Znečištění asijských řek: Příčiny a důsledky

Kambodžské jezero Tonle Sap je jedním z nejpozoruhodnějších ekologických divů naší planety. Obrovské vodní těleso, které během suché sezóny zabírá plochu jen asi 2 500 kilometrů čtverečních, ale během monzunů, kdy se řeka Mekong prudce rozvodní, se jezero rozšíří a pohltí neuvěřitelných 16 000 kilometrů čtverečních okolní krajiny. Není to ale jen obyčejná záplava, je motorem života v celém regionu, hnojí rýžová pole, udržuje biodiverzitu a zásobuje proteinem miliony lidí. Dnes však tento fenomén slábne.

Problémy řeky Mekong

Pochopení problému vyžaduje nahlédnout do jedinečné hydrologie Mekongu. Mekong, devátá největší řeka světa co do objemu, si nese ohromné množství sedimentu z Tibetské náhorní plošiny až do delty ve Vietnamu a Kambodži. Tento štěrkopísek jsou přirozeným materiálem, který udržuje stabilní hloubku a profil koryta. Když během monzunů obrovský přítok vody z Mekongu prudce zvedne jeho hladinu, tento rozdíl hladin se obrátí. Voda se začne hrnout proti proudu řeky Tonle Sap a plnit jezero. Tímto způsobem se jezero během několika týdnů zvětší až šestkrát a vytvoří obrovskou zásobárnu vody, která je klíčová pro ryby připlouvající klást jikry. Po opadnutí zanechá úrodné bahno ideální pro pěstování rýže.

Studie ukázala, že nelegální a intenzivní průmyslová těžba, zejména v Kambodži a Vietnamu, odstraňuje písek z říčního dna rychlostí, která je desetkrát vyšší, než jakou je řeka schopná přirozeně doplňovat. Autoři zjistili, že zatímco přirozený přírůstek písku do kambodžské části delty je kolem 6 milionů tun ročně, v roce 2020 se zde jen oficiálně vytěžilo 59 milionů tun. Dochází k jevu zvanému eroze koryta. Na některých místech se dno Mekongu snižuje tempem až 26 centimetrů ročně. Jak se koryto snižuje, i když do řeky přitéká stejné množství vody, je hladina vody níž. V praxi to znamená, že povodeň, na které závisí život a ekonomika oblasti, je menší a kratší. Jezero se nenaplní dostatečně, čímž ztrácí klíčovou produkční sílu. Ohrožena je nejenom biodiverzita, ale také potravinová bezpečnost milionů lidí.

Písek je, po vodě, druhou nejvyužívanější přírodní surovinou na světě. Představuje základní stavební kámen moderní civilizace. Každá kancelářská budova, každý most, každá dálnice, každé nákupní centrum - to vše je z betonu, jehož hlavní složkou je štěrk a písek. Zde je nutné zdůraznit klíčový rozdíl: pouštní písek, i když ho máme na Zemi obrovské množství, se pro většinu stavebních účelů nehodí. Pouštní větry po tisíciletí obrušují zrnka písku do podoby drobných kuliček (zaoblených zrn). Pro výrobu pevného betonu jsou však potřeba zrna s ostrými hranami, která se do sebe pevně zaklíní. A právě takový písek se nachází v říčních korytech a podél pobřeží.

Důsledky těžby písku:

1. Pokles a zasolování delty: Když se koryto řeky prohloubí a nedojde tak k zalití oblasti sladkou vodou, mořská voda snáze proniká do vnitrozemí.
2. Ztráta půdy: Eroze koryt způsobuje nestabilitu břehů, což vede k jejich rozpadání a ztrátě zemědělské půdy, která končí v korytě řeky.
3. Těžba písku se stala tak lukrativní a špatně regulovanou, že se z ní rozvinul obří i nelegální průmysl. Hodnota globálního nelegálního obchodu s pískem se odhaduje na stovky miliard dolarů ročně, čímž konkuruje nelegální těžbě dřeva nebo zlata.

Problémy řeky Huang He (Žlutá řeka)

Řeka Huang He, známá také jako Žlutá řeka, pramení na Tibetské náhorní plošině a protéká severní částí Číny, přičemž zasahuje několik významných čínských provincií. Řeka Huang He měří přibližně 5 464 kilometrů, což z ní činí druhou nejdelší řeku v Číně po Jang-c’-ťiang. Protéká mimo jiné provinciemi Qinghai, Shaanxi, Henan a Shandong, až nakonec ústí do Žlutého moře na severovýchodě Číny.

Čtěte také: Statistiky znečištění asijských řek plasty

Ekologická situace řeky Huang He je dlouhodobě znepokojivá. Znečištění, eroze půdy a nadměrné využívání vody výrazně zhoršily kvalitu vody a stav ekosystému řeky. V důsledku intenzivního průmyslového a zemědělského využití je řeka Huang He jednou z nejznečištěnějších řek v Číně. Tento problém je nejvýraznější v sušších obdobích, kdy řeka nezajišťuje dostatečný přítok vody pro spodní části toku.

Řeka Huang He je známá svým vysokým obsahem sedimentů, což způsobuje její charakteristickou žlutou barvu. Eroze půdy v horních tocích přináší velké množství sedimentů, které způsobují zanášení řečiště a přispívají k častým záplavám.

Řeka Huang He je proslulá svými pravidelnými záplavami, které v historii způsobily velké škody a ztráty na životech. Záplavy byly jedním z největších problémů, které Čína musela v minulosti řešit. Přirozenou příčinou záplav je vysoký obsah sedimentů v řece, který zpomaluje tok a vede k zanášení řečiště. V kombinaci s odlesňováním a nadměrným využíváním půdy dochází k častým a nečekaným povodním.

Řeka Huang He je klíčovým zdrojem vody pro rozsáhlé zemědělské oblasti na severu Číny. Bez její vody by bylo obtížné udržet produkci potravin pro velkou část obyvatelstva. Po staletí byly podél řeky budovány zavlažovací systémy, které zajišťují efektivní využívání vody pro zemědělské účely. Tyto systémy jsou nezbytné pro pěstování pšenice, kukuřice a dalších klíčových plodin v sušších oblastech severní Číny. Regiony kolem řeky Huang He jsou jedny z nejúrodnějších v Číně a produkují významné množství obilovin, zeleniny a dalších plodin. Příznivé podmínky pro zemědělství jsou však ohrožovány znečištěním a snižováním dostupnosti vody.

Řeka Huang He čelí mnoha vážným ekologickým problémům, které ohrožují její dlouhodobou udržitelnost. Největšími výzvami jsou znečištění, erozi půdy a nedostatek vody v dolních částech toku. Průmyslové odpady jsou jedním z největších zdrojů znečištění řeky Huang He. V blízkosti měst a průmyslových center jsou do řeky vypouštěny chemikálie a toxiny, které vážně ohrožují vodní ekosystém. Odpady z továren se často dostávají do řeky bez dostatečného čištění, což zhoršuje kvalitu vody a ohrožuje zdraví lidí, kteří tuto vodu využívají.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

30 zajímavostí o řece Huang He:

• Řeka Huang He je druhou nejdelší řekou v Číně.
• Měří přibližně 5 464 kilometrů.
• Je známá svým vysokým obsahem sedimentů.
• Starověké čínské civilizace vznikaly podél řeky.
• Záplavy na Huang He byly po staletí hlavním problémem.
• Řeka je hlavním zdrojem vody pro mnoho průmyslových podniků.
• Průmyslové znečištění je jedním z hlavních problémů řeky.
• Ekologické problémy řeky zahrnují erozi a znečištění.
• Mnoho přehrad podél řeky slouží k regulaci toku a výrobě elektřiny.
• Řeka Huang He je důležitým symbolem čínské historie a kultury.

Plastové znečištění v Asii

Zhruba osm miliónů tun plastového odpadu je každý rok vysypáno do světových moří. Plastová pohroma dosáhla do všech koutů Země, hlásí OSN. Podle zprávy americké nevládní organizace Ocean Conservancy z roku 2015 přitom pochází více než polovina těchto odpadků z pěti asijských států: z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska a Vietnamu. Tyto země patří k nejrychleji se rozvíjejícím ekonomikám Asie, kde se většina světových plastů vyrábí, spotřebovává a likviduje.

„Kvůli plastovému odpadu zažíváme krizi. Můžeme to vidět všude v našich řekách, v našich oceánech… Potřebujeme s tím něco udělat,“ apeluje kampaň indonéské pobočky organizace Greenpeace. Minulý týden uhynula u břehů jižního Thajska velryba s osmdesáti igelitovými taškami v žaludku. Stále častěji se kromě mořských ptáků rovněž stávají oběťmi i želvy udušené plastovými odpadky.

Mikroplasty, malé měkké částečky snadno pohlcující toxiny, se dnes nezřídka nacházejí v pitné vodě, řekách, mořích a také ve vnitřnostech ryb, které denně konzumují miliony lidí. Spotřeba plastů se s rostoucími příjmy a závislostí na těchto produktech v rytmu každodenního života rychle zvyšuje. Kilometr dlouhá pláž je zaneřáděna sandály, obaly potravin, tubami japonské zubní pasty, rybářskými sítěmi, nábytkem a hromadami vyhozeného oblečení.

Jednou z hlavních příčin zkázy je v mnoha částech Asie zcela nedostatečný proces odvážení a likvidace odpadu. Ve zmíněné pětici zemí se s odpadem zachází řádně jen ve čtyřiceti procentech případů. Velká část plastů a dalších nebezpečných látek tak putuje do řek a moří. Zvlášť alarmující situace panuje v rychle rostoucích megapolích, která se v některých asijských zemích rozrůstají jako houby po dešti.

Organizace Ocean Conservancy předpokládá, že při současném tempu znečišťování se celkové množství plastových odpadů v oceánech do roku 2025 zdvojnásobí na 250 milionů tun. Za dalších pětadvacet let by pak mohlo ve světových mořích být více odpadu než ryb. Ochránci životního prostředí nyní apelují na Čínu, aby šla v řešení problému příkladem. V loňském roce se druhá největší ekonomika světa rozhodla, že přestane ze západních zemí dovážet odpad k recyklaci.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Dioxiny a chemické znečištění

Dioxiny prosluly jako zákeřné toxické látky způsobující závažná onemocnění. Společně s DDT patří k nejznámějším tzv. perzistentním organickým látkám (POPs), které díky své odolnosti vůči rozkladu v přírodě putují na velké vzdálenosti a mohou tak otrávit prostředí i tisíce kilometrů daleko od místa jejich zdroje. Hlavními zdroji dioxinů jsou spalovací procesy a chemický průmysl, kde se používá chlor (při výrobě pesticidů, bělení papíru chlorem apod.). Dalšími místy, kde mohou vznikat, jsou různé metalurgické procesy, ať už jde o výrobu železa anebo neželezných kovů. Některé kovy jako například měď působí při reakcích vedoucích k tvorbě dioxinů jako katalyzátory. Proto při přepalování měděných drátů s PVC izolací vzniká enormní množství dioxinů.

Dioxiny jsou nebezpečné již ve stopovém množství. Dioxiny a příbuzné perzistentní organické látky (POPs) při chronické (opakované) expozici již velice malým koncentracím způsobují hormonální poruchy, narušují například správné fungování štítné žlázy. U lidí poškozují imunitní a hormonální systém, způsobují poruchy metabolismu. U mužů mohou dioxiny poškozovat strukturu varlat či způsobovat zmenšení pohlavních orgánů. Ženy mohou trpět poruchami funkce vaječníků a vážnými onemocněními dělohy. Dioxiny se dostávají placentou i do organismu nenarozených dětí, kojenci je pijí s mateřským mlékem. U dětí dioxiny vedou například k vývojovým vadám a poškozují nervový systém.

Kontaminace potravního řetězce dioxiny představuje pro člověka největší riziko, protože právě potravinami do našeho těla přichází až 99% veškerého příjmu dioxinů a dioxinům podobných látek (například PCB). Zdaleka ne každá oblast světa má představu o tom, jak jsou potraviny dioxiny kontaminované. Jednak v řadě zemí chybí laboratoře schopné měřit dioxiny v potravinách, a jednak si to ani řada rozvojových zemí nemůže dovolit kvůli vysoké finanční náročnosti analýz na obsah dioxinů.

Po zjištění kontaminace dioxiny v souvislosti s výrobou a používáním pesticidů či s haváriemi v chemickém průmyslu se v sedmdesátých letech minulého století obrátil hledáček vědců také na spalovny odpadů, které se ukázaly být dalším významným zdrojem kontaminace životního prostředí dioxiny. Ze spaloven vybavených dioxinovými filtry odchází popílek s vysokými koncentracemi těchto látek. Proto při přepalování měděných drátů s PVC izolací vzniká enormní množství dioxinů.

Znečištění v Číně

Číňané jsou pyšní na ekonomický zázrak, který se v jejich zemi odehrává. Šestnáct z dvaceti nejznečištěnějších měst na světě se nachází v Číně, na třetinu území padá kyselý déšť, polovina obyvatelstva je odkázána na vodu znečištěnou biologickými odpady a třetina městského obyvatelstva dýchá znečištěný vzduch. Zatímco ekologicky stále více uvědomělá města na východním pobřeží se továren a dalších zdrojů znečištění rychle zbavují, v chudé střední a západní Číně je obyvatelstvo nadšeně vítá jako cestu k prosperitě.

Zatímco oxidů síry a uhlíku má Čína na rozdávání, země trpí zoufalým nedostatkem vody. Také znečištění čínských řek a jezer je dnes tíživým problémem. Podle údajů Státního úřadu pro životní prostředí trpí vysokým stupněm vodního znečištění 90 % všech čínských měst.

Většina z 20 milionů tun odpadů (množství srovnatelné s tím, kolik jej vyprodukují USA, Japonsko a Indie dohromady) ze stále rostoucích čínských měst totiž končí právě v řekách a jezerech. Odborníci odhadují, že 700 milionů Číňanů konzumuje vodu kontaminovanou lidskými a zvířecími výkaly a že zemědělci v okolí velkoměst celkem běžně užívají k zavlažování odpadní vodu z průmyslu.

Důležitou roli v tomto procesu sehrál rostoucí počet občanských protestů zaměřených proti znečišťujícím továrnám. Ze 74 tisíc demonstrací, k nimž loni v Číně oficiálně došlo, se ze třetiny jednalo o protesty namířené proti znečišťujícím továrnám či dolům.

tags: #znecisteni #asijskych #rek #priciny #dusledky

Oblíbené příspěvky:

• Modré oceány v ohrožení
• Jak vytvořit odolné město
• Chiptuning Audi A4 C4
• Služby Daniela Exnera: Přehled
• Udržitelný rozvoj v kraji