Bezprostřední ohrožení zvířetem: Definice a prevence

V živočišné výrobě, kde se chovají zvířata pro jejich užitkové vlastnosti, je třeba brát v úvahu specifická rizika. Živočišná výroba je charakterizována celoroční, neustále a pravidelně se opakující činností, zahrnující krmení, ošetřování, rozmnožování, veterinární a inseminační služby atd.

Do systému člověk - stroj - prostředí vstupuje v živočišné výrobě další významný rizikový faktor - zvíře. Zvířata nejsou v tomto procesu pouze prostředkem výživy, ale stávají se pomocníkem při pracovní činnosti, např. při výkonu práce v obtížném terénu.

Rozdělení nebezpečí v živočišné výrobě

V živočišné výrobě lze nebezpečí rozdělit na:

• Bezprostředně související s chovem hospodářských zvířat
• Vznikající při využívání mechanizace a strojů, sloužících přípravě a navážení krmiva, steliva, ke skladování a dalších zařízení, sloužících k odstraňování exkrementů apod.

Pro provoz, obsluhu a údržbu strojů a strojních zařízení platí obdobně požadavky uvedené v části 9/3.2.

Odstranění a snižování rizik při chovu zvířat

Odstranění hlavního nebezpečí při chovu zvířat spočívá v zajištění co možná nejmenšího kontaktu člověka se zvířetem. Snižování úrazovosti spočívá ve využívání následujících zásad:

Čtěte také: Co je Bezprostřední Ohrožení Života?

• Automatizace operací: zejména automatické dávkování jádrového krmiva, příprava distribuce krmných směsí a čištění dopravníků i žlabů.
• Používání speciálních mechanizačních prostředků: sloužících k přípravě a navážení krmiva, steliva, ke skladování, dalšího zařízení, které slouží k odstraňování exkrementů apod.
• Stanovení řádného denního režimu: aby zvířata měla potřebnou pohodu. S tím souvisí dostatečná doba klidu a odpočinku, větrání objektů a zbytečné nevyrušování zvířat.
• Organizace práce a pracovní postupy: věnovat zvýšenou pozornost zvířatům:
  • v havarijních situacích a při působení negativních podnětů,
  • v novém prostředí,
  • při sestavování skupin z jedinců, kteří nejsou na sebe zvyklí,
  • poraněným zvířatům nebo nemocným,
  • v době říje,
  • prasnicím pečujícím o mláďata.

  V těchto situacích zajistíme vhodné prostory pro zvířata, potřebný počet zaměstnanců vybavených potřebnými pracovními pomůckami.

Zásady při kontaktu se zvířaty

Při kontaktu se zvířaty dodržujeme tyto postupy:

• Se zvířaty zacházíme klidně a rozhodně (nedráždíme je ani netýráme).
• Vedení velkých zvířat provádíme pomocí ohlávky opatřené vodicím řemenem, šňůrou nebo tyčí - nesmí být používán řetěz.
• Při používání naháněcí uličky a zábrany, musíme vždy stát za hrazením.
• K velkým zvířatům přistupujeme po upozornění hlasem, k ležícímu vždy se zvýšenou opatrností a k nemocnému, raněnému nebo nebezpečnému zvířeti vstupujeme jištěni spolupracovníkem.
• Čištění a přivazování zvířat provádíme z té strany, kde je minimální nebezpečí přiražení nebo přitisknutí zvířetem k pevné překážce (sloupu, stěně atp.).
• Speciální úkony (veterinární zákrok, inseminace, odrohování, strouhání paznehtů ) provádí odborně způsobilá osoba za přítomnosti dostatečného počtu ošetřovatelů.
• U neklidných zvířat používáme prostředky k fixaci zvířete.
• Nebezpečná zvířata vyřazujeme z chovu.
• O cenná zvířata pečuje pouze pracovník, který je dostatečně zkušený a seznámený s rizikovým chováním zvířete.

Primárně platí pro každou činnost se zvířaty výše uvedené zásady a u uvedených činností ještě zásady uvedené dále.

Specifická rizika při chovu různých druhů zvířat

Chov skotu

Hlavní nebezpečí při chovu skotu spočívají ve vztahu člověk-zvíře. Jsou to:

• Kopnutí, bodnutí nebo pohmoždění rohem
• Přiražení, přitisknutí, povalení, zavalení nebo pošlapání, zejména při vstupu na stání nebo do boxu, při pomoci při telení nebo při vstupu k ležícímu zvířeti
• Povalení, pošlapání, pokopání, uklouznutí, zejména při vedení skotu nebo přehánění
• Napadení agresivním býkem, zejména při ošetřování nebo přemísťování
• Zranění očí ošetřovatele, způsobené ocasem krávy, zejména při nasazování dojícího zařízení.

Krmení skotu

Při krmení jsou nebezpečí spojená jak s obsluhou strojních zařízení a strojů, tak i nebezpečí vznikající při kontaktu se zvířetem. Činnosti jsou prováděné v objektu ustájených zvířati i mimo něj, např. u silážních staveb při nakládání a odvozu krmiva.

Čtěte také: Bezprostřední ohrožení: Průvodce

• Nejčastěji vznikají úrazy při rozvážení krmiva pomocí visuté drážky a krmných vozíků. Přitom dochází k uklouznutí po znečištěné mokré podlaze krmné chodby nebo k udeření a přiražení končetin při sklápění krmiva do žlabu.
• V kravínech s krmnými chodbami vznikají typické úrazy při ručním přidávání jádrového krmiva. Krmič je velmi často poraněn rohy zvířat, protože je nucen se ke zvířatům sklánět a tím se dostává do jejich nebezpečné blízkosti.
• Ruční manipulace a pohyb po krmné chodbě jsou provázeny pády při přenášení kbelíků a píchnutím vidlemi při dávkování krmiva.
• Při chovu mladého dobytka se navíc přidává i nebezpečí spojené s napájením a přistavováním telat, kdy bývá ošetřovatel poražen, kopnut nebo i kousnut zvířetem.
• Vážné nebezpečí vzniká nejčastěji při zakládání krmiva z jedoucího přívěsu, kdy krmič při uklouznutí po nečekaném rozjetí nebo prudkém zabrždění soupravy spadne z vozu.

Příprava krmení zahrnuje nebezpečí uklouznutí a pádu při pohybu po znečištěném a vlhkém povrchu a při ruční manipulaci při přenášení kbelíků a různých nádob se špatnými úchopovými vlastnostmi.

Nebezpečné činnosti: ruční vázání a odvazování, čištění zvířat, převádění, vedení, vyhánění a nakládání, vyprošťování a zvedání, uklidňování zvířat.

Chov dojnic

• Technický systém přivazování a odvazování dojnic je nedořešený, provádí se převážně ručně. Přitom dochází nejčastěji k přimáčknutí ruky ke konstrukci nebo prstů vázacím prostředkem při převlékání vázacím kruhem.
• Hrozí nebezpečí udeření ošetřovatele hlavou zvířete a přimáčknutí trupu nebo končetiny ke žlabu, sloupu nebo zábraně. Vyskytuje se i kopnutí, šlápnutí na nohu nebo uklouznutí ošetřovatele.
• Při práci s dojicí soupravou v bezprostřední blízkosti zvířete je nebezpečí kopnutí nebo přimáčknutí ošetřovatele. Často ošetřovatek uklouzne na mokrém znečištěném povrchu stání nebo je udeřen nebo přiražen sousedním zvířetem.
• Při kontrole dojení na stání se při neopatrném, mnohdy rychlém a neočekávaném pohybu ošetřovatele dojnice poleká. Důsledkem může být šlápnutí na nohu ošetřovatele nebo kopnutí sousední dojnicí.
• Při masáži, mytí a dezinfekci vemene, rozdojování a dodojování hrozí opět nebezpečí kopnutí, šlápnutí na nohu, přiražení ke konstrukci a šlehnutí ocasem.
• Nahánění zvířat do dojírny je spojeno s uklouznutím a pády ošetřovatelů a s poražením nebo přimáčknutím k zábraně.
• Při dojení v dojírně může dojít při zásahu rukou do prostoru stojící dojnice k udeřením zábranou nebo vrátky v chodbě do dojírny, způsobené ať již vlastní neopatrností, nebo po nárazu zvířete.
• Poměrně nebezpečnou činností je připojování dojicí soupravy na podtlakové potrubí a přepínání ventilu potrubí, kdy dochází k pádům ze žlabu nebo stoliček.
• Při čištění mléčného potrubí a vyplachování nádob a tanků se obsluha může opařít horkou vodou nebo potřísnit čisticí látkou.

Chov koní

Nebezpečí při chovu koní:

• Kopnutí, zejména od zadních končetin nebo od vzpínajícího se koně
• Přitisknutí, povalení, zavalení nebo pošlapání, zejména při vstupu na stání nebo do boxu, při vedení koně nebo při vstupu do výběhu nebo na pastvinu nebo při přehánění.
• Pokousání, zejména při nevhodném způsobu krmení a přístupu ke koni
• Pád z koně při jízdě na koni a následně i potahání
• Zranění v obličeji pohozením hlavy koně
• Odření od sedla, odření rukou od otěží a krku koně.

Chov prasat

Nebezpečí při chovu prasat:

• Napadení agresivním kancem, zejména při zapouštění prasnic
• Podražení nohou
• Napadení nebo pokousání zvířetem, zejména při vážení, nakládání, přehánění nebo práci v kotcích
• Napadení prasnicí, zejména při odstavu selat.

Krajní nouze a útok zvířete

O krajní nouzi se tak bude jednat třeba v případě, kdy vyjdete do lesa na procházku a najednou na vás zaútočí rozzuřený pes. V okolí není nikdo, kdo by vám mohl pomoci, a nemáte možnost utéct nebo se ukrýt. Jediným způsobem, jak se zachránit, je použít kámen, který najdete na zemi, a psa jím udeřit.

Čtěte také: Politická definice bezprostředního ohrožení

Kdy by se však o krajní nouzi nejednalo je třeba v případě, že váš soused chová agresivního psa, který vás již v minulosti pokousal.

Vždy je třeba zvolit takové prostředky, které vyvolají co nejmenší škodu. Způsobený následek nesmí být stejně závažný nebo dokonce ještě závažnější než ten, který hrozil - hrozí-li mi pokousání lýtka od drobného psa, pak jej nemohu například usmrtit.

tags: #bezprostredni #ohrozeni #zviretem #definice

Oblíbené příspěvky:

• Třídění Odpadu v ČR: Přehled Nádob
• Rozdíly v chování zvířat
• Ceny skládkování Plzeň
• Odbor ochrany přírody Magistrátu hl. m. Prahy
• Autobusové Nádraží Zvonařka