Papua Nová Guinea: Fascinující příroda a biodiverzita

Papua Nová Guinea je země nacházející se v severozápadní části Tichého oceánu, v oblasti zvané Melanésie. Rozprostírá se na východní polovině ostrova Nová Guinea a na mnoha menších ostrůvcích. Je to jedna z nejrozmanitějších zemí na celém světě, s více než 850 domorodými jazyky a s velkou tradiční společností.

Země je jednou z posledních na světě, které nejsou pořádně prozkoumávány, nachází se zde ještě mnoho druhů rostlin a zvířat, které nebyly doposud objeveny. Společnost je založena na odkazu svých předků a žije podle původních kmenových práv. Etnickou pestrost podtrhují barevně pomalované tváře lidí, oděvy a šperky z přírodních materiálů, všudypřítomnost hudby.

Čtvrtstoletí monitoruje a pomáhá pochopit biodiverzitu tropických pralesů na Papui Nové Guineji přední český biolog Vojtěch Novotný. Na ostrově otevřel a vede výzkumné centrum Binatang, které má dnes padesát zaměstnanců a je útočištěm pro vědce z celého světa. Na kontě má dvě desítky výzkumů, mimo jiné založil největší biologickou výzkumnou plochu v Tichomoří.

Biodiverzita a unikátní ekosystémy

Na jednom hektaru novoguinejského pralesa roste více druhů stromů a keřů než v celé střední Evropě. „Jde o jednu z mála oblastí, kde je ještě možné studovat rozmanitost zdánlivě nekonečných pralesů spíše než jen lesních ostrůvků někde uprostřed plantáže. Kde jinde můžete putovat pěti sty kilometry souvislého tropického lesa?

Papua Nová Guinea nepřestává dodnes udivovat všechny milovníky přírody svou obdivuhodnou rozmanitostí (tzv. biodiverzitou). Ještě dodnes zde vědci nacházejí nové živočišné a rostlinné druhy. Žije zde vysoký podíl tzv. endemických rodů i druhů (tj. organismů vyskytujících se jen na jednom konkrétním místě).

Čtěte také: Dubi Skolka v Přírodě: Co nabízí?

Rajky a kasuáři

Rajkovití mají odpradávna pro původní obyvatelstvo Nové Guineje velký kulturní význam, ale západní svět se s nimi seznámil až v 16. století. Peří samců, kteří mají zejména v době námluv nápadně pestré a bohaté opeření, bylo populární u královských dvorů. Spatřit rajku není snadné.

Kasuáři patří mezi tzv. běžce - nelétavé ptáky. Kasuáři obývají hustý lesní podrost a živí se rostlinnou potravou. Plody polykají celé, a patří tak k významným šiřitelům semen mnoha keřů a stromů. Po většinu roku žijí samec a samice samotářsky, setkávají se až v době páření. Stejně jako je tomu u jiných běžců, i u kasuára obstarává veškerou rodičovskou péči výhradně samec.

Vačnatci a ptakořitní

Mezi další zajímavé druhy patří kuskus pozemní, klokan stromový a ježura. Kuskus pozemní je nejznámějším zástupcem kuskusů, kterých existuje více druhů. Žije v korunách stromů, kde mu při pohybu ve větvích i ze stromu na strom vydatně pomáhá dlouhý chápavý ocas. Má velké oči a výborně šplhá, stejně jako ostatní kuskusové.

Klokan stromový žije v nížinných i horských, tropických deštných pralesích Papui Nové Guineje a na severu Austrálie. Přizpůsobil se životu na stromech, má kratší nohy, silnější a delší jsou ty přední, jež využívá při šplhání. Živí se především listy stromů, ale i květinami a dokáže přeskočit ze stromu na strom až na vzdálenost 9 metrů.

Prapodivný „ježek“ patří do skupiny tzv. ptakořitných savců, kam řadíme i ptakopyska. Samice snáší vejce. Mládě se po vylíhnutí vyvíjí v matčině vaku a živí se mateřským mlékem, které samice „potí“ na mléčném políčku na břiše, nemá totiž mléčné bradavky.

Čtěte také: Studenti autooborů na exkurzi

Výzkum a ochrana přírody

Vojtěch Novotný získal loni od Akademie věd ČR Akademickou prémii, finanční podporu na své výzkumy. V začátcích byla výprava na Papuu Novou Guineu ještě dobrodružstvím. Centrum Binatang začínalo s pěti zaměstnanci v opuštěném rodinném domku bývalého správce kokosové plantáže. Postupně se rozrostlo na mezinárodně známou instituci s padesáti zaměstnanci a širokým záběrem ekologického výzkumu od rostlin přes hmyz až po obratlovce. Novoguinejci usnadňují orientaci ve světě kmenové politiky a mnozí se vypracovali ve výborné znalce místní flóry a fauny.

Založili i největší botanickou výzkumnou plochu v Tichomoří o rozloze padesáti hektarů, kde dlouhodobě sledují osudy 288 tisíc označených, očíslovaných a do map zanesených rostlin. Jedním z témat je reakce lesa na změny klimatu. Plocha poskytuje odpověď i na otázku, jak spolu může dlouhodobě přežívat až několik set druhů stromů, z nichž žádný nepřevládne nad ostatními.

Výzkumnou plochu vědci umístili na pozemcích Filipa Damena a pustili se do mravenčí práce: označit na padesáti hektarech pralesa všechny stromy a keře, které mají kmínek silnější než jeden centimetr. Každý z nich musí být v lese dohledatelný, takže bylo nutné vytyčit přesnou topografickou síť v obdélníku kilometr dlouhém a půl kilometru širokém.

Přes 280 tisíc stromů a keřů v botanické ploše patří k 550 druhům. Na jejich inventarizaci se podílelo i několik talentovaných mladíků z Wanangu, vyškolených v botanice a schopných rozpoznat všechny tyto druhy v terénu. Každý strom obdržel hliníkovou cedulku s vyraženým pořadovým číslem, uvázanou na tenkém měděném drátku. Celkem bylo třeba 1,5 tuny cedulek a padesát kilometrů drátu.

Navzdory rozsáhlému nerostnému bohatství se více než 80 % obyvatelstva živí zemědělstvím. Pěstují se banány, kakao, káva, kokosové ořechy, kopra, ovoce, zelenina, batáty (sladké brambory), maniok, taro, jamy, palmová jádra (na olej), cukrová třtina a ananasy.

Čtěte také: Škoda a emisní normy

tags: #Papua #Nová #Guinea #příroda

Oblíbené příspěvky:

• Jak vybrat sklopný držák na odpadky?
• Ekologické zemědělství: Výsevní substrát
• Jak správně zlikvidovat hořlavé kapaliny
• Výskyt papoušků v Jižní Americe
• Domácí prostředky pro ucpaný odpad