Svoz bioodpadu v Zlíně a pravidla pro jeho třídění

19.04.2026

Takzvaný bioodpad sbírá čím dál více domácností. Do speciálních nádob sbírají zbytky zeleniny i kávovou sedlinu. Tuto činnost podporují i města, která rozmísťují hnědé popelnice. Bioodpad lze totiž efektivně využít.

Podle průzkumů se v Česku každoročně vyprodukuje téměř devět milionů tun už vytřízených potravin, které by mohly být zkompostovány. V případě, že by se z nich vytvořilo čisté organické hnojivo, pohybujeme se okolo částky tři až pět miliard korun, pokud by se to přepočítalo na cenu syntetických hnojiv.

„Jako provozovatelé velkého počtu kompostáren s dlouholetými zkušenostmi v oboru jsme přesvědčeni, že využívání a zapracování kompostu do zemědělské půdy se v praxi děje velmi málo a nedostatečně,“ říká Petr Špičák, technický ředitel Recovera Využití zdrojů a.s., a dodává: „Biorecyklace, tedy výroba kompostu z bioodpadů, je ta nejpřirozenější recyklace, jakou si můžeme představit.

Podobný názor má také Jiří Jalovecký, jednatel firmy Fertia, která působí v regionu Vysočiny a Moravského Krasu je výrobcem ekologických, environmentálně šetrných a přírodních hnojiv, substrátů a ostatních zahradnických a zemědělských produktů.

„Trh s kompostem je stále ve vývoji. Zemědělci jsou stále zvyklí na chemické zemědělství a kompost vyrobený z bioodpadů zatím moc nepoužívají.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Sběr bioodpadu v Zlíně

Zapojit se do dalšího využití bioodpadu mohou obyvatelé některých měst, kde radnice rozmísťují speciální popelnice. Například Technické služby Zlín už přes šestnácti lety uvedly do provozu Fermentační linku pro aerobní zpracování bioodpadu.

První městskou částí, ve které byl zahájen oddělený sběr byla Podvesná v roce 2008, po ní následovala Zálešná v roce 2009. V roce 2013 byly nádoby rozmístěny v Loukách a v Prštném. V roce 2014 rozmístili V oblastech Letná, Ovčírny, Růmy, Malenovice a Podhoří. Na podzim pak přišly na řadu Boněcko, Obeciny, Lazy a Lesní čtvrť. V roce 2015 to byly místní části Mladcová, Zlínské Paseky, Čepkov, Nivy a Vršava. Dále pak Příluky a část Fügnerova nábřeží.

Hnědé popelnice jsou rozmístěné i v dalších městech jako například v Brně, kde mohou místní sbírat bioodpad už dva roky.

Co patří do hnědé popelnice a co ne?

„A co do hnědých popelnic patří? Především odpad z domácností rostlinného původu - slupky, zbytky zeleniny a ovoce, jadřince, sypaný čaj, kávová sedlina, ale třeba i kytky a půda z přesazování.

Do hnědých popelnic prosím nedávejte maso, kosti, kůži, sýry, jogurty, mléko, oleje ze smažení, plast, noviny, kapesníky, popel z cigaret a exkrementy domácích mazlíčků.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Kompostování gastroodpadu a výzkum MENDELU

Kompostováním gastroodpadu se zabývají věci z brněnské Mendelovy univerzity (MENDELU). Zbytky jídla totiž obsahují velké množství olejů, soli nebo koření.

„V momentu, kdy dáme do kompostéru gastroodpad, vypustí velké množství vody, takzvané kompostovací šťávy. Ta je kyselá a obsahuje plno tuků, vitamínů i minerálů.

Kovaříková pracovala hlavně se dvěma skupinami mikroorganismů, které mají metabolický potenciál vstoupit do kompostovacího procesu. Jako nejlépe hodnocené vyšly laktobacily, přirozeně se vyskytující bakterie.

Laktobacily se běžně používají například při léčbě neprůchodnosti trávicího ústrojí, jejich využití tedy nepředstavuje biologické riziko. Vědci zjistili, že tento typ bakterií dokáže odolat kompostovací šťávě, navíc má poměrně vysokou schopnost přežití.

Cílem odborníků je získat cestou využití mikroorganismů kvalitní a stabilní kompost. „Problém je nejenom to, že plýtváme potravinami, ale že také vůbec nenavracíme půdě to, co nám dává.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Byla bych ráda, kdybych na konci projektu zjistila, že dokážu vyprodukovat stabilní humusovou látku, která odpovídá českým legislativním normám.

tags: #bio #odpad #svoz #podvesna #pravidla