Výskyt losa evropského ve volné přírodě v ČR

Podívat se na losa evropského již nemusíte jen do zoologické zahrady. Tuto možnost nyní máte i na Moravě, přesněji i u nás na Zlínsku.

Podle všeho se mladému losovi na Zlínsku líbí. Jeden z našich čtenářů jej zachytil dnes, v úterý dopoledne ve Zlíně - Příluku.

Mediálně sledovaný Los evropský dál putuje Českem. V pondělí byl k vidění jak se koupe v rybníce v Lukově, dnes dopoledne se pro změnu pásl ve Zlíně - Příluku. Procházel tam ulicemi, pak přeskočil plot do uzavřené zahrady, napásl se a lehl si pod strom do trávy a vydržel tam několik hodin.

Los evropský patří mezi největší evropské savce. Ve střední Evropě ho lidé vyhubili, v minulém století se tam začal opět šířit z Polska. Podle odhadů žije v Česku zhruba 20 losů, z toho asi 15 na Šumavě.

Los je býložravec a živí se listy břízy, vrby, jeřábu a dalších dřevin, bažinnými rostlinami a vodními rostlinami. Nespásá nízkou trávu, protože ji nemůže uchopit horním pyskem a také ji nedokáže trávit.

Čtěte také: Bílé Vánoce v České republice: Statistiky a trendy

Další druhy zvěře v české přírodě

Jelen sika (Cervus nippon) pochází z východní Asie, ale v Evropě i v Česku se usadil už před více než sto lety. Do našich zemí byl dovezen v 19. století, původně jako atraktivní zvěř pro obory. Jednou z oblastí, kde se jelenům siky výborně daří, je Plzeňský kraj. Mozaika hlubokých lesů, luk a polí poskytuje tomuto druhu ideální podmínky.

Mimo období říje se jeleni sika sdružují do stád, kde vládne poměrně klid. Samci se drží spíše stranou, ale i mimo hlavní říji mohou projevovat vzrušené chování - například vyplazování jazyka či drobné soupeření. Hlavní období říje probíhá od září do října. Po zhruba sedmiměsíční březosti přivádějí laně na jaře, nejčastěji v květnu a červnu, jedno mládě.

Jelen sika je sice atraktivní druh, ale jeho přítomnost má i stinné stránky. Tím se postupně stírá genetická čistota původního druhu, což je vážný problém z hlediska ochrany přírody.

Na severním Plzeňsku tak dnes můžeme pozorovat jeleny sika jako běžnou součást místní přírody - od březích laní až po samce se zajímavými sociálními projevy. Jeleny sika nejlépe pozorujte z dostatečné vzdálenosti, zejména během říje, kdy mohou být samci agresivní.

Velké šelmy v Beskydech

Přírodní rezervace Čerňavina se nachází v severovýchodní části Moravskoslezských Beskyd v nadmořské výšce 780 až 1044 m v okolí vrchu Ostrý. Vznikla v roce 1999 a má rozlohu 32,54 ha. Předmětem ochrany je komplex přírodě blízkých bukových porostů spojený s korytem štěrkonosného potoka.

Čtěte také: Dopady na chmelařství

Mezi takové druhy řadíme velké šelmy. V okolí Čerňaviny byl zpozorován vlk evropský, rys ostrovid a díky propojení českého území se Slovenskem i medvěd hnědý. Tato trojice zajišťuje funkci tzv. zdravotní policie, která reguluje počet spárkaté a vysoké zvěře tvořena prasetem divokým, srncem obecným a jelenem evropským.

Rys ostrovid

Rys ostrovid je v Evropě největší volně žijící kočkovitá šelma. Během 18 a 19. století byla na našem území téměř vyhubena. Hlavní příčinou vyhubení bylo odlesňování a neregulovaný lov. V druhé polovině 20. století se začal rys ostrovid vracet do naší přírody.

Délka těla se pohybuje kolem 120 cm, délka ocasu až 25 cm, kohoutková výška může dosahovat až 70 cm. Hmotnost dospělce rysa se pohybuje okolo 35 kg. Charakteristickým znakem jsou trojúhelníkovité uši. Okraje ušních boltců lemují štětičky prodloužených chlupů, které mu umožňují rozpoznávat přicházející zvuky a orientaci v terénu.

Barva srsti je různorodá. Převážně se jedná o šedavou až rezavou srst s hnědočernými skvrnami. Srst na břichu je světlejší až bílá. Délka života se pohybuje 16 - 18 let v přírodě a 24 let v zajetí.

Typickým biotopem rysa jsou smíšené a jehličnaté lesy středních či vyšších poloh s bohatým podrostem a skalnatými útvary. Rys je velmi aktivní za soumraku, na tichých lokalitách se během dne vyhřívá. Tato velká kočkovitá šelma dokáže za den ujít až 25 km.

Čtěte také: Význam recyklace skla

Rysi jsou samotářští, ale v období páření se můžeme setkat se skupinou samců, kteří se zdržují se samicí. Březost trvá 10 týdnů, mláďata v počtu 2 až 4 kusy se rodí od května do června.

Rys je významný predátor lovící především srnce, slabší laně a kolouchy. Tímto snižuje stav býložravců v lese a zabraňuje jejich přemnožení. Jeho kořist bývá často ve špatném zdravotním stavu. Jsou to jedinci málo ostražití či málo pohybliví. Rys tak zlepšuje zdravotní stav lesních ekosystémů.

Za denního světla je rys schopen rozeznat hlodavce na 75m, zajíce na 300 a srnce na 500m. Mezi další jeho potravu patří tedy zajíci, hlodavci či menší ptáci. Většinou po útoku spořádá 1-2 kg masa, výjimečně až 3,5 kg. Poté kořist odtáhne a skryje.

Pokud budete v lese dávat pozor, můžete se setkat s pobytovými znaky tohoto krasavce. Mezi tyto znaky řadíme jeho stopy, trus či poškrábanou kůru stromů. Přestože rys ostrovid patří mezi chráněné šelmy, jeho největším nepřítelem je člověk. Člověk a rys mohou přírodu společně bez konfliktů obývat.

tags: #bile #lane #v #cr #ve #volne

Oblíbené příspěvky:

• Klíčové druhy v ekosystémech
• Nakládání s infekčním odpadem
• Výskyt organických sloučenin
• Kompost a kopřivy
• Průvodce výběrem ekologických lahví