Ekologická valence: Vysvětlení pro gymnázia

Ekologie je věda, která se zabývá vztahem organismů a prostředí.

Živá a neživá příroda, ekosystémy: Ekologie jako věda, ekosystémy: pokročilejší souvislosti. Živá a neživá příroda, ekosystémy.

Ekologie rostlin a živočichů - abiotické a biotické podmínky prostředí, přizpůsobování organismů životním podmínkám.

Ekosystém, potravní vztahy. Biosféra - koloběhy látek. Znečištění vody, půdy, vzduchu. Ekologické katastrofy a globální problémy lidstva.

Ekologická valence a abiotické faktory, základní charakteristiky (hustota, růst, množivost populace, úmrtnost, stěhování, změny v čase, vzájemné vztahy mezi populacemi).

Čtěte také: Podrobnosti o studiu biologie

Zkoumání přírody

Přírodu lze zkoumat pomocí experimentů, při nichž dochází k jejímu cílenému ovlivňování, či pomocí prostého pozorování.

Aktivní zkoumání přírody (v rámci výuky) pak lze označit za badatelství, v rámci něj dochází k identifikování problémů a pokládání otázek, jejich řešení a formulaci zjištěného.

Při zkoumání přírody a živých organismů si lze položit konkrétní výzkumnou otázku (např. Jak světlo ovlivňuje klíčivost semen hrachu?), či formulovat hypotézu (např. Semena hrachu vystavená světlu budou klíčit rychleji než semena hrachu ve tmě.).

Hypotéza je předpoklad či tvrzení, jehož pravdivost či nepravdivost lze dokázat. Má podobu oznamovací věty. Hypotéza by měla být co nejvíce konkrétní. Pokud zkoumání vede k vyvrácení hypotézy, neznamená to, že se „nepovedlo“. I vyvrácení hypotézy vede k získání informací.

Rozmyšlení zkoumaného problému, navrhování postupu, který by vedl k jeho objasnění (včetně výběru vhodných pomůcek). Identifikace návazných problémů a témat ke zkoumání.

Čtěte také: Podrobnosti o systematické biologii a ekologii

Během experimentů jsou přírodniny obvykle vystavovány různým podmínkám. Tyto různé podmínky lze považovat za proměnné, vliv působení podmínek na přírodniny (organismy) lze porovnávat.

Experiment je nejčastěji vhodné naplánovat tak, aby se současně zkoumal jen vliv jedné proměnné (např. při zkoumání vlivu množství světla na klíčivost semen budeme oba květináče stejně zalévat, aby výsledky neovlivnila rozdílná přítomnost vody).

Přírodniny, u nichž podmínky neměníme, se označují jako kontrolní vzorek (např. Pokud zaznamenáváme informace o experimentu či pozorování, je vhodné použité pomůcky a postup popsat tak, aby šlo zkoumání nezávisle zopakovat. Záznam by měl být jasný, srozumitelný.

Jako diskuze se označuje pojednání o skutečnostech pozorovaných v rámci zkoumání, komentování jeho průběhu.

Živé organismy a podmínky života

Živé organismy potřebují určité chemické látky (např. minerální látky, vodu, vzduch, živiny) a energii (zejména ve formě tepla, světla).

Čtěte také: Doporučená literatura pro biologii a ekologii

Zároveň potřebují být chráněné před nepříznivými vlivy (např. UV zářením, ionizujícím zářením - např. kosmickým zářením z vesmíru).

Organismy potřebují také prostor pro život, často se jedná o rozhraní prostředí či povrch (např. Podmínky života pro.

U živých organismů se obvykle vyskytují výše uvedené projevy života. Např. viry sice mají genetickou informaci a projevuje se u nich evoluce, ale k rozmnožování potřebují buněčné organismy.

U klidových stádií či rozmnožovacích struktur organismů (např. Kdybychom uvažovali „jednodušší“ části organismu, např.

Živé organismy směřují k co největší vnitřní uspořádanosti a tím pádem co nejmenší entropii. Ke snižování své entropie organismy využívají zdroje a energii ze svého okolí. Tímto naopak zvětšují jeho entropii.

Určování organismů

Určování organismů může sloužit k získání přehledu o přírodě v našem okolí. Mnohdy potřebujeme vědět, zda je daný organismus využitelný či jedlý (např. borůvka - jedlá × rulík - jedovatý) nebo původní na daném území (např. borovice lesní - původní × vejmutovka - nepůvodní).

Někdy se může hodit i informace o tom, že je organismus zvláště chráněný. Znalost organismů může napomoci tomu, že si uvědomíme nejrůznější souvislosti a vztahy mezi nimi.

Organismy se zařazují do určitých skupin, nejnižší základní jednotkou třídění je druh, např. páskovka (rod) keřová (druh).

Do čím obecnější (větší) skupiny organismu zařadíme, tím si zpravidla můžeme být více jisti určením.

Vyšší skupiny - Živočich má spirálně stočenou ulitu. rod - Živočich má páskovanou ulitu. Pokud ho potkáme na zahradě či v lese, dost možná půjde o páskovku (a, b). Podobně ale vypadá např. i papáskovka (c) nebo suchomilka (d), ty žijí např.

Druh - Páskovka hajní (a) má hnědé obústí ulity (okraj u otvoru), páskovka keřová (b) ne. Pro určení do druhu tedy musíme pozorovat obústí. Navíc můžeme narazit na křížence, kde znaky nejsou jasné.

Určovací znaky - Organismy se mezi sebou liší podobou těla. Mnohdy ale můžeme využít další pozorovatelné skutečnosti: zvukové projevy (např. cvrkání hmyzu), způsob pohybu (např. let ptáka) či pobytové stopy (např.

Prostředí - Organismy obývají určité prostředí: např. čas - Organismy se v průběhu roku různě projevují. Např.

Záznamy týkající se organismů (např. fotografie) nikdy nemohou poskytnout tolik informací, jako organismy samotné. Proto se např. v muzeích či vědeckých institucích uchovávají vlastní organismy (např.

Zdrojem informací o organismech mohou být různé internetové stránky. I v dnešní době mohou kvalitní informace poskytnout tištěné atlasy, které zpravidla kombinují vyobrazení organismů a jejich popis.

Rychlý přehled o určení organismu mohou poskytnout mobilní aplikace, které využívají např. vyhodnocování obrazu (vyfocená rostlina, houba, bezobratlý živočich) či zvuku (ptačí zpěv).

Mnohé aplikace umožňují záznamy o organismech i ukládat. Toho může být využito např. v rámci tzv.

Mikroskopování

Při biologické práci se využívá i mnohé skleněné nádobí, např. Petriho misky (g), kádinky (h) či zkumavky (i).

Optický (světelný) mikroskop využívá průchodu viditelného světla preparátem. Mikroskopy často mívají více objektivů, které poskytují různou míru zvětšení.

Celkové zvětšení se spočítá jako násobek zvětšení objektivu a okuláru (např. zvolíme objektiv se zvětšením 20×, okulár zvětšuje 10×, celkové zvětšení je 200×).

K zaostřování obrazu slouží zaostřovací šroub (u pokročilejších mikroskopů kombinace makro- a mikrošroubu pro jemné doostření).

Mikroskopické preparáty lze v základu rozdělit na trvalé (lze je dlouhou dobu skladovat) a dočasné (pro jedno bezprostřední prohlédnutí). Při výuce se setkáme hlavně s tvorbou dočasných preparátů.

Vezmeme podložní sklo, na něj umístíme vzorek/kapku vody a překryjeme krycím sklem. Je vhodné preparát zhotovit tak, aby v něm bylo co nejméně vzduchových bublin, které komplikují pozorování.

Některé přírodniny je výhodné pozorovat bez přidání vody (zvlášť suché: např. Obvykle stačí použít velmi malé množství přírodniny. Např. při pozorování buněk v dužnině šípku nedáváme na podložní sklo celý šípek (či ukrojenou větší část šípku), postačí trocha dužniny na špičce preparační jehly (kterou pak můžeme rozmělnit např.

U větších objektů je mnohdy žádoucí oddělit jejich menší části či zhotovovat řezy.

Mikroskopování v rámci výuky umožní sledovat struktury, které jsou pouhým okem neviditelné a uvědomit si stavbu organismů. Dále trénuje mj.

K pozorování přírodnin též může sloužit stereomikroskop = binokulární lupa = binolupa. Ta má 2 okuláry/objektivy, takže poskytuje trojrozměrný obraz. Vzorek se u ní nasvěcuje shora, světlo jím neprochází jako v případě klasického mikroskopu. Zvětšuje méně než klasický mikroskop. Obraz v ní obvykle není stranově převrácený, což usnadňuje manipulaci s přírodninami (např.

Záznam pozorování

Záznam pozorování by měl obsahovat identifikaci přírodniny a použité zvětšení (součin zvětšení okuláru a objektivu).

Nákres se provádí ostrou grafitovou tužkou (obyčejnou tužkou, mikrotužkou…), což zajistí adekvátní přesnost kresby.

Grafický záznam by měl být dostatečně velký (např. na víceméně celou šířku papíru), případně může obsahovat i popisky pozorovaných struktur (jasně propojené s danými strukturami).

Pokud by byl záznam koncipován jako protokol, měl by obsahovat i závěr (např.

tags: #biologie #pro #gymnazia #ekologicka #valence #vysvetleni

Oblíbené příspěvky:

• Harmonogram svozu odpadu Janov nad Nisou
• Zábava a poznávání v Posázaví
• Protesty studentů a klima
• Třídění odpadu v Mostě
• Studie o vlivu klimatu na vodu