Důležitým ukazatelem globální změny prostředí jsou změny biodiverzity a posuny v ekologických nikách druhů, zejména ve spojitosti se změnami klimatu.
Proměna biodiverzity vegetace temperátních lesů je ústředním tématem výzkumu Martina Kopeckého z Botanického ústavu AV ČR. Publikace dr. Martina Kopeckého v renomovaných mezinárodních časopisech vyvolaly nadprůměrný mezinárodní ohlas a jde nepochybně o nadčasové příspěvky k poznání dlouhodobých změn biodiverzity pod vlivem globálních změn prostředí.
Martin Kopecký se zabývá časoprostorovou variabilitou biodiverzity vegetace temperátních lesů. Zjišťuje, jak konkrétně se vegetace mění, a zároveň chce odhalit, které faktory tyto změny řídí. Ve střední Evropě se zabývá hlavně vegetací lesů, a to jak listnatých lesů v nížinách, tak i horských, převážně smrkových lesů. Díky tradici výzkumu lesní vegetace máme v současnosti k dispozici úžasná data, která shromáždili naši předchůdci před desítkami let.
Používáme například historická data, která umožňují přesnou lokalizaci v terénu. Můžeme tak znovu zaznamenat druhové složení vegetace na stejných plochách jako naši předchůdci před 50 a více lety.
Výzkum poskytuje informace, jak se příroda v čase mění, které faktory změny řídí a jak tyto změny můžeme ovlivnit. Přináší teoretické údaje o časoprostorové dynamice složitých systémů a také konkrétní poznání, které druhy kde ubývají, případně přibývají, a které faktory změny řídí. Lépe tak chápeme, jak příroda vlastně funguje a jak bude reagovat na budoucí změny.
Čtěte také: Vzájemné vazby ekosystémů a biodiverzity
Výzkum konkrétně přinesl důležité informace o dlouhodobém ochuzování biodiverzity listnatých lesů v nížinách, a to včetně lesů v nejpřísněji chráněných rezervacích. Současná ochrana přírody v tomto směru bohužel nefunguje a mnoho druhů rostlin i živočichů vázaných na nížinné lesy z naší krajiny mizí závratným tempem. Naštěstí se i na základě našich výsledků přístupy k ochraně přírody začínají pozvolna měnit. Nezbývá než doufat, že se ty nejnutnější uskuteční co nejrychleji a že mezitím ztratíme co nejméně živáčků (což je termín, který mnohem lépe vystihuje podstatu věci než abstraktní pojem biodiverzita).
Při zpracování dat používá Martin Kopecký vlastní inovativní výpočetní metody. Biologická data mají mnohá specifika, proto je třeba občas uzpůsobit metodiku analýz, aby lépe zohledňovala povahu analyzovaných dat (například jejich nenáhodnou distribuci v čase a prostoru a v případě dat o druhovém složení jejich mnoho-rozměrnost). Někdy musíme také vymyslet nové metody umožňující hledat odpovědi na specifické otázky, které vyvstanou během zkoumání a jež dosud nikdo neřešil.
V obou případech většinou používám metody založené na randomizaci dat. V současnosti je základním analytickým nástrojem biologa program „R“, který je postavený na jednoduchém programovacím jazyku, je volně dostupný a umožňuje modifikovat stávající metody, případně jednoduše implementovat metody nové. Díky tomu je dnes již standardem publikovat zároveň s článkem i data a kód, který byl použit k jejich analýze. Každý si tak může ověřit robustnost prezentovaných výsledků, případně rovnou použít nově navržené metody.
V Botanickém ústavu AV ČR je Martin Kopecký členem oddělení GIS a DPZ, které se zabývá aplikací geografických informačních systémů (GIS) a dálkového průzkumu země (DPZ) v botanice. V našem oddělení se snažíme propojovat poznatky různých oborů a pomocí inovativních postupů odpovídat na otázky týkající se změn vegetace v různých časových a prostorových rámcích.
Téměř 50 zvídavých žáků a studentů se během dvou turnusů zapojilo do Letní školy na Fakultě životního prostředí s názvem Klimatická změna a biodiverzita. Program letní školy nabídl pestrou kombinaci praktických aktivit, exkurzí i odborných přednášek. Přiblížil složitost klimatické změny i problematiku ubývání biologické rozmanitosti. Pod vedením odborníků si účastníci vyzkoušeli vědeckou práci v terénu, zapojili se do výzkumu v mobilní laboratoři společnosti ENKI o.p.s.
Čtěte také: Závislost biodiverzity na zeměpisné šířce
Entomologové a ornitologové z katedry ekologie účastníkům představili rozmanitý svět hmyzu a ptáků včetně ukázek odchytu, určování druhů a terénních monitorovacích technik. Oba turnusy navštívily přírodní rezervaci V Bahnách, kde se účastníci seznámili s praktickými způsoby péče o chráněná území pod vedením expertů z FŽP. První turnus navíc zavítal do Zoologické zahrady v Praze, kde poznával principy ex-situ ochrany ohrožených druhů.
Vedle odborného programu se žáci a studenti zapojili do týmových soutěží, her a volnočasových aktivit zaměřených na spolupráci a vzájemné poznávání. Letní školu realizovala Fakulta životního prostředí v rámci projektu Adaptace na změnu klimatu: Projekt vzdělávání odborné veřejnosti, středoškolských učitelů a studentů.
Zdravá půda je plná života. Organismy, které sotva uvidíme pouhým okem, pomáhaly půdě dávno před tím, než se pro člověka stala obživou. Člověk půdním organismům může svou činností škodit, ale může jim také pomáhat. Zatím jim to spíše komplikujeme. Snažíme se z půdy dostat co nejvyšší úrodu co nejrychleji. Protože zvětšujeme lány stejných plodin, používáme chemii a minerální hnojiva a nevyužíváme, nebo dokonce blokujeme, přírodní procesy, kvalita půdy se zhoršuje. A je otázkou, jak dlouho nás ještě dokáže živit.
Čtěte také: O biodiverzitě štěrkopískovny Hulín
tags: #biodiverzita #a #klimatické #změny #prezentace