Biodiverzita a program Člověk a biosféra (MAB)

V roce 1970 byl na generální konferenci UNESCO vyhlášen racionálně koncipovaný mezivládní program ekologické spolupráce v celosvětovém měřítku. Dostal jméno Man and the Biosphere (MAB - Člověk a biosféra). Pojem biosféra se rychle stal běžným termínem přírodovědců, politiků a sociologů.

Cílem mezinárodního programu UNESCO Člověk a biosféra (Man and the Biosphere, MAB), zahájeného v roce 1970, je vytvoření vědecké základny pro rozumné využívání a ochranu zdrojů biosféry a pro zlepšení vztahů mezi člověkem a prostředím. V úvodním prohlášení příslušného dokumentu (UNESCO 1971) se uvádí, že MAB má za cíl „rozvinout v rámci přírodních a socioekonomických věd základnu pro racionální využívání přírodních zdrojů biosféry a pro zlepšení vztahů mezi člověkem a přírodním prostředím; předpovídat důsledky dnešních aktivit na zítřejší svět a tím posilovat lidskou schopnost účinně hospodařit s přírodními zdroji biosféry“.

Světová síť biosférických rezervací (BR) začala vznikat pod patronací UNESCO v programu MAB v roce 1976 a po 20 letech byla reprezentována již 337 rezervacemi v 82 zemích. Cílem tohoto náročného mezinárodního programu bylo zachování, záchrana a trvale udržitelné využívání “vzorků” základních ekosystémů na Zemi jako biologické rezervy (což je přesnější překlad anglického výrazu reserve, který není chápán s tak výraznou ochranářskou náplní jako u nás!) pro celé lidstvo.

Jelikož bylo nutno vyřešit problém rozmanitosti právních systémů, často i neexistence základní legislativy na ochranu přírody a citlivost rozvojových zemí vůči dirigismu mezinárodních organizací, včetně UNESCO, zorganizovala tato instituce v roce 1995 Mezinárodní konferenci o biosférických rezervacích v Seville ve Španělsku. Tam byly za účasti 400 expertů ze 102 zemí přijaty Rámcové stanovy Světové sítě BR. Zároveň byla vypracována a schválena tzv. Sevillská strategie pro BR.

Sevillská strategie

Hlavní myšlenky a celková filosofie ze Sevilly se dají shrnout do těchto základních bodů:

Čtěte také: O biodiverzitě a člověku

• Biosférické rezervace jsou určeny k řešení jedné z nejdůležitějších otázek, před kterými dnes svět stojí: jak sladit ochranu biodiverzity a biologických zdrojů s jejich udržitelným rozvojem?
• Účinně fungující BR zapojuje vědce přírodovědných i společenských oborů, profese a skupiny obyvatelstva včetně zástupců správních orgánů zabývající se ochranou, využíváním a rozvojem daného území.
• Je sledována snaha dosáhnout udržitelné rovnováhy mezi někdy i konfliktními cíli, jako jsou ochrana druhové pestrosti, podpora ekonomického rozvoje a uchování přítomných kulturních hodnot.
• BR jsou místem, kde je tento plán testován, zdokonalován, uskutečňován a předváděn.
• Dbá se na regionální přístup, spolupráci s místním obyvatelstvem, rozvoj místních komunit a mezinárodní spolupráci.

Každá BR by měla splňovat tři základní funkce:

1. Ochrana (zachování) genetických zdrojů, rostlinných a živočišných druhů, ekosystémů a krajiny.
2. Podpora trvale udržitelného ekonomického a demografického rozvoje.
3. Logistika, podpora vzorových projektů, environmetální výchovy a vzdělávání, výzkum a monitoring, související s ochranou přírody a udržitelným rozvojem v místním, národním i globálním měřítku.

Kritéria výběru vhodného území na nominaci BR jsou odvozena ze závěrů jednání komise projektu MAB z roku 1973 tak, že každá BR bude obsahovat:

• Reprezentativní ukázky hlavního biomu, který je charakteristický pro příslušnou oblast nebo zeměpisnou zónu.
• Ukázky výjimečných nebo ojedinělých ekosystémů nebo rostlinných či živočišných populací.
• Ukázky harmonického využívání přírodních zdrojů místním obyvatelstvem.
• Ukázky degradované přírody, vyžadující rehabilitaci.

Každá BR musí být dostatečně velká k tomu, aby mohla zahrnovat nejen striktní ochranářské aktivity, ale i aktivity směřující k rehabilitaci narušených úseků BR. Vyhlášení BR musí předcházet národní legislativní ochrana.

Biosférické rezervace v České republice

V České republice je biosférických rezervací šest: Třeboňsko a Křivoklátsko (vyhlášeny 1977), Šumava (1990), bilaterální česko-polská BR Krkonoše/Karkonosze (1992), Bílé Karpaty (1996) a Dolní Morava (2003). Biosférická rezervace není v České republice speciální kategorií územní ochrany, ta je zajišťována vždy prostřednictvím chráněných krajinných oblastí nebo národních parků.

Dlouholetý předseda Českého národního komitétu MAB a obdivovatel unikátního prostředí dolní Moravy Ivan Rynda k tomu říká: „Sladění místních zájmů s ochranou přírody a krajiny představuje vždy a všude odborný i procesuální problém. Světová síť nyní zahrnuje 759 oblastí ve 136 zemích. Dvacet dva je přeshraničních.

Čtěte také: Vzájemné vazby ekosystémů a biodiverzity

BR Dolní Morava je tak jediná biosférická rezervace v ČR, zastupovaná neziskovou nevládní organizací, v jejichž orgánech jsou navíc zástupci podnikatelských subjektů, státní správy, obcí, profesních organizací a neziskových organizací působících na území BR, včetně Mendelovy univerzity.

Funkce biosférických rezervací

Biosférické rezervace se člení do tří zón:

• Jádrové zóny: Jsou dlouhodobě chráněny národní legislativou, aby byla uchována jejich biodiverzita a mohly být sledovány relativně nenarušené ekosystémy. Může zde probíhat neinvazivní výzkum a výuka. V ČR je právní ochrana přírody jádrových zón zajišťována prostřednictvím statutu zvláště chráněných území (národní přírodní rezervace, přírodní památka, 1.
• Nárazníková zóna: Obklopuje jádrovou zónu nebo s ní sousedí a chrání ji před následky lidské činnosti.
• Přechodová zóna (oblast spolupráce): Dává prostor různým lidským činnostem. Je vhodná k uplatnění různých modelů udržitelného rozvoje. Místní obce, státní instituce (včetně ochrany přírody), vědci, občanská a kulturní sdružení, soukromí podnikatelé a další zainteresované skupiny i jednotlivci se zde mohou spolupodílet na aktivitách v oblasti a na rozvoji jejích zdrojů. V této zóně „projekt biosférické rezervace“ nejvíce vchází ve známost prostřednictvím spolupráce jeho „koordinátorů“ s vlastníky a uživateli půdy, s místními úřady, vědeckými pracovníky a dalšími.

Činnost programu MAB a biosférických rezervací u nás i ve světě pomáhá naplňovat mezinárodní úmluvy (Konvence na ochranu biologické diverzity, Ramsarská úmluva o ochraně mokřadů, Bonnská konvence, Evropské direktivy aj.).

Udržitelný rozvoj v BR by měl uspokojovat současné potřeby, aniž by ohrožoval možnost uspokojit potřeby příštích generací. Toto pojetí BR je ve své teorii velice přitažlivé. Uskutečňování myšlenky biosférické rezervace v praxi však vyžaduje předvídavost, představivost, vytrvalost a schopnost a snahu nějakým způsobem sjednotit velmi různorodé skupiny obyvatel, uživatelů a majitelů půdy a podnikatelů ke vzájemné dohodě o způsobech zacházení s příslušným územím a chování se v něm.

Čtěte také: Závislost biodiverzity na zeměpisné šířce

tags: #biodiverzita #a #clovek #mab

Oblíbené příspěvky:

• Svoz odpadu Smržice
• Fotografování přírody a plynutí času
• Definice biodegradace stavebních materiálů
• Kouzlo přírody - Urychlovač kompostu: Detailní recenze
• Více o recyklaci plastů ve Stráži pod Ralskem