Bezpečnostní zásady a pravidla pobytu v přírodě

06.03.2026

V létě často podnikáme výlety a může se stát, že nás přitom překvapí bouřka. Ve městě se před bleskem můžeme schovat v budově, ale co v přírodě? Pokud se v době bouřky nacházíme venku, snažme se schovat.

Co dělat, když nás venku zastihne bouřka?

Bezpečný úkryt před bleskem poskytují budovy, zejména velké objekty s ocelovou nebo železobetonovou konstrukcí, obecně pak veškeré stavby chráněné hromosvodem. Naopak se rozhodně neschovávejme pod osamělými stromy, na okraji lesa, pod převisy nízkých skal, či v menších staveních bez hromosvodu (např.staré hájence). V bezpečí nejsme ani ve stavení s porušenou statikou.

Největší nebezpečí zásahu bleskem hrozí při pobytu v otevřeném terénu a na vyvýšených místech, v bezprostřední blízkosti železných konstrukcí (sloupy elektrického vedení), vysokých osamocených stromů nebo vodních ploch. Nezdržujme se v blízkosti potoků nebo na podmáčené půdě. Vhodný úkryt nepředstavuje ani stan či malá jeskyně ve skále. Za bouřky venku nepřenášejme kovové předměty - fungují jako hromosvod. Stojí za to si připomenout případ z roku 2005, kdy úder blesku připravil o život golfistu, který se hře věnoval i během bouřky.

Bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti 3 km (tj. zhruba 9 sekund mezi hřměním a bleskem), ale v bezpečném úkrytu raději zůstaňme až do doby, než bude bouře alespoň 10 km vzdálená (tj. při hledání úkrytu před bouřkou pamatujme také na to, že ji doprovází nejen blesky, ale často i silný vítr, který také představuje riziko. Pokud nás zastihne bouřka v automobilu, nemusíme se blesku příliš obávat. Jestliže necháme okna i dveře zavřená, poskytne nám plechová karoserie spolehlivou ochranu. V případě silných nárazů větru však dávejme pozor na padající stromy či větve, je rovněž třeba přizpůsobit rychlost a styl jízdy extrémním povětrnostním podmínkám, popř.

Pokud jsme v budově, během bouřky se raději zdržujme na suchém místě a dále od vodovodu, kamen, elektrospotřebičů, zásuvek a telefonu. Během bouřky dávejme pozor na vodu a všechny látky, které snadno vodí elektřinu. Když však přece jen dojde k nehodě, první pomoc při úrazech bleskem je stejná jako při ostatních úrazech způsobených elektrickým proudem a při popáleninách.

Čtěte také: Použití a bezpečnost Mr. Muscle Gel na Odpady

Letní bouřky přináší často také prudký přívalový déšť, který během chvilky snadno promění líně se plazící potůček v rozběsněný živel. S tím je nutné počítat již v okamžiku výběru tábořiště. Hasiči každý rok evakuují děti z letních táborů umístěných na březích potoků a řek, které ohrožovalo náhlé rozvodnění. V takových případech jde mnohdy i o život. Při budování tábořiště je dobré také brát v potaz i nebezpečí úderu blesku - tzn.

Jak ochránit domácnost před bleskem?

Blesk je silný elektrický výboj vzniklý v atmosféře. Úder blesku lze chápat jako zkrat mezi mrakem a zemí, kdy se výboj sestupující z mraku setká s výbojem ze země. Takový výboj o několika desítkách tisíc ampér a teplotě tisíců stupňů Celsia může nejen způsobit požár, ale kvůli tzv. přepěťovým impulsům zapříčinit i značné škody na elektrických a elektronických přístrojích a zařízeních, zranit či usmrtit lidi. Jsou zaznamenány také případy, kdy po zásahu bleskem došlo k průmyslovým haváriím a tedy i obrovským ekonomickým ztrátám. Blesk celosvětově představuje vůbec největší požární riziko pro ropné nádrže a podobné typy objektů.

Riziko, že blesk naši domácnost poškodí, však lze výrazně omezit. V prvé řadě je nutné mít v pořádku hromosvodní soustavu. Hromosvod slouží především jako vnější ochrana budov před poškozením bleskem a před vznikem požáru od blesku. Hromosvod ochrání dům a jeho obyvatele před požárem nebo mechanickými a jinými nežádoucími účinky bleskového proudu. Také osoby nacházející se uvnitř nebo vedle objektu by měly být díky tomu chráněny před zraněním či dokonce smrtí kvůli průchodu bleskového proudu.

Vnější ochrana budovy proti účinkům blesku funguje následovně: jímací soustava - tedy jímací tyč a jímací vodiče - zachytí přímý úder blesku do objektu, bleskový proud je bezpečně sveden pomocí systému svodů do uzemňovací soustavy, která ho rozvede v zemi. Za podmínky, že je uzemnění správně zapuštěno do země a dostatečně odizolováno od samotné budovy, pak v zemi dojde k bezpečné neutralizaci blesku. Zde platí jedno velice důležité pravidlo - nesnažit se vše dělat svépomocí a při výběru zařízení dát na radu kvalifikovaných odborníků. Instalaci a údržbu hromosvodní soustavy bychom určitě měli svěřit odborné firmě - ostatně jako v případě všech záležitostí, souvisejících s elektřinou. Nutné je také dávat pozor na mechanickou pevnost a na ošetření hromosvodu proti korozi.

Zvlášť opatrně postupujme v případě, že rekonstruujeme budovu. Stejně jako všechny zařízení mající souvislost s elektřinou, musí být každá hromosvodní soustava udržována v provozuschopném stavu a procházet pravidelnou revizí. Ta by měla být provedena licencovaným revizním technikem přinejmenším každých 5 let u běžných objektů, v případě více rizikových budov (kde např. hrozí nebezpečí požáru a výbuchu) pak jednou za dva roky. Revize se rozhodně vyplatí, protože pokud není hromosvod v pořádku, je to pro objekt i jeho obyvatele ještě nebezpečnější, než kdyby tam žádný nebyl.

Čtěte také: Život ohrožující bezvědomí

Hromosvod musí být povinně nainstalován zejména na ty budovy, kde opravdu existuje reálné ohrožení a kde by mohl blesk ohrozit život a zdraví osob nebo způsobit značné majetkové škody. Jedná se například o činžovní domy, školské či zdravotnické budovy, průmyslové objekty, stavba na návrší atd. Záleží na odpovědnosti každého z nás, zda na svém rodinném domě, chatě či chalupě nechá nainstalovat hromosvodní soustavu, každý by si však měl uvědomit i rizika vyplývající z nedostatečně chráněného majetku.

Během bouřky však nejsme v ohrožení jen my lidé, ale škody hrozí i našim elektrospotřebičům a vůbec všem přístrojům napájeným elektřinou. Blesk je pulsní jev, který se v některých parametrech chová jako vysokofrekvenční proud. Jako elektrický fenomén má tak blesk vliv na veškerá elektrická zařízení na zemi nejen v blízkosti bouřky, ale může mít dopad na elektrické přístroje i ve střední vzdálenosti. Stačí pouze, aby blesk udeřil do elektrického vedení nebo jiného vodiče (telefonní vedení, datové kabely apod.) a přepěťový impuls způsobený zásahem blesku může poškodit či nenávratně zničit spotřebiče v okruhu několika kilometrů. I na velké vzdálenosti pak může mít impulsní přepětí v elektrické síti způsobené úderem blesku za následek poruchy chodu spotřebičů napájených elektřinou a snížení jejich životnosti.

Počítače, audiotechnika, domácí videa, ovšem i domácí kuchyňské spotřebiče, plynové kotle apod. - v každém z těchto přístrojů se dnes nachází elektronické obvody, které mohou být při bouřce nenávratně zničeny. Samotný hromosvod, který je většinou konstruován především na ochranu budovy před poškozením bleskem a před vznikem požáru od blesku, nám v ochraně domácích elektrospotřebičů příliš nepomůže. Pojistky a jističe jsou proti úderu blesku téměř bezpomocné, proto je vhodné se na možné účinky bouřky předem připravit. Ještě před jejím příchodem, či při delším opuštění domácnosti, je třeba v domě odpojit od elektrické sítě veškeré spotřebiče, které nemusí být nutně v provozu, odpojit anténní přípojku od televize, telefonní linku od modemu počítače apod., aby nedošlo k jejich poškození nebo zničení. Bohužel takové preventivní řešení je mnohdy obtížně realizovatelné. Užíváme stále modernější a složitější přístroje napojené nejen na napájecí zdroj, ale také např. na telefonní vedení, kabely či datové sítě.

Řešením může být moderní zařízení sloužící k ochraně proti pulsnímu přepětí - tzv. přepěťová ochrana, která chrání nejen proti výbojům blesku, ale obecně proti jakýmkoliv prudkým výkyvům napětí v elektrické síti. Svodiče bleskových proudů a svodiče přepětí svedou přepěťový impuls bezpečně do země nebo do takového místa, kde nezpůsobí škodu. Potřeba přepěťové ochrany se stále zvyšuje, s tím, jak neustále roste počet elektroniky a elektrických spotřebičů v domácnostech. Navíc moderní přístroje jsou právě kvůli své větší sofistikovanosti stále méně odolné proti náhlým výkyvům napětí v elektrické síti. V tomto případě se určitě vyplatí na ochraně své a svých příbytků nešetřit, protože případné škody mohou být mnohem vyšší a někdy nenahraditelné.

Na závěr ještě upozornění: přepěťová ochrana nenahradí hromosvod. Samostatnou kapitolou je tzv. kulový blesk, fenomén, který není vědci dosud plně zmapován. Také on však dokáže potrápit a způsobit i tragédii. Dokládá to např. událost z 12.4. 2008, kdy úder kulového blesku připravil o život muže sedícího u stolu v chalupě v Jizerských horách.

Čtěte také: Druhy bezpečnostních značek

Kempování nadivoko v ČR

Kempování nadivoko se během posledních několika let v Česku stalo módním trendem. V Česku tento trend navazuje na historii trampování, které se u nás rozvíjelo také v dobách minulého režimu. Zatímco dříve se do přírody vyráželo pouze s nejnutnějším vybavením, dnes si můžete pořídit věci, které vám pobyt v přírodě dokáží zpříjemnit. Oproti minulosti, kdy bylo většinou jedinou možností kempování nadivoko nocování pod stanem, dnes můžete kempovat nadivoko v o poznání větším komfortu v obytné dodávce nebo v autě s vestavbou. Kempováním nadivoko myslíme kempování na jakémkoliv k tomu vhodném místě mimo oficiální kempy a stellplatzy. Přespat tímto způsobem můžete například na parkovišti u cesty nebo na sídlišti. Častěji si ale lidé kempování nadivoko spojují s přespáním na hezkém místě v přírodě.

Největší výhodou kempování nadivoko je určitě svoboda, která je s tímto způsobem cestování spojená. Pokud kvůli přespávání nezajíždíte do kempů, můžete také výrazně ušetřit a to zejména v zemích s dražšími kempy. Největší nevýhodou kempování nadivoko je to, že nemůžete využívat infrastrukturu, kterou nabízejí kempy. Pokud nemáte v autě vlastní sprchu, tak můžete na tuto část hygieny rovnou zapomenout. V následující pasáži vám ukážeme, na jakých místech se v Česku smí kempovat nadivoko, i na kterých místech toto povoleno naopak není. Také vám poradíme, s jakými pokutami musíte počítat, pokud porušíte některé z pravidel kempování nadivoko.

Kde se smí kempovat nadivoko v ČR?

V Česku není, na rozdíl od jiných evropských zemí, kempování nadivoko výslovně zakázané. Svůj obytňák ale nemůžete zaparkovat kdekoli vás napadne. Problematiku přespávání nadivoko pokrývá hlavně Zákon o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.), Zákon o lesích (č. 289/1995 Sb.), Zákon o provozu na pozemních komunikacích č. 361/2000 Sb. a Zákon o obcích (č.128/2000 Sb.).

Obecně lze říct, že můžete přespat na parkovištích a místech v blízkosti cest, na kterých parkováním a přespáním neporušujete žádný z platných zákonů. V autě se dá přespat také na místech, která leží v CHKO. Také přes CHKO vedou silnice, v jejichž blízkosti leží parkoviště, na kterých můžete přespat. Volně kempovat se naopak nemůže v lesích, na soukromých pozemcích bez souhlasu majitele, v národních parcích a chráněných krajinných oblastech mimo oficiální kempy a stellplatzy. Při hledání místa k přespání taky nesmíte vjíždět za značky se zákazem vjezdu. Řídit se také musíte místně platnými zákazy.

V případě, že při kempování nadivoko porušíte nějaký zákon, mohou se na vás vztahovat pokuty buď za špatné parkování nebo za vjezd do přírodních oblastí. Konkrétní výše pokuty bude závislá od místa a konkrétních okolností přestupku. Počítat můžete s pokutou v řádu několika tisíc korun. V určitých situacích se pokuta může vyšplhat až na 30 000 Kč. Za špatné parkování můžete na místě dostat pokutu až do výše 1 500 Kč. Při projednání přestupku ve správním řízení je horní hranice stanovena na 5 000 Kč. Při parkování mimo vyznačená místa v CHKO se řidič dopouští přestupku, za který hrozí pokuta až 10 000 Kč a její konkrétní výše je závislá na závažnosti přestupku.

Určitě můžeme doporučit aplikaci Park4Night, která je dostupná jak pro mobilní telefony s operačním systémem iOS, tak Android. Existuje taky verze pro internetové prohlížeče. Jedná se o nejčastěji používanou aplikaci, která vám poradí se vším, co okolo cestování s obytným autem potřebujete. S její pomocí si najdete jak místa pro kempování nadivoko, tak oficiální kempy a stellplatzy. V aplikaci také najdete hodnocení a doporučení cestovatelů, kteří místo, na které se chystáte, navštívili už před vámi.

Kam pod stan mimo kemp?

Ke kempování nadivoko nepotřebujete mít dodávku se spací vestavbou. Kempovat nadivoko můžete také se stanem. I tento způsob cestování má ale svá určitá pravidla a na ně se v následujícím oddílu podíváme. Problematika přespávání v přírodě má samozřejmě svá pravidla, která se v průběhu času mírně upravují. Podmínky přespávání se liší na území národních parků, chráněných krajinných oblastí, ve volné krajině a také v závislosti na konkrétních vyhláškách měst a obcí.

Na tomto místě pojďme připomenout rozdíl mezi tábořením a nocováním. Tábořením myslíme přenocování za zvýšeného pohodlí díky použití přístřešku (nejčastěji stanu). Nocováním se myslí přespání pod širákem za sníženého komfortu bez použití přístřešku a bez zanechání jakýchkoliv odpadků.

V České republice máme garantovánu možnost pobývat v přírodě, i pokud je daný pozemek v soukromém vlastnictví (mluví se o tzv. veřejné přístupnosti krajiny). Pokud byste však na daném pozemku chtěli kempovat s autem, musíte k tomu získat souhlas jeho majitele. Výjimkou jsou v tomto ohledu zastavěné nebo stavební pozemky, zahrady, vinice, sady. Na nich nemůžete kempovat ani se stanem. Podobně jako v lesích, můžete jednorázově bez použití přístřešku přespat kdekoliv v CHKO, pokud po sobě nezanecháte jakékoliv stopy a nebudete poškozovat přírodu. Přísnější pravidla platí pouze v Národních přírodních rezervacích.

Nejpřísnější pravidla pohybu platí pro Národní parky, které máme v Česku celkem čtyři (Krkonoše, Šumava, České Švýcarsko, Podyjí). Pohybovat se v nich můžete jen po značených cestách. V NP České Švýcarsko je nocování úplně zakázáno.

Při výběru místa ke kempování nadivoko byste měli brát v potaz zejména bezpečnost. Případnou příčinou nebezpečnosti mohou být jak jiní lidé, tak sama příroda. Ze strany lidí vám hrozí zejména riziko případného okradení. Své cennosti, platební karty, telefony a další podobné věci si proto na noc schovávejte do svých spacáků, aby se k nim nenechavci nedostali. Nekempujte také na místech, na kterých se viditelně pohybuje zvěř. Hezká místa k přespání najdete v blízkosti řek nebo rybníků. Pamatujte ale na to, že případný přívalový déšť může vést k vzestupu hladiny řeky, která vás může vytopit. Ideální místo na spaní by mělo být rovné a suché. Kempování ani na měkkém, ani příliš tvrdém povrchu není ideální. Na měkkém terénu hrozí, že se při spaní budete propadat a s tvrdým povrchem vám nepomůže ani kvalitní karimatka.

Zásady Leave No Trace

Filozofie Leave No Trace, tedy nenechávej po sobě v přírodě stopy (nebo lidově řečeno “nebuď prase”) se v posledních letech dostává čím dál více do popředí - a to je za nás velmi dobře. Tento trend se totiž zaměřuje na minimalizaci dopadu turizmu, outdoorových aktivit a vůbec lidské přítomnosti v přírodě na ekosystém. Pokud si nejste jistí, co při pobytu v přírodě je, a co naopak není v pořádku, přečtěte si 7 principů, které se vyplatí dodržovat, aby si krásnou přírodu mohly užívat i další generace.

Aby příroda vydržela zdravá navzdory nájezdům turistů a množství outdoorových aktivit, snažte se vždy dodržovat 7 principů Leave No Trace. Přístup Leave No Trace zahrnuje celkem 7 jednoduchých a jasných doporučení, díky kterým ulehčíte nejen přírodě, ale i svému svědomí. První z principů je zároveň i jedním z nejdůležitějších, protože pomáhá zajistit bezpečí jedinců a skupin na cestě za poznáním či relaxací. Dále se snaží o co nejmenší možný dopad vašich výletů na přírodní ekosystém. Pohybujte se v menších skupinách, větší skupiny rozdělte na několik menších.

Většina našich činů má na přírodu velký dopad. Pokud sejdete z cesty a vydáte se na procházku po lese, téměř vždy pošlapete vegetaci, která se stále může vzpamatovat. Pokud se ale k nově založené stezce přidá několik dalších návštěvníků, může dojít k vážnému poničení rostlin a živočichů, kteří se zde vyskytují. Vyhýbejte se místům, kde začínají být viditelné lidské stopy.

Zásada Leave No Trace: co jste si na výlet přinesli, to si také odneste. Volně odhozený obal od sušenek, slupka od exotického ovoce nebo třeba použitý kapesník. Nejen tyto věci mohou napáchat spoustu škody. V tom lepším případě se volně pohozené předměty dočkají znechuceného pohledu dalších návštěvníků, v horším případě ublíží rostlinám či zvěři. Je proto nesmírně důležité vědět, jak s odpadem v přírodě zacházet. Co jste si na výlet přinesli, to si také odneste. Při odchodu pečlivě zkontrolujte tábořiště. Odneste drobné odpadky, které jste při svých cestách našli. Používejte biologicky odbouratelné přípravky a myjte se vždy alespoň 60 m daleko od vodního zdroje.

Zatloukání hřebíků, sekání větví sekerou či vyřezávání znaků do jinak zdravého stromu? Všechny tyto zásahy mohou nenávratně narušit kmen, zvýšit náchylnost k chorobám a způsobit tak trvalé poškození stromu. Podobně je tomu i u lidmi vybudovaných obydlí či zřícenin hradů. Každý kámen má své místo a neměli byste ho proto odnášet na stavbu přístřešku či na zkrácení volné chvíle. Chraňte to, co již bylo vytvořeno. Udržujte táborák co nejmenší. Spalte dřevo zcela na popel. Vařte ideálně na svém vařiči. Pokud vaříte na ohni, nechte ho spálit na uhlíky a řádně uhaste.

Nejdůležitějším projevem respektu k přírodě je zachování odstupu. Odstup totiž chrání nejen zvíře, ale i vás. Pokud máte potřebu pohladit si roztomilou veverku, jelena nebo jiné zvířátko, mějte na paměti, že kdyby zvíře mohlo, tak by pravděpodobně uteklo dříve, než byste se stihli přiblížit. Pokud před vámi zvíře neuteklo, může být nemocné nebo může bránit svá mláďata. V takovém případě vám hrozí nepříjemné komplikace. Volně žijící zvířata pozorujte zpovzdálí. Nikdy zvířata nekrmte. Vlastní zvířata mějte vždy pod kontrolou. Vyhýbejte se volně žijícím zvířatům v obdobích, kdy jsou zranitelná.

Jednou z nejdůležitějších složek etiky chování v přírodě je zachování zdvořilosti vůči ostatním. Díky tomu budete mít jistotu, že si pobyt v přírodě užijí všichni. Nekřičte a nedělejte hluk.

Desatero správného chování v přírodě

👣Zůstaňte na stezkách: Dodržujte vyznačené cesty a stezky, abyste nepoškodili přírodu a zabránili erozi.
🗑️Nevyhazujte odpadky: Veškerý odpad si vezměte s sebou. Pokud naleznete odpadky, zvedněte je a odneste do nejbližšího odpadkového koše.
🦌Nerušit zvířata: Nedotýkejte se a nekrmte divoká zvířata. Pozorujte je z bezpečné vzdálenosti.
🌱Neničit rostliny: Nesbírejte květiny, nekácejte stromy a nepoškozujte vegetaci.
❤️‍🔥Nerozdělávejte oheň mimo vyhrazené oblasti: Oheň rozdělávejte pouze na vyhrazených místech a vždy se ujistěte, že je zcela uhašený před odchodem.
🤫Respektujte ticho a klid: Les je místo pro relaxaci a klid. Vyvarujte se hlasité hudby a hlučného chování.
📜Dodržujte pravidla a zákazy: Respektujte všechny místní předpisy a zákazy, včetně zákazů vstupu do určitých oblastí.
🥾Používejte vhodné vybavení: Mějte na sobě vhodné oblečení a obuv pro pobyt v přírodě.

Turistika a sporty v přírodě

Turistika znamená aktivní pohyb a pobyt v přírodě. Základem turistiky jsou tři cíle (vzdělávací, výchovný a zdravotní).

Vodní turistika je putování na lodi a po vodě, které je spojené s tábořením. Pěší turistika zahrnuje pochody a vícedenní putování, a přechody horských hřebenů. Zimní turistika se provozuje se na lyžích.

Pro bezpečnost jízdy má velký význam správné seřízení kola. Kontrola technického stavu kola je nutná před každou výcvikovou jednotkou.

Při vodní turistice na peřejnaté vodě do obtížnosti WW III. věnujte pozornost především bezpečnostním zásadám.

Kvalifikaci obtížnosti řek se používá mezinárodní značení. WW (Wildes Wasser) I. Rychlost pohybu skupiny WWI.

Oblečení a vybavení pro pobyt v přírodě

Funkční oblečení oceníme za špatných klimatických podmínek. Základem je vrstvení oblečení, ideálně do pět vrstev. Úkolem je odvádět vlhkost od pokožky a zajišťovat pocit sucha. Používají se lehké, nenasákavé, prodyšné a rychle schnoucí materiály (např. Coolmax, Moira, Sensor, Aktive, DoubleFace). Mezi základní vrstvy patří trika, košile, roláky, mikiny, lehké bundy a kalhoty, (rukavice).

Izolační vrstva má za úkol udržet teplo. Používají se lehké, nenasákavé, prodyšné a rychle schnoucí materiály. Patří sem bundy, kalhoty, rukavice, čepice, botičky do spacáku. Izolační materiály jsou označeny jako fleece (např. Polartec).

Vnější vrstva chrání proti větru. Větruvzdorné materiály jsou např. Pertex a Tactel. Nepromokavé materiály chrání před promoknutím, ale propouští zevnitř (prodyšnost). Pro zvýšení odolnosti proti vodě se používá zátěr (Hydrotex, Aquatex, Powertex).

Mikroklima je nový přístup k oblékání. Cílem je vytvořit kolem těla optimální teplotu a vlhkost. V zimě zabraňují pronikání sněhu (klasické, pod koleno). Boty by měly mít vnitřní botičku pro tepelnou izolaci.

Batoh by měl být s odvětráváním a nastavitelný, s balančními dotahy a v úrovni ramen. Funkčnost je dána kvalitou použitých materiálů a jejich vlastností. Objem je závislý na účelu a využití spacáku. Konstrukce spacáku má komorovou konstrukci (typů V, H, Z, Alfa).

Rozdíl mezi tábořením a nocováním

Základem je rozlišovat, zda nocujete nebo táboříte. Není to jen slovíčkaření, ale rozdíl, který vám může ušetřit problémy se zákonem. V České republice je táboření v přírodě mimo vyhrazená místa zakázáno, je však povolené tzv. nocování.

Definice táboření a nocování není v zákoně zcela přesně specifikována, ale obecně platí:

	Táboření	Nocování
Spaní	Ve stanu nebo přístřešku	Pod širákem (karimatka nebo hamaka)
Pobyt	Vícedenní pobyt na jednom místě	Jednorázové přespání
Oheň	S rozděláním ohně	Bez rozdělání ohně
Stopy	Na místě zůstávají stopy po stanování	Na místě nezůstanou žádné stopy

Ohleduplné chování v přírodě

Při přespávání v přírodě, ať už pod širým nebem nebo ve stanu, je důležité si uvědomit, že se nacházíte v prostředí, které si zaslouží úctu a ohleduplnost. Pomůžete tak zachovat krajinu v co nejpřirozenějším stavu i pro další generace.

Základní zásady ohleduplného pobytu v přírodě: