Je jisté, že příroda nám, lidem, poskytuje určité užitky, bez kterých se jen těžko obejdeme. Patří mezi ně kupříkladu potraviny, dřevo, ale také regulace odtoku vody z krajiny, čištění vody, fotosyntéza, tvorba půdy a mnoho dalších. Kromě toho je pro nás příroda také zdrojem inspirace, odpočinku a duchovních prožitků.
Celosvětový projekt Millennium Ecosystem Assessment (MA 2005) popsal tyto užitky jako ekosystémové služby. Bereme je často jako samozřejmost a mnohé z nich jsou pro nás volně dostupné. Pokud všechno funguje, pak si v každodenním životě využívání ekosystémových služeb ani neuvědomujeme, ale například povodně nás opakovaně přesvědčují o tom, že ekosystémové služby (nebo jejich selhávání) dokážou do našich středoevropských životů důrazně vstoupit.
Převážnou většinu ekosystémových služeb - v případě ochrany před povodněmi například retenci vody v krajině - jsme přitom lidskými silami schopni obtížně nahradit a pokud vůbec, pak často za cenu velkých nákladů. Podpora přírodních procesů navíc někdy představuje účinnější a levnější řešení našich problémů než řešení technická.
Míra a kvalita poskytování ekosystémových služeb se odvíjí od kondice přírody - biodiverzita a zdraví ekosystémů je základní podmínkou pro to, abychom mohli z přírody ekosystémové služby získávat. Z praxe ale víme, že je tu rozpor: je jisté, že jsme na přírodě závislí, přesto ji svou činností dlouhodobě poškozujeme a omezujeme její schopnost životodárné služby poskytovat.
Při rozhodování bývají často brány v úvahu jen ty části přírody, jejichž využívání je spojeno s nějakými náklady nebo naopak zisky. Příroda nám ovšem poskytuje některé statky a služby zdarma a my míváme tendenci žít na účet přírody, tyto vstupy přehlížet, a tím podceňovat význam přírody pro náš život. Změnu by mohl způsobit konkrétnější vhled do problému, jaké ekosystémové služby vlastně čerpáme, kolik jich je, jaký význam a hodnotu pro náš život mají.
Čtěte také: Vzájemné vazby ekosystémů a biodiverzity
Cílem studie bylo testování možných přístupů k hodnocení ekosystémových služeb a snaha analyzovat možnosti využití konceptu ekosystémových služeb v ochraně přírody. Pilotní studie rozvinula biotopově zaměřený přístup ekosystémového účetnictví a přenosu ekonomických hodnot se zaměřením na travinné ekosystémy, tedy přírodě blízké a přírodní travinné biotopy stejně jako obhospodařované louky a pastviny.
Ekosystémové služby travinných ekosystémů jsou úzce provázány se zemědělským hospodařením, které tradičně spoluutvářelo středoevropskou krajinu. Ačkoliv v posledních desetiletích rozloha zatravněných ploch v ČR prudce vzrostla, v současnosti jsou v rostoucí míře ohrožovány rozrůstáním zástavby a infrastruktury stejně jako zanecháním hospodaření a následným zarůstáním lesem. Integrovanější zhodnocení přínosů travinných ekosystémů pro lidskou společnost zároveň stále chybí.
Studie usilovala o zachycení biofyzikálních indikátorů a ekonomických hodnot ekosystémových služeb travinných ekosystémů, jako jsou ukládání uhlíku, regulace vody a eroze, odolnost vůči invazím či potenciál pastvy. Smyslem kvantifikace ekosystémových služeb je zhodnocení často opomíjených přínosů, které má existence přírodních systémů pro lidskou společnost. Vyčíslení užitků poskytovaných přírodním prostředím lidské společnosti by mělo napomoci k pozastavení degradace ekosystémů a přispět k analýze efektivity prostředků vynaložených na obnovu ekosystémů či jejich udržování v příznivém stavu.
Travinné ekosystémy jsme v této studii definovali jako biotopy s travinobylinným pokryvem, využívané obvykle k pastvě či produkci sena. V České republice zaujímají zhruba 11 % celkové rozlohy území. Téměř tři čtvrtiny rozlohy trávníků v ČR tvoří pravidelně obhospodařované louky či pastviny, které nesplňují definici přírodních biotopů. V mnoha případech se jedná o biotopy s různým stupněm poškození, s projevy zarůstání nepůvodními invazními druhy, půdní eroze či s náletem dřevin.
Ekosystémové služby je nezbytné vnímat ve smyslu společenských přínosů přispívajících ke kvalitě života obyvatel či tvořících předpoklady ekonomické produkce. V této pilotní studii jsme se zaměřili na hlavní služby poskytované travinnými biotopy. Pro kvantifikaci některých typů služeb nejsou dostupná vhodná souhrnná data (například o genetických zdrojích či léčivech) či nejsou v kontextu travin tak významné, což je případ regulace kvality ovzduší.
Čtěte také: Závislost biodiverzity na zeměpisné šířce
V případě zásobovacích služeb jsme se zaměřili na produkční kapacitu skotu jakožto hlavní zásobovací službu travin, respektive produkci masa coby finálního užitku. V případě regulačních služeb ekosystémů jsme zahrnuli ukládání uhlíku - regulaci klimatu, regulaci půdní eroze, zadržování vody, zneškodňování odpadů - odstraňování dusíku a odolnost vůči invazním druhům. Jako zástupce kulturní služby jsme vybrali rekreační službu, resp. vnímanou estetickou hodnotu vyvážené zemědělské krajiny, kde louky a pastviny mají svoje nezastupitelné místo.
Pro pilotní analýzu služeb poskytovaných travinnými ekosystémy jsme rozvinuli tzv. biotopový přístup k ekosystémovému účetnictví. Přírodní biotopy představují cennou zásobu přírodního kapitálu a z existence biotopů je odvozen roční tok ekosystémových služeb. Ekosystémové služby lze charakterizovat zaprvé biofyzikálním množstvím, tedy rozsahem toku služby ve fyzických jednotkách (například hmotnostní či objemové jednotky) v určitém časovém období.
Pro kvantifikaci služeb ekosystémů bychom ideálně potřebovali ekologické produkční funkce, tedy funkční vztahy mezi jednotkami poskytujícími danou službu a přínosy lidské společnosti. Protože však tyto funkční vztahy nejsou stále dostatečně prozkoumané, vyšli jsme z přenosu hodnot jednotlivých služeb na plochu biotopů.
V pilotní studii jsme pro odhad biofyzikálních toků služeb ekosystémů sestavili indexy odvozené z přehledu literatury. Regulaci invazí jsme hodnotili jako kombinaci míry zasaženosti invazí (invadovanost) a zranitelnosti vůči invazím (invazibilita). Protože ekosystémové služby jsou konceptem integrujícím ekologii a ekonomii, dalším krokem biotopového ekosystémového účetnictví je vyčíslení ekonomické hodnoty dané služby.
Vyčíslení společenské hodnoty v peněžních jednotkách se stalo standardem pro analýzu a kvantifikaci ekosystémových služeb. Některé ekosystémové služby, zejména regulační a kulturní, nejsou obvykle zahrnuty v tržních vztazích, takže neznáme jejich „pravou“ hodnotu. Pro pilotní studii jsme využili přístupu přenosu hodnot, který se používá v případě nedostatečného množství dat o hodnotách ekosystémů.
Čtěte také: O biodiverzitě štěrkopískovny Hulín
Pro vyjádření jejich hodnoty lze využít celou škálu různých dalších ekonomických přístupů. Ekonomickou hodnotu regulace invazí jsme odvodili z nákladů na potírání bolševníku v zasažených typech travinných biotopů. Cena regulace invazí se pohybuje od 248 Kč ha-1pro aluviální louky po 3 968 Kč ha-1pro alpinské a subalpinské louky.
Každoroční hodnotu ekosystémových služeb poskytovaných travinnými biotopy v ČR jsme vyčíslili zhruba na 65 miliard Kč. Hodnota služeb obhospodařovaných pastvin a luk v úhrnu v ČR mírně převyšuje hodnotu služeb zajišťovaných přírodními a přírodě blízkými biotopy, přičemž hodnota každoročního toku služeb z pastvin dosahuje 36 miliard Kč a hodnota služeb přírodních biotopů 29 miliard Kč.
Vzhledem k menší rozloze přírodních biotopů však přírodní biotopy dosahují daleko většího výkonu při zajištění ekosystémových služeb, a to 79 201 Kč ha-1ve srovnání s plošnou hodnotou 51 428 Kč ha-1pro obhospodařované traviny. Přírodní a přírodě blízké biotopy dosahují vyšších hodnot na plochu zejména v případě regulace odtoku vody, odstraňování dusíku a regulace invazí. Naopak pastviny dosahují celkem pochopitelně vyšších výnosů hospodářských zvířat.
Z jednotlivých ekosystémových služeb dominuje tok a hodnota služby regulace odtoku vody. Hodnota regulace vody se pohybuje v rozmezí zhruba 32 853-75 815 Kč ha-1. Trvalé travní porosty, přírodní i intenzivněji obhospodařované, uspoří ročně přes 2 mil. tun půdy, která by jinak byla spláchnuta či odnesena do vodních toků a nádrží.
Jak ilustruje obrázek 2, ekosystémové služby travinných biotopů jsou vztaženy zejména k jejich rozloze v jednotlivých částech České republiky. Aluviální louky zadržují vodu a odstraňují dusík, obhospodařované louky produkují maso a mléko a horské louky nejlépe odolávají invazím a slouží rekreaci.
Pro lepší přehlednost uvádíme tabulku s ekonomickou hodnotou ekosystémových služeb pro jednotlivé kategorie travinných biotopů:
| Kategorie travinného biotopu | Ekonomická hodnota (Kč ha-1) |
|---|---|
| Vlhké a aluviální louky | Nejvyšší hodnota (viz Obrázek 1) |
| Pastviny | 51 428 |
| Přírodní biotopy | 79 201 |
Nová strategie ochrany biodiverzity EU požaduje po členských státech národní zhodnocení ekosystémových služeb do roku 2014. Pilotní studie se mj. snažila otestovat přístup ekosystémového účetnictví použitelný pro národní hodnocení ekosystémových služeb v ČR.
tags: #biodiverzita #výpočet #ocenění #v #kč