Biodiverzita mořských ekosystémů severu

Biológia ochrany přírody se snaží o zachování toho nejcennějšího, co na planetě Zemi existuje - její biologicko diverzity. Tato kniha je proto věnována všem. kdo vyučuji tento obor a snaží se ukázat ostatním cestu, jak najit správnou rovnováhu mezi ochranou biologicko diverzity a lidskými potřebami.

Globální hrozby pro biodiverzitu

Přírodní společenstva, jejichž vývoj trval miliony let, jsou po celém světe devastována lidskou činností. Rada druhů vymírá následkem nadměrného lovu, poškozování biotopů a náporu zavlečených predátorů (dravců) a konkurentů. Přírodní hydrologické a chemické cykly jsou narušovány odstraňováním vegetačního krytu, což způsobuje erozi o objemu miliard tun půdy ročně. Tato půda je pak splavovaná do řek, jezer a oceánů.

Genetická rozmanitost se snižuje dokonce i v rámci druhů s jinak zdravými populacemi. Současné ovzduší naší planety Země je narušováno kombinací atmosférického znečištění a odlesňovaní. Nynější ohrožení biologické diverzity nemá v minulosti precedens, neboť druhům nikdy předtím nehrozilo vymírání v tak krátkém časovém úseku jako dnes.

Tato zoufalá situace je znásobována nerovnoměrným rozmístěním světového bohatství a zdrcující bídou mnoha tropických zemí, v nichž se však vyskytuje velké množství druhů. Navíc mnoho vlivů působí na snižování biologické diverzity synergicky, což znamená, že kombinace několika nezávislých faktorů, jako je kyselý déšť, těžba dřeva a přemíra lovu, ještě přispívá ke zhoršování situace.

Lavinovité vymírání druhů a ničení přírodního prostředí na celém světě může řadu lidí trápit, přičemž někteří z nich to mohou chápat jako výzvu k zastavení této zkázy.

Čtěte také: Vzájemné vazby ekosystémů a biodiverzity

Biológia ochrany přírody

Biológia ochrany přírody (ochranářská biologie, konzervační biologie, v Jinuličtiné conservation biology) je vědecká disciplína, která byla vyvinuta pro řešení těchto problémů. Řešení krize týkající se snižování biodiverzity spojuje lidi ;i znalosti z mnoha oboru.

Biologie ochrany přírody vznikla proto, že žádný z tradičních aplikovaných oborů se nezaměřoval vyčerpávajícím způsobem na biologickou diverzitu. Zemědělství, lesnictví, myslivost a rybářství jsou zaměřeny převážně na hledání metod pro ovlivňování malého okruhu druhů pro jejich hospodářské využití nebo rekreaci. Ačkoli jsou tyto obory stále více zainteresovány v ochranářských aktivitách, jejich celková snaha není zaměřena na ochranu přírodních společenstev.

Biologie ochrany přírody integruje tyto aplikované disciplíny zobecňováním teoretického přístupu k ochraně biologické rozmanitosti. Akademické obory jako populační biologie, taxonomie, ekologie, krajinná ekologie a genetika jsou jádrem biologie ochrany přírody a mnoho ochranářů--biologů se rekrutuje právě z těchto oborů. Vzhledem k tomu, že krize biologické rozmanitosti jsou často způsobeny lidskou Činností, zahrnuje biologie ochrany přírody také myšlenky a expertizy ze širokého okruhu oborů mimo biologii.

Například zákony o ochraně životního prostředí a daňové úlevy poskytují základ pro právní ochranu vzácných a ohrožených druhů a kritických biotopů. Ochranářská etika zase zdůvodňuje smysl ochrany druhů a biotopů. Iíkulogickii ekonomie umožňuje analyzovat ekonomický rozměr biologické d i verzi ty a podporovat ochranářské argumenty.

V každém případě je biologie ochrany přírody krizovou disciplínou. Ochranářská rozhodnutí se dělají každodenně, často s použitím omezených informací a v časovém stresu. Biologie ochrany přírody se snaží odpovědět na specifické otázky v daných situacích. Tyto otázky vznikají při hledání nej lepší strategie pro ochranu vzácných druhů, navrhování přírodních rezervací, vytváření plánů řízení parků a víceúčelových oblastí a slaďování ochranářských záměrů s potřebami místních obyvatel a vlád. Ačkoli někteří biologové neradi dávají doporučení bez detailní znalosti situace, naléhavost mnoha případů vyžaduje fundovaná rozhodnutí založená na biologických principech.

Čtěte také: Závislost biodiverzity na zeměpisné šířce

Potřeba zachovaní biologické ro/.miiniumli byla uznávána v mnoha oblastech světa po desetiletí, dokonce po staletí. Hodnotil chráněných druhů a nedotčených oblastí je součástí náboženských m filozofických Líčení v mnoha kulturách po celém světě. Mnohá náboženství zdůrazňují potřebu lidí žít v souladu h přírodou a chránit živý svět, protože je stvořen Bohem.

Moderní vědní obor biologie ochrany přírody je založen na několika etických dogmatech, jež jsou všeobecně přijímána lidmi pracujícími v tomto oboru. Tyto etické principy inspirují vědecké přístupy a praktické aplikace.

1. Rozmanitost druhú a společenstev by měla být zachována.

Stovky milionů návštěvníků zoologických zahrad, národních parků, botanických zahrad a akvárií jsou každý rok dokladem obecného veřejného zájmu o pozorování různých druhů a společenstev.

Význam oceánů

Mnozí z nás zažili kouzlo a krásu, které oceán nabízí. Jak můžeme změnit naše vnímání významu oceánu pro planetu Zemi? Začněme tím, že si vezmeme poučení z roku 2020. Koronavirus způsobil velké utrpení a tragédie, zároveň ale upozornil na některé nepříliš zřetelné jevy, jež se staly součástí našich každodenních životů − od rasové nespravedlnosti až po extrémní rozdíly v bohatství, které zatěžují naše společenství.

Na korálových útesech zřejmě vzniklo víc nových druhů živočichů než v celém zbytku oceánů. Korálové útesy jsou jako ohniska biodiverzity známé už dlouho. Od 70. let minulého století si ale vědci pokládají zásadní otázku: je zdejší druhové bohatství důsledkem toho, že zde vznikalo velké množství živočichů?

Čtěte také: O biodiverzitě štěrkopískovny Hulín

Němečtí paleontologové prostudovali původ 6615 rodů trilobitů, měkkýšů, korýšů, korálů a dalších bezobratlých živočichů, z nichž nejstarší vznikly v době takzvané kambrijské exploze před 540 miliony let. Zjistili, že z útesů a jejich bezprostředního okolí pochází 1426 studovaných rodů živočichů, což je asi o polovinu víc, než kolik si mohou připsat mělké pobřežní vody.

Proč jsou právě korálové útesy podmořskými kolébkami života, zatím není zcela jasné. Logickým důvodem by byla jejich složitá třídimenzionální struktura, která vytváří značné množství ekologických nik, dokáže uživit ohromné množství organismů a zároveň staví bariéry mezi jednotlivé populace.

Klimatické změny a biodiverzita

Klimatické změny se staly jedním z nejpalčivějších problémů moderní vědy. V posledních desetiletích se vědci shodují, že lidské aktivity, zejména emise skleníkových plynů, mají zásadní dopad na klima naší planety. Ekosystémy, které jsou složeny z různých druhů rostlin a živočichů, jsou velmi citlivé na změny v klimatu.

Vědci pozorují, že s rostoucími teplotami dochází k posunu v rozšíření některých druhů. Mnoho druhů se snaží přizpůsobit změnám, což může vést k migraci do vyšších nadmořských výšek nebo na sever. Například studium mořských ekosystémů ukazuje, že zvyšující se teplota oceánů má vliv na populace ryb a korálů. Korály, které tvoří základ mořského života, jsou vystaveny vyšším teplotám, což může vést k jejich vyblednutí a úmrtí.

Biodiverzita je měřítkem zdraví ekosystému. Různé druhy rostlin a živočichů se spoléhají na složité vztahy, které se během evoluce vyvinuly. Snížení biodiverzity má vážné důsledky pro ekosystémy a pro lidstvo jako celek. Dle Globálního hodnotícího reportu Biodiversitní konvence z roku 2019, je ohroženo přibližně 1 milion druhů rostlin a živočichů na celém světě.

V období rychle se měnících klimatických podmínek mohou některé druhy vyhynout ještě rychleji, než se mohou přizpůsobit novým podmínkám. Změny v teplotě, srážkách a období růstu rostlin mohou také ovlivnit potravinové řetězce a biodiverzitu celého regionu.

Abychom zmírnili dopady klimatických změn na biodiverzitu, je nezbytné přijmout opatření na ochranu přírody a jejího bohatství. Ochranné strategie mohou zahrnovat vytváření chráněných oblastí, obnovu degradovaných ekosystémů a podpoření udržitelného zemědělství.

Jedním z účinných nástrojů pro ochranu biodiverzity je plánování využití půdy, které zohledňuje klimatické změny a zahrnuje ekologické koridory mezi různými biotopy. Tyto koridory mohou pomoci druhům přizpůsobit se změnám klimatu a udržet genetickou rozmanitost.

Kromě toho je důležité vzdělávat veřejnost o významu biodiverzity a o tom, jak naše každodenní rozhodnutí ovlivňují životní prostředí. V této souvislosti hrají klíčovou roli i mezinárodní dohody a spolupráce mezi státy.

Evropská iniciativa pro obnovu přírody

Příroda je pro náš život nezbytná a závisí na ní více než polovina světového HDP. Velkou část evropské - a celoplanetární - biologické rozmanitosti jsme si však zničili průmyslovou a hospodářskou činností. Pokud podstatnou část naší poškozené pevniny a moří neobnovíme, připravíme se o přínosy, které nám ekosystémy zdarma poskytují, což bude mít následně negativní dopad na celé lidstvo.

V roce 2022 navrhla Evropská komise vůbec první právní předpis zaměřený na zlepšení špatného stavu evropských stanovišť a navrácení přírody do všech ekosystémů, od lesů a zemědělské půdy až po mořské, sladkovodní a městské ekosystémy. Cílem nařízení je zavést do roku 2030 opatření na obnovu přírody alespoň na 20 % pevniny a moří v EU a do roku 2050 ve všech ekosystémech, které potřebují obnovu.

Zákon rozšíří stávající opatření, jakými jsou například opatření na obnovu divočiny, výsadby stromů, ozelenění měst a infrastruktury a odstranění znečištění, aby se příroda mohla zotavit. Má-li EU obnovit zdraví, produktivitu a odolnost své pevniny a moří a chce-li, aby příroda nadále podporovala evropskou potravinovou bezpečnost, zaměstnanost, hospodářství a mírnění změny klimatu, musí schválit a uvést do praxe nařízení na obnovu přírody Nature Restoration Law.

tags: #biodiverzita #mořských #ekosystémů #sever

Oblíbené příspěvky:

• Budoucnost plnicích stanovišť
• Heřmanická halda a rekultivace
• Jak Vybrat Mycí Prostředek?
• Přečtěte si o Irsku
• Geoekologie: Revitalizace Řek