Benešov: Ochrana ovzduší a závazné stanovisko – Postup

Město Benešov se aktivně zabývá ochranou životního prostředí a ovzduší. V této souvislosti je důležité znát postupy a legislativu týkající se závazných stanovisek a dalších opatření.

Změna územního plánu a stanovisko orgánu ochrany přírody

Město Benešov pořizuje změnu č. 2 územního plánu Benešov. V průběhu pořizování byl požádán Krajský úřad středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství o stanovisko ve smyslu § 55a stavebního zákona. Stanovisko bylo uplatněno dne 16.01.2020 pod č.j. 165620/2019/KUSK.

Informace o poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb.

Městský úřad Benešov poskytuje informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. To zahrnuje i informace týkající se ochrany životního prostředí a ovzduší.

Jednotné environmentální stanovisko (JES)

Jednotné environmentální stanovisko (JES) zavedené zákonem č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku, je nástrojem procesní integrace státní správy v oblasti ochrany životního prostředí. V rámci JES je nahrazeno 29 správních úkonů ze složkových zákonů z oblasti životního prostředí, které doposud byly vydávány dotčenými orgány samostatně.

JES je závazné stanovisko k vlivům na životní prostředí u záměru, který podléhá povolování podle stavebního zákona nebo posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Čtěte také: Benešov: Životní prostředí

Smyslem integrace jednotlivých úkonů do JES je, že JES je vydáván k záměru VŽDY A POUZE JEDNÍM PŘÍSLUŠNÝM ORGÁNEM!!! V tom je zásadní odlišnost oproti dřívějším postupům, kdy byla tzv. „souborná stanoviska“ vydávána vždy za kompetence orgánu, který je vydával, a k jednomu záměru tak mohlo být vydáno několik takových stanovisek.

Jaké úkony JES nahrazuje:

JES se vydává se namísto správních úkonů stanovených jinými právními předpisy v oblasti ochrany životního prostředí (§ 2 odst. 1 zákona č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku, v platném znění, dále též ZJES).

Současně je nutno upozornit, že pro vydání zákonného JES je zcela zásadní, zda a jaké úkony z hlediska ochrany životního prostředí byly k záměru vydány před podáním žádosti o JES, a to včetně stanovisek, vydaných pro fázi územního řízení podle starého stavebního zákona (č.183/2006 Sb.). Tuto informaci je nutno sdělit současně s podáním žádosti o JES.

Jestliže záměr nevyžaduje povolení podle stavebního zákona nebo jiného právního předpisu, JES se nevydává a stavebník je povinen získat povolující akty z hlediska ochrany životního prostředí samostatně.

JES se vydává namísto následujících správních úkonů:

Čtěte také: Recyklace kovů v Benešově

• Zákon o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb.)
• Vodní zákon (254/2001 Sb.)
• Zákon o odpadech (541/2020 Sb.)
• Zákon o ochraně ovzduší (201/2012 Sb.)
• Lesní zákon (289/1995 Sb.)
• Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu (334/1992 Sb.)
• Zákon o geologických pracích (62/1988 Sb.)
• Zákon o pohřebnictví (256/2001 Sb.)
• Zákon o prevenci závažných havárií (224/2015 Sb.)
• Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (100/2001 Sb.)

Platnost JES je 5 let od jeho vydání a lze ji opakovaně prodlužovat, pokud nedojde ke změně okolností rozhodných pro vydání. Žádost o prodloužení platnosti JES musí být podána před uplynutím jeho platnosti. (§ 7 zákona č. 148/2023 Sb.).

Kompetence krajských úřadů k vydání JES:

Kompetence krajských úřadů k vydání JES je založena ust. § 14 ZJES, a to v případech:

• je-li jeho předmětem záměr podléhající posouzení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně záměrů, u nichž bylo posouzení vlivů podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí provedeno před podáním žádosti o vydání jednotného environmentálního stanoviska,
• je-li jeho součástí výjimka ze zákazů u zvláště chráněných rostlin nebo živočichů podle zákona o ochraně přírody a krajiny,
• vyžaduje-li záměr odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu o výměře pozemku větší než 1 ha,
• vyžaduje-li záměr odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa podle lesního zákona o výměře větší nebo rovné 1 ha,
• jsou-li záměrem dotčeny hraniční vody podle vodního zákona,
• je-li součástí záměru stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší nebo pozemní komunikace kategorie dálnice nebo silnice I. třídy v zastavěném území obce nebo parkoviště s kapacitou nad 500 parkovacích stání,
• je-li součástí záměru nový objekt nebo nová stavba umístěná v dosahu havarijních projevů podle zákona o prevenci závažných havárií, nebo
• jedná-li se o záměr stavby pro energetickou bezpečnost podle § 1 odst. 5 písm. d) zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury,
• jedná-li se o záměr pro využití obnovitelného zdroje energie podle zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie nacházející se zcela nebo zčásti v akcelerační oblasti vymezené pro urychlení využívání stejného druhu obnovitelného zdroje energie,

V ostatních případech, mimo výše uvedené, je k vydání JES příslušné ministerstvo životního prostředí (§ 12 ZJES) nebo, není-li příslušné ministerstvo životního prostředí ani krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 15 ZJES).

Obecné náležitosti žádosti o JES:

Obecné náležitosti zohledňují maximální možný rozsah žádosti dle všech právních předpisů v oblasti životního prostředí, které JES nahrazuje.

Předběžná konzultace (§ 9 odst. 1 ZJES)

Žadatel může ještě před podáním žádosti o JES požádat příslušný orgán, ale i správní orgány příslušné podle jiných právních předpisů, aby s ním projednaly uvažovaný záměr, poskytly mu informace k náležitostem žádosti a dalším souvisejícím okolnostem. Správní orgány jsou povinny žadateli vyhovět, záměr s ním projednat a požadované informace poskytnout. Smyslem tohoto institutu je zrychlení a zefektivnění celého procesu vydávání JES. Předběžná konzultace je vydávána výhradně písemnou formou (§9 odst. 2 ZJES).

Čtěte také: Ochrana přírody v Benešově

Ochrana ovzduší

Významným preventivním nástrojem zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší je závazné stanovisko k provozu stacionárního zdroje znečišťování.

Pokud umisťujete do objektu stacionární zdroj znečišťování ovzduší (např. kotel na pevná paliva či zemní plyn do příkonu 300kW), který není uvedený v příloze č. 2 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, musíte požádat o vydání závazné o stanovisko k provozu stacionárního zdroje znečišťování. Stanovisko použijete pro vydání územního nebo stavebního rozhodnutí, nebo v řízení o vydání kolaudačního souhlasu.

Pokud máte pochybnosti, zda zdroj znečišťování ovzduší podléhá povinnosti k žádosti o vydání stanovisko, kontaktujte Odbor životního prostředí Magistrátu města Plzně.

Co potřebujete?

V žádosti uvedete: název akce, adresu žadatele, adresu investora, místo stavby (obec, ulice, katastrální území, parcelní číslo), projektovou dokumentaci s řešením vytápění objektu.

Podání žádosti je zdarma. Stanovisko je vydáno do 30 dnů od podání žádosti. Žádost můžete podat osobně nebo písemně s úředně ověřeným podpisem.

Významným preventivním nástrojem zákona č. 201/2012 Sb. je:

• Rozhodnutí o kvalifikaci typu stacionárního zdroje, který využívá technologii, která doposud nebyla na území České republiky provozována (rozhodnutí zařazení zdroje do Přílohy č. 2 zákona a stanovení na to navazujících podmínek, a to u technologií nově provozovaných na území ČR).
• Závazné stanovisko k umístění stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2.
• Závazné stanovisko ke stavbě a změně stavby stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2.
• Závazné stanovisko k územnímu a stavebnímu řízení a k řízení o vydání kolaudačního souhlasu dle stavebního zákona z hlediska ochrany ovzduší u stacionárních zdrojů neuvedených v příloze č. 2.

Právní povaha závazných stanovisek a procesní úprava jejich vydávání je zakotvena v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Závazné stanovisko podle § 149 správního řádu není samostatným správním rozhodnutím, jedná se o podmiňující správní akt, bez kterého nelze vydat finální správní rozhodnutí a jehož obsah je pro navazující správní rozhodnutí závazný.

V případě závazných stanovisek podle § 11 zákona o ochraně ovzduší se jedná o podmiňující správní akty pro vydání rozhodnutí zejména v územním a stavebním řízení podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Závazná stanoviska mohou být souhlasná či nesouhlasná, případný souhlas je možné vázat na splnění určitých podmínek. V případě, že je podáno odvolání proti rozhodnutí ve věci (např. proti územnímu rozhodnutí) a toto odvolání směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá si odvolací orgán potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu, který je nadřízený správnímu orgánu, který vydal závazné stanovisko (tzn. v případě závazných stanovisek podle zákona o ochraně ovzduší od Ministerstva životního prostředí, resp.

Závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí

Závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (dále jen „stanovisko“) je dokument vydaný v rámci procesu posuzování vlivů záměrů na životní prostředí. Součástí procesu je zhodnocení potenciálních dopadů plánovaného záměru na životní prostředí a veřejné zdraví.

Závěrem je v rámci tohoto procesu vydáno souhlasné nebo nesouhlasné stanovisko. Stanovisko je podkladem pro vydání rozhodnutí v navazujících řízeních.

Stanovisko předkládá oznamovatel v žádosti jako jeden z podkladů pro navazující řízení. Jste v situaci, kdy bylo v rámci zjišťovacího řízení rozhodnuto, že záměr podléhá posouzení vlivů na životní prostředí.

Všeobecným benefitem služby je ochrana životního prostředí a veřejného zdraví.

Jednotné environmentální stanovisko je závazné stanovisko podle správního řádu, a to pro všechny záměry povolované podle stavebního zákona, ať už jde o záměry vyžadující proces posuzování vlivů na životní prostředí nebo záměry ostatní, a další záměry, které podléhají posouzení vlivů na životní prostředí a následně jsou povolovány podle jiného než stavebního zákona, např. musí se jednat o záměr, který vyžaduje vydání rozhodnutí (povolení) v tzv. následném řízení, kterým může být buď řízení o povolení záměru podle stavebního zákona nebo tzv. záměr musí pro účely vydání rozhodnutí v následném řízení vyžadovat vydání alespoň jednoho tzv. závazné stanovisko k povolení záměru dálnice a silnice I.

Žádost o jednotné environmentální stanovisko můžete volně sepsat podle vzoru, který najdete zde. Součástí žádosti je kompletní projektová dokumentace k navazujícímu řízení podle stavebního zákona a další náležitosti potřebné k nahrazovaným správním úkonům (např.

Jednotné environmentální stanovisko podle správního řádu není samostatným rozhodnutím a nelze se proti němu odvolat. Jeho obsah je závazný pro výrokovou část správního rozhodnutí vydávaného v následném řízení.

Žádost musí obsahovat obecné náležitosti podle správního řádu (musí být patrné, kdo ji podává, o co žádá atd.) a dále musí obsahovat náležitosti stanovené jinými právními předpisy pro vydání jednotlivých správních úkonů, namísto nichž se vydává jednotné environmentální stanovisko. Je-li tedy potřeba pro povolení záměru např.

Jednotné environmentální stanovisko se vydává ke všem záměrům, které vyžadují povolení podle stavebního zákona (Hlava III stavebního zákona). vlivů na životní prostředí. prostření a na jehož konci je vydání stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (stanovisko EIA) a jeho zahrnutí do navazujících řízení.

Podle 12 písm. b) zákona ve spojení se zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí vydává jednotné environmentální stanovisko Ministerstvo životního prostředí v případě, je-li příslušné k posouzení záměru podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Vždy tedy, kdy MŽP posuzuje záměr podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, vydává k němu rovněž jednotné environmentální stanovisko, a to ať už jsou oba procesy spojeny, nebo žadatel předloží žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska až po vydání závazného stanoviska k posouzení vlivů záměru podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Podle § 14 odst. vydává jednotné environmentální stanovisko krajský úřad.

Nachází-li se záměr na území více správních obvodů, je k vydání jednotného environmentálního stanoviska příslušný orgán, v jehož správním obvodu se nachází větší část posuzovaného záměru, nestanoví-li právní předpis jinak.

Ano, ovšem s výjimkou správních úkonů vydávaných podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Ty jsou součástí tzv. společného rozhodnutí podle § 83 odst.

Z vyjádření správní orgánu příslušného podle jiného právního předpisu, který k němu byl podle zákona o JES vyzván příslušným orgánem, musí být zřejmé, zda je záměr z hlediska dotčených zájmů přípustný a jaké případné podmínky mají být z hlediska chráněných zájmů zahrnuty do jednotného environmentálního stanoviska.

Jednotné environmentální stanovisko se vydává namísto jednotlivých vybraných správních úkonů obsažených v samostatných právních předpisech.

Žadateli, potažmo stavebnímu úřadu, musí být předložena komplexní odůvodněná úvaha obsahující vyhodnocení všech dotčených zájmů z hlediska ochrany životního prostředí, s akcentem na to, z jakého důvodu případně není záměr přípustný.

Působnost Městského úřadu Benešov

Pro správní obvod obce s rozšířenou působností (ORP) Benešov mimo správní obvod obce Benešov dále vykonává působnost ve věcech záměrů bytových domů, silnic II. a III.

Dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, provádí výkon státní správy na úseku vodního hospodářství:

• upravuje, omezuje, popřípadě zakazuje obecné nakládání s povrchovými vodami
• povoluje pro potřeby právnických osob a podnikatelů veškeré nakládání s vodami (např. odběr, vzdouvání, popř. akumulace povrchových vod, využívání energetického potenciálu, jiné nakládání, vypouštění odpadních vod, čerpání povrchových a podzemních vod za účelem získání tepelné energie atd.)
• povoluje pro potřeby jednotlivých občanů (domácností) odběr a jiné nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami
• povoluje jednotlivým občanům nakládání s vodami
• ukládá povinnost umožnit využití vodního díla i jiným subjektům
• vydává povolení k některým činnostem (např. vysazování keřů nebo stromů v záplavových územích, těžba písku, štěrku, bahna z koryt vodních toků, geologické práce v záplavových územích, vrácení vodního toku do původního koryta atd.)
• vydává povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace
• vydává souhlas ke stavbám, zařízením nebo činnostem, které mohou ovlivnit vodní poměry (případy, kdy není třeba povolení) - např. zřizování dálkových potrubí, podzemní skladování látek, skládky
• vydává souhlas ke stavbám, těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových územích, ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku, ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů, ke stavbám jednotlivých obytných budov, k terénním úpravám v záplavových územích neovlivňujícím odtokové poměry a ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur
• vydává vyjádření k umístění, provedení, změně nebo odstranění stavby nebo zařízení nebo činnosti, pokud takový záměr může ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod
• vede vodoprávní evidenci
• vydává rozhodnutí o stanovení, změně nebo zrušení ochranných pásem vodních zdrojů
• schvaluje havarijní plán možného ohrožení povrchových a podzemních vod při nakládání se závadnými látkami
• řídí práce při zneškodňování havárie
• vydává opatření k nápravě při nedovoleném nakládání s vodami, nedovoleném vypouštění odpadních vod nebo havárii
• zajišťuje nápravu při zanedbání povinné péče o stavby a zařízení v korytech vodních toků
• rozhoduje v pochybnostech o rozsahu povinností nebo oprávnění správců povodí a správců vodních toků (v rámci vodoprávního řízení)
• rozhoduje v pochybnostech, zda jde o vodní dílo
• rozhoduje v pochybnostech o rozsahu povinnosti vlastníka pozemků nebo sousedních pozemků, na kterých je stavba k vodohospodářským melioracím umístěna
• ukládá povinnost zpracovat a předložit ke schválení manipulační, popř. provozní řád vodního díla
• je povodňovým orgánem v době mimo povodeň
• vymezuje aktivní zónu záplavového území, stanovuje omezující podmínky v záplavovém území (mimo významných vodních toků)
• potvrzuje soulad věcné a grafické části povodňových plánů vlastníků pozemků a staveb
• zpracovává povodňový plán obce s rozšířenou působností
• provádí povodňové prohlídky
• vykonává vodoprávní dozor na dodržování zákona
• ukládá pokuty za porušení zákona o přestupcích (zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, zákon č. 254/2001 Sb.)
• schvaluje kanalizační řády
• může povolit v ochranném pásmu vodovodních řádů a kanalizačních stok činnosti (zemní práce, umísťování staveb, vysazování trvalých porostů atp.), pokud vlastník nebo provozovatel vodovodu nebo kanalizace nevydal k těmto činnostem souhlas
• vydává závazná stanoviska

Památková péče

Dle zákona č. usměrňuje péči o kulturní památky zajišťovanou obcemi, koordinuje jednotné označování nemovitých kulturních památek, vykonává z hlediska státní památkové péče dozor při obnově kulturních památek a při stavbě, změně stavby, terénní úpravě, umístění nebo odstranění reklamního zařízení, úpravě dřevin nebo udržovací práci na nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, dozírá v rozsahu své působnosti na dodržování zákona a předpisů vydaných k jeho provedení, plní další úkoly stanovené mu tímto zákonem, administruje dotační program Ministerstva kultury „Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností" a ukládá sankce při porušení povinností stanovené zákonem.

ODDĚLENÍ OCHRANY PŘÍRODY, LH, ZPF A MYSLIVOST

• Státní správa lesů: Dle zákona č. k tomu není příslušný kraj nebo ministerstvo (např.
• Ochrana přírody: Vykonává činnost orgánu ochrany přírody dle zákona č. a krajiny (dále jen „zákon"), ve znění pozdějších předpisů, pro obec, pověřenou obec a obec s rozšířenou působností. dle zákona č. 115/2000 Sb. vyhlašuje památné stromy a jejich ochranná pásma, zajišťuje jejich ochranu, popř. vykonává tzv. zbytkovou působnost, tj. definované jiný orgán ochrany přírody
• Myslivost: Dle zákona č. povoluje, popř. (např. rozhoduje o výjimce ze zakázaných způsobů lovu
• Ochrana ovzduší: Dle zákona č. vypracovává programy zlepšování kvality ovzduší a místní programy snižování emisí
• Ochrana zemědělského půdního fondu: Dle zákona č. nebo rovné 1 ha
• Rybářství: Dle zákona č. projednává přestupky
• Odpadové hospodářství: Dle zákona č. Dle zákona č.

tags: #Benešov #ochrana #ovzduší #závazné #stanovisko #postup

Oblíbené příspěvky:

• Jak prodloužit odpad pračky?
• Správná likvidace injekčních stříkaček
• Dopady na finance a životní prostředí
• Údržba podlouhlého sprchového odpadu
• Jak snížit uhlíkovou stopu dovozu potravin?