Polystyren, konkrétně expandovaný polystyren (EPS), je běžně používaný izolační materiál. Používá se nejen ve stavebnictví k zateplování fasád, ale také k balení potravin, což je odvětví , které musí splňovat nejpřísnější hygienické a bezpečnostní normy. Izolace z pěnového polystyrenu je biologicky neutrální a nepoškozuje lidské zdraví a životní prostředí. Kvalitní a správně použitý EPS udržuje v budově příznivé a zdravé vnitřní klima. Pomáhá také šetřit drahou energii na vytápění a snižuje šíření hluku stavební konstrukcí.
Dobrou zprávou je, že moderní polystyren je pro vaše zdraví zcela bezpečný. Neuvolňuje škodlivé látky do ovzduší a neobsahuje toxická změkčovadla ani vlákna, která by mohla dráždit dýchací cesty. Je chemicky stabilní, odolný proti plísním a nepřitahuje hmyz ani hlodavce. Pěnový polystyren (EPS) rovněž nepředstavuje žádné zdravotní riziko při výrobě, při manipulaci na stavbě ani při recyklaci. Při práci s pěnovým polystyrenem (EPS) není třeba na rozdíl od minerální vlny používat ochranné pomůcky, jako je ochranný oděv, ochranné brýle, rukavice apod.
Pokud jde o požár, je polystyren navržen tak, aby se choval bezpečně. Obsahuje nehořlavé přísady, které způsobí, že po odstranění zdroje plamene přestane sám hořet. To znamená, že se aktivně nepodílí na šíření požáru. V izolačních systémech se polystyren vždy kombinuje s nehořlavými vrstvami - například s omítkou, sádrokartonem nebo nehořlavými deskami. V případě požáru budovy je ohrožující nejen šíření ohně, ale stejně nebezpečný je i kouř při hoření a jeho toxicita. V případě pěnového polystyrenu bylo zkouškami v Technickém ústavu požární ochrany TÚPO prokázáno, že toxicita kouře je v případě požáru budovy u polystyrenu dokonce nižší než např. u minerální vaty , což je pro mnohé překvapující. Dnešní výrobky z polystyrenu procházejí přísnými testy a jejich použití je navrženo podle platných bezpečnostních předpisů. Klíčová je odborná instalace - každý nesprávně aplikovaný materiál může představovat riziko, polystyren není výjimkou.
Pro stavební účely se v současné době používá výhradně verze pěnového polystyrenu (EPS) se sníženou hořlavostí, která se vždy aplikuje pod ochranné krycí vrstvy . Zároveň je třeba zdůraznit, že EPS není nebezpečný pro člověka ani přírodu. Výroba a používání pěnového polystyrenu (EPS) nepředstavuje žádné zdravotní ani ekologické riziko - při aplikaci EPS nejsou na rozdíl od jiných tepelně izolačních materiálů (např. minerální vlny) uvolňovány žádné škodlivé látky, které by mohly ohrozit zdraví pracovníků.
Izolace z pěnového polystyrenu téměř nepřijímá vlhkost. Je důležité vědět, že případné plísně v bytě nejsou způsobeny tepelnou izolací, ale její absencí. Častou příčinou je nevhodné technické řešení konstrukce nebo nedostatečné větrání prostoru apod. Pěnový polystyren (EPS) sám o sobě nezadržuje vlhkost a není živnou půdou pro plísně nebo bakterie. Pěnový polystyren (EPS) zabraňuje vzniku plísní tím, že eliminuje tepelné mosty a zvyšuje povrchovou teplotu vnitřních stěn. To zabraňuje vzniku chladných míst v interiéru, kde by mohlo docházet ke kondenzaci vlhkosti. Tepelná izolace z pěnového polystyrenu (EPS) zabraňuje vzniku chladných míst na stěnách, kde by mohlo docházet ke kondenzaci. Izolace snižuje kondenzaci vodních par v domě a chrání ho před plísněmi.
Čtěte také: Materiály pro ekologickou stavbu
Nedostatečné větrání může přispívat k tvorbě plísní, zejména v místnostech s vyšší vlhkostí. Vlhkost je způsobena lidskou činností (vaření, sušení prádla, koupání), přítomností příliš velkého množství květin nebo špatně větraných prostor (sklepy, prostory za nábytkem, stěny pod tapetami). Nemělo by se proto zapomínat na pravidelné, krátkodobé a intenzivní větrání.
Pěnový polystyren (EPS) je recyklovatelný. Po skončení životnosti lze pěnový polystyren (EPS) recyklovat různými způsoby. Jako jediný izolant má v ČR zmapovány materiálové toky a nastaven systém recyklace.
Pěnový polystyren (EPS) sám o sobě nepředstavuje pro fotovoltaickou instalaci problém, ale v kombinaci s dalšími hořlavými vrstvami může vyžadovat další protipožární opatření. Pěnový polystyren (EPS) přispívá k tepelné izolaci střechy a jeho správné zabudování neohrožuje bezpečnost konstrukce. Pokud jsou splněny všechny požadavky na požární bezpečnost, lze střešní plášť s polystyrenem EPS použít pro umístění fotovoltaické elektrárny bezpečně a na dlouhou dobu.
Pěnový polystyren (EPS) zajišťuje, že výrobky dorazí na místo určení v prvotřídním stavu, a poskytuje vysokou úroveň ochrany proti mechanickému poškození. Díky svým vynikajícím tlumicím vlastnostem snižuje riziko poškození výrobků při manipulaci, skladování a přepravě.
Pěnový polystyren (EPS) splňuje požadavky potravinářského průmyslu a používá se k výrobě potravinářských obalů a nádob, jako jsou například tácky na maso. Obsahuje maximálně 0,1 % styrenového monomeru, což je extrémně nízké množství, díky kterému je polystyren EPS bezpečný pro styk s potravinami. Emise styrenu po výrobě polystyrenu EPS jsou navíc sotva měřitelné a po krátké době jejich hladina klesne pod detekční práh. V praxi naměřené parametry vykazují až 100x nižší hodnoty než jsou limity pro pracovní prostředí.
Čtěte také: Inovace v energetice a ekologii
Zateplení pomocí pěnového polystyrenu (EPS) má pozitivní vliv na kvalitu vnitřního i vnějšího ovzduší a přispívá ke zdravějšímu domovu. Izolace z pěnového polystyrenu (EPS) minimalizuje tepelné ztráty, udržuje stabilní vnitřní teplotu a snižuje potřebu nadměrného vytápění. Vnější izolace polystyrenem EPS tento problém eliminuje tím, že udržuje vyšší povrchovou teplotu stěn a přesouvá rosný bod do vnější části konstrukce.
Na základě zkoušek bylo potvrzeno, že emise polystyrenu do interiéru jsou téměř 4x nižší než požadavky evropské nejpřísnější (finské) normy. Pěnový polystyren (EPS) je nezávadný materiál, který neobsahuje škodlivé látky a neuvolňuje toxické výpary. Neobsahuje formaldehyd ani těkavé organické sloučeniny (VOC), což znamená, že neohrožuje kvalitu vzduchu v interiéru. Pěnový polystyren (EPS) je zdravotně nezávadný materiál, který neobsahuje škodlivé chemikálie, těžké kovy ani toxické látky. Neuvolňuje do ovzduší těkavé organické látky (VOC), což znamená, že neovlivňuje kvalitu ovzduší v interiéru.
Odpadní polystyren ze staveb může vznikat činností stavebních firem nebo svépomocnou výstavbou prováděnou občany. Vzhledem k životnosti stavebního polystyrenu, která se odhaduje na cca 30 až 50 let, lze přepokládat, že veškerý odpadní polystyren odstraňovaný v rámci rekonstrukcí ze staveb obsahuje HBCDD a musí s ním být nakládáno výše uvedenými způsoby. V pochybnostech o obsahu HBCDD je možné prostřednictvím rozboru v akreditované laboratoři prokázat koncentraci HBCDD v polystyrenu pod 1000 mg/kg. V případě, že se prokáže, že koncentrace je nižší než 1000 mg/kg je možné odpadní stavební polystyren předat k recyklaci nebo jinému způsobu nakládání s odpady. Výsledek rozboru je pak nutno přikládat při přejímce odpadů do zařízení (příl. č. 2 vyhlášky č. 383/2001 Sb.). V případě zbytků stavebního polystyrenu, které vznikají na současně realizovaných stavbách, ve kterém již byl HBCDD nahrazen, se nepřítomnost HBCDD prokazuje prohlášením výrobce tohoto polystyrenu.
Vliv na životní prostředí byl posuzován metodou LCA pro komplexní zateplovací systém popsaný v národním technickém schválení AT-15-9090/2016 (EPS) a AT-15-2930/2016 (MW). Environmentální prohlášení typu III (EPD) byla vypracována podle normy EN 15804 [13] a jejich obsah byl ověřen per podle normy ISO 14025 [11] odborníky z Výzkumného ústavu stavebního (ITB). Životní cyklus, který byl předmětem analýzy, zahrnoval moduly A1 až A3 (tj. od těžby surovin po hotový výrobek dodaný na bránu závodu), kde A1 je těžba a zpracování surovin, zpracování druhotných surovin včetně recyklačních procesů, A2 je doprava k výrobci a A3 je výroba. V tomto článku byly analyzovány celkové hodnoty modulů A1, A2 a A3 pro studované ETICS.
Pro lepší pochopení stojí za zmínku, že podíl modulu A1 na celkových hodnotách A1 + A2 + A3 se v případě ETICS s EPS pohyboval od 94,14 % (pro tloušťku EPS 10 cm) do 96,82 % (tloušťka 25 cm). V případě ETICS s MW činil podíl modulu A1 od 98,11 % (10 cm EPS) do 99,14 % (25 cm EPS). Podíl dopravy pro ETICS s EPS (modul A2) se pohyboval od 1,44 % do 0,80 % pro tloušťku EPS 10 cm, resp. 25 cm. U ETICS s MW se podíl modulu A2 pohyboval od 0,38 % do 0,17 % pro EPS o tloušťce 10 a 25 cm. Podíl modulu A3 (výroba) se pohyboval od 4,42 % do 2,38 % pro ETICS s EPS pro tloušťku 10 a 25 cm. U ETICS s MW byl podíl modulu A3 nižší než u ETICS s EPS. Posouzení vlivu na životní prostředí se vztahuje na jednotku výrobku, kterou je 1 m2 izolace vyrobené s použitím komplexní izolační systém popsaný v národních technických schváleních AT-15-9090/2016 (EPS) a AT-15-2930/2016 (MW).
Čtěte také: Stavební odpad: co s ním?
U všech ukazatelů analyzovaných v tomto článku byla zátěž životního prostředí spojená s výrobou 1m2 ETICS s MW vyšší než u 1m2 ETICS s EPS. ETICS s MW na 1m2 ETICS s EPS, přičemž první z nich je spojen s téměř třikrát vyššími ekvivalentními emisemi CO2 pro 10 cm tlustý izolační materiál a téměř čtyřikrát vyššími pro 25 cm tlustý materiál. Potenciál poškození stratosférické ozonové vrstvy (ODP), který určuje kvantitativní dopad ETICS na poškození ozonové vrstvy, je pro ETICS s MW téměř dvakrát vyšší než pro systém s EPS. Nezávisí na tloušťce tepelně izolačního materiálu (EPS nebo MW).
Znečištění ve stavebnictví je velký problém, který nelze ignorovat. Nejčastěji je znečišťován vzduch a voda, ale nezanedbatelným zdrojem je také hluk. Pokud nezavedete preventivní opatření pro nakládání s nebezpečným odpadem, může to mít přímý dopad na zaměstnance a lidi žijící v okolí. Znečištění může z dlouhodobého hlediska způsobovat nezvratné poškození zdraví, v některých případech dokonce velmi závažné.
Znečištění ovzduší představují emise způsobené člověkem, které se uvolňují do atmosféry. Špatná kvalita ovzduší představuje celosvětové zdravotní riziko, které v roce 2016 způsobilo přibližně 4,2 milionu předčasných úmrtí. Vzhledem k tomu, že stavební průmysl významně přispívá ke znečištění ovzduší, mají organizace v tomto odvětví společnou odpovědnost za omezení množství, které produkují. Používání vozidel a různých stavebních zařízení a strojů - nákladní auta, buldozery, bagry, sklápěcí vozy, centrální generátory apod. Chemikálie. Je pravděpodobné, že na staveništích budete používat nebezpečné chemikálie. Ty mohou zahrnovat barvy, lepidla, oleje, ředidla a plasty, které produkují škodlivé výpary.
Velké množství stavebního prachu z cementu, betonu, siliky a dřeva jsou souhrnně klasifikovány jako polétavý prach (označováno také jako PM 10). Jedná se o částice s průměrem menším nebo rovným 10 µm (mikrometrů), které jsou pouhým okem neviditelné.
Znečištění vody nastane, když toxické látky skončí ve vodních útvarech, jako jsou řeky, jezera apod. Znečištění může být viditelné, a to buď na hladině nebo dně vody, ale také pouhým okem neviditelné, což jsou většinou chemikálie, které se ve vodě rozpustí. Všechny tyto kontaminanty mají potenciál skončit ve vodě v důsledku odtoku ze stavebních prací. Škodlivé látky ze staveniště se mohou vsáknout do podzemních vod. Asanace podzemních vod je však mnohem složitější a nákladnější než čištění povrchové vody.
Voda kontaminovaná znečišťujícími látkami ze stavebnictví představuje vážné nebezpečí pro životní prostředí. Jakmile se znečištění dostane do vodního systému, může poškodit nebo zahubit ryby a jiné živočichy, které v něm žijí nebo vodu pijí.
Znečištění hlukem je typ znečištění, které negativně působí téměř okamžitě. Zařízení, které se na stavbách používají, mohou být obzvlášť hlasité, což působí zejména na okolí, tedy veřejnost bydlící v sousedství. Zvažte možné dopady hlukové zátěže také na dělníky, kteří pracují na stavbě v těsné blízkosti zdroje hluku.
tags: #vliv #stavby #polystyrenem #na #znečištění #životního