Co je biologicky rozložitelný odpad?

19.04.2026

Biologicky rozložitelný odpad (bioodpad) je odpad rozložitelný pomocí mikroorganismů, bakterií, plísní, kvasinek, žížal a dalších živých organismů, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu.

Nová legislativa v oblasti odpadového hospodářství pracuje s několika pojmy týkajícími se biologicky rozložitelných odpadů. Tento text si klade za cíl vysvětlit tyto pojmy a ukázat povinnosti, které se jich týkají.

Legislativa

V zákoně o odpadech č. 541/2020 Sb. se hovoří o biologicky rozložitelném odpadu, biologicky rozložitelném komunálním odpadu a o biologickém odpadu. Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady č. 273/2021 Sb. pak vysvětluje, co je biologický odpad rostlinného původu a co biologický odpad živočišného původu.

Definice a typy biologicky rozložitelných odpadů

Biologicky rozložitelný odpad (BRO) je odpad podléhající aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu. Výčet katalogových čísel spadajících pod tuto definici najdeme v tabulce 25. 1. přílohy č. 25 vyhlášky. Patří sem např. piliny, kůra, dřevo, suroviny nevhodné ke spotřebě, ale zejména různé druhy kalů.

Do této kategorie spadají i odpady ze skupiny 20, tedy komunální odpady např. jedlý olej a tuk, odpad z tržišť nebo kal ze septiků a žump; v tomto případě se pak jedná o biologicky rozložitelné komunální odpady.

Čtěte také: Informace o kompostování

Biologický odpad je definován zejména s ohledem na oddělené soustřeďování odpadů u původců, resp. u obcí. Jedná se o odpad ze zahrad a veřejné zeleně, potravinový a kuchyňský odpad z domácností, kanceláří, restaurací, velkoobchodu, jídelen, stravovacích nebo maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu.

Bioodpad je biologicky rozložitelný odpad rostlinného nebo živočišného původu, který vzniká především v domácnostech a zahradách. Patří sem například zbytky ovoce a zeleniny, kávová sedlina, čajové sáčky( vyjma plastových pyramidek), posekaná tráva, listí či větve.

Je to jakýkoliv odpad, který je aerobně nebo anaerobně rozložitelný. Ve vztahu ke komunálnímu odpadu se jedná především o odpady z údržby sadů, parků a lesoparků, sídlištní a uliční zeleně, ale i travnatých hřišť a odpady ze hřbitovů ve vlastnictví, případně ve správě měst a ze zahrad ve vlastnictví fyzických osob (občanů). Patří sem také odděleně sebrané biologicky rozložitelné odpady z kuchyní a stravoven a z domácností (tzv. gastroodpady), ale i odpady z papíru, dřeva a přírodních textilií a z nich zhotovených oděvů.

Rostlinný a živočišný bioodpad

V současné době se v České republice třídí zejména biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu, čili zelený odpad, jako je tráva, listí nebo větve. Jedná o bioodpad ze zahrad a kuchyňský odpad rostlinného původu.

Druhou složku bioodpadů představuje kuchyňský odpad (slupky od brambor, zbytky jídel atd.) a odpad ze stravoven (gastroodpad). V některých městech byly spuštěny projekty na třídění kuchyňského odpadu živočišného původu, které nabízí jejich sběr prostřednictvím různých nádob. I tak ale není třídění živočišné složky bioodpadů zatím u nás moc rozšířené, a proto je třeba mu věnovat zvláštní pozornost.

Čtěte také: Biologický odpad a nemocnice: Co s ním?

Povinnosti původců odpadu

Původci odpadu jsou povinni ve svých provozovnách odděleně soustřeďovat nejenom odpady, které jim vzniknou přímo při předmětu činnosti, ale i komunální odpady, které produkují zaměstnanci při uspokojování svých základních potřeb během pracovní doby, a to mj. i biologický odpad rostlinného původu.

Předpokládá se, že biologického odpadu živočišného původu bude z tohoto zdroje zanedbatelné množství, proto tento odpad není nezbytné soustřeďovat odděleně, popř. společně s biologickým odpadem rostlinného původu, pokud pro takový odpad není vhodné zpracovatelské zařízení.

Nakládání s biologicky rozložitelnými odpady

S biologicky rozložitelnými odpady musí být přednostně nakládáno v zařízeních určených k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, kterými jsou v současné době kompostárny, vč. vermikompostáren a bioplynové stanice. Jedná se o zařízení, která podléhají povolení krajských úřadů, resp. souhlasu obce s rozšířenou působností v případě kompostování v malém zařízení.

Další zařízení, která mohou nakládat s BRO jsou tzv. zemědělské bioplynové stanice zpracovávající biomasu a vedlejší produkty zemědělské výroby a pak přímo zemědělci, kteří využívají kaly na zemědělské půdě. V tomto případě se jedná o zařízení uvedená v příloze 4 zákona, která nemají povolení krajských úřadů, nicméně podléhají ohlašovací povinnosti a mají svá IČZ.

Všechny typy zařízení jsou uvedeny v Katalogu činností v příloze 2 zákona o odpadech, kde najdeme kromě číselného kódu činnosti i povolené způsoby nakládání.

Čtěte také: Jak vybrat koš na bioodpad?

Různé typy zařízení ke zpracování BRO se liší druhy zpracovávaných odpadů, odpovídající technologii a s tím spojeným technickým vybavením. Z tohoto důvodu bylo nutné nastavit odlišné podmínky pro vstupy, kritéria pro sledování kvality výstupů ze zařízení a u čistírenských kalů rovněž požadavky na ověření účinnosti technologie jejich úpravy.

Jednotlivá katalogová čísla, která je možné zpracovávat v různých typech zařízení, najdeme v tabulkách přílohy č. 25 vyhlášky, liší se podle nastavené technologie s ohledem na riziko vlivu na životní prostředí.

Vyhláška nepožaduje testování BRO při přejímce do zařízení, nicméně kvalita výstupů reflektuje nepochybně kvalitu vstupů a je jen na odpovědnosti provozovatele zařízení, zda zváží všechna možná rizika přijímaných odpadů.

V případě, že zařízení zpracovává rizikové odpady (tabulka č. 25.5 přílohy 25 vyhlášky), jakými jsou kaly z čištění komunálních odpadních vod, odpady z lapáků písku, kaly ze septiků a žump a dále pak vedlejší produkty živočišného původu a odpady ze stravovacích zařízení (materiály III. kategorie dle NařízeníES č. 1069/2009), musí být z hlediska obsahu patogenních organismů provedeno navíc ověření účinnosti hygienizace při zpracování BRO.

Výstupy ze zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady tvoří bioplyn, digestát, kompost, vermikompost, popř. to mohou být výstupy v podobě odpadů (biologicky stabilizovaný odpad, biologicky nerozložitelný odpad), které lze předat pouze do příslušného zařízení pro nakládání odpady.

Způsob použití výstupů závisí na obsahu rizikových látek a prvků a dalších kvalitativních jakostních znaků kompostu, popř. digestátu. Použití výstupů odpovídá jejich zařazení do skupin, popř. tříd uvedených v příloze č. 29 vyhlášky. Jiné parametry jsou nastaveny pro využití na zemědělské a lesní půdě a jiné pro využití na povrchu terénu užívaného pro zeleň u sportovních a rekreačních zařízení, městskou zeleň nebo při použití při rekultivaci skládek.

Provozovatel zařízení musí výstupy zařazovat vždy podle přílohy č. 29 vyhlášky č. 273/2021 Sb. s četností podle přílohy č. 31, a to i v případě, že výstupem je registrované hnojivo podle zákona o hnojivech č. 156/1998 Sb.

Hierarchie odpadového hospodářství a předcházení vzniku odpadu

Hierarchie odpadového hospodářství spočívá v předcházení vzniku odpadu, v přípravě k opětovnému použití, recyklaci, jinému využití, vč. energetického využití, a není-li možné ani to, pak v odstranění odpadu.

Množství vzniku biologicky rozložitelného odpadu lze relativně snadno předejít, a to zejména při údržbě např. veřejné zeleně. Obecní samosprávy zadávají odborným firmám sekání travních porostů, kde lze určitý počet sečí nahradit mulčováním a ponechat tak posekanou trávu jako hnojivo pro zkvalitnění trávníků. Stejně tak štěpka z větví z ošetřených dřevin může posloužit jako mulč a postupně jako hnojivo pro keřovou výsadbu, dřevo lze prodat jako palivo, trávu z lučních porostů využít na krmivo apod.

Pokud již vznikne rostlinná hmota, kterou nelze využít např. výše uvedeným způsobem, je možné v rámci předcházení vzniku odpadu takovou hmotu zkompostovat v komunitní kompostárně. Vzniklý kompost může obec využít pro potřeby údržby a obnovy veřejné zeleně na svém území a v případě zaregistrování kompostu podle zákona o hnojivech jej nakonec může prodávat jako hnojivo i svým občanům.

Komunitní kompostárna není zařízením pro nakládání s odpady, její provoz nepodléhá povolení krajského úřadu, avšak technologie zpracování rostlinných zbytků musí odpovídat technologii kompostování v zařízeních pro nakládání s BRO.

Počínaje rokem 2025 budou muset provozovatelé komunitních kompostáren mít již nastaven proces kompostování a vybavení komunitní kompostárny stejný, jako je u klasické kompostárny, popř. jako v malém zařízení, a to podle množství zpracovávaných rostlinných zbytků za rok.

Od nabytí účinnosti vyhlášky, tedy od srpna r. 2021 již platí evidování přijatého množství rostlinných zbytků, vedení provozního deníku a podávání hlášení o ročním zpracovávaném množství rostlinné hmoty v komunitní kompostárně.

V přechodném období je bezpodmínečně nutné prověřit také soulad se stavebním zákonem a zvážit možnosti jak personální, tak materiální pro nastavení správné technologie, která zaručí, že výstupem bude kvalitní kompost.

Co patří a nepatří do bioodpadu

Obecně lze říci, že pří třídění je důležité dbát na to, abychom třídili správně a kvalitně. Kvalitně vytříděné odpady dosahují vyšší finální využitelnosti, což vede i k lepší finanční efektivnosti. Platí to i případě biologicky rozložitelných odpadů, u kterých jsou častým problémem zejména plastové sáčky. V průmyslových kompostárnách, které upravují velké objemy odpadu, není možné rozlišit, zda jsou sáčky v bioodpadu kompostovatelné nebo plastové, takže je materiál automaticky vyřazen ze zpracování.

Co tedy patří do popelnice na bioodpad? Jsou to zbytky ovoce a zeleniny, jadřince a pecky, dále čajové sáčky a kávová sedlina, květiny a jejich odumřelé části, tráva a větve keřů i stromů, nebo piliny a kůra či štěpka.

Naproti tomu odkládat do biopopelnice bychom neměli: maso a živočišný odpad (kosti, odřezky, šlachy, uzeniny atd.), mléčné výrobky, vajíčka, a to včetně skořápek, zvířecí trus, moč a hnůj jako podestýlka domácích zvířat včetně exkrementů, peří nebo chlupy a vlasy, uhynulá zvířata, cigarety a nedopalky a odpady, které patří do jiných tříděných nádob, například jedlé oleje a tuky.