Kolísání podnebí je základním rysem kvartéru (čtvrtohor), kterým se zásadně liší od předcházejících geologických období, a projevuje se na celé zeměkouli. V podstatě jde o periodické střídání teplých a studených období, jemuž odpovídá posun podnebných pásem (klimazón) od jihu k severu a naopak. Periodicky se střídají i období vlhká a suchá. I když mohou nastat různé kombinace v podstatě platí zásada, že vlhká období jsou vázána především na teplé a suchá na studené výkyvy.
Dělení klimatických výkyvů v kvartéru
Jednotlivé výkyvy klimatu lze podle intenzity rozdělit zhruba do tří skupin. Rozlišujeme tedy výkyvy prvního, druhého a třetího řádu.
- Základní období teplá (interglaciály včetně postglaciálů, německy Warmzeit) a studená (glaciály, německy Kaltzeit)
- Dílčí výkyvy, teplejší výkyvy uvnitř glaciálu (interstadiály) studené výkyvy oddělující interstadiály nebo studené výkyvy v teplých obdobích (stadiály)
- Drobné výkyvy oběma směry (oscilace)
Výkyvy I. řádu
Teplá období zahrnují interglaciály a postglaciály. Postglaciál (doba poledová) se od interglaciálu liší významnými změnami ve složení flory a fauny v závislosti na vývoji klimatu. Druhá polovina postglaciálu je navíc silně ovlivněna antropogenní činností.
Interglaciály se vyznačují faunou a florou, jež ukazuje, že podnebí bylo na jejich vrcholu teplejší a podstatně vlhčí než dnešek. Roční průměr teploty byl v klimatickém optimu o 2-3 oC vyšší než v současné době, u interglaciálů z počátku kvartéru lze předpokládat zvýšení až o 4-5 oC. Ještě výraznější, aspoň ve střední Evropě, bylo zvlhčení a oceanizace. Ze srovnání fauny a flory s dnešními společenstvy vyplývá, že srážky byly až o 75-100% vyšší než dnes. Mořské transgrese v Německu a Holandsku dokládají značný ústup ledovců, přesahující současný stav.
Pro interglaciály střední Evropy je význačné úplné zalesnění mnohem uzavřenější než v postglaciálu. V současné době jsme zřejmě na přechodu z postglaciálu do interglaciálu, postglaciální optimum je již minulostí.
Čtěte také: Klimatické podmínky
Studená období zahrnují časové úseky s výrazně sníženou průměrnou teplotou ve srovnání s dneškem. Do jejich rámce spadají i teplejší dílčí výkyvy (interstadiály). Průměr snížení teplot za glaciálu se pohyboval kolem 8-9 oC, což u nás odpovídá ročnímu průměru kolem 0 oC a méně, Ve studených obdobích se rozvíjí zalednění a periglaciální jevy, projevuje se pokles hladiny moře, šíří se studené stepi až tundry obývané odolnými druhy živočichů.
Glaciál z důvodu výskytu interstadiálů dělíme na tři úseky, jež označujeme jako časný, vrcholný (plný) a pozdní glaciál.
Výkyvy II. řádu
Interstadiály představují teplejší období oddělující jednotlivé studené nárazy (stadiály). Interstadiály jsou období výrazně teplejší než průměr glaciálu, ve srovnání s dneškem, se jeví jako období studená. Průměrná teplota v oblasti střední Evropy se pohybovala kolem 2-3 oC, v klimatickém optimu interstadiálu lze připustit i hodnoty kolem 4 oC.
Objevují se černozemní stepi, ve vlhčích oblastech i větší porosty borovic, modřínu, smrku, na nejteplejších úsecích dokonce ochuzené doubravy. Lesy nebyly souvislé, měly ráz lesostepi až parkové tajgy. Interstadiální výkyvy se kupí v počátečních a závěrečných fázích glaciálu a od předcházejícího a následujícího interglaciálu jsou odděleny jen méně výraznými studenými výkyvy.
Neleží tedy uvnitř hlavních studených obdobích v tzv. plném glaciálu (pleniglaciálu), který vykazuje jen výkyvy slabšího rázu, spíše oscilace. Podobně i uvnitř teplých období (interglaciálů) se projevují slabší studené výkyvy, v nichž však klima nikdy nedosahuje pleniglaciálního rázu. Příklad Malá doba ledová s vrcholem 1550 - 1850.
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
Výkyvy III. řádu
Jde o drobnější výkyvy teploty a hlavně vlhkosti, popřípadě o změny podnebného režimu, např. studený výkyv r. 1940 - 1980.
Příčiny klimatických změn v kvartéru
Čtvrtohorní podnebné výkyvy jsou dnes známé do značných podrobností a o jejich povaze nemůže být již vážných pochyb. Jejich základní příčina není dosud plně objasněna, i když periodické výkyvy slunečního záření jeví značné shody s cyklickým opakováním podnebných změn.
Výchozím bodem pro řešení této otázky je zjištění, že se podnebné změny periodicky opakovaly a že probíhaly na celém světe zhruba současně. Amplituda výkyvů za posledních 0,5 milionů let byla přibližně shodná. Základní hypotézy lze rozdělit do dvou skupin:
- Hypotézy terestrické, hledající příčinu podnebných výkyvů na Zemi, snaží se vysvětlit změny podnebí nejrůznějšími faktory např. změnou Golfského proudu, změnami obsahu CO2 v ovzduší nebo orogenetickými pochody.
- Hypotézy astronomické předpokládají příčinu změn mimo naši zemi. Patří sem Croll-Milankovičova hypotéza změn ozáření Země založená na periodických změnách prvků zemské dráhy, tj. sklonu ekliptiky, putování perihélia a exentricity zemské dráhy.
Tato hypotéza je lákavá tím, že se opírá o matematické propočty založené na astronomických pozorováních a že určuje absolutní stáří podnebných výkyvů. Rovněž skvěle vysvětluje periodické opakování podnebných cyklů. Slabinou této hypotézy je nedostatek důkazů, že propočtené změny byly opravdu příčinou zjištěných klimatických výkyvů.
Chronologický vývoj klimatu v kvartéru
Popis chronologického vývoje klimatu v kvartéru uvádím dle německé chronologické soustavy, která je nejpropracovanější ze všech světových chronologických soustav. Čas je počítán od počátku našeho letopočtu. Údaje platí pro Německo a střední Evropu.
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
| Čas | Období | Klima |
|---|---|---|
| Před r. 1.700 000 | REUVE | Střídaní teplejších a chladnějších výkyvů, v průměru výrazně tepleji než dnes. |
| 1.700 000 - 100 000 | BRÜGEN | Chladné období, průměrné teploty se pohybují kolem 0 oC, v hlavních studených nárazech klesají až na -2 oC. Suché, výrazně kontinentální úseky ustupují fázím více oceánského rázu. |
| TEGELEN | Teplé období, výrazné a dlouhé, teploty stoupají v optimu až o 4-5 oC oproti dnešku. Zimy jsou mírné a deštivé, léta horká a suchá. | |
| 1 000 000 - 600 000 | EBURON | Chladné období, průměrné teploty se pohybují kolem 0 oC, v hlavních studených nárazech klesají až na -2 oC. Suché, výrazně kontinentální úseky ustupují fázím více oceánského rázu. |
| WAAL | Teplé období, respektive dva teplé výkyvy, oddělené chladným stadiálem, teploty stoupají v optimu až o 4-5 oC oproti dnešku. Zimy jsou mírné a deštivé, léta horká a suchá. | |
| MENAP | Glaciál, průměrné teploty se pohybují kolem 0 oC, v hlavních studených nárazech klesají až na -2 oC. Suché, výrazně kontinentální úseky ustupují fázím více oceánského rázu. | |
| 600 000 - 500 000 | CROMER | Interglaciál, dva teplé výkyvy, oddělené chladným stadiálem. V optimu teplo a vlhko, pravděpodobně suchá léta a teplé deštivé zimy. O 3-4 oC tepleji než dnes. |
| 500 000 - 400 000 | ELSTER | Glaciál, první zalednění, chladno a sucho průměrné teploty -2 až -3 oC. Nejméně jeden interstadiál se zdvihem průměrné teploty až na 4 oC. |
| 400 000 - 200 000 | HOLSTEIN | Interglaciál, pravděpodobně dvojdílný, rozdělený stadiálem, složitě probíhající teplé a vlhké výkyvy, v optimu o 2 - 4 oC teplejší než dnes, dlouhé chladnější úseky. Ledovec pronikl na území Čech Jitravským sedlem, mezi Lužickými horami a Ještědsko-Kozákovským hřbetem, u Rynoltic zbytky morény. Dále pronikl do Slezska a Moravské brány. |
| SAALE | Glaciál, maximální zalednění, ledovec pronikl do Slezska a Moravské brány,. Chladno a sucho, průměrné teploty - 2 až - 4 oC, z počátku řada teplých výkyvů. | |
| GERDAU | Dvoudílný interglaciál, rozdělený studeným výkyvem.Průběh klimatu vlhko, mírné teplo, studený výkyv, vlhko, teplo na vrcholu tepleji než dnes. | |
| 200 000 - 130 000 | WARTHE | Glaciál, zalednění, zpočátku vlhký výkyv, pak chladno, sucho, průměrné teploty -2 až -3 oC. |
| 130 000 - 70 000 | EEM | Interglaciál (poslední), na vrcholu teplo a velmi vlhko, výrazná oceanizace, mírné vlhké zimy, o 2 - 3 oC tepleji než dnes. Srážky nejméně o50% vyšší než dnes. |
| 70 000 - 10 000 | WEISCHE | Tento poslední glaciál je přesněji zmapovaný. |
| 70 000 - 50 000 | Časný WEISCHE | Na počátku chladný výkyv, výrazné ochlazení a vysušení, pokles průměrné teploty až na 0 oC, v interstadiálech drsné kontinentální podnebí, s poměrně teplým létem, teploty v optimu + 3 až +4 oC. Interstadiály AMERSFOORT a BRORUP. |
| 50 000 - 13 000 | Vrcholný WEISCHE | Pleniglaciál, z počátku střídání chladných a teplejších, z části i vlhčích výkyvů, teploty od -2 až -3 do +1 až +2 oC. Po r. 31 000 př.n.l. interstadiál průměrné teploty ± 0 oC, zvlhčení klimatu.. Po r. 26 000 př.n.l. Aljaška spojena se Sibiří, sucho a velmi chladno, s vlhčími výkyvy, pokles průměrné teploty o 10 - 12 oC proti dnešku, vrcholné ochlazení s průměrem - 2 až - 4 oC. |
| 13 000 - 8 300 | Pozdní WEISCHE | Chladno, mírně vlhko s teplejšími výkyvy. Teploty průměrné od -1 do +3 oC. Tímto skončil doposud poslední glaciál. |
Ve studených obdobích kvartéru se uplatnily dva druhy zalednění, pevninské a horské.
tags: #postglaciální #klimatické #optimum #charakteristika
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]