Jen málokdo nezná Červenou knihu - seznam ohrožených druhů rostlin a živočichů naší planety. Červená kniha je černým svědomím lidstva, a přesto začíná pomalu ztrácet důležitost.
Nápad sepsat veškerou ohroženou faunu našeho světa vznikl již v 60. letech minulého století, a to mezi zoology Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Netrvalo dlouho a od slova se přešlo k činu. V roce 1964 byl poprvé sestaven Červený seznam ohrožených druhů zvířat z celého světa, který je známý taky jako Červený seznam IUCN. V roce 1966 bylo na světě první vydání.
S názvem Červená kniha (red data book) přišel Peter Scott, syn slavného amerického polárního badatele a odvodil ho od barvy karet pro nejohroženější druhy živočichů. Spíš než knihu připomínalo první vydání jakousi kartotéku. Celá sepsaná fauna byla totiž barevně roztříděna - na červených kartách, jak jsme již zmínili, se nacházeli tvorové kriticky ohrožení, následovala je zvířata "zranitelná" (tedy taková, která nebyla ohrožena bezprostředně, ale tato situace mohla nastat) se žlutým pozadím a za nimi byly řazeny šedé karty, které značily málo početné populace, u nichž však nemuselo hrozit vyhynutí (např. panda velká).
Tuto první trojici potom doplňovaly ještě živočichové na bílé kartě, kteří symbolizovali faunu, o které nebylo mnoho známo, ale vědělo se, že na tom není populačně dobře a knihu zakončoval jediný "pozitivní" oddíl a to oddíl zelený.
Systém jedné Červené knihy byl poté časem opuštěn a IUCN začala vydávat tzv. Červené listy, věnované vždy jen určité taxonomické skupině živočichů. Ustoupilo se také od kartotékového systému a dnešní červené listy (i Česká republika má své vydání) už dostaly podobu sešitu. Červená kniha (Červené listy) se tak postupem času stala důležitým a uznávaným dokumentem.
Čtěte také: HEIDRUN 30l – test odpadkového koše
IUCN, v němž pracuje řada odborníků z celého světa, tento seznam každé dva roky aktualizuje. Při poslední aktualizaci v něm bylo zapsáno téměř 64 tisíc druhů, z toho skoro 20 tisíc ohrožených vyhynutím.
Ohrožené druhy jsou v seznamu roztříděné do několika kategorií podle stupně ohrožení. Ohrožené druhy jsou v seznamu roztříděné do několika kategorií podle stupně ohrožení. V ABC 22/2017 píšeme o dvou (vyhynulý nebo kriticky ohrožený), ale celkem jich je devět, případně, zařadíme-li tam i kategorii druhy běžné či domestikované, tak jedenáct. Hlavních sedm kategorií má svou barvu a dvoupísmenovou mezinárodní zkratku.
Kompletní Červený seznam IUCN v nejaktuálnější verzi je dostupný na internetu na stránce www.iucnredlist.org.
Na základě zadání Ministerstva životního prostředí vytvořila Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR návrh seznamu zvláště chráněných druhů pro potřebu novelizace Vyhlášky č. 395/1992 Sb. (dále jen vyhláška). Status „zvláště chráněný druh“ vyplývá ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (ZOPK).
ZOPK pro ně stanovuje stupně ohrožení a definuje základní ochranné podmínky rozdílně pro rostliny a živočichy a rozdílně též pro stupně ohrožení. Základní ochranné podmínky jsou definovány souborem zakázaných činností, které bez patřičné výjimky není povoleno provádět. ZOPK tedy u vybraných druhů stanovuje především pasivní formu ochrany. Ukládá, co se nesmí, ale nestanovuje povinnost péče a údržby lokalit s výskytem zvláště chráněných druhů.
Čtěte také: Ideální škola v přírodě
Aktivním zákonným nástrojem jsou záchranné programy, které v případě druhů ohrožených vyhynutím zajišťují komplex činností směřujících ke snížení stupně jejich ohrožení; blíže na www.zachranneprogramy.cz. Pomineme-li ZOPK, je možné aktivní opatření provádět zejména prostřednictvím dotačních nástrojů, které cíleně směřují k podpoře zvláště chráněných druhů.
Všechny tyto skutečnosti, tzn. jak přímé ohrožení druhů záměrnou činností člověka, tak i potřeba speciální péče, bylo nutné při aktualizaci seznamu zvláště chráněných druhů brát v potaz. Seznam konkrétních druhů je uveden ve vyhlášce a byl tam již zanesen při jejím vzniku v roce 1992. Od té doby byl aktualizován pouze jednou v souvislosti se zařazením druhů přílohy č. IV Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, do kategorií kriticky a silně ohrožené.
Aktualizace seznamu byla připravována již v předchozích letech, ucelený návrh s více než 1 500 položkami byl ale vytvořen až v průběhu roku 2010 a následně odeslán na Ministerstvo životního prostředí. Je zřejmé, že návrh bude dále diskutován v širokém spektru zainteresovaných subjektů a jeho konečná podoba bude ještě spojena s velkým objemem práce. Přesto doufáme, že po téměř dvaceti letech se věci dají do pohybu a seznam zvláště chráněných druhů bude aktualizován.
Novela seznamu zvláště chráněných obratlovců byla připravována již v letech 2005-2007, a to včetně její prezentace odborné veřejnosti a zapracování připomínek. Výchozím kritériem bylo zařazení druhů do červených seznamů ČR (dále též ČS), konkrétně byly bodově hodnoceny pouze druhy zařazené do kategorií zranitelný (VU), ohrožený (EN) a kriticky ohrožený (CR). V odůvodněných případech se však na seznam dostaly i druhy, které nejsou v těchto třech kategoriích či nejsou v ČS zařazeny (v ČS nejsou např. posuzovány nehnízdící migrující druhy ptáků na území ČR).
Na seznam proto byli zařazeni například orel skalní (Aquila chrysaetos), orlovec říční (Pandion haliaetus) či dřemlík tundrový (Falco columbarius) a také někteří obojživelníci a plazi, kteří jsou v ČS zařazeni do nižších kategorií.
Čtěte také: Recepty s jedlými květy
Zohledněna byla i míra ohroženosti biotopu druhů, a také zda jsou druhy přímo fyzicky ohrožovány člověkem a zda jsou předmětem manipulací, např. zda jsou druhy předmětem chovu v zajetí a hrozí jejich odchyt z volné přírody. Doplněno bylo kritérium odrážející vývoj početnosti druhu v ČR. Na základě výsledného bodového zisku byly druhy rozřazeny do jednotlivých kategorií ohrožený (O), silně ohrožený (SO) a kriticky ohrožený (KO). V případě potřeby došlo na základě expertního posouzení k přesunu druhů mezi kategoriemi.
Na seznamy byly dále automaticky zařazeny druhy z přílohy č. IV Směrnice Rady 92/43/EHS a druhy přílohy č. II Bernské úmluvy. Zařazení některých druhů do těchto příloh nemusí odrážet míru jejich ohrožení na území České republiky, ale vyplývá ze závazku ČR Evropským společenstvím. Na seznam se tak dostaly druhy, které by za normálních okolností nemusely být zvláště chráněné, například křeček polní (Cricetus cricetus) nebo investory oblíbená ještěrka obecná (Lacerta agilis).
| Skupina | Červený seznam VU | Červený seznam EN | Červený seznam CR | Vyhláška 395/1992 O | Vyhláška 395/1992 SO | Vyhláška 395/1992 KO | Návrh vyhlášky 2010 O | Návrh vyhlášky 2010 SO | Návrh vyhlášky 2010 KO |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Ryby a kruhoústí | 10 | 6 | 1 | 11 | 10 | 4 | 6 | 5 | 1 |
| Obojživelníci | 3 | 5 | 5 | 1 | 1 | 2 | 6 | 1 | 1 |
| Plazi | 2 | 3 | 3 | 1 | 4 | 6 | 2 | 4 | 5 |
| Ptáci | 47 | 31 | 32 | 30 | 59 | 35 | 49 | 36 | 43 |
| Savci | 6 | 5 | 6 | 3 | 11 | 12 | 0 | 10 | 6 |
Z tabulky vyplývá, že ve srovnání s vyhláškou z roku 1992 nedošlo k výrazným změnám v počtu zařazených druhů obratlovců; došlo spíše k dílčím přesunům mezi kategoriemi a bylo vyškrtnuto či naopak nově zařazeno několik málo druhů. Na seznam se tak nově dostal například losos obecný (Salmo salar), orel královský (Aquila heliaca) či čolek dravý (Triturus carnifex). Zařazen byl také skokan hnědý (Rana temporaria), jediná původně nechráněná žába: v jeho případě ukazují výsledky mapování výrazný pokles početnosti, a je tak v současné době ohroženější než některé jiné druhy již chráněných žab.
Některé druhy ze stávající vyhlášky naopak zařazeny do seznamu nebyly, například proto, že došlo ke stabilizaci populace daného druhu na území ČR, nebo se jedná o druhy, které jsou na našem území dlouhodobě vymizelé, či o druhy naprosto závislé na doplňování jedinců člověkem. Z ryb nebyl nově zařazen například mník jednovousý (Lota lota), ze savců plch velký (Glis glis), veverka obecná (Sciurus vulgaris) či rejsek horský (Sorex alpinus).
Ptáci mají oproti ostatním druhům obratlovců „výsostné“ postavení, neboť díky Směrnici Rady 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků, jsou chráněny na úrovni jedinců všechny druhy ptáků žijící na evropském území členských států Evropských společenství. U ptáků byla proto navržena na vyškrtnutí řada druhů, u kterých je jejich ochrana dostatečně zajištěna prostřednictvím výše zmíněné obecné ochrany. Konkrétně nebyl do nového seznamu zařazen například kormorán velký (Phalacrocorax carbo), neboť se jedná o druh vyskytující se na území ČR v hojném počtu, se stabilizovanými hnízdními populacemi.
U bezobratlých byla situace poněkud jiná než u obratlovců a rostlin, což souvisí hlavně s jejich velkou druhovou bohatostí a relativním nedostatkem informací o jednotlivých taxonech. Bezobratlých u nás žije cca 40 000 druhů, tedy skoro stokrát více než obratlovců (cca 535 druhů) a téměř desetkrát více než rostlin (cca 5 000 druhů) a hub (cca 4 000 druhů makroskopických hub). Naše poznání však takto velké druhové bohatosti neodpovídá a o mnoha taxonech nevíme prakticky nic, zvláště pak ve srovnání s obratlovci nebo cévnatými rostlinami.
Z těchto důvodů nebylo možné u bezobratlých postupovat obdobně jako u ostatních skupin, protože informace o velikosti populace, trendech a rozšíření nejsou většinou k dispozici. Seznam proto připravovalo širší plénum expertů, které se vyjadřovalo k jednotlivým druhům. Základem pro jeho vznik byl Červený seznam ohrožených druhů České republiky (Farkač et al. 2005), přičemž se pracovalo vesměs s druhy kriticky ohroženými či ohroženými, v menší míře pak i se zranitelnými.
Důležitými kritérii pro zařazení do seznamu byla hlavně poznatelnost (odlišení daného taxonu od příbuzných) a výběr tzv. deštníkových druhů (druhy, jejichž ochrana pokryje i další často menší, méně nápadné a známé druhy žijící ve stejném prostředí). Důležité bylo, aby se k determinaci druhu nemusely používat preparační techniky a aby ji zvládl i proškolený pracovník v terénu. Do seznamu byly automaticky zařazeny druhy z přílohy č. IV Směrnice rady 92/43/EHS a druhy přílohy č. II Bernské úmluvy.
Prvotní návrh seznamu, který vznikl v letech 2005-2006 a byl oponován širokým plénem odborníků, se stal základem současného seznamu, jenž byl znovu oponován a upraven tak, aby odrážel aktuální znalosti týkající se ohroženosti jednotlivých taxonů. Několik druhů bylo vyřazeno, jiné naopak přibyly. Aktuální návrh novelizovaného seznamu obsahuje 477 taxonů (133 kriticky ohrožených, 190 silně ohrožených a 154 ohrožených) - většinou druhů, ale také několik vyšších taxonomických jednotek. S ohledem na výše uvedené je ale jasné, že jednotlivé skupiny bezobratlých v něm nejsou zastoupeny rovnoměrně.
Nejvíce druhů patří do skupin, kterým se věnuje největší pozornost a které jsou také populární u veřejnosti, jako jsou brouci (173), motýli (95) nebo třeba měkkýši (59). Naopak minimálně jsou zastoupeni např. dvoukřídlí (jedenáct druhů z 7 200), ploštice a křísi (pět druhů z 1 556) a zcela chybí hlístice, kroužkovci nebo stonožky a mnohonožky.
| Skupina | Červený seznam VU | Červený seznam EN | Červený seznam CR | Vyhláška 395/1992 O | Vyhláška 395/1992 SO | Vyhláška 395/1992 KO | Návrh vyhlášky 2010 O | Návrh vyhlášky 2010 SO | Návrh vyhlášky 2010 KO |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Brouci | 64 | 46 | 73 | 52 | 32 | 31 | 41 | 74 | 97 |
| Motýli | 11 | 48 | 94 | 28 | 18 | 82 | 45 | 0 | 21 |
| Ostatní hmyz | 1 | 0 | 0 | 79 | 75 | 33 | 48 | 44 | 63 |
| Měkkýši | 39 | 25 | 26 | 0 | 23 | 23 | 13 | 1 | 3 |
| Další bezobratlí | 4 | 56 | 12 | 22 | 29 | 61 | 0 | 6 | 12 |
Pokud jde o jednotlivé druhy, zvažovali jsme například ponechání nebo vyřazení otakárka fenyklového (Papilio machaon), kudlanky nábožné(Mantis religiosa), jasoně červenookého (Parnassius apollo) a štíra kýlnatého (Euscorpius tergestinus). Otakárek byl nakonec vyřazen, protože jeho populace je poměrně stabilní a druh se vyskytuje prakticky na celém území ČR. Také u kudlanky jsou početnost a areál rozšíření stabilní až rostoucí, ale v seznamu jsme ji ponechali (ohrožený druh), protože se jedná o významný deštníkový druh stepních lokalit.
Složitější situace byla v případě jasoně červenookého, který se v ČR prokazatelně vyskytuje pouze u Štramberku, kam byl v 80. letech 20. století reintrodukován ze Slovenska. Nabízelo se tedy jeho vyřazení, ale protože se jedná o druh chráněný evropskou legislativou, podobně jako v případě obratlovců želva bahenní (Emys orbicularis), bylo rozhodnuto o jeho ponechání na seznamu. Shoda ohledně vyřazení naopak panovala u štíra, jehož autochtonní výskyt u nás nebyl potvrzen od začátku 90. let 20. století.
Návrh seznamu zvláště chráněných rostlin vznikl na základě kritérií, která zohledňují vzácnost a ohroženost druhů a specifika jednotlivých skupin. Automaticky byly zařazeny druhy z přílohy č. IV Směrnice rady 92/43/EHS a druhy přílohy č. I Bernské úmluvy. U cévnatých rostlin byly kromě ohrožení a vzácnosti druhu brány v úvahu také typ a kvalita biotopů, v nichž rostou, či životní strategie. Informace o vazbě jednotlivých druhů na biotopy byla získána z databáze biotopů CzechFlor (S...
tags: #bila #kniha #ohrozenych #zvirat