Hnědá sypavka borovice

08.12.2025

Hnědá sypavka borovice je onemocnění borového jehličí, vyvolávané houbou Mycosphaerella dearnessii M. E. Barr, syn. Scirrhia acicola /Dearness/ Siggers, s anamorfním stadiem Lecanosticta acicola /Thümen/ H. Sydow.

Původ a rozšíření

Do Evropy byla zavlečena z Ameriky. Dnes je rozšířena ve Francii, Švýcarsku, Jugoslávii, Německu a Rakousku a napadá řadu druhů borovice včetně borovice lesní; umělá infekce prokázala i napadení smrku Picea glauca.

Symptomy a bionomie

První příznaky se objevují zpravidla od srpna do září jako žluté, pryskyřicí prosycené skvrny asi 3 mm v průměru, které se později zbarvují tmavohnědě a jsou ohraničené žluto-oranžovým lemem. Skvrny splývají, jehlice hnědnou, usychají a...

Další sypavky borovice

Je třeba odlišit hnědou sypavku od jiných sypavek borovice:

Cyclaneusma niveum (Pers.) DiCosmo, Peredo & Minter (syn. Naemacyclus niveus (Pers.) Fuckel ex Sacc.) je považována za saprotrofa, jejich vzájemné odlišení je možné ve vyizolované kultuře, kde jsou přítomny mikrokonidie a má také větší plodnice.
Lophodermium pinastri (Schrad.) Chevall.: Koncem léta se na nejstarších jehlicích objevují žluté skvrny, které se postupně přes zimu zvětšují a postupně se barví do hněda. Na jaře vyrůstají na odumřelých jehlicích velmi drobné černé pyknidy anamorfy Leptostroma pinasti, obsahující drobné tyčinkovité konidie. V další vegetaci narůstají hysterothecia, plodnice teleomorfního stádia, mající tvar kávového zrna a výraznou černou barvu, ve vlhkém prostředí se otevírají a uvolňují se z nich vřecka s askospórami. U L. pinastri jsou na jehlicích také přítomny tenké, příčné, černé linie, které u L. seditiosum chybí.
Dothistroma septosporum (Dorog.) M. SYNONYMUM: Scirrhia pini A. Funk & A.K. TELEOMORFNÍ STÁDIUM: Mycosphaerella pini Rostr.: Typické je rezivění a následné odumírání jehlic ve spodní části koruny. Na jehlicích jsou přítomny v různé intenzitě červené pruhy a v nich acervuli - plodnice anamorfního stádia. Červené zbarvení způsobuje přítomný dothistromin a nejnápadněji působí v jarním období, kdy jsou tyto příznaky nejvýraznější. Postiženy jsou nejstarší jehlice a při silné infekci se mohou tvořit tzv. „lví ocasy“, kdy zelené jsou pouze rašící jehlice na zkráceném prýtu a starší jehlici jsou odumřelé a rezivěhnědě zbarvené. Intenzita opadávání jehlic je u jednotlivých hostitelů velmi proměnlivá. Např.: borovice černá, b. kleč a b. těžká drží napadené jehlice dlouho na prýtu, kdežto b. lesní opadává okamžitě po zrezivění a najít u ní na stromě jehlice s acervuli je velmi obtížné. Acervuli jsou myceliální útvary s krátkými konidiofory tvořící se pod pokožkou jehlice, při dozrání zvedají kutikulu, ta postupně praská a ven se uvolňuje černá hmota obsahující konidie. Konidie jsou dlouze vláknité, hyalinní, s 1-5 (7) přehrádkami, s hladkým povrchem (vel. 8-40 × 1,8-3 µm). Kromě konidií se tvoří synanamorfa Asteromella, která je poznatelná pouze pod mikroskopem podle velmi drobných černých spermogonií (vel. 1-3 µm). Pohlavní stádium Mycosphaerella pini nebylo na území ČR zatím potvrzeno. Příznaky primární letošní infekce se projevují v závislosti na průběhu počasí zpočátku pouze jako žluté skvrny na zelených jehlicích v letním období. Tyto skvrny postupně přechází do hnědého až červeného zbarvení a v nich se tvoří první acervuli. Jehlice pak odumírají směrem od špičky a báze zůstávají zelené. K jejich celkovému odumírání dochází na podzim anebo až na jaře. Na konci vegetace se kromě červených pruhů na odumřelých jehlicích vyskytují drobné černé skvrny. Intenzita a projevy symptomů jsou velmi rozdílné u jednotlivých hostitelů. Rozhodující pro pozitivní identifikaci patogenu je přítomnost acervulí s konidiemi. U hostitelů s rychlým propadem jehlic jako je smrk nebo borovice lesní je třeba prověřit i opadlé jehlice pod stromy.

Význam a ochrana

Červená sypavka je regulovaný nekaranténní škodlivý organismus, doposud vyžadovaná ohlašovací povinnost se na ni od ledna 2020 již nevztahuje. První nález na území ČR byl zaznamenán na dováženém materiálu v roce 1999 z Maďarska, ve volné výsadbě byla zachycena v květnu 2000 na Pinus nigra u obce Jedovnice, asi 30 km severně od Brna. V následujícím období bylo potvrzeno několik desítek pozitivních lokalit. Jedná se převážně o plantáže vánočních stromků, okrasné výsadby, dřeviny max. do 20 let věku, výjimečně starší.

Čtěte také: Klikoroh borový: podrobný článek

Velmi rizikový je z hlediska šíření sadební materiál ve školkách. Pro lesnictví je povoleno ve školkách a výsadbách chemické ošetření fungicidy v termínu od pol. V., opakovaně po 10 až 14 dnech. Výběr fungicidů viz Registr přípravků na ochranu rostlin.

Za hlavní období nárůstu infekce Lophodermium pinastri je považován červen, ve vyšších polohách červenec až září. Průběh a intenzita infekce závisí na průběhu počasí, vlhčí období způsobuje silný nárůst infekce, naopak suché počasí může tyto projevy silně potlačit. Chemická ochrana je doporučovaná ve školkách ve čtrnáctidenních intervalech od pol. VII., při teplém a vlhkém počasí lze aplikace posunout už na pol. VI.

Cyclaneusma minus není často odlišovaná od škod ostatními sypavkami. Pokud se provádí chemická ochrana, tak většinou v souvislosti s výskytem ostatních sypavek jako je sypavka borová nebo červená sypavka borovice.

Hosťitelské dřeviny

Dothistroma septosporum: borovice černá (P. nigra), b. kleč (P. mugo), b. lesní (P. sylvestris), b. pokroucená (P. contorta), b. osinatá (P. aristata), b. Jeffreyova (P. jeffreyi), b. blatka (P. rotundata), b. bělokorá (P. leucodermis) a dalších 13 druhů borovice, smrk ztepilý (Picea abies), s. stříbrný (P. pungens), s. Schrenkův (P. schrenkiana), s. omorika (P.
Lophodermium pinastri: borovice lesní (Pinus sylvestris), b. černá (P. nigra), b. kleč (P.
Cyclaneusma niveum: b. lesní (Pinus sylvestris), b. černá (P. nigra), b. kleč (P. mugo), b. pokroucená (P. contorta), b. těžká (P.