Potkan a krysa: Význam v přírodě a rozdíly mezi nimi

Tento článek detailně popisuje krysu obecnou (Rattus rattus) a potkana obecného (Rattus norvegicus), jejich charakteristické rysy a základní vlastnosti, čím se živí, jak se rozmnožují nebo kde je jejich útočiště.

Krysa obecná (Rattus rattus)

Krysa obecná (Rattus rattus) je hlodavec z čeledi myšovití a rodu Rattus, stejně jako potkan obecný (Rattus norvegicus), za kterého je často zaměňována. Krysa obecná je ve světě známá pod dalšími názvy, nejčastěji jako krysa černá, krysa domácí, krysa lodní nebo krysa střešní. Ačkoli se předpokládá, že tento druh pochází z Indie a možná i dalších indomalajských zemí, byl lidmi zavlečen také do zámoří na všechny kontinenty. Nejčastěji se vyskytuje v pobřežních oblastech, protože jde o hlodavce, kterému se daří v místech obývaných lidmi, ale často i na velkých lodích.

Obecně se vyskytuje v jakékoli oblasti, která může podpořit její převážně vegetariánskou stravu. Protože je krysa obecná hbitý lezec, často žije na vysoce položených místech, jako jsou nejvyšší patra budov v obydlených oblastech nebo stromy v zalesněných oblastech. I když se vyskytuje u vody, málokdy plave a na rozdíl od svých blízkých příbuzných jen velmi zřídka má domov v kanalizaci nebo ve vodních oblastech.

Ačkoli byl dříve výskyt krysy obecné ve městech a na farmách v mírných oblastech běžný, byla z velké části vytlačena agresivnějším příbuzným - potkanem obecným. Krysa obecná je zařazena do stupně ohrožení podle červeného seznamu IUCN jako málo dotčená, tzn. že existují jen velmi malé nebo žádné obavy jejího vyhynutí. Ve volné přírodě České republiky podle aktuálních informací krysa obecná nežije. U nás ji můžete zahlédnout ojediněle a navíc jen poblíž lidského obydlí.

Krysa je podobně jako potkan synantropní, tzn. Je to především noční tvor, ale celkem často ji lze spatřit také ve dne. Přirozeným predátorem krysy je např. Krysy se rozmnožují po celý rok. V zimním období v chladných krajinách vč. České republiky převážná část mláďat vlivem nízkých teplot hyne. Samice vrhá obvykle 6 - 8 mláďat, existují však případy s 16 mláďaty. Krysy obecné žijí ve smečkách o 20 - 90 kusech. Krysa je perfektní lezec.

Čtěte také: Rattus norvegicus: detaily

Potkan obecný (Rattus norvegicus)

Potkan obecný (Rattus norvegicus), často zaměňován za krysu obecnou (Rattus Rattus), je hlodavec z čeledi myšovití a rodu Rattus. Ve světě je známý pod mnoha dalšími jmény - např. krysa norská (lat. „Potkan je krysa. Divocí potkani žijí v těsné blízkosti lidí a jsou považováni za škůdce. Jsou dobře známí tím, že napadají domácí zvířata, poškozují majetek, znehodnocují zásoby potravin a šíří různé nemoci a parazity. Jejich zdánlivě neomezená schopnost reprodukce, jejich zuřivý apetit, který může vyústit až v kanibalismus, a jejich pozoruhodná schopnost přežít v nepříznivých a často nehygienických podmínkách jen zhoršuje jejich pověst mezi širokou veřejností. Váha dospělého samce potkana může mít až 500 g, samice až 350 g.

Potkan obecný je obvykle noční tvor. Je to dobrý plavec, ale na rozdíl od příbuzné krysy obecné (Rattus rattus) je špatný lezec. Potkani umí produkovat ultrazvukové vokalizace. Během interakcí s potkany, ale i jinými zvířaty, mohou vydávat krátké a vysokofrekvenční zvuky, které se podobají „cvrlikání“. Pro lidské ucho jsou však tyto zvuky nezachytitelné.

Potkani jsou všežravci. To znamená, že se živí jak rostlinami, tak zvířaty. Rozmnožování potkanů probíhá po celý rok, pokud jsou vhodné podmínky. Samice může vyprodukovat až dvanáct vrhů za rok. Doba březosti je pouze 21 dní a vrhnout může až čtrnáct potomků najednou, i když obvykle je to méně. Dožívají se asi tří let života.

Potkan obecný žije ve velkých skupinách, které jsou založená na hierarchii. Pokud je velká část populace vyhubena z určité oblasti, zbývající jedinci zvýší svou reprodukční rychlost a rychle obnoví starou úroveň populace.

Pojem “potkan” vychází z latinského “Ponticus” (pontský). Pontus bylo podle všeho území nacházející se na jižním pobřeží Černého moře, ze kterého se údajně tento druh hlodavce dostal na lodi nejdříve do severní Itálie a poté do celé Evropy. Řekové používali slova “pondikós” a “pondíki” (pontský, černomořský tvor). Maďarové později používali “patkány”, slovinci zase “podgána” až slovo prošlo přes slovenštinu do české podoby “potkan”.

Čtěte také: Ekologický význam srnce

Laboratorní potkan byl prvním savcem domestikovaným pro výzkumné účely. Pochází z divokých norských krys (Rattus norvegicus), které navzdory svému jménu pravděpodobně pocházejí z Asie. Tito hlodavci jsou výjimečně přizpůsobiví a v současnosti obývají téměř všechny kontinenty a místa na zemi. Laboratorní potkan byl poprvé domestikován z divoké norské krysy před více než 170 lety. Dnes vděčí za svou popularitu jako modelový organismus především své široké dostupnosti, nízkým nákladům na chov, krátkému reprodukčnímu cyklu a schopnosti být prospěšný. Pro laboratorní účely se začal používat až v 50. letech 20. století. Byla vyšlechtěna inteligentní a domestikovaná bílá varieta “Rattus norvergicus var. alba”, která méně trpí přenosem nemocí a dá se ochočit. V 80. letech se tak stal potkan albín oblíbeným domácím mazlíčkem.

Potkan je kosmopolitní druh. Rozšířil se s rozvojem námořní dopravy z bažinatých oblastí východní Asie do mnoha končin světa, zejména do Evropy a Severní Ameriky. Přestože se začal rozšiřovat později než krysa obecná, větší přizpůsobivostí a schopností žít ve vlhkém prostředí ji na mnoha místech nahradil (zejména ve vnitrozemí). Ve střední Evropě se jeho hojnější výskyt datuje asi od 18. století. Potkan se začal v 50 letech 20. století používat pro laboratorní účely díky vhodným rozměrům, snadnému odchovu a své inteligenci. Pro laboratorní účely se používá domestikovaná varianta Rattus norvergicus var. alba, která má sníženou schopnost přenášení chorob. V 80.-90. letech 20. století se potkan rozšířil do domácností, kam jej donesli někteří ze zaměstnanců laboratoří.

Popis potkana

Základním rozpoznávacím znakem je jeho lysý a šupinatý ocas, u kořene nápadně zesílený. Hlava je zepředu mírně zaoblená, oči jsou drobné. Slabě osrstěné ušní botce jsou krátké (při přehnutí nedosahují k očím). Samice má 6 párů mléčných bradavek. Ve zbarvení hřbetu převládá šedohnědý až hnědý odstín, spodní strana těla je šedavá. Ocas slouží potkanovi jako pátá končetina, díky němu skvěle šplhá, udržuje rovnováhu nebo se dokáže postavit na zadní. Určitě jste někdy potkany sledovali, jak se snaží strčit hlavu do hrnku nebo do skleničky, posadí se na okraj a ocáskem se opírají o stůl. Bez ocasu by to byli jenom smutní invalidové.

Dalším neméně důležitým úkolem potkaního ocasu je ochrana před přehřátím. V ocase je množství tenkých žilek a potkan dokáže regulovat průtok krve těmito žilkami. Když je mu teplo, protéká ocasem hodně krve, ta se ochladí a ochlazená se vrací zpátky do těla. Když je potkanovi naopak zima, cirkuluje v ocase jen malé množství krve, aby nedocházelo k ještě větším tepelným ztrátám. Může se samozřejmě stát, že potkan přijde o ocas třeba při nějakém úrazu.

Potkan vydává celou škálu zvuků, slyšet můžeme pouze některé, většina z nich je totiž právě v oblasti ultrazvuku. Zvuková komunikace je u potkana velice dobře vyvinutá a také složitá, v různých situacích vydává různé zvuky. Již několik dní stará potkaní mláďata vydávají několik různých zvuků, některé z nich slyšitelné pro člověka (např. při manipulaci s mláďaty) a jiné v ultrazvukových frekvencích. Zvuky ve vysokých frekvencích vydávají potkani také při hře, rozmnožování, při boji nebo v přítomnosti potenciálních nepřátel, jako je třeba kočka.

Čtěte také: Proč je ekologická výchova důležitá

Typy těla a srsti laboratorních potkanů

• Standard - klasická stavba těla a typ srsti
• Dumbo - potkani s velkýma ušima umístěnýma po stranách hlavy, která je také plošší
• Manx (Tailless) - bezocasí potkani
• Sphynx (Hairless/nunu) - bezsrstí potkani
• Patchwork - potkani, kterým neustále narůstá a vypadává srst drsná jako vousy, místa na kterých vyrůstá se mění
• Rex - zvlněná odstávající srst
• Fuzz - jemná řídká srst, vousky jsou kratší a zakroucené
• Dwarf - trpaslík, též minipotkan
• Odd-eyed - každé oko má jinou barvu
• Satin - rovná přiléhavá srst, je jemnější a má saténový lesk
• Harley - srst je rovná, odstávající a jeví se delší, kvůli množství podsady je „plyšová“ a načechraná
• Velveteen - zvlněná srst podobná jako rex, ale je více uhlazená. S věkem zvířete se srst narovnává

Barvy laboratorních potkanů

• alba = albín - není schopen vytvářet pigment - bílá srst, oči růžové
• agouti = aguti - přírodní divoké zbarvení, hnědošedá až hnědo červená barva s tickingem srsti, což jsou černé proužky na každém chlupu; břicho je štříbřité, oči černé
• blue agouti = modrá aguti - modrá barva s tickingem, břicho stříbřitě šedé, oči černé
• amber = světle zlatavě oranžová se stříbrným tickingem, podsada je zbarvena do krémova, oči jsou růžové
• beige = střední béžová, břicho a nohy jsou stejné barvy, oči od tmavě červené do černé
• black = černá srst, černé oči
• black, silvered = prostříbřená černá
• blue, powder = stříbřitě modrá - břidlicově šedá srst, bez dalšího zabarvení, oči černé nebo ruby, tlapky a ocas s modrým pigmentem
• blue, american = americká modrá - světlejší lesklá modř bez dalšího zabarvení, včetně bříška, černé oči, tlapky, uši a ocas s modrým pigmentem
• blue, russian = ruská modrá - tmavá šedá barva s kovovým leskem, oči jsou černé
• buff = bůvolí - světlebéžová, ruby oči
• champagne = šampaňská - světlebéžová s růžovým leskem, pink oči, tlapky, ocas a uši se světlým pigmentem
• chocolate = čokoládová - čokoládové hnědá srst, oči černé, ocas, uši a tlapky s tmavým pigmentem
• cinnamon = skořicová - oči jsou černé nebo rubínové
• cinnamon pearl = skořicově perlová - jednoltivé chlupy jsou zbarveny různými barvami, břicho je stříbřitě šedé, oči černé
• fawn = zlatě oranžová, ruby či dark ruby oči
• himalay = himalájské zbarvení - jako siamský, ale bílý základ srsti; oči červené
• siam = siamské zbarvení - základ smetanová až krémová, oči červené, nově i černé
• lila = lila - teplá hnědostříbrná barva, černé nebo dark ruby oči
• topaz = topaz - zlato-oranžová barva, ruby či dark ruby oči
• pearl = perlová - světle stříbrná s modro-stříbrným leskem, oči černé; potkani tohoto zbarvení nebo s genem pro toto zbarvení se mezi sebou nesmí křížit, může to vést ke smrti vrhu nebo jeho části
• dove = holubí šeď, oči ruby nebo dark ruby
• mink = mink - tmavá hnědošedá srst s modrým zabarvením, hnědošedý pigment na tlapkách, ocase a uších, oči černé či dark ruby
• mock mink (havana) - barva jako mink, ale světlejší, oči černé nebo ruby
• platinum = platinová - stříbřitá s nádechem do modra, oči ruby nebo černé
• black eyed white (BEW) = bílý potkan s černýma očima, nejedná se o albína!

Kresby laboratorních potkanů

• self, solid = jednobarevný
• berkshire = jednobarevný s co největším a nejostřeji ohraničeným bílým obdélníkem na bříšku, bílými „ponožkami“ a bílou poslední třetinou ocasu
• capped = kapucín - hlava až po uši je zbarvena, brada by měla zůstat bílá, zbytek těla je také bílý
• hooded = japonská kresba - jako kapucín, na kapuci navazuje pruh na zádech, nepřerušovaný, pigment na ocase zasahuje co nejdál
• husky = záda a boky jsou zbarveny jednou ze základních barev, v oblasti uší se barva rozěluje do dvou pruhů, které zasahují až mezi oči, zbytek těla je bílý; husky potkani se rodí černobílí a s věkem světlají
• irish = irská kresba - tmavá srst, bílý trojúhelník na hrudi vrcholem směřuje k ocásku zvířete, měl by být co nejzřetelněji ohraničen
• bareback = hlava, krk a hruď jsou zbarveny, zbytek těla je bílý
• variegated = pestrý - základní barva je bílá, hlava a ramena bývají zbarveny jako bareback s bílými skvrnami, na zádech a bocích jsou nejlépe pravidelně rozmístěné skvrny ve stejné nebo i jiné barvě jako je hlava a ramena
• varieberk = potkan má tmavé tělo a bílé břicho, bílá přechází na bocích do tmavé "strakováním"
• blazed = lysina - bílá lysina která začíná na čele mezi očima a táhne se až k nosu
• spotted = bílá skvrna na čele
• collared = bílý límeček
• merle = u nás zatím málo známá

Inteligence a způsob života potkana

Potkan patří mezi jedny z nejinteligentnějších hlodavců v přírodě. Díky přizpůsobivosti svého organizmu a hierarchii potkaních kolonií je schopen přežít i v dnešní době včetně různých důmyslných hubících prostředků. Potkan je schopen se podobně jako myš prokousat skrz beton nebo slabší druhy pletiva a kabelů (slitiny mědi a hliníku a podobně měkké kovy). Díky tomu se stal součástí všech velkých měst a větších lidských obydlí (nevadí jim vlhko, proto je nejčastěji nalezneme v kanalizaci nebo ve sklepních prostorách), kde mnohem snadněji najde potravu a vhodné podmínky pro přežití.

Potkani v přírodě žijí v koloniích v počtu kolem několika desítek jedinců s hierarchickým uspořádáním. Jeden jedinec zpravidla nejsilnější samec ovlivňuje celou kolonii.

Život této kolonie se trvale odehrává v jedné oblasti o rozloze cca 6km², na kterém členové kolonie získávají potravu a brání svoje území.

Poddruhy potkana obecného

• Potkan obecný (Rattus norvegicus norvegicus): Nejvíce rozšířený druh ve volné přírodě a ve světě.
• Potkan východní (Rattus norvegicus caraco): Pravděpodobně druh rozšířený v Asii a Rusku (nejsou bližší informace).
• Potkan laboratorní (Rattus norvergicus var. alba): Šlechtěná bílá varieta potkana, určená původně k pokusným účelům. Tato varieta narozdíl od potkana obecného nemá zejména schopnopnost hostit různé nebezpečené nemoci a je možné ji ochočit. Tento poddruh je rozšířen v domácnostech jako ochočené domácí zvíře. Podle názvu za slovy var. je označení barevné variety nebo variety s jinou stavbou těla nebo druhem srsti.

Taxonomické zařazení potkana a krysy (pro srovnání)

Rozdíly mezi potkanem a krysou obecnou

Potkan obecný (Rattus norvegicus) bývá často zaměňován s krysou obecnou. Velice často bývají potkani zaměňováni s krysou obecnou. Oproti štíhlejší kryse jsou však potkani mohutnější.

• Potkani jsou statnější než krysy - Potkani jsou statní hlodavci, jsou větší než krysy. Mají-li dobré životní podmínky, mohou však dosahovat délky až 30 cm. Ve volné přírodě mohou potkani dosahovat váhy od 270 g až do půl kilogramu. Zpravidla dosahují délky 16-27 cm.
• Potkan má kratší ušní boltce - Potkani nemají tak výrazné ušní boltce jako krysy. Ušní boltce potkanů jsou krátké, slabě osrstěné, přehnuté dopředu.
• Ocas potkana je lysý, kratší a silnější - Ocas potkana je u kořene silnější. Jeho povrch je lysý a šupinatý. Délka ocasu nepřesahuje délku těla potkana. Pohybuje se v rozmezí 13-23 cm.
• Potkan má zaoblený tvar hlavy - Hlava potkana je vepředu mírně zaoblená.
• Potkani mají světlejší srst - Zbarvení srsti potkana je zpravidla světlejší a pohybuje se v šedohnědých až hnědých odstínech.

Potkani jsou nejaktivnější v noci (hlavně večer a před rozedněním), jsou dobrými plavci a dobře šplhají. Nevydávají se však často do takových výšek jako krysy. Raději vyhledávají stoky a kanály, kde mají dobrý přístup k vodě. Jsou-li potkani v ohrožení, mohou se chovat až agresivně.

Potkani se rozmnožují v průběhu celého roku. Mláďata se rodí každé samici 4-6 krát ročně. Březost trvá 22 - 24 dnů. Samici potkana se rodí při každém vrhu 10 a více mláďat. Potkani se již v prvním roce svého života mohou rozmnožovat. Tímto způsobem se potkani velice rychle rozmnožují.

Potrava potkanů

Potkan je všežravec, jídelníček se skládá z 60 až 80 % z různých semen trav a obilovin či zeleniny, zbytek tvoří bílkoviny z ptačích vajec nebo masa. Podle jiných údajů však u něj převažuje živočišná potrava. Při nedostatku potravy je schopen napadnout i jiné větší zvíře až do velikosti králíka. Denně zkonzumuje potravu asi desetiny své tělesné hmotnosti.

Dává přednost kvalitním potravinám, jako jsou například kvalitní obiloviny nebo maso. Za den spotřebuje jeden dospělý potkan asi 20 g potravy. Vyhledává místa, na kterých má dostatečný přísun potravy a kde má přístup k vodě. Nejčastěji se vyskytuje v temných vlhkých prostorech, jako jsou sklepy, chlévy nebo městská kanalizace.

Rozmnožování potkanů

Potkani se rozmnožují v průběhu celého roku. Mláďata se rodí každé samici 4-6 krát ročně. Březost trvá 22 - 24 dnů. Samici potkana se rodí při každém vrhu 10 a více mláďat. Potkani se již v prvním roce svého života mohou rozmnožovat. Tímto způsobem se potkani velice rychle rozmnožují.

Samice mívá pářicí období několikrát do měsíce. Březost trvá 21 až 24 dní, v jednom vrhu mívá obvykle 4 až 7 mláďat, (jiné údaje udávají 6 - 10 mláďat), ale není výjimkou vrh o počtu 15 mláďat. Mláďata se rodí holá a slepá, plně osrstěná bývají do 14 dnů, oči otevírají během 14. -16. dne. Do 3 týdnů jsou kojena. Plně samostatná jsou přibližně po měsíci. Pohlavní dospělost udávají zdroje různě od 1,5 do 4 měsíců. Samice odchovává 3 vrhy do roka, ve výborných podmínkách může mít 5 i více vrhů.

Útočiště potkanů

Ve svém původním biotopu žijí potkani v lesích a krajinách s hustým porostem. Jedná se o vodomilného tvora, který vyhledává vlhká místa jako jsou kanalizace, skládky, sklepy, sklady, chlévy a zemědělské usedlosti v blízkosti vody. v místech, kde není nouze o potravu žijí potkani v klanech, které se skládají z mnoha samiček a samců. Jsou velmi sociální a klany čítají někdy 60 až 200 členů. ve volné přírodě staví potkani podzemní nory, které mají vždy dva vchody.

Potkani jsou čilí hlavně v noci, nejvíce při setmění a při rozednění. Dobře plavou a šplhají, na rozdíl od krysy však obvykle neběhají po trámech v podkroví a po střechách. Jsou velmi ostražití a v nebezpečí dokážou být agresivní, doupě si budují většinou na zemi nebo nad ní, často si však pod podlahou vyhrabávají nory.

Potkan jako škůdce a přenašeč nemocí

Potkani jsou škůdci nejen z důvodu likvidace potravinových zásob, ale také jako přenašeči nemocí. Především svým trusem a močí přenášejí choroboplodné zárodky. Jsou zdrojem nákazy například trichinózy způsobené svalovcem.

Potkan se pro člověka stává velkým problémem, protože přenáší mnoho nemocí, např. salmonelózu. Lidé se již přes více než sto let bez úspěchu pokoušejí potkany vyhubit.

Jak se zbavit potkanů?

V případě, že si s deratizací a hubením potkanů nevíte rady, doporučujeme vám obrátit se na nás jako na odborníky na deratizaci. Provedeme profesionální monitoring výskytu potkanů v budovách a jejich okolí, provedeme deratizační opatření a navrhneme preventivní opatření zabraňující dalšímu výskytu potkanů.

Řešením by mohla být instalace elektrického ohradníku proti potkanům, který ochrání váš pozemek a navíc udrží domácí mazlíčky ve vymezeném prostoru. Mezi přednosti elektrického ohradníku patří účinnost a rychlá instalace. V naší nabídce naleznete například set elektrického ohadníku k ochraně před potkany, který kromě generátoru obsahuje i lanko a sloupky v diskrétní zelené barvě.

Pro hubení potkanů se používají:

• plastová deratizační stanička Coral na potkany - je ideální pro použití u zdí nebo pod paletami či regály.
• odchytová past TRAP ZL112x21x31 a TRAP ZL100x26x26 - velká kvalitní pozinkovaná past s ochranou proti korozi, s dvěma vstupy k snadnému umístění nástrahy a s uzavíracím systémem most.
• měkká nástraha Ratimor - tato nástraha proti potkanům je až 8x chutnější než běžná potrava potkanů a výhodou je, že ji hlodavci neroztrousí po okolí.
• parafinové bloky Ratimor - hranatý tvar voskových bloků povzbuzuje hlodací reflex potkanů a nutí je sežrat více nástrahy.

Některé deratizační staničky, nástrahy a biocidní přípravky proti potkanům jsou určené pouze pro profesionální hubení potkanů. Tyto produkty lze prodávat pouze osobám se živnostenským oprávněním, nebo firmám (vlastníci osvědčení podle § 58 odst. 1, 2 a 3 zák. č. 258/2000 Sb.) . Vyplňte jednoduchý formulář a my se vám ozveme. V nabídce máme celou řadu deratizačních staniček a živolovných pastí proti potkanům pro umístění nástrahy a biocidních přípravků.

tags: #potkan #význam #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce pro obce a podnikatele
• Efektivní řešení pro údržbu
• Fakta o recyklaci papíru
• Rostoucí poptávka po zelených pozicích
• Dětské koše ve tvaru hvězdy