Biodiverzita zemědělské krajiny a její význam

Současný způsob, jakým funguje zemědělství, má v globálním měřítku negativní dopady na životní prostředí. Současné zemědělství do značné míry narušuje stabilitu klimatu a druhovou rozmanitost. Zemědělství je navíc zodpovědné za víc než třetinu všech globálně vyprodukovaných skleníkových plynů. Monokulturní zemědělství, kde velké lány pokrývá jeden druh plodin, má za následek snížení biodiverzity a narušení ekologických funkcí krajiny.

Biodiverzita velmi zjednodušeně označuje rozmanitost života ve všech jeho formách a je důležitým předpokladem pro zachování přírodních procesů. Pojem biodiverzita (dle Úmluvy o biologické rozmanitosti) znamená rozmanitost živých organismů na Zemi, což zahrnuje rozmanitost druhů i diverzitu ekosystémů. Pakliže nám tedy záleží na tom, jak příroda a okolní krajina prospívá a chceme-li ji uchovat v dobrém stavu nejen pro nás, ale i pro budoucí generace, rozhodně bychom o ni měli pečovat.

Hrozby pro biodiverzitu

Lidskou činností způsobujeme degradaci ekosystémů a životního prostředí, ohrožení populací mnoha druhů a úbytek nenahraditelných přírodních zdrojů, což vše znamená značné snižování biodiverzity v celosvětovém měřítku. Odhaduje se, že úbytek biodiverzity je v současné době 100 až 1000krát rychlejší, než kdyby byl způsoben pouze přírodními procesy. Z toho, co je známo, vymřelo od roku 1600 do roku 2000 asi 500 druhů živočichů a asi 600 druhů rostlin. Červený seznam IUCN eviduje celosvětově přes 28 tisíc druhů ohrožených vyhynutím.

Zemědělství je hlavní příčinou globální ztráty biologické rozmanitosti. Vedle toho, že nabourává některé důležité prvky krajiny také ohrožuje základní funkce v ekosystému: opylování je kvůli němu obtížnější, dochází k odlesňování, úrodnost půdy klesá, její eroze naopak stoupá. Zásadní problém je také narušení schopnosti půdy i celé krajiny zadržovat vodu. Ohrožena je také biodiverzita, a to nejen na obdělávaných polích, ale v korytech řek, na pobřežích a v hloubi oceánů.

Mezi hlavní faktory podmiňující biodiverzitu zemědělské krajiny patří zachování různorodosti biotopů a také metody využívání půdy, především používání hnojiv a pesticidů. Nižší používání pesticidů a umělých hnojiv je klíčové pro zachování biodiverzity.

Čtěte také: Vzájemné vazby ekosystémů a biodiverzity

Dopady ztráty biodiverzity

Stále pokračující snižování biodiverzity bezpodmínečně vyústí v rapidní pokles přírodního bohatství a ohrozí poskytování ekosystémových služeb, kterých naše společnost využívá. Jestliže vymizí bakterie a houby, které zajišťují rozklad organických zbytků a tím zúrodňují půdu, dramaticky poklesne zemědělská produkce. To stejné hrozí, jestliže se sníží množství hmyzu, který zajišťuje opylování hospodářských plodin. Také 42 % léků používaných proti rakovině pochází z přírody. Se ztrátou biodiverzity tedy ztrácíme nejen krásu a bohatost přírody, ale také destabilizujeme ekologické procesy. Přitom na zdravých ekosystémech závisí budoucnost lidstva.

Možnosti ochrany a podpory biodiverzity

Naše metody produkce potravin je třeba změnit a alternativou může být takzvané regenerativní zemědělství. Z těchto důvodů si asociace EASAC nechala zhotovit studii o alternativách k současnému systému zemědělské produkce. Zpráva se zaměřila na možnosti takzvaného regenerativního zemědělství a potenciál zelených polí k vázání skleníkových plynů. Dle kritiků by takové změny současnou průmyslově-zemědělskou produkci zpomalily a znemožnily jí uživit rostoucí světovou populaci. Podle studie EASAC by ale taková transformace nemusela narušit produkci a moderní zemědělské metody jsou s ní kompatibilní.

Základem myšlenky regenerativního zemědělství je co možná nejpřesnější nápodoba přirozených procesů, které probíhají v přírodě. Jde o metodu, která vyžaduje podrobné sledování ekologických a biologických procesů v krajině. Zároveň předpokládá co nejmenší zásahy člověka. Minimalizuje se například mechanické i chemické narušování půdy. Již nejde o agrikulturu založenou na maximalizaci výnosů.

Regenerativní zemědělství má potenciál z atmosféry odčerpat velké množství oxidu uhličitého (CO2) a navázat ho zpět do půdy. Vyřešily by se tak hned dva ekologické problémy: sníží se hladina skleníkových plynů v ovzduší a zároveň se plyny využijí k výživě rostlin. Procesem fotosyntézy vážou nadzemní zelené části rostlin oxid uhličitý. Uvolňování skleníkových plynů z půdy je dnes problém a vědci se snaží najít řešení. V agrikultuře je podle vědců třeba využívat rozmanitější škálu plodin a soustředit se na víceleté rostliny. Je nutné investovat do udržení ekosystémů na pomezích lesů a polí. Také by bylo vhodné zabezpečit, aby byla pole pokrytá trávou či rostlinami během celého roku, nejen v době pěstitelské sezóny. „Do budoucna je regenerativní zemědělství jediná rozumná cesta,“ říká Karel Prach.

V případě zemědělsky velmi intenzivně a velkoplošně obdělávané krajině mají jakékoliv neobdělávané plochy, jako např. lesní remízy, zcela zásadní význam pro podporu biodiverzity. Tato stanoviště poskytují útočiště některým druhům, které v takto silně ovlivněných územích nemohou jinde přežívat. Jelikož jsou taková polopřirozená stanoviště velmi fragmentovaná a izolovaná, jejich význam lze očekávat zejména pro udržení mobilních organismů, jako různých členovců nebo obratlovců.

Čtěte také: Závislost biodiverzity na zeměpisné šířce

Ekologické zemědělství a biodiverzita

Pod pojmem ekologické zemědělství si většina z nás představí pěstování plodin bez zbytečné chemie. A skutečně je tomu tak. Nic ovšem není tak jednoduché a aby vše fungovalo přesně tak, jak má, je zapotřebí, aby ekologičtí farmáři dodržovali spoustu vzájemně provázaných postupů. Jedním z faktorů, na který je při produkci biopotravin kladen opravdu velký důraz, je biodiverzita.

Ekologická pole v krajině jednoduše poznáte podle různorodosti plodin, které se vzájemně dobře doplňují. Pestrý a vyvážený osevní postup a návrat maximálního množství organické hmoty zpět do půdy rovněž zajišťuje, že na poli najdeme i nepřeberné množství nejrůznějšího hmyzu, brouků a motýlů. I v sadech a na záhonech musí být dodržována určitá pravidla. Pěstování lokálního, sezónního bio ovoce je založeno na volbě vhodných podnoží a odrůd vysázených na vhodném stanovišti s co největší druhovou rozmanitostí. Čím více druhů totiž žije uvnitř sadu i v jeho okolí, tím větší je pak jeho ekologická stabilita.

Ekologické zelinářství má podobné zásady jako ostatní rostlinná produkce na orné půdě. Ať už v okolí polí, nebo sadů, během produkce biopotravin není používána zbytečná chemie. Díky biodiverzitě mají totiž škůdci většinou své přirozené predátory, kteří je zvládnou eliminovat. Hospodáři však mohou sáhnout po povoleném přípravku na ochranu rostlin pro ekologické zemědělství, často na bázi výluhů z bylin nebo například mikroorganismů. Hnojení musí být rovněž prováděno ekologicky, a to pomocí hnoje hospodářských zvířat, kompostem nebo zeleným hnojením.

Mimoprodukční opatření

Jsme si vědomi nezbytnosti uchovat maximum úrodné orné půdy pro její klíčovou společenskou úlohu - produkci potravin. Zároveň ale i potřeby pomoci farmářům v uplatnění rozumných a efektivních mimoprodukčních řešení, které by vedly ke zlepšení biodiverzity v krajině využívané k zemědělské produkci. V rámci dlouhodobého projektu podpory biodiverzity, BASF v České Republice již od roku 2012 zakládá, udržuje a monitoruje řadu různých typů mimoprodukčních porostů. V návaznosti na základní definice vybraných mimoprodukčních opatření dotačně podporovaných MZe (EFA „greening“, AEKO) je naší primární snahou získávat a předávat farmářům praktické zkušenosti a doporučení k jednotlivým opatřením.

Většina zemědělských plodin je závislá na opylení hmyzem, a proto velmi důležitou roli v ekosystémech hrají opylovači. Nejen domestikované včely, ale i mnoho druhů divokých včel a čmeláků a další hmyz. Biodiverzita znamená také to, že se v krajině vyskytují kvetoucí druhy květin, které slouží jako potrava pro opylovače. Ideálně co nejdelší část roku by stále mělo něco kvést a lákat hmyz. Zemědělci mohou pomoci tím, že vysejí a udržují takzvané biopásy, buď jednoleté nebo i přezimující. Projekt podpory biodiverzity - zakládání nektarodárných biopásů, který členská společnost BASF rozvíjí již od roku 2012, je primárně zaměřen na včely, ale i další opylovače a jiné skupiny užitečného hmyzu.

Čtěte také: O biodiverzitě štěrkopískovny Hulín

Jedná se o unikátní demonstrační blok mimoprodukčních porostů (možné alternativy rovněž i pro ochranné pásy podél vodních útvarů, včetně svažitých pozemků), který společnost BASF udržuje a sleduje ve spolupráci s farmou pana Václava Velety v Lukavci u Pacova (okres Pelhřimov) již od roku 2016.

tags: #biodiverzita #zemedelske #krajiny #vyznam

Oblíbené příspěvky:

• Zákon o ochraně ovzduší – podrobnosti
• Recyklace odpadů ve Zlíně
• Doprava a ovzduší v Praze
• Princip 3D projekce plazmové emise
• Život Františka Klementa