitost pro investice do infrastruktury zásadně zlepšující životní prostředí.
Schválením programu získáváme přístup k pěti miliardám eur, určených například na kanalizace, čistírny odpadních vod, zateplování, energetické úspory, využití obnovitelných zdrojů energie, zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží, omezování průmyslového znečištění a zlepšování stavu přírody a krajiny a environmentální vzdělávání.
Státní fond životního prostředí, který je pro OPŽP zprostředkujícím subjektem, zpracovává již 700 žádostí v hodnotě asi 18,5 miliardy korun z první výzvy vyhlášené v červnu a přijímá projekty z dalších dvou výzev. První evropské peníze žadatelé dostanou již v únoru 2008.
Prostředky na podobné projekty z OP Infrastruktura (2004 - 2006) byly beze zbytku úspěšně vyčerpány, uvedl ředitel odboru vnějších vztahů MŽP a tiskový mluvčí Jakub Kašpar.
Čtěte také: Činnosti odboru životního prostředí Prostějov
Ekologická daňová reforma (EDR)
V rámci reformního balíku byla schválená ekologická daňová reforma (EDR), připomněl dále Kašpar. Klíčový reformní krok znevýhodňuje paliva s vysokými emisemi skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek a naopak podporuje zdroje obnovitelné a čisté - zavedl jednoprocentní spotřební daň na elektřinu a desetiprocentní na pevná fosilní paliva.
Obnovitelné zdroje či zemní plyn pro vytápění domácností, podobně jako elektřina pro pohon veřejné dopravy, jsou od spotřební daně osvobozeny. Biomasa přechází do snížené devítiprocentní sazby DPH.
Důležité je, že EDR je výnosově neutrální, stát z ní nezíská žádné prostředky. Výnos spotřebních palivových daní bude vyhodnocen a od ledna 2009 budou přiměřeně sníženy odvody sociálního pojištění a sníží se tak náklady na pracovní místa.
Kvalita ovzduší a snižování emisí
Zásadním problémem zůstává kvalita ovzduší, především koncentrace prachových částic (PM10 a PM2,5). Neklesají emise z domácností a stoupají ty z automobilové dopravy.
Ministerstvo vládě úspěšně předložilo Národní program snižování emisí ČR s konkrétními termínovanými úkoly, z nichž některé se vládě již podařilo splnit. Chystáme finanční zdroje, které umožní snazší výměnu kotlů na uhlí za ekologičtější topení i domácnostem.
Čtěte také: Prostějov: Ekologická újma
Od září 2007 se do motorové nafty a od ledna 2008 do benzínu začala povinně přimíchávat dvě procenta biosložky. To má několikanásobný pozitivní efekt - mírné zvýšení energetické soběstačnosti, zdroj příjmů a jistoty pro podnikatele na venkově i benefit pro ovzduší a klima.
Další rozvoj biopaliv stanoví program, který dokončuje Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s MŽP.
Evropská politika ochrany klimatu
Vláda aktivně spolupracovala na společné evropské politice ochrany klimatu. Podíleli jsme se na přijetí závazku zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na energetické spotřebě EU na 20 % do roku 2020 a snížit emise skleníkových plynů do roku 2020 o 20 % a do roku 2050 o 50 % proti roku 1990.
K tomu také přispěje závazný průměrný limit 120 g CO2/km pro nové automobily na evropském trhu, ke kterému se Česká republika připojila.
Odpady a ochrana přírody
Aktivně bráníme ilegálnímu dovozu odpadů ze zahraničí do českých spaloven a na naše skládky. Připravujeme návrh velké novely zákona o odpadech pro zlepšení podmínek pro třídění odpadů.
Čtěte také: Kontaktujte Odbor životního prostředí
Obce a producenti odpadů budou zajišťovat možnost odpady (sklo, papír, plasty, nápojové kartony a bioodpady) třídit.
Je připravena novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která by měla nekontrolovanému kácení stromořadí účinně zabránit.
MŽP společně s MZe dokončuje konkrétní návrh přírodě blízkých opatření protipovodňové ochrany obcí na Opavsku a malé varianty vodní nádrže.
Po letech příprav vláda schválila návrh MŽP na doplnění národního seznamu evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 pro panonskou oblast.
MŽP zamítlo žádosti o vyhledávání a průzkum ložisek zlata a uranu v ČR. Podle Státní surovinové politiky ČR není jejich těžba potřebná, a způsobila by vážné dopady na životní prostředí.
Priority ve vztazích s EU
Ve vztazích s EU je pro MŽP prioritou ochrana klimatu a finalizace jednání o nové dohodě nahrazující Kjótský protokol. Debata o těchto tématech bude vrcholit v době, kdy ČR bude unii předsedat.
MŽP je dobře, jazykově i odborně, připraveno a intenzivně spolupracuje s partnery z Francie a Švédska na přípravě osmnácti měsíců, kdy budou tyto země unii předsedat.
Ekologizace vozového parku MŽP
Ve velmi krátké době bude MŽP prvním vládním úřadem, který ekologizuje svůj vozový park. Do roku 2014 má mít 25 % všech státních automobilů „čistý“ pohon.
Podařilo se nám dosáhnout na evropský certifikát GreenLight, udělovaný za úsporné osvětlení, pokračuje provoz solární elektrárny na budově MŽP, úřad přechází z velké části na elektronický systém vnitřní komunikace a podobně.
Politika ochrany klimatu v České republice
V květnu 2009 představilo Ministerstvo životního prostředí návrh koncepčního dokumentu Politika ochrany klimatu v České republice(dále Politika, MŽP 2009). Jedná se o dokument, který zatím neprošel připomínkováním ostatními resorty a který by měl zahájit tolik potřebnou diskusi o tomto tématu.
Změna klimatu nepříznivě ovlivní životní prostředí a kvalitu života lidí také v České republice. Je proto zapotřebí přijmout taková opatření, která udrží změnu klimatu v únosných mezích (mitigační opatření).
Určité změny jsou ale již nevyhnutelné. Z tohoto důvodu je důležité věnovat pozornost také adaptačním opatřením, která nám do budoucna umožní, abychom se změnám podnebí přizpůsobili, např. posílením schopnosti krajiny zadržovat vodu kvůli častějšímu výskytu mimořádných srážek (zvýšení retenční kapacity krajiny).
Zatímco uvedený dokument reaguje zejména na urgentní potřebu stabilizovat a snižovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, komplexní koncepce adaptace na změnu podnebí chybí, takže je nutné, aby byla přijata národní strategie či program adaptačních opatření.
Emise skleníkových plynů v ČR
V celosvětovém měřítku obsazuje Česká republika se 146 miliony tun ekvivalentu oxidu uhličitého ročně 35. místo s přibližně 0,3 % celkových světových emisí. Nicméně s ohledem na množství emisí na jednoho obyvatele či na jednotku hrubého domácího produktu (HDP) se řadíme mezi státy s největší intenzitou produkce skleníkových plynů.
Roční emise na obyvatele ve výši 14,2 tuny jsou například o 35 % vyšší, než je průměr Evropské unie, a sedminásobně vyšší než v Indii. Sektor energetiky produkuje v České republice 40 % z celkových emisí, což je způsobeno zejména vysokým podílem uhlí na energetickém mixu a významným exportem elektrické energie.
Zastoupení emisí skleníkových plynů z průmyslu (32 %) odpovídá struktuře průmyslu ČR a jeho vysokému podílu na tvorbě HDP. Zbývající emise pocházejí z dopravy (12 %), ze spalování fosilních paliv v budovách (8 %), ze zemědělství (6 %) a z nakládání s odpady (2 %).
Závazek osmiprocentního snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 do roku 2012 pro Českou republiku vyplývá z Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu z roku 1992.
Kjótský cíl je totiž pro ČR a většinu dalších zemí střední a východní Evropy splnitelný bez potřeby aktivní ochrany klimatu pouze tím, že se zásadně restrukturalizovalo národní hospodářství a dřívější průmysloví znečišťovatelé v důsledku transformace buď zanikli, nebo postupně převedli výrobu na modernější nízkoemisní technologie.
Regulace produkce skleníkových plynů
První závazné cíle snížení emisí skleníkových plynů v průmyslových zemích stanovil Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, a to na období 2008-2012.
Česká republika se jeho přijetím zavázala k osmiprocentnímu snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990. V současné době probíhají celosvětová jednání o podobě nové globální dohody na ochranu klimatu, která má být schválena v prosinci 2009 na konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Kjótského protokolu v dánské metropoli Kodani.
Ochrana klimatu představuje také jednu z priorit společné politiky Evropské unie. Tzv. klimaticko-energetický balíček z prosince 2008 má zajistit snížení emisí skleníkových plynů v EU až o 30 % oproti roku 1990.
Pro ČR to znamená výrazně snížit emise skleníkových plynů v sektorech zahrnutých do EU ETS, jako je energetika a rovněž průmyslové sektory (metalurgie, chemie, výroba vápna, cementu, skla, keramiky, atd.), a v ostatních nezahrnutých sektorech (doprava, bydlení a bytová výstavba, zemědělství a nakládání s odpady) emise nezvýšit o více než 9 % ve srovnání s hodnotami z roku 2005.
Otázka ochrany klimatu patřila mj. i mezi hlavní priority předsednictví ČR Radě Evropské unie.
Cíle politiky ochrany klimatu v ČR
V současnosti ČR produkuje o 22 % emisí skleníkových plynů méně než v roce 1990. Je tudíž vhodné si přiznat, že pro ochranu klimatu můžeme udělat více, než jen považovat svůj úkol za automaticky splněný.
K tomu by měla přispět i již zmiňovaná připravovaná politika ochrany klimatu, která je založena na aktivním přístupu k ochraně podnebí s jasnými cíli a formulacemi prostředků a nástrojů, pomocí nichž lze těchto cílů dosáhnout.
Z energeticko-klimatického balíčku pro ČR vyplývá závazek, že emise skleníkových plynů se musejí razantně redukovat především systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů Evropské unie (EU ETS) a že mimo tento sytém nepřesáhnou +9 % oproti emisím z roku 2005.
Jelikož zhruba dvě třetiny produkce skleníkových plynů v ČR spadají do režimu obchodování, týká se tento závazek třetiny emisí.
Struktura a obsah Politiky
Politika ochrany klimatu v ČR představuje návrh optimální kombinace opatření, která společně tvoří většinu potenciálního snížení emisí skleníkových plynů v ČR. Dosud národní politiku v oblasti ochrany klimatu v ČR upravuje Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice.
Nově navrhovaná Politika by mimo jiné měla pomoci odpovědět na následující otázky:
- Jaké jsou zásadní výhledy/trendy v emisích skleníkových plynů v jednotlivých odvětvích?
- Jak dosáhnout zásadního obratu v trendech emisí skleníkových plynů?
- Jak dosáhnout změny v uvažování o změně klimatu v ČR?
- Jaká jsou reálná opatření na zmírnění a předcházení změně klimatu?
- Jaká jsou reálná adaptační opatření v ČR?
- Jak může ČR přispět k ochraně klimatu a k adaptaci na klimatickou změnu v globálním měřítku?
- Jaké jsou konkrétní nástroje ochrany klimatu?
- Jak nákladná tato opatření budou a jaké další dopady přinesou?
Metodický přístup k tvorbě Politiky
Scénář snížení emisí skleníkových plynů je vyjádřen v jedné variantě k roku 2020. Účelem Politiky je popsat funkční opatření a postupy a případně navrhnout jejich úpravu, nikoli nahrazovat jiné koncepce, strategie a programy.
Hlavním cílem Politiky je dosažení stavu, kdy jsou kritéria ochrany klimatu samozřejmou součástí veškerých koncepcí, strategií a programů a při rozhodování veřejné správy naprostou samozřejmostí.
Opatření na ochranu klimatu
Politika ochrany klimatu v ČR pracuje s přibližně 30 klíčovými opatřeními, navrženými tak, aby pokryla v maximální míře a logicky většinu aspektů života a činnosti v ČR. Jedná se o průmysl, procesy přeměny a distribuce energie, konečnou spotřebu energie, dopravu, zemědělství a lesnictví.
Vybraná opatření pokrývají většinu potenciálu ke snižování emisí skleníkových plynů v daném horizontu. Mezi hlavní opatření lze počítat mimo jiné:
- rozvoj kombinované výroby energie a tepla (KVET)
- zvýšení účinnosti energetických zdrojů
- využití obnovitelných zdrojů energie pro výrobu elektřiny, tepla a kombinované výroby energie a tepla
- výstavba elektráren na zemní plyn (CCGT)
- snižování energetické náročnosti budov
- využití dřeva ve stavebnictví
- snižování energetické náročnosti v průmyslu - teplo, elektřina
- změna palivového mixu
- plánování a řízení dopravy
- rozvoj klimaticky šetrnější dopravy s důrazem na dopravu ve městech
- omezování produkce metanu při chovu hospodářských zvířat a zachycení plynů z fermentačních procesů biomasy
- zlepšování funkce zemědělské půdy jako úložiště uhlíku - posílení absorpční kapacity půdy pro udržení uhlíku.
Ke každému opatření již existují stávající nástroje, nicméně pro další rozvoj je ve většině případů vhodné a nutné tyto nástroje posílit či navrhnout nástroje nové.
Ve srovnání s jinými zeměmi má ČR relativně velkou možnost snížení emisí skleníkových plynů nahrazováním dožívajících uhelných elektráren. S ohledem na geografické podmínky má menší potenciál v rozvoji obnovitelných zdrojů, jako je vítr nebo sluneční energie.
Kromě sektorového dělení lze navrhovaná opatření členit podle nákladů na společnost. V prvé řadě existují opatření s čistým ekonomickým přínosem, např. zvyšování energetické účinnosti v budovách, průmyslu a dopravě. Náklady na jejich zavedení jsou více než kompenzovány úsporami z nižší spotřeby energií.
tags: #odbor #ochrany #klimatu #mzp #činnost
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]