Žatecký poloraný červeňák, hlavní chmelová odrůda a velmi žádaný exportní artikl, má velký problém. Rostliny ztrácejí kvalitu.
Hned co v září skončila sklizeň, řada pěstitelů se naplno pustila do stavby nových chmelnic. Mezi nimi třeba i Zemědělské družstvo Ročov. Do řádků pod nové konstrukce chtěli zkraje podzimu vysázet mladé rostlinky Žateckého poloraného červeňáku. Jenže potřebný klon od Chmelařského institutu nedostali. Vyhlášená šlechtitelská stanice nezískala potřebná uznání k povolení prodeje.
Aby hektary nových chmelnic nezůstaly ladem, ročovský ředitel Josef Frič musel přijít s jiným řešením. A takhle vypadá zatím poslední dějství v poměrně rozsáhlé kauze, která dusí české a moravské chmelařství stále citelněji.
Co se poslední léta probíralo jen šeptem, od loňska prověřuje speciální komise odborníků z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Panuje podezření, že mateřské rostliny z žatecké šlechtitelské stanice jsou nejspíš už z minulosti poškozené, a pěstitelům se v posledních letech dostává na pole červeňák, jehož štoky jsou slabé, šišky obsahují málo hořkých alfa látek a silic, tedy toho hlavního, proč chmel potřebují pivovary.
A toho nejdůležitějšího, proč má český Žatecký poloraný červeňák dobrou pověst ve světě a proč se ho loni vyvezlo za více než 1,2 miliardy korun.
Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy
Pátrání po začátku celého zádrhelu vede na Rakovnicko. Do obce Chrášťany ležící na kdysi vyhlášené chmelařské železniční trati z Krupé do Kolešovic, kde dnes během léta jezdí už jen výletní parní vlak Kolešovka. Jednou z firem, které tu drží tradici v pěstování „českého zlata“, jak se chmelu přezdívá, je rodinná farma Jana a Petra Bazikových. A právě tady se otázka nad současným stavem Žateckého poloraného červeňáku a jeho klonů otevřela.
Ani jeden z nich však dnes na novinářské otázky odpovídat nechce. Podle zjištění týdeníku Euro, který mluvil s několika dalšími pěstiteli, je to poměrně jednoduché. Bazikovi provozují jednu z nejmodernějších chmelnic v okolí, jako jedni z mála mají i závlahový systém.
V minulých pěti letech na polovinu svých chmelnic, tedy zhruba 20 hektarů, vysadili nový poloraný červeňák z Chmelařského institutu Žatec. Hlavní potíž se ale ukázala při sklizni. I když se měl výnos pohybovat kolem 1,8 až dvou tun na hektar, Bazikovi prý na nových chmelnicích dosahovali zhruba jen jedné tuny. V laboratořích se navíc zjistilo, že šišky obsahují mnohem méně hořkých alfa látek a silic.
„Příčiny tohoto stavu jsou v současné době předmětem šetření,“ doplňuje právní zástupce Heřmánek.
Jak v uplynulých týdnech zjistil týdeník Euro, Jana a Petr Bazikovi nevedou svůj boj sami. Postupně se k nim přidalo několik dalších pěstitelů majících s chmelovými rostlinkami ze Žatce stejné trápení.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Že jde o velmi citlivou věc, která může poškodit pověst českého chmele v zahraničí a připravit obchodníky a pěstitele o stovky milionů korun, nejlépe dokazuje mlčení, jež v telefonu zavládlo po položení novinářských otázek.
Skupina expertů už od loňska monitoruje chmelnice vybraných pěstitelů. „Předmětem našeho sledování byly výsadby chmele odrůdy Žatecký poloraný červeňák, klon 72, z let 2011 až 2016, dodavatel sadby Chmelařský institut.
A na co přišli? Co by tedy mohlo způsobovat ony změny, kvůli nimž obsahují šišky méně hořkých alfa látek a silic, a proč není výnos takový, jaký by měl být?
„Zatím příčinu přesně neznáme. I proto zkušební ústav zahájil kontrolu v laboratořích Chmelařského institutu. Aby zjistil, kde a jak odchylky vznikly. Jedním z důsledků pak bylo, že zemědělci - včetně v úvodu článku zmíněného družstva Ročov - si letos nemohli pořídit jeden ze tří klonů červeňáku.
Na polích zase expertní inspekční tým posuzoval, jak velké plochy jsou zasaženy odchylnými rostlinami klonu 72. Tedy těmi s podivně nízkým obsahem hořkých alfa látek a silic. Nicméně podle některých oslovených lidí z oboru se „zdegenerovaná“ výsadba reálně týká 500 hektarů, nejodvážnější odhady mluví dokonce o tisícovce. Což může po sklizni znamenat kolem tisíce tun nekvalitního sušeného chmele.
Čtěte také: Diskriminace českých leseb
Sami žatečtí šlechtitelé však odmítají, že by v laboratořích něco zanedbali nebo poškodili. Mluví o tom, že vliv na kvalitu chmelových rostlin na polích má postupující klimatická změna a způsob pěstování.
„Letošní sezona byla enormní, k morfologickým změnám docházelo i u jiných odrůd. Nebylo to jen v Čechách, ale i ve Francii a Německu,“ tvrdí Josef Patzak, jednatel Chmelařského institutu. „Jemné chmelové odrůdy nejsou na problém globálního oteplování připravené, některé německé firmy se obávají, jaká je vůbec budoucnost pěstování chmelu v Evropě,“ dodává.
Věc z nejvyšších pater sleduje také ministerstvo zemědělství, protože chmel patří mezi citlivé komodity, jejichž pěstování resort dlouhodobě - i finančně - podporuje. A úředníci vědí, že se na českých a moravských chmelnicích něco děje.
Jak zjistil týdeník Euro, aby dnes obchodníci dosáhli hořkosti, kterou od chmele požadují zákazníci z řad pivovarů, stále častěji musejí provádět silnější homogenizaci. Tedy šišky s nižším obsahem alfa látek mixují s těmi nejkvalitnějšími, aby měla výsledná směs potřebnou hořkost.
A to hlavní, čeho se šlechtitelé, pěstitelé i obchodníci obávají, je ztráta výborného jména českého Žateckého poloraného červeňáku ve světě. Ostatně něčím podobným si před sedmi lety prošli němečtí pěstitelé. Tehdy se v jejich rostlinách objevily poměrně velké nedostatky, kvůli nimž odmítli německý chmel odebírat Japonci a přeorientovali se na Česko. Očista německého chmelařství pak byla bolestivá, drahá a zabrala několik let.
Dá se čekat, že aktuální případ chrášťanského chmelařství Jany a Petra Bazikových naznačí, jakou budoucnost má žádaný poloraný červeňák pěstovaný na Žatecku, Tršicku a Úštěcku. Jestli tedy celý obor čeká pár roků starý německý scénář, nebo k zastavení morfologických změn probíhajících ve stovkách tisíc rostlin bude stačit jiný zákrok.
Jde o jemnou aromatickou odrůdu, která se v pivovarech používá pro druhé, třetí či studené chmelení. Je základem všech českých odrůd chmele a jednou z nejpoužívanějších přísad při výrobě spodně kvašených piv plzeňského typu po celém světě.
Původně byla tato odrůda pěstována v devíti klonech (například Blšanka, Zlatan či Siřem), dnes se množí jen Osvaldův klon 31,72 a 114.
tags: #ceske #bile #zlato #v #ohrozeni #priciny