Biodiverzita: Klíč k ochraně přírody a efektivní metody její podpory

Během posledních let mizí z přírody stále více druhů rostlin a živočichů. Přitom tzv. biodiverzita čili biologická rozmanitost je klíčová pro produkci potravin, léčiv atd. Na biologickou rozmanitost se můžeme dívat z několika úhlů pohledu, celosvětového, evropského, českého nebo na úrovni konkrétních lokalit.

Biodiverzita představuje jak živé organismy a jejich počty společně s genetickými variacemi, tak i ekosystémy, a vzájemné interakce mezi nimi. Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují biodiverzitu, a tyto faktory mohou být jak přirozené, tak antropogenní. Lidské aktivity, jako je odlesňování, urbanizace, znečištění a změna klimatu, mají zásadní negativní dopad na biodiverzitu.

Význam biodiverzity

Biologická diverzita, neboli biologická rozmanitost, je chápána jako rozmanitost všech živých organismů a systémů, jichž jsou tyto organismy součástí. Každý druh, ať již živočišný či rostlinný, má zde své místo. Dohromady tvoří provázaný celek. Zachování biologické rozmanitosti je nezbytné, protože udržuje stabilitu ekosystémů.

Biologická rozmanitost je důležitá k udržení zdravého ekosystému, který je nepostradatelný pro nespočet lidských činností a přírodních cyklů, jako je přeměna energie ze slunce rostlinami, rozklad organické hmoty na živiny různými organismy, opylovači opylující květy rostlin a stromů, oceány a rostliny pohlcující uhlík. Biodiverzita hraje klíčovou roli v mnoha aspektech života na Zemi. Zdravé ekosystémy s vysokou biodiverzitou jsou schopny lépe odolávat změnám a stresu, jako jsou klimatické změny, přírodní katastrofy nebo lidské aktivity. Rozmanitost druhů zajišťuje stabilitu ekosystémů a přispívá k obnově po narušení.

Více než polovina světové populace žije ve městech. Pro mnohé obyvatele jsou pak městské zelené plochy jediným místem, kde se setkávají s biologickou rozmanitostí a celkově přírodou jako takovou. Přitom kontakt člověka s přírodou je velmi důležitý. Přibývá totiž důkazů, že pobyt v přírodě zvyšuje lidskou pohodu.

Čtěte také: Vzájemné vazby ekosystémů a biodiverzity

Biodiverzita se objevuje na několika úrovních, včetně lokální, regionální a globální diverzity. Lokální diverzita se soustředí na rozmanitost druhů v určité oblasti, jako je les nebo mokřad, zatímco regionální diverzita zahrnuje širší geografické kontexty a evoluční procesy, které ovlivňují druhovou rozmanitost v daném regionu. Globální diverzita se pak vztahuje na všechny druhy a ekosystémy na planetě.

Faktory ovlivňující biodiverzitu

Mezi klíčové přírodní faktory patří prostorová heterogenita, která umožňuje různým druhům koexistovat v různých mikroprostředích. Krajinný kontext také určuje, kolik druhů se může do určité oblasti dostat a jak efektivně mohou využívat dostupné zdroje. Lidské aktivity, jako je odlesňování, urbanizace, znečištění a změna klimatu, mají zásadní negativní dopad na biodiverzitu. Ztráta přirozeného prostředí, invaze nepůvodních druhů a degradace ekosystémů jsou jen některé z hrozeb, kterým biodiverzita čelí.

Měření biodiverzity je komplexní úkol, který zahrnuje různé metodologie a přístupy. Nejběžnějším ukazatelem je sledování počtu druhů v určité lokalitě, což poskytuje základní přehled o rozmanitosti. Avšak pro komplexní posouzení je důležité vzít v úvahu také genetickou diverzitu a funkční rozmanitost ekosystémů. Vědci často využívají různé indexy, jako je Shannonův index, který zohledňuje nejen počet druhů, ale i jejich relativní četnost.

Ochrana biodiverzity v zahradách

Pomoci úbytek zabrzdit může každý z nás na vlastní zahrádce. Ochrana biodiverzity spočívá ve dvou základních krocích. Prvním je vytvořit či zachovat zejména pro živočichy co nejpřirozenější prostředí alespoň v části zahrady, druhým vystříhat se používání chemikálií a činností, jimiž narušujeme ekologickou rovnováhu či přímo přispíváme k likvidaci volně žijících živočichů.

Ekologické myšlení

Sice to zní jako slogan nějaké kampaně, ale uvědomování si potřeb rostlin a zvířat před založením zahrady i každou další úpravou či údržbou je pro zachování biologické rozmanitosti klíčové. Ostatně právě o tom je ekologické pěstování neboli permakultura, kdy flóra a fauna žijí na zahradě v symbióze a sami si regulují stav jednotlivých zástupců včetně z našeho pohledu škůdců. Pak potřebujeme jen v málo případech sahat k hnojivům, ochranným postřikům apod. Likvidací hmyzu totiž sebereme dalším zástupcům zvířecí říše potravu, takže v naší zahradě přestanou žít nebo ji navštěvovat a zbavovat ji škůdců, čímž vzniká nekončící kolotoč používání chemie.

Čtěte také: Závislost biodiverzity na zeměpisné šířce

Polykulturní pěstování

Brzdou biologické rozmanitosti je také monokulturní pěstování užitkových rostlin, kdy cíleně podporujeme růst či expanzi některé zeleniny. Nejenže jím zamezíme růstu dalších rostlin, ale nevědomky podporujeme množení pouze určitého druhu živočichů, například obávaných slimáků, kterým připravujeme hostinu, aniž by museli překonávat překážky. Výsadba rozmanitých druhů naopak zajistí užitkové zahradě stabilitu. Zpomalí vyčerpání půdy, neboť jednotlivé druhy zeleniny mají jiné nároky na živiny, odlišnou dobu růstu a různě dlouhé kořeny. Škůdce od ní pomohou odehnat některé aromatické květiny a bylinky, zároveň přilákají opylovače, kteří ještě pomohou s likvidací škůdců.

Kvetoucí rostliny můžeme vysázet i k ovocným stromům. Navnadíme tak opylovače, kteří se nám postarají o bohatou sklizeň. Současně jim zabezpečíme potravu v období, kdy stromy nekvetou. Bonusem je pro nás pohled na pestrobarevnou krásu, která pozvedne vzhled zahrady. Vytvořením loučky s polními květy rovněž zvýšíme počet opylovačů v zahradě.

Přírodní hnojení a postřiky

Herbicidy s nebezpečnými karcinogenními glyfosáty, například klasický Roundup, Dominator nebo Kaput, likvidují nejen škůdce, ale i organismy nezbytné pro biologickou rovnováhu. Některé pesticidy (neonikotinoidy) svojí agresivitou napadají centrální nervový systém hmyzu, což způsobuje hromadný úhyn. Používání hnojiv a ochranných postřiků na biologické bázi pomáhá ochránit užitečný hmyz i živočichy. Nebezpečné jsou i lepové desky, na něž se při putování po stromech zachytí i včely, čmeláci, motýli a další opylovači nebo ptáci.

Vynikajícími pomocníky při zkvalitnění půdy jsou žížaly. Neustále ji obrábějí, provzdušňují a hnojí. Zahrada s vyšší populací žížal je výborně okysličená, lépe absorbuje vodu a živiny z jejího povrchu se skrz chodbičky vytvořené žížalami dostávají hlouběji ke kořenům. Nalákat je do zahrady můžeme mulčováním půdy a založením kompostu.

Stop sterilnosti

Dokonale upravená zahrada se jen stěží může stát domovem volně žijících živočichů. Chybí v ní místa, kde si mohou vybudovat hnízda či pelechy, není tu dostatek rozmanité potravy. Proto bychom měli část pozemku ponechat nekultivovanou, tzn., že zde nebudeme zasahovat do růstu keřů a travin. Nejlépe se k tomu hodí místa na okraji, dál od silnice, kde nebudou rušeni našimi aktivitami. Umístit sem můžeme ještě hromadu listí, větví nebo části pořezaných stromů i s kůrou. Je to přirozenější a tím i bezpečnější prostředí než hmyzí domečky. Ale i ty jsou dobrým řešením, pokud nesneseme představu méně upraveného koutku zeleně. Domov v takových skrýších najdou i ježci a další drobní savci, u nichž jednu ze složek potravy představují i hmyzí škůdci, slimáci atd.

Čtěte také: O biodiverzitě štěrkopískovny Hulín

Jezírko nebo napajedlo s pozvolnými břehy namísto chlorem nasyceného bazénu pomůže zvířecím obyvatelům s uhašením žízně a současně se stane domovem dalších druhů.

Opatrně s úklidem

Také některé metody úklidu mohou mít pro živočichy tragické následky. Přestože je dnes vypalování trávy zakázáno, stále se s ním můžeme setkat. V ohni uhoří všechen hmyz, současně se půda ohřeje na vysokou teplotu a hoření spotřebuje kyslík. Obojí nedokážou přežít zemní živočichové. Stejné nebezpečí hrozí při pálení listí a větví, zejména když ležely na hromadě delší dobu.

Odstranit mikroorganismy a hmyz a tím zamezit přirozenému kypření a hnojení půdy zvládnou beze zbytku zahradní vysavače, které je vysají i s listím a dalším nepořádkem. Přitom stačí nebýt líní a vzít do ruky hrábě.

Metody a strategie pro ochranu biodiverzity

V současné době procházíme obdobím, které je nazýváno krizí biodiverzity. Poznatky z oblasti rozšíření a evoluce biologické rozmanitosti jsou základem úspěšných strategií pro její ochranu. Výzkumný směr Biodiverzita se věnuje evolučním procesům, které ovlivňují rozmanitost obratlovců (jako tzv. holobiontů, tj. včetně jejich symbiontů) na druhové i vnitrodruhové (genetické) úrovni. Studovány jsou faktory a procesy zodpovědné za nárůst (např. vznik druhů) i pokles (vymírání populací, ochranářská genetika) úrovně biologické rozmanitosti.

• Služba 3-30-300 pomáhá městům a obcím zvyšovat podíl zeleně a tím i biodiverzitu. Zaměřuje se na tři konkrétní cíle: mít výhled na tři stromy z každého obydlí, zajistit 30 % korunového pokryvu stromů ve čtvrti a dostupnost kvalitního veřejného parku do 300 metrů.
• Služba UpGreen využívá satelitní data a umělou inteligenci k detailnímu mapování a hodnocení městské zeleně. Analyzuje vitalitu, hustotu a druhové složení vegetace, což umožňuje identifikovat oblasti s nízkou biodiverzitou. Díky predikčním modelům předpovídá budoucí vývoj zeleně v horizontu až 20 let, což pomáhá městům plánovat efektivní zásahy na podporu biodiverzity.
• Naše adaptační strategie na změnu klimatu pomáhají obcím a městům zvyšovat odolnost prostředí i podporovat biodiverzitu. Na základě dat, mapování a analýz navrhujeme konkrétní opatření, která zlepšují podmínky pro zeleň, zadržování vody a život různých druhů. Součástí strategie jsou i návrhy na péči o krajinu, výsadbu vhodných rostlin a přeměnu zpevněných ploch na přírodě blízké.
• Územní studie krajiny přinášejí systematický přístup k ochraně a obnově přírody v obcích a jejich okolí. Pomáháme obcím lépe porozumět krajině, identifikovat její slabá místa a navrhnout konkrétní opatření pro posílení ekologické stability a biodiverzity. Studie zohledňují vodní režim, fragmentaci krajiny, migrační koridory i místa vhodná pro výsadbu zeleně nebo obnovu remízků a mokřadů.

Návrhy opatření pro podporu biodiverzity

Následující návrhy vycházejí z analýzy současného stavu krajiny ve vztahu k biodiverzitě. Jsou navržena opatření, která mají napomoci celistvému pohledu na využívání krajiny z hlediska biodiverzity. Naše OPS má jasně vymezený cíl - zaměřujeme se pouze na biodiverzitu. Nesnaží pojmout ochranu přírody sensu lato. Neřešíme například krajinný ráz, který, ačkoliv je důležitým prvkem pro kulturní a estetickou hodnotu krajiny, není přímo spjatý s biodiverzitou. Stejně tak neřešíme agendy, které jsou již dostatečně pokryty a kde není v blízké budoucnosti nutná změna přístupu. Jedním z příkladů je problematika invazních druhů, kde současné mechanismy fungují efektivně, a nepředpokládáme potřebu zásadních úprav.

• Navrhujeme především zachovat ucelený systém monitoringu, který bude zahrnovat nejen sledování stavu druhů a stanovišť, ale také hodnocení efektivity opatření. Monitoring musí být dlouhodobě stabilně financován a postaven na moderních technologiích. Toto opatření také navrhuje vytvoření standardizované metodiky pro hodnocení dopadů ochranářských zásahů na biodiverzitu a ekosystémové služby.
• Toto opatření podporuje kombinaci různých přístupů s ohledem na lokální podmínky a potřeby konkrétních taxonů. Součástí je také propagace inovativních metod. Do portfolia těchto opatření patří jak aktivní udržovací či restaurační management, tak i ochrana přírodních procesů. V rámci plánování opatření zdůrazňuje potřebu pravidelné aktualizace plánovací dokumentace zvláště chráněných území a jejich přizpůsobení aktuálním vědeckým poznatkům. Navrhuje zavedení faktického adaptivního managementového cyklu, který umožní reagovat na nové podmínky.
• Navrhujeme, aby státní pozemky sloužily jako příklad správného hospodaření. Jsme si vědomi jejich značné různorodosti a toho, že některé nemají s přírodou takřka nic společného. Ovšem na jejich podstatné části lze hospodařit způsobem, který plně vyhovuje jejich současnému účelu při zohlednění potřeb ochrany přírody, tj. zlepšení jejich stavu a zahrnutí do přírodě blízkých ploch. Může se jednat např. o pozemky pod vedením vysokého napětí, pásy okolo dopravní infrastruktury, apod.
• Opatření navrhuje vytvoření systému vzdělávání a průběžného školení faremních poradců se specializací na ochranu biodiverzity. Tito odborníci budou klíčovým mostem mezi teorií a praxí, zajišťujícím efektivní implementaci udržitelných metod hospodaření.
• Cílem opatření je ochrana přírodních stanovišť před negativními dopady lidských činností, a to prostřednictvím metodického pokynu k hodnocení kumulativních a synergických vlivů. Pokyn bude stanovovat jasné postupy pro identifikaci a hodnocení kombinovaných vlivů různých sektorů, jako je zemědělství, doprava nebo průmysl, a poskytne konkrétní nástroje pro integraci těchto poznatků do plánovacích procesů.
• Opatření se zaměřuje na osvětu veřejnosti v souvislosti s dopady overturismu na ekosystémy i místní komunity. Využívá moderní komunikační kanály, jako jsou sociální sítě a spolupráce s influencery, k šíření příkladů dobré praxe regulace návštěvnosti. Klíčové je nejen upozornění na problémy přetížených lokalit, ale také propagace alternativních destinací.
• Toto opatření směřuje k lepšímu hodnocení dopadů jednotlivých politik na krajinu a biodiverzitu. Navrhuje zavedení indikátorů, které by umožnily měřit skutečné ekologické dopady konkrétních opatření. Součástí je také podpora výzkumu, který bude propojen s praxí, a vytvoření finančních pobídek pro udržitelné hospodaření. Navrhujeme jeho přehodnocení a zavedení nových mechanismů, které budou motivovat ke správnému hospodaření v krajině a podpoří obnovu biodiverzity. Kromě tradičních dotačních programů doporučujeme také implementaci inovativních nástrojů, jako je zohlednění ochrany přírody v daňovém systému, uhlíkové a biodiverzitní kredity či pilotní projekty pro ekonomické ocenění přírodního kapitálu.

Podpora biodiverzity prostřednictvím programu LIFE

Podprogram Příroda a biologická rozmanitost se zaměřuje na ochranu a obnovu přírody a na zastavení a zvrácení ztráty biologické rozmanitosti. Financovány jsou projekty týkající se ochrany přírody, zejména v oblasti biodiverzity, přírodních stanovišť a prioritních druhů. Podpořeny budou projekty, které přispějí k implementaci směrnic EU o ptácích a stanovištích, nařízení IAS a zejména k rozvoji a správě sítě Natura 2000.

Hlavní žadatel může získat podporu udělenou v rámci Národní výzvy programu LIFE, která činí 25 % z konečných způsobilých výdajů projektu a zároveň nesmí přesáhnout 25 mil. Hlavní žadatel může také získat podporu na přípravu projektové dokumentace. Za předložení konceptu může získat 40 000 Kč, v případě zpracování mimořádně kvalitního konceptu 80 000 Kč. Žádat o podporu může i partner projektu. Výše podpory udělené v rámci této výzvy činí max. 25 % z konečných způsobilých výdajů projektu připadajících na partnera a zároveň ne více než 2 mil.

Program LIFE podporuje:

• pokračování tradičního přístupu zdola nahoru, který je zaměřen na provádění praktických a účinných opatření pro zlepšení ochrany druhů a stanovišť, zdraví ekosystémů a souvisejících služeb prostřednictvím spolufinancování standardních akčních projektů (SAP, viz oddíl 4.1.1).
• pokračování integrovaného přístupu podporujícího plné provedení vnitrostátních nebo regionálních akčních programů, které stanoví priority financování (PAF), a dalších nástrojů EU pro plánování v oblasti politiky na ochranu biologické rozmanitosti prostřednictvím strategických projektů na ochranu přírody (SNAP, viz oddíl 4.1.2.). Strategické projekty na ochranu přírody zahrnují opatření zaměřená na budování kapacit a začleňování, mimo jiné prostřednictvím mobilizace dalších finančních zdrojů na ochranu přírody a biologické rozmanitosti.

tags: #biodiverzita #ochrana #metody

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce PESTLE analýzou
• Environmentální senzitivita: příznaky a projevy
• Technologie filtrace vody
• Inovace Audi Q5 TDI
• Více o ekologické dani