Sběr Odpadu a Organizace v Beskydech: Směrem k Udržitelnější Budoucnosti

Od začátku roku 2025 budou města a obce povinna zřídit sběrná místa pro odpadní textil, což je součástí širší legislativní změny v rámci revize směrnice o odpadech. Tento krok má za cíl zlepšit separaci textilu a snížit jeho množství na skládkách.

Frýdlant nad Ostravicí jde příkladem v třídění odpadu

Město Frýdlant nad Ostravicí již tuto povinnost plní, protože nabízí svým občanům sběrný dvůr na ulici Ostravská, kde mohou zdarma odevzdat nepotřebný textil a další textilní materiály. Kromě sběrného dvora mají občané možnost využít kontejnery na textil, které jsou rozmístěny po městě ve spolupráci se společností ADRA, o.p.s., a to v rámci iniciativy zaměřené na předcházení vzniku odpadu. Tento krok nejen podporuje recyklaci, ale také přispívá k cirkulární ekonomice, protože starému textilu dává šanci na opětovné využití.

Frýdlant nad Ostravicí rovněž podporuje i další možnosti, jako je platforma Swap Beskydy, která umožňuje výměnu oblečení a jiných textilních látek mezi obyvateli. Tento projekt nejenže snižuje množství textilního odpadu, ale také motivuje obyvatele k zodpovědnému nakládání s oblečením a prodlužování jeho životnosti.

Monitoring elektroodpadu v Beskydech

Rozličnou elektroniku našli ochránci přírody ze spolku Čisté Beskydy ve Frýdlantě nad Ostravicí, když sbírali odpadky. Monitoring je projektem spolku Čisté Beskydy. Má zmapovat, kolik vysloužilého elektra se povaluje v jedné z nejvíc obydlených a navštěvovaných částí Beskyd. Průzkum organizoval spolek ve spolupráci se společností Asekol, která se recyklací vysloužilého elektra zabývá.

„Jedná se o pilotní projekt, který v příštím roce rozšíří do dalších částí Beskyd. Našli jsme spoustu elektrospotřebičů, které se dají třídit. Nechápali jsme, proč se chce někomu vláčet s počítačem do potoka, místo, aby ho hodil do sběrné nádoby. Usoudili jsme, že je buď málo sběrných kontejnerů anebo špatná osvěta,“ říká předsedkyně spolku Čisté Beskydy Kateřina Piechowicz.

Čtěte také: Ubytování v přírodě

Problémové lokality a řešení

Nejproblematičtější místa jsou podle ní taková, kde je vysoký porost a kam se dá přijet automobilem. „Nejvíc nálezů se ukrývalo podél řeky Ostravice a taky v okolí chatových osad na Ondřejníku. Uprostřed lesa jsme našli například krabici s použitými vypínači a zásuvkami. U Ostravice se zase povalovalo torzo starého televizoru nebo varná konvice. Spousta vysloužilého elektra ale může být součástí stavebního odpadu, jako například zářivky nebo kabely, za jehož recyklaci nechtěl kdosi platit a vyvezl ho sem se vším, co obsahoval,“ vyjmenovává.

Podle starostky Frýdlantu Heleny Pešatové obec předchází černým skládkám třeba tak, že spolupracuje se specializovanými firmami nebo neziskovými organizacemi zabývajícími se zpětným odběrem odpadu. Charitativní organizace ADRA rozmístila na území města kontejnery na sběr šatstva. ASEKOL zase červené kontejnery na drobné elektrospotřebiče, které se nacházejí na ul. Bezručova, Janáčkova a Harcovská.

„Bohužel se tyto kontejnery často stávají předmětem zájmu zlodějů elektra, kteří je převracejí a poškozují. Už delší dobu hledáme způsoby, jak jim to znesnadnit. V současnosti máme přislíbeno, že tyto kontejnery budou vyměněny za nové typy, které již nelze tak lehce převrhnout a poškodit,“ vysvětluje Helena Pešatová.

Během sběrné akce našli dobrovolníci v přírodě nejen elektro, ale například pneumatiky nebo staré gauče. „Viděla jsem asi čtyři, některé už pomalu splývaly s přírodou,“ říká jedna z dobrovolnic Ladislava Skuplíková.

Starostka Pešatová vysvětluje, že například gauče a jiný nábytek nejsou ve sběrném dvoře zpoplatněny. „Občané města, včetně majitelů chat a chalup na našem území, mohou sběrný dvůr využít bezplatně k odkládání elektra, nebezpečných odpadů, biologicky rozložitelných odpadů a objemného odpadu. To jsou například skříně, matrace, kočárky a podobně. Stavební odpady, například okna, stavební suť, lze odevzdat do sběrného dvora za úplatu po dohodě s provozovatelem,“ upřesňuje.

Čtěte také: Charakteristika klimatu Beskyd

„Když někdo rekonstruuje starý dům, tak má hromadu odpadu, kdy část je stavební suť a část tříditelný materiál. On ví, že by strávil půl dne přebíráním a odvozem, ale stejně by se zbavil jen malé části hmoty. Nestojí mu to za to a radši vyveze na skládku vše,“ myslí si Piechowicz. Přesto podle ní město může třídění napomoci umístěním více kontejnerů do problematických lokalit. Tou je například chatová osada na Ondřejníku.

Přestože se ochránci přírody ze sběru nevrátili s prázdnou, zaslouží obyvatelé Frýdlantu palec nahoru, neboť oproti některým jiným městům v kraji jsou zdejší ilegální úložiště odpadu relativně malá.

Helena Pešatová spolupráci s Čistými Beskydami kvituje. „Spolupráci vítám a rádi v ní budeme pokračovat. Osvěta je moc důležitá. A že není zbytečná, dokazuje fakt, že se Frýdlant umístil již třetím rokem na prvním místě v soutěži O keramické sluchátko. Tu již pátým rokem vyhlašuje kolektivní systém ASEKOL ve spolupráci s Moravskoslezským krajem.

Slumeko Kopřivnice: Ekonomický přínos pro město

Slumeko není jen firmou, která každoročně z městského rozpočtu inkasuje miliony za svoz odpadů, údržbu komunikací, zeleně, městského mobiliáře a další činnosti. Podle ředitele společnosti, která letos oslaví 16 let od svého založení, má její fungování pro město i ekonomický přínos v řádech milionů korun. Rozhodnutí transformovat technické služby do obchodní společnosti Slumeko bylo dle slov Karla Březiny, který firmu celou dobu její existence řídí, velmi dobrým krokem.

„Jako rozpočtová organizace jsme měli poněkud omezenou podnikatelskou činnost. Změnou na obchodní společnost se nám uvolnily ruce pro další rozvoj. Jsme společnost, která je po formální stránce nezávislá, ale jejím jediným vlastníkem je město Kopřivnice,“ říká Karel Březina.

Čtěte také: Role stráže přírody v Beskydech

Od roku 2001 již společnost produkuje zisk a z toho podle Březiny profituje i město, a to hned několika způsoby. Za posledních třináct let Slumeko svému majiteli, tedy městu vyplatilo 2,5 milionu korun jako podíl na zisku. Dalších 4,5 milionu korun z vytvořeného zisku obdrželo město, když od něj Slumeko koupilo budovu, v které na Štefánikově ulici sídlí. „Přitom město jako vlastník firmy nadále zůstává vlastníkem této budovy. I tyto peníze mohou být označeny jako podíl na zisku. Tedy dohromady město inkasovalo 7 milionů korun,“ vysvětluje Březina.

Dále do nákupů techniky a technologií firma podle svého šéfa za posledních 13 let vložila 53 milionů korun.

„Pořizováním investic firma dlouhodobě zhodnocuje svůj majetek, a tím pádem také majetek města jakožto jediného vlastníka společnosti. Slumeko 66 procent svých činností vykonává pro město a 34 % pro externí zákazníky, okolní obce, firmy, ale i jednotlivé osoby. Pro město provádíme některé činnosti bez zisku, a tak většina našich zisků pramení právě z těchto externích zakázek,“ tvrdí Karel Březina s tím, že to prokázal ekonomický audit, který byl ve firmě proveden v roce 2008 a ve kterém byla firma celkově ohodnocena při použití školní klasifikace dvojkou.

Debata o zálohování PET lahví a plechovek

Ministerstvo životního prostředí zahájilo debatu o povinném zálohování PET lahví a plechovek. Diskuse se zúčastnili zástupci z řady výrobců nápojů, odpadových firem, obchodníků i obcí. Ukázalo se, že pokud obec obsluhuje externí firma, tedy nikoliv komunální, tak starostové často vůbec neznají souvislosti toku odpadů a ani ekonomiku. Ti pak v zálohování vidí výhody, jako například nepřeplněné žluté kontejnery a ušetřené peníze za svoz.

Názor SMO ČR na zálohování PET lahví se nezměnil. „Znamená to výrazné narušení našeho dvacetiletého budování systému kvůli komoditě, která nemá nejmenší problém se sběrem a následnou recyklací,“ potvrzuje Olga Dočkalová, starostka obce Sudice a členka Komise životního prostředí a energetiky Svazu měst a obcí a také členka Sdružení Komunálních Služeb z.s.

Z hlediska MŽP je nezbytné, aby plošné zálohy nezkomplikovaly financování svozu tříděného odpadu obcím a lidem způsob třídění vybraných odpadů. Ministerstvo musí dohlédnout, aby se předcházelo vzniku odpadů a omezovaly se veškeré překážky recyklace na straně výrobců, jedině tak se recyklace do budoucna usnadní a recyklační smyčka v ČR uzavře.

„Mně osobně se na celé věci nelíbí, že se v dnešní době bavíme pouze o 5 - 7 000 tunách za rok! O tyto tuny potřebují výrobci nápojů zvýšit současný sběr, aby dostáli cílů EU. Zbytek, skoro 80 % jim spadne do klína díky dvacetileté práci obcí. A za odměnu si naši občané vyslouží zdražení ostatního zboží, protože Ekokom pravděpodobně zdraží poplatky ostatním výrobcům obalů, aby dofinancoval přibližně půl miliardovou ztrátu třídícím linkám. A to se logicky promítne do zdražení výrobků. Nám na obcích se sníží odměny od Ekokomu, protože se sníží obalová složka. No a nezbude než vybrat vyšší poplatky za odpady od občanů. Už vidím, jak jsou lidé nadšení a chápaví ze zálohování, až jim dojdou všechny dopady. A k tomu patří také ohrožení malých obchodů na obcích, kterých se to bezprostředně dotkne také. Tomu říkám odměna za třídění!“ přibližuje Olga Dočkalová detaily, které budou mít vliv na život v obcích.

„Ovšem srozumitelné to nebude ani při povinném zálohování. Lidé budou mít oprávněně v zálohách a třídění totální chaos a budou se chodit ptát starosty, co kam patří, co sešlapávat a co nikoliv. Srozumitelnost a jednoduchost bude jedině v případě, že se budou zálohovat všechny obaly od nápojů, tedy i od vína, mléka, aktimelů, sirupů apod.,“ upozorňuje Olga Dočkalová.

Na obce se naložilo tolik povinností a zároveň i sankcí, že nezbývá starostům než postupně měnit mnohé systémy a zintenzivnit třídění od občanů. Dotace zde hrají významnou roli. „Starosty tyto změny stojí kromě financí spoustu úsilí, energie a neustálé osvěty a náročné komunikace s občany,“ upozorňuje starostka Sudice.

Odejmout obcím PET lahve a přehodnotit systém dotací, který se týká zejména samospráv, by znamenalo významné narušení funkčního systému.

Svoz odpadu - Veřovice

Obec Veřovice zajišťuje svoz tříděného odpadu typu: Plast, bílé i barevné sklo, kovy a papír. Tyto odpady občané vytřídí a umístí do kontejnerů, které jsou soustředěny na sběrných místech. Vývoz kontejnerů zajišťují Technické služby Valašské Meziříčí, s.r.o. dle aktuální potřeby na zavolání.

Tetrapakové obaly občané třídí do pytlů, které si mohou vyzvednout na obecním úřadě. Jejich svoz se provádí přibližně 4x ročně. Pytle občané přistaví na obvyklá místa a pracovníci obce provedou jejich sběr a odvoz. Obec zajišťuje také sběr elektrospotřebičů (lednice, pračky, elektrické sporáky, televizory a jiné elektrospotřebiče), které je možno odevzdat v budově revíru č.p. 197 od pondělí do pátku v době od 6.30 do 14.30 hod. Drobné elektrospotřebiče (mixéry, žehličky, přehrávače apod.) můžete vhazovat do červenozelených kontejnerů, které jsou umístěny na parkovišti u staré pošty a u budovy revíru.

V obci Veřovice jsou umístěny dva kontejnery na textil, a to na parkovišti u staré pošty a na parkovišti u nákupního střediska. Zde mohou občané vhazovat pytle s čistým a řádně zabaleným textilem a použitou obuví.

Jak třídit odpad ve Veřovicích?

• Plast - žlutý kontejner: Patří sem fólie, sáčky, plastové tašky, sešlápnuté PET láhve, obaly od pracích, čistících a kosmetických přípravků, kelímky od jogurtů, mléčných výrobků, balící fólie od spotřebního zboží, obaly od CD disků a další výrobky z plastů. Pěnový polystyren vhazujte pouze v menších kusech nebo ho balte samostatně. Nepatří sem mastné obaly se zbytky potravin nebo čistících přípravků, obaly od žíravin, barev a jiných nebezpečných látek, podlahové krytiny či novodurové trubky.
• Papír - modrý kontejner: Patří sem například časopisy, noviny, sešity, krabice, papírové obaly, cokoliv z lepenky, nebo knihy. Obálky s fóliovými okénky sem můžete také vhazovat, Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami. Bublinkové obálky pouze bez plastového vnitřku. Nepatří sem uhlový, mastný nebo jakkoliv znečištěný papír. Do papíru nepatří ani použité dětské pleny. Tento odpad patří do popelnice.
• Kovy - červený kontejner: Patří sem například konzervy, kovové obaly, alobal a další drobné kovy z domácnosti. Nepatří sem plechovky od barev, ředitel a jiných chemikálií a dále plechovky obsahující zbytky potravin.
• Sklo - zelený kontejner: Patří sem láhve od vína, alkoholických i nealkoholických nápojů, sklenice od kečupů, marmelád či zavařenin, tabulkové sklo z oken a dveří. Nepatří sem keramika, porcelán, autosklo, zrcadla, drátované sklo, zlacená a pokovaná skla. Vratné zálohované sklo patří zpět do obchodu.
• Nápojový karton (tetrapak): Tetrapaky se sbírají do plastových pytlů, které je možno vyzvednout na obecním úřadě. Patří sem krabice od džusů, vína, mléka a mléčných výrobků, které je potřeba řádně sešlápnout. Nepatří sem „měkké" sáčky, například od kávy a různých potravin v prášku. Nedávejte sem ani nápojové kartony obsahující zbytky nápojů a potravin.

Svoz směsného komunálního odpadu se v obci Veřovice provádí jednou za 14 dnů v pondělí. Komunální odpad by měl být vytříděný tak, aby neobsahoval samostatně oddělitelné plasty, kovy, sklo, čistý papír, nebezpečný odpad a odpady ze zahrad.

Obec Veřovice zajišťuje dvakrát ročně také sběr a svoz velkoobjemového a nebezpečného odpadu. Do velkoobjemového odpadu patří například starý nábytek, křesla, matrace, koberce, podlahové krytiny a jiné materiály větších rozměrů, které nelze umístit do popelnic. Jako nebezpečný odpad lze odevzdat staré barvy, ředidla, rozpouštědla a lepidla a nádoby od nich, motorové, převodové a mazací oleje a jiné ropné látky, izolační materiály a jiné.

V obci Veřovice jsou umístěny také hnědé kontejnery, určené na svoz bioodpadu, které vyváží firma ASOMPO, a.s. každou středu v termínu od dubna do listopadu. Do kontejnerů je možno ukládat odpad ze zahrádek například stonky a stvoly rostlin, drobné větve, části keřů, suché listí a trsy trávy a také odpad z domácností jako natě a slupky od ovoce a zeleniny. Nelze zde sypat kamení a hlínu. Do hnědých kontejnerů rovněž nepatří velká dřevní hmota.

Nově v obci Veřovice jsou umístěny popelové nádoby žluté barvy, označené nápisem jedlé tuky a oleje, do kterých mohou občané obce Veřovic ukládat pouze použité jedlé oleje a tuky v uzavřených PET lahvích.

Recyklace plastů v ČR

V ČR se separuje přibližně 70 % plastového odpadu. Podle autorizované firmy EKO-KOM, která v ČR vymýšlí a platí třídění obalů, nás to řadí na evropskou špičku. Úspěch by to byl ale pouze tehdy, kdybychom těchto 70 % uměli zrecyklovat do nových výrobků. To se však neděje - levnější je vyrobit nové plastové obaly z ropy. Fakt, že se stát a EKO-KOM soustředí na třídění, nikoliv na skutečnou recyklaci, má své důsledky.

Termíny svozu odpadu ve Veřovicích v roce 2025

Termíny sběru tetrapakových nápojových obalů v roce 2025

Termíny svozu komunálního odpadu v roce 2025

Popelnice raději přistavte na obvyklá místa už v neděli před vývozem.

Nové plastové popelnice o objemu 110 l je možné zakoupit na Obecním úřadu za cenu 700 Kč.

Termíny svozu velkoobjemového a nebezpečného odpadu v roce 2025

Jarní termín: 10.5.

Podzimní termín: 11.10.

Termíny svozu biologicky rozložitelného odpadu v roce 2025

první vývoz 16.4.

poslední vývoz 26.11.

od prvního vývozu každou středu

tags: #beskydy #sber #odpadu #organizace

Oblíbené příspěvky:

• Kompostování v regionu Český Krumlov
• Péče o tělo a přírodní kosmetika
• Znečištění ovzduší a vlhkost
• Přežití tučňáků
• Dopady globálního oteplování na klima