Bioodpad, kompostování a co do kompostu (ne)patří


09.10.2025

Bioodpad je odpad organického původu. Může být rostlinný, jako je například odpad z údržby zahrady nebo slupky brambor, ovoce, ale i čajové sáčky (ne v plastovém obalu). Rostlinný odpad tvoří až 20 % obsahu běžných popelnic na směsný odpad, kde se jejich potenciál v žádném případě nevyužije.

Proč třídit bioodpad?

Netříděný bioodpad končí ve směsném odpadu. Tím nejenže dochází k plýtvání surovinou, kterou lze dále využít, ale zbytečně se tak navyšuje množství směsného komunálního odpadu. Likvidace směsného odpadu je finančně velmi náročná (a ceny za jeho skládkování ještě porostou). Ani pro spalování není bioodpad nejvhodnější surovinou, obsahuje značné množství vody.

Pokud je rostlinný bioodpad vytříděn do nádob na biologicky rozložitelný materiál, je dále využit pro výrobu kompostu. Tak jsou dále využity cenné látky, které bioodpad obsahuje. Dejte bioodpadu druhou šanci! Využít BIOpopelnici. Dejte bioodpadu druhou šanci! Navrací do půdy formou hnojiva nebo substrátů. Prospějete tak i pražským parkům, sadům a zahradám, a orné půdě určené pro pěstování zemědělských plodin. To nám všem zlepší i ovzduší 😀.

Bioodpady tvoří nejvýznamnější složku domovního odpadu. Průměrná produkce kuchyňského odpadu se pohybuje mezi 40 až 75 kg na 1 osobu a rok, produkce zahradního odpadu se pohybuje mezi 4 až 15 tunami na 1 hektar plochy. Kuchyní a zahrad, tvoří asi jednu třetinu naší popelnice. Odpadů je třeba omezovat.

Odkládáním bioodpadu do samostatných hnědých popelnic či kontejnerů, případně do zahradních kompostérů, se tak výrazně odlehčí skládkám, kde se tento druh odpadu významně podílí na tvorbě metanu, který řadíme mezi tzv. skleníkové plyny. Úlevu kromě přírody zaznamená i městský rozpočet, protože náklady na zpracování bioodpadu jsou mnohem nižší než při uložení tohoto odpadu na skládku. Navíc zpracováním bioodpadu na kompostárně v Supíkovicích vzniká „Jesenický kompost“, který je certifikovaným hnojivem.

Čtěte také: Správné třídění odpadu v domácnosti

Proto je dobré si říct či připomenout, co do hnědých nádob na bioodpad (případně do zahradních kompostérů) patří a co nikoliv:

Co do kompostu ANO:

  • Z kuchyně: zbytky ovoce, zbytky ze zpracování zeleniny, zbytky z kávy a čaje, skořápky z vajíček a ořechů, papírové utěrky a ubrousky
  • Ze zahrady: posekaná tráva, listí, větvičky, plevele, zbytky zeleniny, piliny, hobliny, kůra, popel ze dřeva, trus býložravých hospodářských zvířat

Bioodpady je vždy nutné vhazovat bez obalu!

Co do kompostu NE:

  • kosti, odřezky masa, kůže
  • stolní oleje a tuky
  • potraviny, které prošly tepelným zpracováním
  • rostliny napadené chorobami
  • chemicky ošetřené materiály - např. lakované dřevo
  • popel z uhlí, cigaret
  • prachové sáčky z vysavače
  • exkrementy masožravých zvířat
  • časopisy a jiné tiskoviny
  • plasty, sklo, kovy, kameny

Ano, na svůj domácí kompost si můžete dát doslova cokoliv, ovšem v případě hnědých popelnic je třeba dodržovat odpovídající pravidla.

Co do hnědé popelnice a na kompost nedávat a proč

Pokud má z bioodpadu vzniknout kvalitní hnojivo, které obohatí půdu, nepatří do něj následující, a to z níže uvedených důvodů.

Kosti, maso a jídelní zbytky

  • Riziko kontaminace závadnými patogeny. Teplota v kompostu nemusí být dostatečně vysoká k tomu, aby došlo ke zničení nebezpečných patogenů.
  • Maso je celkově náchylné ke špatnému rozkladu, který vede k tvorbě nezdravých bakterií a plísní, které zhoršují výslednou kvalitu kompostu.
  • Zpomalení kompostovacího procesu kvůli vysokému obsahu minerálů v kostech.
  • Nepříjemný zápach.
  • Přilákání nechtěných živočichů, jako jsou psi, kočky, lasičky a krysy.

Tuky a oleje

  • Nefungují jako zdroj živin. Tuky a oleje jsou spíše hydrofobní, tzn. nejsou využitelným zdrojem živin pro rostliny.
  • Produkce škodlivých látek při rozkladu, které mohou být zhoubné pro organismy důležité pro kompostovací proces.
  • Zpomalení kompostovacího procesu kvůli zpomalení proudění kyslíku.
  • Vznik nebezpečných plísní kvůli zakrytí organických částí kompostu.
  • Přilákání nechtěných živočichů. I v případě tuků a olejů hrozí přilákání zvířat, která kompostovací proces mohou narušit a znehodnotit.

Mléčné výrobky

  • Zabránění vzniku kvalitního humusu kvůli vysokému obsahu bílkovin a tuků.
  • Vytváření nebezpečných plynných látek a rychlý nárůst teploty v důsledku rychlého rozkladu způsobeného bakteriemi, kvasinkami a plísněmi. Zničení užitečných mikroorganismů v kompostu vlivem vyprodukovaných plynných látek.
  • Překyselení kompostu zpomalující kompostovací proces a bránící růstu užitečných bakterií.

Proč je dobré kompostovací pravidla dodržovat

Správný humus je klíčový pro zdraví rostlin a ekosystému obecně. Kvalitní humus totiž obsahuje všechny potřebné živiny, jako jsou dusík, fosfor, draslík a mikroorganismy, které jsou důležité pro růst rostlin. Pokud do kompostu přidáte zbytky jídla, může to vést k narušení potřebné rovnováhy, zpomalení kompostovacího procesu, snížení kvality humusu a znehodnocení celé várky daného bioodpadu.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Co bioodpad způsobuje na skládce a ve spalovně

Pokud bioodpad vyhodíte do popelnice, stává se z něj automaticky směsný odpad, který putuje do spalovny či na skládku.

Bioodpad na skládce

Při rozkladu odpadu z bioodpadu na skládkách vzniká skleníkový plyn metan, který je ještě silnější než CO2, a má tím pádem ještě větší dopad na oteplování klimatu. Existují sice sanitární skládky se systémem pro zachycování plynů, na ty ovšem putuje pouhých 8 % směsného odpadu.

Kromě toho může ukládáním organického odpadu na skládce vznikat kapalný odpad, který může uniknout z podkladové vrstvy skládky a způsobit znečištění podzemních vod.

Bioodpad ve spalovně

Odpad z potravin obsahuje poměrně velké množství vody. Kvůli tomu je pro jeho spálení potřeba velké množství energie.

Proč “ekologické” jednorázovky do bioodpadu nepatří

Existuje jenom jedno ekologické řešení - to znovupoužitelné. A to platí nejen v oblasti krabiček a kelímků na jídlo a pití s sebou. Síce jste už možná slyšeli o ekologických jednorázovkách, ale v našem článku BIO obaly nejsou bio a jejich kompostování je lež jsme popsali proč. Tady se aspoň ve zkratce vrátíme k tomu, proč “eko” jednorázové obaly není možné vytřídit do popelnic na bioodpad, a proč by nesvědčily ani vašemu kompostu.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Bioplasty (PLA)

Hnědé popelnice jsou výhradně určené pro sběr biologicky rozložitelných odpadů (BRO) rostlinného původu. Při pokusech společného aerobního kompostování rostlinného bioodpadu a bioplastů se zjistilo, že ve výsledném kompostu zůstávají mikroplasty, které se dále nerozkládají a z toho důvodu je PLA z kompostovacího procesu už na začátku vyřazeno. Navíc se vhozením obalů od jídla do hnědých popelnic zvyšuje riziko kontaminace odpadu složkami živočišného původu, které mohou ohrozit celý proces kompostování. Celkově kompostárny i třídírny plastu vnímají PLA jako komplikaci v procesu využití odpadu.

Cukrová třtina a škrob

I jednorázové obaly z cukrové třtiny a škrobu do kompostu nepatří. Jsou totiž také znečištěné jídelními zbytky a ty, jak jsme si popsali výše, znamenají pro správný kompostovací proces riziko. Navíc se během kompostovacího procesu nerozloží úplně a znehodnocují výsledný kompost.

Papír

Aby se papírové obaly na jídlo a pití snadno nerozmáčely, jsou na své vnitřní straně “povoskovány”. Ve skutečnosti se jedná o použití tenké vrstvy plastu (nejčastěji PE). Kvůli tomu jsou papírové obaly kompozitním výrobkem, který se skládá ze dvou materiálů.

Co patří do popelnice na bioodpad?

  • zbytky ovoce a zeleniny, slupky (včetně citrusových plodů)
  • čajové sáčky, kávová sedlina včetně papírových filtrů
  • papírové proložky od vajec
  • květiny (BEZ celofánu, šňůrky a květináče)
  • tráva, plevel, drny se zeminou
  • košťály a celé rostliny, zbytky rostlin
  • listí
  • větve keřů i stromů
  • piliny, hobliny, kůra, štěpka
  • seno, sláma
  • vychladlý popel ze spalování dřeva

Co nepatří do popelnice na bioodpad?

  • maso, masové omáčky, vývary, kosti, kůže
  • mléčné výrobky
  • vajíčka, včetně skořápek
  • zbytky z kuchyní rostlinného původu, které obsahují suroviny živočišného původu (pokrmy z masa, z vajec a mléka)
  • zbytky z kuchyní jako prošlé pečivo, těstoviny, knedlíky
  • skořápky z ořechů, pecky z ovoce
  • jedlý olej a tuk
  • zvířecí trus, moč a hnůj jako podestýlka domácích zvířat včetně exkrementů
  • peří, chlupy, vlasy
  • uhynulá zvířata
  • kontaminované piliny, hobliny, kůra, štěpka
  • nebezpečné odpady
  • obalové materiály
  • papírové kapesníky, ubrousky

Proč do biopopelnice nepatří skořápky?

Proč lze skořápky od vajec ukládat na domácí kompost a do popelnice na bioodpad nepatří? „Jde o to, že skořápky od vajec jsou odpad živočišného původu, tudíž je na koncovém zařízení - kompostárně nemohou přijmout. Kompostárny mají úřadem schválený provozní řád, který jasně určuje, jaký odpad mohou přijímat.

Co do nádob na bioodpad dávat a co ne se podrobněji můžete informovat přímo ve své obci. Záleží totiž, jakým způsobem se bude dále využívat. I u sběru bioodpadu mohou existovat výjimky. Například provozuje-li obec komunitní kompostárnu, není možné na ní zpracovat kuchyňské odpady. Naopak jde-li sebraný odpad do bioplynové stanice, lze do nádoby dávat i zbytky jídel, maso.

Třídění bioodpadu v bytě - jak na to?

Chcete doma třídit bioodpad? Pak se vám budou hodit některé rady a tipy, jak nad tříděním bioodpadu uvažovat. máte malé děti? estetika a styl - prostě chceme, aby se do naší kuchyně nový přírůstek hodil, ne?

Až si vyhodnotíte, jaká velikost nádoby je pro vás ideální, je načase si zvolit, zda si nádobu na třídění odpadu koupíte, nebo vyrobíte, nebo použijete nějakou vhodnou nádobu, kterou máte doma. Jen je třeba si na začátku vše ujasnit.

Její volba by měla být ovlivněna tím, kolik bioodpadu vyprodukujete, ale neméně důležitým faktorem je také to, jak často jste ochotni jej vynášet.

A to samozřejmě často ovlivňuje vzdálenost nádob pro sběr vytříděného bioodpadu. Pokud to máte dole pod oknem, asi vám nebude vadit seběhnout každý den, v opačném případě to může být horší, takže je důležité zohlednit i to.

Třídění bioodpadu - rady a tipy: koupě nádoby na bioodpad

Nejsnadnější cestou je nákup nádoby, která vám bude nejvíce vyhovovat. Na trhu jich je celá řada.

DOBRÉ VĚDĚT Do nádob a košů na bioodpad můžete používat rozložitelné odpadové sáčky. Vyrábí se nejčastěji z papíru nebo z biodegradabilního plastu.

Takovýto typ sáčku můžete vyhodit i s bioodpadem, protože se spolu s ním rozloží.

Pokud jste se rozhodli pro koš, kdy vynášíte a vyhazujete bioodpad v pytli, je třeba počítat s tím, že po dlouhou dobu nevynesený bioodpad může způsobit degradaci pytle z biodegradabilního plastu.

Obsah pak proteče do koše, který je třeba vynést celý a vymýt ho, jinak vám to doma vonět určitě nebude a ani nevítaní hmyzí obyvatelé na sebe pravděpodobně nenechají dlouho čekat.

Třídění bioodpadu - rady a tipy: zkuste výrobu vlastní nádoby nebo re-use

Kam odkládat v domácnosti bioodpad? Cestou rozhodně nemusí být jen koupené nádoby.

Skleněná zavařovačka (i většího objemu) je uzavíratelná, dobře vymývatelná a může klidně nenápadně „trůnit“ vedle umyvadla na kuchyňské lince.

Další možnost, kam odkládat bioodpad, nabízejí plastové nádoby - třeba různé kyblíky a koše (např.

Pakliže nevyprodukujete bioodpadu během týdne moc a nádobu nevynesete víckrát než jednou do týdne, pak postačí obyčejná nádoba na třídění papíru. Koš je obvykle perforovaný, odpad tak dýchá, navíc je levný a běžně dostupný! Jen pozor na octomilky! Mrkněte výše na náš infobox o speciálních sáčcích na bioodpad a zvažte, zda je pro vás toto řešení dobrou volbou.

Třídění bioodpadu - rady a tipy: umístění nádoby na bioodpad

Je jen na nás, zda bude nádoba na bioodpad závěsná, volně stojící na lince, vedle kuchyňské linky, nebo pod ní (např. pod dřezem), příp. zda bude součástí kuchyňských dřezů.

V každém případě je ideálním místem pro nádobu na bioodpad kuchyň, právě v blízkosti kuchyňské linky.

Důvod je nasnadě - jelikož značná část bioodpadu pochází právě z kuchyně a vzniká při přípravě jídel, nádobu na bioodpad budete mít vždy po ruce.

Zkusme ji proto umístit poblíž místa, kde připravujeme jídlo a kde si zároveň rovnou můžeme umýt ruce.

Kam bioodpad vynášet?

A teď další důležitá věc - kam vyhodit obsah košů na bioodpad? Ve městě nebo v obci by měly být umístěny hnědé nádoby na bioodpad (mrkněte se na web vaší městské části či obce a zjistěte, kde máte nějaký poblíž).

Obce ale mohou řešit nakládání s bioodpadem různým způsobem (musí přitom zohlednit mnoho faktorů: umístění a počet nádob, svoz, podmínky a možnosti zpracovatele bioodpadu atd.).

Podle jejich vyhodnocení pak obce mohou na svém území rozmístit hnědé popelnice, menší obce pak třeba zvolí větší kontejner, jiné mají veřejnou kompostárnu nebo sběrný dvůr, kde můžeme bioodpad vytřídit.

DOBRÉ VĚDĚT Od roku 2015 platí prováděcí vyhláška k novele zákona o odpadech, která ukládá obcím povinnost zajistit pro domácnosti místa pro odkládání vyprodukovaných bioodpadů každoročně v měsících od 1. dubna do 31. října.

Při třídění bioodpadu se řiďte samolepkami na kontejnerech v dané obci. Třídění bioodpadu se může lišit právě v souvislosti se zpracovatelem bioodpadu.

Pakliže máte zahradu (ať už vlastní, či sdílenou s dalšími obyvateli, například ve vnitrobloku), určitě je ideálním místem pro vyhození bioodpadu kompost, který je snadné si vyrobit, nebo opět můžete sáhnout po speciálních nádobách - tzv. kompostérech.

Do vlastního kompostu dokonce můžete vyhazovat více druhů odpadu než do bioodpadu sváženého obcí. Podrobněji se bioodpadu a jeho využití, pokud máte dům se zahradou, budeme věnovat v samostatném článku.

Třídění a kompostování bioodpadu v bytě - domácí kompostéry

Domácí kompostér je alternativou koše na bioodpad, jehož obsah pak odneseme na místo sběru bioodpadu.

Velkou výhodou je, že odpadne jeho vynášení, ale čeká nás samosebou také údržba domácího kompostéru. Nicméně s trochou rutiny se dá zvládnout úplně s přehledem.

Velmi populárním typem domácího kompostéru je vermikompostér, kterému už jsme se koukli na zoubek v článku „Využití bioodpadu v bytě“.

Vermikompostér jsme vyzkoušeli; jak se nám s ním sžívalo, se můžete dozvědět v článku „První měsíce s vermikompostérem“.

Existují i další typy kompostérů na domácí použití, například fermentační kompostér, kde nejsou žížaly, ale který se „krmí“ speciálními bakteriemi.

Záludné zkratky BRKO a BRO

Bioodpad se dělí na dvě podskupiny. Zkratkou BRKO se označují biologicky rozložitelné komunální odpady. Do této skupiny patří bioodpad produkovaný domácnostmi, firmami nebo z veřejného stravování. BRO je zkratkou pro biologicky rozložitelné odpady, které jsou kompostovatelné a pocházejí ze zemědělské prvovýroby nebo zahradničení, případně z dřevovýroby.

Pouze biologicky rozložitelný odpad z údržby veřejné zeleně (zkráceně BRO), tedy posečená tráva, ořezané větve stromů a sesbírané listí nám kvalitní kompost nezaručí. Pro jeho výslednou kvalitu je nezbytnou součástí právě rostlinný kuchyňský odpad vznikající při přípravě pokrmů či zbytky z konzumace ovoce a zeleniny.

tags: #bio #odpad #kosti #kompostování

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]