Bioodpad má smysl: Co to je a proč je důležité ho třídit

Téma biologicky rozložitelného odpadu je po celém světě z mnoha důvodů velmi aktuální. V komunální sféře představuje bioodpad významnou část odpadu, která může při skládkování způsobovat komplikace. Separace má smysl nejen z environmentálních, ale i legislativních a ekonomických důvodů. To je ohromné množství nevyužitých zdrojů. Proč a jak zacházet s bioodpadem a další zajímavosti a fakta přináší článek a infografika na Samosebou.cz!

Co je bioodpad?

Pojmem „biologicky rozložitelný odpad“ označujeme všechny druhy odpadu, které jsou aerobně nebo anaerobně rozložitelné. V souvislosti s komunálním odpadem se jedná o odpady vyprodukované při údržbě sadů, parků či sídlištní a uliční zeleně, zahradní odpad apod. Dále do této kategorie patří také odděleně sebrané biologicky rozložitelné odpady z kuchyní a stravoven (tzv. gastroodpady) a potravinový odpad z domácností. Stejně tak tam patří odpady z papíru, dřeva a přírodních textilií a z nich zhotovených oděvů atd. Podrobněji ve Slovníku pod pojmem bioodpad (biologicky rozložitelný odpad).

V současné době představuje produkce a (ne)nakládání s bioodpadem komplexní a celosvětový problém - někde je zdrojů přebytek a i přes možnosti a vyspělé technologie chybí dostatečná snaha o prevenci a předcházení jeho vzniku, stejně tak systematický přístup k jeho efektivnímu využití. Jinde na světě lidé trpí akutním nedostatkem potravy a absencí systému, který by jim pomáhal či umožňoval situaci s odpady jakkoli řešit, o edukaci nemluvě.

Podle výsledků dlouhodobých analýz směsného komunálního odpadu realizovaných v českých domácnostech tvoří bioodpad cca 25 % hmotnostního objemu popelnic. Že je situace týkající se produkce bioodpadu celosvětovým problémem, dokládají čísla v infografice Samosebou.cz. Většina z nás žije standardním konzumním způsobem života, při kterém produkujeme odpady a zanecháváme na Zemi uhlíkovou stopu.

Bioodpad - kde ho produkujeme nejvíce?

Z hlediska produkce uhlíkové stopy představuje největší zátěž nakupované zboží (spotřeba potravin), spotřeba energií (bydlení), doprava a nemalý podíl tvoří také náš přístup k nakládání s odpadem. Pro zajímavost se můžeme v grafu níže podívat na skladbu uhlíkové stopy obyvatele Prahy.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Je důležité si uvědomit, že ohleduplnější přístup každého z nás může být v součtu velkým přínosem pro přírodu. I díky jen drobným změnám ve svých zvycích můžeme zmenšit svoji uhlíkovou stopu.

Každý obyvatel ČR ročně vyprodukuje v souvislosti s potravinami průměrně přibližně 2 tuny CO2 ekv., nejedná se ale o finální hodnotu.1 Z hlediska podílu jednotlivých druhů potravin má na celkovou hodnotu uhlíkové stopy největší dopad zejména spotřeba masných a mléčných produktů, která představuje cca 75 % emisí skleníkových plynů uhlíkové stopy potravin. Ovoce a zelenina se podílí společně na potravinovém odpadu zhruba ze 40 %, což souvisí s vysokým objemem oddělování nepoživatelných částí, ale i s jejich vysokou mírou kazivosti právě ve srovnání s jinými skupinami potravin.2

Velikost svojí uhlíkové stopy můžeme do značné míry ovlivnit výběrem toho, co a kdy jíme. Data spotřeby výrobků se začala používat v 70. letech 20. století, cílem bylo usnadnit supermarketům kontrolu zásob a čerstvosti potravinářských produktů. Podle odhadů studie realizované v EU stojí za zhruba 10 % potravinového odpadu nesprávná interpretace údajů o datu spotřeby ze strany spotřebitelů.

Obaly jsou v mnoha případech nedílnou součástí produktů a plní několik důležitých funkcí. I díky jejich vhodnému výběru a nakládání s nimi ve chvíli, kdy se stanou odpadem, se tato rozhodnutí promítají do velikosti naší uhlíkové stopy. Zcela jistě svoji uhlíkovou stopu budeme zvyšovat netříděním odpadu, protože tak neumožníme jeho materiálové využití.

Jak předcházet potravinovému odpadu?

Z hlediska obecného nakládání s odpady, tedy i s bioodpadem, se uplatňuje obecně platná hierarchie pro nakládání s odpady, která se opírá o principy environmentální udržitelnosti. Největší preference v přístupu k odpadům patří prevenci vzniku odpadu. Následuje opětovné použití, recyklace a využití a nejméně žádoucí je odstranění odpadu.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

• Pestrou stravou
• Nákupy u lokálních producentů
• Sezónnost
• A velmi důležité je třídit správně odpad…

Jaké možnosti třídění bioodpadu máme v České republice?

V ČR máme celou řadu možností, jak nakládat s bioodpadem. Pokud máme dům se zahradou, pak můžeme bioodpad využívat různě - některé potravinové zbytky můžeme využít při chovu zvířat, odpad rostlinného původu, popel ze dřeva či sáčky od čaje můžeme dát na kompost. Alternativou pro ty, kdo žijí v bytě, může být pro část bioodpadu využití tzv. vermikompostéru.

Pokud nemáme výše uvedené možnosti, závisí řešení nakládání s bioodpady na konkrétní obci. Způsob třídění bioodpadu je v kompetenci obcí - někde poskytují bezplatně či za poplatek domácí kompostéry či sběrné nádoby na bioodpad. V některých obcích je na předem určeném místě možnost třídit bioodpad do přistavených velkoobjemových kontejnerů, jinde zase mohou obyvatelé odložit bioodpad do sběrných dvorů či kompostáren, příp.

Rámcová směrnice EU o odpadech požaduje, aby byl biologický odpad do 31. prosince 2023 separován a recyklován u zdroje nebo aby byl zajištěn jeho oddělený sběr a bylo zajištěno, že nedojde k jeho smíchání s jinými druhy odpadu. Od roku 2027 se kompost získaný ze směsného komunálního odpadu navíc nebude moci započítávat již ani do plnění recyklačních cílů stanovených pro komunální odpad.

Vytříděný bioodpad je možné recyklovat v hodnotnou zeminu nebo energeticky využít k výrobě tepla, které pak může posloužit například k vytápění domácností. Díky třídění a využití bioodpadu šetříme místo na skládkách a předcházíme při neřízeném hnití bioodpadu vzniku metanu.

Co nezmizí v odpadu, může posloužit jako cenný materiál pro půdu

Pokud se biologické zbytky stanou součástí směsného komunálního odpadu, mizí ve spalovně, kde vzhledem k vlhkosti dusí spalovací proces a v podobě CO₂ se vracejí do atmosféry. Co vytřídíme do hnědé popelnice, se stává bioodpadem. Ten se pak průmyslově zpracovává - v kompostárnách nebo bioplynových stanicích. Pokud rostlinné zbytky - ať už kuchyňské nebo zahradní - zůstanou a jsou zkompostovány přímo v místě svého vzniku, nevzniká žádný odpad. To platí doma, ve školní kuchyni, firemní kuchyňce, komunitní zahradě, restauraci nebo pro veřejnou zeleň.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Pro byty jsou ideální vermikompostéry, ve městech funguje komunitní kompostování. Patří sem zbytky zeleniny a ovoce, čajové sáčky, kávová sedlina, odkvetlé květiny či listí. Pro správné třídění pomáhají přehledné TŘÍDÍM BIO samolepky a cedule. Usnadňují orientaci, podporují správné návyky a fungují ve školách, domácnostech i na pracovištích.

Při správném skladování ne. Odvětrávané koše a kompostovatelné sáčky napomáhají vysychání zbytků a odvádění vlhkosti. Tím snižují riziko zápachu a mušek. Zákon o odpadech ukládá obcím povinnost soustřeďovat odpady odděleně.

Stále 30 % v SKOV rámci biologicky rozložitelných odpadů (BRKO) můžeme rozlišovat dvě složky: rostlinou, čili zelený odpad, jako je tráva, listí nebo větve a živočišnou složku, do které patří kuchyňský odpad (slupky od brambor, zbytky jídel atp.) a odpad ze stravoven (gastroodpad). Města a obce, jako původci odpadů, mají od roku 2020 povinnost zajistit celoroční třídění bioodpadu, a to minimálně těch rostlinného původu. Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady dále obcím ukládá povinnost sběru jedlých olejů a tuků.

Ministerstvo životního prostředí si před nedávnem nechalo vyhotovit oficiální rozbor směsného komunálního odpadu, ze které vyplývá, že ve směsném komunálním odpadu (SKO) se stále nachází zhruba 30 % biosložky. Bioodpady jsou přitom významnou skupinou komunálních odpadů, kterou je třeba se zabývat, a to nejenom pro to, že to municipalitám ukládá zákon.

Cenná surovina

Tříděním bioodpadů dochází k tomu, že klesá množství SKO, čímž se snižuje množství skládkovaných odpadů. Pro obce to ve výsledku znamená nižší výdaje za skládkování. Zároveň je to posouvá k plnění stanovených třídicích cílů. Přehlédnout nemůžeme ani fakt, že při rozkladu bioodpadů uniká na skládkách metan, který je nebezpečný skleníkový plyn.

Právě díky oddělenému sběr je možné bioodpady správně využívat a nakládat s nimi ekologičtěji, jelikož se pak mohou zpracovat v kompostárnách nebo bioplynových stanicích. Pokud se v bioplynové stanici nezpracují na elektrickou energii, teplo a biometan, mohou se z kompostáren v podobě kompostu vracet do půdy, zlepšovat její vlastnosti, zadržovat v půdě vodu a navyšovat organickou hmotu.

Například v Šumperku mají již několik let zavedeny nádoby na potravinový odpad. Město rozdalo kyblíky, do kterých mohou lidé ukládat potravinový odpad a následně vynášet do kontejneru. Bioodpad je pak zpracován v místní bioplynové stanici. Další příklady bychom nalezli v Teplicích, Opavě nebo v Olomouci.

Město Kopřivnici v letošním roce pokračuje s distribucí tzv. biokyblíků, čili malých nádob na sběr bioodpadu. Zahrádkáři proces kompostování znají a používají ho, takže kdo má kousek zahrady, má většinou i svůj kompostér. Kdo zahradu nemá, může bioodpady dávat do komunitních kompostérů umístěných před bytovými domy. Jde o uzavřenou soustavu boxů, kde v bioodpadu žijí žížaly, které ho rozkládají na humus. Na kompost, do kontejneru nebo domácího kompostéru patří rostlinné zbytky z kuchyně a ze zahrady (větší větve je dobré nejprve rozstříhat zahradnickými nůžkami nebo naštěpkovat), pytlíky od čaje i kávová sedlina.

Biomasa totiž představuje materiál, který se může rovnou přeměnit na kompost, aniž by musel projít rozkladem na základní prvky, jako jsou uhlík, dusík a další. "Na skládkách se bez přístupu vzduchu bioodpad rozkládá na metan, který přispívá ke změnám klimatu mnohem více než oxid uhličitý. Podle Evy Hauserové nemá česká půda vlivem průmyslových hnojiv a nešetrného hospodaření této organické složky dostatek. To, co jí pomůže, je právě kompost.

Pokud tedy máte to štěstí, že vlastníte zahrádku nebo kousek půdy, není nic snazšího než si založit vlastní kompost. Podle něj je nejlepší postavit dřevěný kompostér se dvěma komorami: ty se zaplňují střídavě, přičemž v jedné materiál zraje, do druhé se přidává. Svoz bioodpadu je pohodlné řešení, jak třídit bioodpad v bytě, aniž byste potřebovali zahradu, vermikompostér nebo Bokashi.

Proč třídit bioodpad?

1. Bioodpad může tvořit 40-60 % směsného komunálního odpadu, a proto má smysl se mu věnovat.
2. Je velká škoda, aby bioodpad končil na skládce či ve spalovně, když je to hodnotný materiál, ze kterého můžeme vyrábět kvalitní kompost, tedy organické hnojivo pro obohacení půdy.
3. Služba svozu bioodpadu je mnohem flexibilnější než dříve a vy si můžete zvolit, jestli chcete svoz celoroční či sezónní.
4. Magistrát hlavního města Prahy nastavil nižší cenu za svoz bioodpadu o 50 % oproti cenám svozové firmy Pražské služby pro rok 2019 (zbytek nákladů hradí město).
5. Podle pražského Magistrátu, který svoz bioodpadu zaštiťuje, je svoz bioodpadu pro vlastníky nemovitostí volitelný, tedy nepovinný.

Bioodpad by se měl od roku 2025 zcela přestat skládkovat a měl by být maximálně využit. Protože nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. Bioodpad je navíc jediným druhem odpadu, který lze v domácích podmínkách snadno kvalitně zrecyklovat a přeměnit na cenné organické hnojivo.

S organickým materiálem se tu nakládá jako se zdrojem, protože jej lze snadno vytřídit a proměnit- v přírodní organické hnojivo nebo v energii. Buď se zkompostuje nebo se využije v bioplynové stanici. Pusťte se do toho s námi a pomozte zmenšit hromady odpadků na skládkách a ve spalovnách! Pokud jde o kuchyňský odpad, neváhejte v případě veškerého organického odpadu rostlinného původu, jako jsou slupky od ovoce a zeleniny, včetně těch od citrusových plodů a banánů.

Právě na úspěšnosti tohoto prvního kroku záleží, zda nakonec třídění bioodpadu propadnete, nebo zda vaše bioodpadová anabáze skončí dřív, než začala. Proto si pořiďte mezisklad! Neváhejte a investujte do nákupu kuchyňské nádoby na bioodpad, kterou můžete umístit přímo na kuchyňskou linku, kde ji budete mít stále na očích a po ruce. Nádobu můžete v kuchyni doplnit odpadkovým košem určeným speciálně ke třídění organických zbytků z kuchyně.

NÁŠ TIP: Pokud bioodpad následně vyhazujete do hnědé popelnice nebo do komunitního kompostéru, ze sáčku jej do kompostu volně vysypte a sáček (pokud to jde) znovu použijte. Pro vyhazování bioodpadu do tzv. kompostejnerů (hnědých popelnic) v Praze totiž momentálně platí, že se sem nesmí vyhazovat žádné sáčky, dokonce ani ty, které jsou biologicky rozložitelné, a to bez ohledu na to, zda jsou vyrobené z papíru nebo z biodegradabilního plastu.

Pokud bydlíte v bytovém domě a vaše obec nabízí svoz bioodpadu, můžete si objednat tzv. kompostejner neboli hnědou popelnici a bioodpad začít ukládat do ní. Nový odpadový zákon, který platí od ledna 2021, obce finančně motivuje ke snižování objemu směsného komunálního odpadu a připravuje je tak na úplný zákaz skládkování recyklovatelných, biologicky rozložitelných a energeticky využitelných odpadů, který začne platit v roce 2030.

Bioodpad se z hnědých popelnic sváží buď do kompostárny nebo do bioplynové stanice. Vytvořený kompost se pak zpravidla používá ke hnojení městské zeleně nebo na polích. V bioplynové stanici vzniká bioplyn, který se využívá na výrobu tepla a energie nebo jako palivo, a digestát - skvělé hnojivo. Chcete dětem v praxi ukázat, jak funguje uzavřený cyklus jídla? Stačí, když do zahradního kompostéru, ve kterém zatím zpracováváte hlavně trávu a spadané listí, začnete přidávat také organické zbytky ze svačin a bioodpad, který vznikne při vaření ve školní kuchyni.

Na první pohled se může zdát, že třídit bioodpad ve firmách není efektivní. Zatímco ve vyspělých evropských zemích se na skládky dostává pár procent komunálního odpadu, v tuzemsku na ně míří každoročně zhruba polovina. Jak nakládáte s bioodpadem Vy?

Dlouhodobě tvoří přibližně 25 % odpadu v našich popelnicích biologicky rozložitelný odpad. Bioodpad lze kompostovat a vytvořit si tak kvalitní hnojivo pro další pěstování. Dobré vědětPodle dlouhodobých analýz směsného komunálního odpadu máme v ČR v tomto směru přesto zatím značné rezervy, protože cca 1/4 našich popelnic stále tvoří biologicky rozložitelný odpad. Ten pak končí bez možnosti dalšího efektivního využití na skládce odpadu.

Ve směsném odpadu by tento bioodpad nebyl vůbec k užitku. Naopak tím, že se dostane na skládku, dochází k jeho zakonzervování spolu s dalším nevyužitým odpadem bez možnosti efektivního zpracování. Čím méně odpadu na skládkách skončí, tím méně místa bude v přírodě zabírat. Vlastního kompostu na zahradě, čímž umožníme jeho recyklaci na výživnou zeminu. Pokud nemáme zahradu, můžeme využít tzv.

Obce mají od roku 2020 ze zákona povinnost zajistit možnost třídění bioodpadu na místech, která jsou určena k soustřeďování separovaného odpadu. Pro bioodpad rostlinného původu musí být zajištěna možnost jeho třídění po celý rok. Bioodpad lze efektivně využít a přeměnit jej na kvalitní zeminu, nebo energii. Stejně tak tam můžeme vytřídit čajové sáčky, plata od vajec, ruličky od toaletního papíru, skořápky od vajec atd.

Abychom výsledný humus neměli kontaminovaný bakteriemi nebo například toxickými látkami z postřiků, nepatří tam citrusy a jiné chemicky ošetřené části rostlin, ale ani odřezky z masa. Třídění bioodpadu v rámci obecního systému - co (ne)třídit a proč? Obec může vytříděný bioodpad použít k výrobě vlastního kompostu, který se následně využije při údržbě parků, veřejných prostranství či lesů v jejím vlastnictví.

Záleží, jak je s vytříděným odpadem dále nakládáno - zda putuje na kompostování, nebo do průmyslové kompostárny, které pracují za jiných podmínek, než je tomu u klasického kompostu (řízené obracení, vysoké teploty - v takových se například rozkládají biodegradabilní sáčky na kompost a díky tomu zde dochází k celkově rychlejšímu rozkladu bioodpadu).Tříděný odpad v kontejnerech je totiž majetkem obcí, která je také zřizuje. Záleží tedy na možnostech zpracování odpadu v daném místě. Podle nich obec nastavuje pravidla, jimiž se musí obyvatelé při třídění řídit.

Biologicky rozložitelný odpad, tzv. bioodpad, tvoří nejvýznamnější složkou komunálního odpadu. Hlavní město Praha už úspěšně zavedlo celoplošný sběr rostlinného bioodpadu. Vlastníci objektů si v Praze objednali do letošního srpna už celkem 43 070 kusů sběrných nádob na bioodpad. Poslední data ukazují, že díky zavedení plošného sběru bioodpadu v uplynulých třech letech pokleslo množství směsného komunálního odpadu odloženého do černých popelnic.

Hlavní město Praha se snaží obecní systém nakládání s komunálními odpady neustále rozvíjet, zejména s ohledem na plánované cíle v míře třídění, které má město stanovené odpadovou legislativou. Zároveň se jedná o nezbytný krok ke splnění požadavků nového zákona o odpadech pro třídění a recyklaci komunálního odpadu. V současné době probíhá na území Prahy pilotní projekt sběru kuchyňských zbytků, který by měl probíhat do května příštího roku.

Ani gastroodpad není pro vysoký obsah vody vhodný k přímému energetickému využití v ZEVO. Bioplyn je využíván jako „čistý“ zdroj energie. Z jedné tuny gastroodpadu lze získat asi 381 kWh elektřiny, což je množství, se kterým vystačí průměrná domácnost na necelé dva měsíce. Hlavní město Praha však před dvěma lety, prostřednictvím společnosti Pražské služby, a.s. získalo bioplynovou stanici v Chrástu u Poříčan.

gastroodpad z podnikatelských subjektů všeho druhu a velikosti (restaurace, hotely, kavárny a další - tzv. V případě potřeby doplnění kapacity může být do bioplynové stanice odkloněna i část již nyní sváženého kompostovatelného zahradního bioodpadu (tzv. Zajímavostí je, že využití tohoto rostlinného bioodpadu v bioplynové stanici uspoří oproti zpracování v kompostárně další emise skleníkových plynů, asi 66-239 kg CO2eq na tunu odpadu.

Uzavřely ho společně město a městské společnosti Pražské služby, a.s., Pražská vodohospodářská společnost a.s. a Pražské vodovody a kanalizace, a.s., za účelem navržení koncepce systému svozu a dalšího nakládání s bioodpadem v hl. Odpad se bude v bioplynové stanici v Chrástu zpracovávat metodou tzv. anaerobní mokré termofilní fermentace. Proto, aby mohly být odděleny balastní složky v přivezeném odpadu, bude přivezený materiál do bioplynové stanice nejprve nadrcen drtičem.

tags: #bio #odpad #ma #smysl #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce tříděním odpadu
• Význam center environmentální výchovy
• Postupy recyklace stavebního odpadu
• Vliv sopek na klima
• Data o kvalitě ovzduší Rakousko