Odbor průmyslové ekologie: Co to je a čím se zabývá?

13.03.2026

Odbor průmyslové ekologie Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) hraje klíčovou roli v podpoře udržitelného rozvoje a environmentálně šetrných technologií v českém průmyslu.

Činnost Odboru Průmyslové Ekologie

Podle Pavlíny Kulhánkové, ředitelky odboru průmyslové ekologie na Ministerstvu průmyslu a obchodu, je důležité, abychom se k surovinám chovali udržitelně, cenili si jich a nechovali se k nim macešsky. Na Ministerstvo průmyslu a obchodu se zajištění surovinové dostatečnosti odráží v surovinové politice ČR. Její součástí je i Politika druhotných surovin. „Jsme přesvědčeni, že si druhotné suroviny zaslouží speciální část politiky, protože nejsou důležité pouze primární zdroje, ale čím dál více i druhotné suroviny, které připravují recyklační společnosti,“ podotýká ředitelka odboru průmyslové ekologie.

Vývoj Těžby v České Republice

V roce 2020 se v České republice vytěžilo zhruba 64 mil. tun stavebních surovin a tato hodnota je poměrně konstantní, takže nekolísá, nezvyšuje se a ani nesnižuje. V případě podílu stavebních surovin v celkové těžbě surovin je situace už jiná, jelikož se jejich podíl zvyšuje. V roce 2017 dosahovaly stavební suroviny podílu 52%, v roce 2020 už šlo o 57%. Zvyšující se podíl souvisí se snižováním těžby uhlí.

Česká republika má 223 těžebních kamenolomů a 156 pískoven, přičemž vysoké procento kamenolomů i pískoven je omezeno limitovanou životností zhruba 5 až 10 let. „Znamená to pro nás, že se musíme zaobírat tím, jakým způsobem naplníme naše potřeby ve stavebnictví. Možností jsou recykláty, protože kapacity primárních zdrojů se nerozšiřují,“ říká Pavlína Kulhánková. Ložiska stavebních materiálů sice Česko teoreticky má, přesto je otevření nového ložiska velmi komplikované, a po dlouhou dobu nebyl žádný nový kamenolom otevřen.

Velké stavby přitom vyžadují značné množství primárních surovin. „Například na stavbu 1 km jednokolejové tratě koridoru potřebujete 7 až 8 tis. tun drceného kameniva,“ uvádí ředitelka na MPO. Kromě toho se každým rokem zvyšuje množství stavebních a demoličních odpadů (SDO), které v roce 2020 dosáhlo asi 22, 5 mil. tun z celkových zhruba 38 mil. tun odpadů vyprodukovaných v České republice. „Evropské číslo je nižší, protože země používají různé způsoby výpočtu SDO, ale také zpracovávají více demoličních materiálů přímo v rámci stavby, takže se vůbec nedostanou do režimu odpadů,“ doplňuje Kulhánková.

Čtěte také: Činnosti odboru životního prostředí Prostějov

Odpad/Neodpad

Ministerstvo průmyslu a obchodu nově vydává vyjádření o ukončení režimu odpadu, čili v situaci, kdy odpad přestává být odpadem. „Když si kupříkladu zařízení na zpracování odpadů žádá o povolení provozu krajský úřad, v případě, že se jedná o odpad, který nemá předpisy platné přímo v EU, případně jiné předpisy, v nichž by byly stanoveny parametry pro materiál pro budoucí výrobek, pak se k této záležitosti vyjadřuje MPO,“ vysvětluje ředitelka odboru průmyslové ekologie.

Obecně se pravidla pro uvádění výrobků na trh pro stavební výrobky vyrobené z odpadu týkají celého spektra přechodu odpadu na výrobek v oblasti stavebnictví. Vyhláška č. 273/2021 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady ve svém § 83 definuje podrobněji podmínky pro stavební recykláty. Tato úprava výrazným způsobem usnadnila získání povolení provozu pro recyklace SDO, protože právě pro tyto případy není zapotřebí vyjádření ministerstva. „Jedná se o přechodné ustanovení platné pouze na určité období, než ministerstvo průmyslu a obchodu připraví speciální vyhlášku pro SDO, na níž pracujeme,“ dodává Pavlína Kulhánková.

Na ministerstvu zaznamenali, že firmy v rámci recyklace SDO dosahují různé kvality, a výstupy jsou technicky a kvalitativně u různých výrobců ošetřeny jinak. „Setkali jsme se s různými typy řešení jednotlivých recyklačních firem a byli bychom rádi, aby byla kvalita výrobků vycházejících z recyklačních linek co nejvyšší. Jedním z našich cílů je, že zvýšíme důvěryhodnost recyklátů a přesvědčíme stavební odvětví o tom, že se jedná o materiály kvalitní, které dokážou splnit všechny požadované hodnoty dle stavebních předpisů a norem, a mají ve stavebnictví své místo,“ říká Kulhánková.

Financování Projektů

Na ministerstvu se nově rozebíhají Operační programy pro období 2021 - 2027. Přibližně 2,5 miliardy korun je určeno na specifický cíl SC 5.2 Podpora přechodu k oběhovému hospodářství účinně využívající zdroje. „Budeme rádi za projekty, které zvyšují přidanou hodnotu výrobků z recyklátu a směřují k udržitelnému využívání materiálů, tzn. zvětšují podíl recyklátů ve stavebních výrobcích,“ uvádí Pavlína Kulhánková a dodává: „Podle mých informací například u obalových směsí, existuje možnost použití technologie, kdy lze přidat více asfaltového recyklátu do finální směsi.“

V nejbližších dnech by měla být vyhlášena výzva v rámci Národního plánu obnovy, která už nyní umožní velkým i malým a středním podnikům žádat o prostředky do oblasti cirkulární ekonomiky a celková alokace je stanovena na 1 mld. Kč s výší podpory až do 40% uznatelných nákladů, maximálně však ve výši 20 mil. Kč. Bude zacílena na cirkulární řešení v podnicích, které jsou zaměřeny na snížení množství odpadů, zvýšení podílu druhotné suroviny ve výrobcích, včetně recyklátů SDO, snížení objemu obalů, čili budoucího odpadu a další projekty, které podnikatelské subjekty mohou realizovat pro zvýšení své cirkularity a udržitelného nakládání se zdroji.

Čtěte také: Prostějov: Ekologická újma

Jedním z hlavních ukazatelů v rámci cirkularity na evropské úrovni je tzv. circular material use rate. „S potěšením mohu konstatovat, že podprůměrná hodnota, které Česko dosahovalo před 6 - 8 lety, trvale stoupá a naše výkonnost v oblasti cirkularity neustále roste. Je to zásluha našich recyklačních, ale i stavebních firem a firem ze všech dalších oborů, které stále více kladou důraz na recyklaci materiálů a využívání druhotných surovin,“ říká ředitelka.

Novinkou v zeleném veřejném zadávání je novela zákona o zadávání veřejných zakázek, která ukládá povinnost environmentálně odpovědného zadávání a inovací. Pakliže zadavatel k tomuto nepřistoupí, musí minimálně odůvodnit, proč tak neučinil. Příkladem z oblasti veřejné správy je Cirkulární Praha 2030, která je strategií hlavního města pro přechod na cirkulární ekonomiku. „Jsem si jistá, že i další kraje a regiony půjdou touto cestou,“ podotýká Kulhánková.

Praha si vyhodnotila, že jednou z důležitých částí přechodu snížení spotřeby primárních surovin, bude zefektivnění materiálových toků ve stavebnictví. V hlavním městě se aktivně staví, proto jsou správným krokem řízené demolice a dekonstrukce, které pomohou snížit množství stavebního odpadu a realizovat demoliční postupy.

„Není jiné cesty, než řízeně třídit materiály při dekonstrukcích a demolicích tak, aby mohly být co nejdříve zrecyklovány,“ říká Pavlína Kulhánková a dodává: „Neustále slyším argumenty, že je to dražší. Ano zatím je, ale setrvale roste rovněž cena primárních surovin a také jejich dostupnost.

Podpora Obnovitelných Zdrojů Energie

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyhlásilo výzvu, v rámci které lze čerpat 30 až 65 % způsobilých výdajů na jeden projekt vyrábějící energii z biomasy. Žádosti o podporu bude možné podávat od 9. ledna 2025 do 9. ledna 2026.

Čtěte také: Kontaktujte Odbor životního prostředí

MPO vyhlásilo v rámci aktivity Obnovitelné zdroje energie - biomasa I. výzvu z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK), která podpoří firmy ve zvyšování efektivního využití obnovitelných zdrojů energie z biomasy a snižování spotřeby primárních energetických zdrojů. „Základ budoucnosti české energetiky vidíme v jádru a rozvoji obnovitelných zdrojů. Proto se dlouhodobě zaměřujeme na podporu přechodu českých firem od fosilních paliv. Mezi podporované aktivity aktuální výzvy patří výstavba zdrojů tepla z biomasy, včetně kombinované výroby elektřiny a tepla, a vyvedení tepla rozvodnými tepelnými zařízeními do místa spotřeby. „Program je příležitostí pro firmy, které chtějí investovat do inovací, snížit náklady a chránit životní prostředí. Je to jeden z kroků, který umožní přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku při zachování konkurenceschopnosti českých podniků,“ dodává Ondřej Tomšej, ředitel odboru infrastruktury pro MSP a energetických programů.

Míra Podpory

Míra podpory bude poskytována dle velikosti podniku a typu způsobilých výdajů od 30 % do 65 %. Celkové způsobilé výdaje na projekt musí být minimálně ve výši 8 milionů korun a maximálně 300 milionů korun. Alokace je ve výši 500 mil. Kč.

Typ Podpory	Malý Podnik	Střední Podnik	Velký Podnik
Přímo související s výrobou energie z obnovitelných zdrojů	65 %	55 %	45 %
Nesouvisející přímo s výrobou energie z obnovitelných zdrojů (rozvodné tepelné zařízení)	50 %	40 %	30 %
Vyvedení tepla ze zdrojů na biomasu nebo z bioplynových stanic	65 %	55 %	45 %

Cílová Skupina

Malý a střední podnik (definice GBER)
Velký podnik

Způsobilé Výdaje

Zdroj tepla, zdroj kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET).
Nezbytná pomocná zařízení a stavební částí ke zdroji tepla anebo KVET (v němž se využíváním paliv z biomasy/biokapalin získává tepelná energie anebo elektrická energie, která se předává teplonosné látce)
Rozvodné tepelného zařízení a akumulace tepla
Výrobna syngasu/syntézního plynu případně v kombinaci s výrobnou biokapalin a výdaje přímo související s výrobou paliv z biomasy případně v kombinaci s výrobou biokapalin

MPO připomíná, že zájemci o dotaci se mohou obracet na Agenturu pro podnikání a inovace, která je zprostředkujícím subjektem OP TAK a pomáhá s přípravou žádostí o dotaci a administrací projektu.

Spolupráce a Projekty

S Českou informační agenturou životního prostředí odbor dlouhodobě spolupracuje.
Ministerstvo životního prostředí ČR je častým zadavatelem výzkumných úkolů v oblasti odpadového hospodářství a v oblasti dobrovolných nástrojů environmentální politiky, zejména ekolabelingu.
Pro Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR byla zpracována detailní studie mapující příčiny vzniku a možnosti snížení uhlíkové stopy jejich organizace.
V rámci klastru WASTen se odbor podílí na řešení několika zajímavých výzkumných projektů, většinou se jedná o problematiku LCA v recyklačních technologiích.
Je členem Národního centra kompetence polymerních materiálů a technologií pro 21.

Personální Informace

Odbor průmyslové ekologie přijme asistenta/asistentku (typová pozice administrativní pracovník), a to na dobu neurčitou v pracovním poměru dle zákona č. Splnění předpokladů uvedených pod písmeny a), e), f) doloží uchazeč/uchazečka příslušnými listinami (např. občanským průkazem, maturitním vysvědčením), případně čestným prohlášením, přičemž je předloží nejpozději před konáním pohovoru. Splnění předpokladu c) se dokládá nejpozději před konáním pohovoru písemným čestným prohlášením. Finanční ohodnocení v souladu s příslušnými nařízením vlády ČR č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů (6. Zahájení pracovního poměru 1.V případě Vašeho zájmu zasílejte strukturovaný životopis s motivačním dopisem a příslušnými listinami případně čestným prohlášením (viz příloha) nejpozději do 3. Zpracování osobních údajů bude provedeno v souladu s příslušnými právními předpisy a v souladu s nařízením Evropské unie č. [1]Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti, pokud odsouzení nebylo zahlazeno nebo pokud se na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen.

Odbor průmyslové ekologie také přijme odborného referenta/referentku pro zajištění agendy českého předsednictví v Radě EU (CZ PRES) na dobu určitou do 31. 1. 2023 v pracovním poměru dle zákona č. aktivní znalost anglického jazyka (pro výkon agendy je potřebné ovládat jazyk minimálně na úrovni odpovídající 3. a) být státním občanem České republiky, popřípadě je cizím státním občanem (např. Splnění předpokladů uvedených pod písmeny a), e), f) je uchazeč povinen doložit příslušnými listinami, případně čestným prohlášením, přičemž listiny uchazeč předloží nejpozději před konáním pohovoru. Pracovní poměr na dobu určitou do 31. 1. Platové ohodnocení dle nařízení vlády č. 13. Možnost dalšího profesního a jazykového vzdělávání a pracovních stáží mj. do 31.