Kolísání podnebí je základním rysem kvartéru (čtvrtohor), kterým se zásadně liší od předcházejících geologických období, a projevuje se na celé zeměkouli. V podstatě jde o periodické střídání teplých a studených období, jemuž odpovídá posun podnebných pásem (klimazón) od jihu k severu a naopak. Periodicky se střídají i období vlhká a suchá. I když mohou nastat různé kombinace v podstatě platí zásada, že vlhká období jsou vázána především na teplé a suchá na studené výkyvy.
Jednotlivé výkyvy klimatu lze podle intenzity rozdělit zhruba do tří skupin. Rozlišujeme tedy výkyvy prvního, druhého a třetího řádu.
Teplá období zahrnují interglaciály a postglaciály. Postglaciál (doba poledová) se od interglaciálu liší významnými změnami ve složení flory a fauny v závislosti na vývoji klimatu. Druhá polovina postglaciálu je navíc silně ovlivněna antropogenní činností.
Interglaciály se vyznačují faunou a florou, jež ukazuje, že podnebí bylo na jejich vrcholu teplejší a podstatně vlhčí než dnešek. Roční průměr teploty byl v klimatickém optimu o 2-3 oC vyšší než v současné době, u interglaciálů z počátku kvartéru lze předpokládat zvýšení až o 4-5 oC. Ještě výraznější, aspoň ve střední Evropě, bylo zvlhčení a oceanizace. Ze srovnání fauny a flory s dnešními společenstvy vyplývá, že srážky byly až o 75-100% vyšší než dnes. Mořské transgrese v Německu a Holandsku dokládají značný ústup ledovců, přesahující současný stav.
Pro interglaciály střední Evropy je význačné úplné zalesnění mnohem uzavřenější než v postglaciálu. V současné době jsme zřejmě na přechodu z postglaciálu do interglaciálu, postglaciální optimum je již minulostí.
Čtěte také: Klimatické podmínky
Studená období zahrnují časové úseky s výrazně sníženou průměrnou teplotou ve srovnání s dneškem. Do jejich rámce spadají i teplejší dílčí výkyvy (interstadiály). Průměr snížení teplot za glaciálu se pohyboval kolem 8-9 oC, což u nás odpovídá ročnímu průměru kolem 0 oC a méně, Ve studených obdobích se rozvíjí zalednění a periglaciální jevy, projevuje se pokles hladiny moře, šíří se studené stepi až tundry obývané odolnými druhy živočichů.
Glaciál z důvodu výskytu interstadiálů dělíme na tři úseky, jež označujeme jako časný, vrcholný (plný) a pozdní glaciál.
Interstadiály představují teplejší období oddělující jednotlivé studené nárazy (stadiály). Interstadiály jsou období výrazně teplejší než průměr glaciálu, ve srovnání s dneškem, se jeví jako období studená. Průměrná teplota v oblasti střední Evropy se pohybovala kolem 2-3 oC, v klimatickém optimu interstadiálu lze připustit i hodnoty kolem 4 oC.
Objevují se černozemní stepi, ve vlhčích oblastech i větší porosty borovic, modřínu, smrku, na nejteplejších úsecích dokonce ochuzené doubravy. Lesy nebyly souvislé, měly ráz lesostepi až parkové tajgy. Interstadiální výkyvy se kupí v počátečních a závěrečných fázích glaciálu a od předcházejícího a následujícího interglaciálu jsou odděleny jen méně výraznými studenými výkyvy.
Neleží tedy uvnitř hlavních studených obdobích v tzv. plném glaciálu (pleniglaciálu), který vykazuje jen výkyvy slabšího rázu, spíše oscilace. Podobně i uvnitř teplých období (interglaciálů) se projevují slabší studené výkyvy, v nichž však klima nikdy nedosahuje pleniglaciálního rázu. Příklad Malá doba ledová s vrcholem 1550 - 1850.
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
Jde o drobnější výkyvy teploty a hlavně vlhkosti, popřípadě o změny podnebného režimu, např. studený výkyv r. 1940 - 1980.
Čtvrtohorní podnebné výkyvy jsou dnes známé do značných podrobností a o jejich povaze nemůže být již vážných pochyb. Jejich základní příčina není dosud plně objasněna, i když periodické výkyvy slunečního záření jeví značné shody s cyklickým opakováním podnebných změn.
Výchozím bodem pro řešení této otázky je zjištění, že se podnebné změny periodicky opakovaly a že probíhaly na celém světe zhruba současně. Amplituda výkyvů za posledních 0,5 milionů let byla přibližně shodná. Základní hypotézy lze rozdělit do dvou skupin:
Tato hypotéza je lákavá tím, že se opírá o matematické propočty založené na astronomických pozorováních a že určuje absolutní stáří podnebných výkyvů. Rovněž skvěle vysvětluje periodické opakování podnebných cyklů. Slabinou této hypotézy je nedostatek důkazů, že propočtené změny byly opravdu příčinou zjištěných klimatických výkyvů.
Popis chronologického vývoje klimatu v kvartéru uvádím dle německé chronologické soustavy, která je nejpropracovanější ze všech světových chronologických soustav. Čas je počítán od počátku našeho letopočtu. Údaje platí pro Německo a střední Evropu.
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
| Čas | Období | Klima |
|---|---|---|
| Před r. 1.700 000 | REUVE | Střídaní teplejších a chladnějších výkyvů, v průměru výrazně tepleji než dnes. |
| 1.700 000 - 100 000 | BRÜGEN | Chladné období, průměrné teploty se pohybují kolem 0 oC, v hlavních studených nárazech klesají až na -2 oC. Suché, výrazně kontinentální úseky ustupují fázím více oceánského rázu. |
| TEGELEN | Teplé období, výrazné a dlouhé, teploty stoupají v optimu až o 4-5 oC oproti dnešku. Zimy jsou mírné a deštivé, léta horká a suchá. | |
| 1 000 000 - 600 000 | EBURON | Chladné období, průměrné teploty se pohybují kolem 0 oC, v hlavních studených nárazech klesají až na -2 oC. Suché, výrazně kontinentální úseky ustupují fázím více oceánského rázu. |
| WAAL | Teplé období, respektive dva teplé výkyvy, oddělené chladným stadiálem, teploty stoupají v optimu až o 4-5 oC oproti dnešku. Zimy jsou mírné a deštivé, léta horká a suchá. | |
| MENAP | Glaciál, průměrné teploty se pohybují kolem 0 oC, v hlavních studených nárazech klesají až na -2 oC. Suché, výrazně kontinentální úseky ustupují fázím více oceánského rázu. | |
| 600 000 - 500 000 | CROMER | Interglaciál, dva teplé výkyvy, oddělené chladným stadiálem. V optimu teplo a vlhko, pravděpodobně suchá léta a teplé deštivé zimy. O 3-4 oC tepleji než dnes. |
| 500 000 - 400 000 | ELSTER | Glaciál, první zalednění, chladno a sucho průměrné teploty -2 až -3 oC. Nejméně jeden interstadiál se zdvihem průměrné teploty až na 4 oC. |
| 400 000 - 200 000 | HOLSTEIN | Interglaciál, pravděpodobně dvojdílný, rozdělený stadiálem, složitě probíhající teplé a vlhké výkyvy, v optimu o 2 - 4 oC teplejší než dnes, dlouhé chladnější úseky. Ledovec pronikl na území Čech Jitravským sedlem, mezi Lužickými horami a Ještědsko-Kozákovským hřbetem, u Rynoltic zbytky morény. Dále pronikl do Slezska a Moravské brány. |
| SAALE | Glaciál, maximální zalednění, ledovec pronikl do Slezska a Moravské brány,. Chladno a sucho, průměrné teploty - 2 až - 4 oC, z počátku řada teplých výkyvů. | |
| GERDAU | Dvoudílný interglaciál, rozdělený studeným výkyvem.Průběh klimatu vlhko, mírné teplo, studený výkyv, vlhko, teplo na vrcholu tepleji než dnes. | |
| 200 000 - 130 000 | WARTHE | Glaciál, zalednění, zpočátku vlhký výkyv, pak chladno, sucho, průměrné teploty -2 až -3 oC. |
| 130 000 - 70 000 | EEM | Interglaciál (poslední), na vrcholu teplo a velmi vlhko, výrazná oceanizace, mírné vlhké zimy, o 2 - 3 oC tepleji než dnes. Srážky nejméně o50% vyšší než dnes. |
| 70 000 - 10 000 | WEISCHE | Tento poslední glaciál je přesněji zmapovaný. |
| 70 000 - 50 000 | Časný WEISCHE | Na počátku chladný výkyv, výrazné ochlazení a vysušení, pokles průměrné teploty až na 0 oC, v interstadiálech drsné kontinentální podnebí, s poměrně teplým létem, teploty v optimu + 3 až +4 oC. Interstadiály AMERSFOORT a BRORUP. |
| 50 000 - 13 000 | Vrcholný WEISCHE | Pleniglaciál, z počátku střídání chladných a teplejších, z části i vlhčích výkyvů, teploty od -2 až -3 do +1 až +2 oC. Po r. 31 000 př.n.l. interstadiál průměrné teploty ± 0 oC, zvlhčení klimatu.. Po r. 26 000 př.n.l. Aljaška spojena se Sibiří, sucho a velmi chladno, s vlhčími výkyvy, pokles průměrné teploty o 10 - 12 oC proti dnešku, vrcholné ochlazení s průměrem - 2 až - 4 oC. |
| 13 000 - 8 300 | Pozdní WEISCHE | Chladno, mírně vlhko s teplejšími výkyvy. Teploty průměrné od -1 do +3 oC. Tímto skončil doposud poslední glaciál. |
Ve studených obdobích kvartéru se uplatnily dva druhy zalednění, pevninské a horské.
tags: #postglaciální #klimatické #optimum #charakteristika