Bionomie rodu *Česky* – Co to je?

Termínem „padlí“ jsou nazývány ektoparazitické houby čeledi Erysiphaceae, tvořící typické bílé až bělošedé povlaky na listech, na mladých prýtech a na plodech.

Mezi zástupci čeledi Erysiphaceae je i celá řada rodů a druhů, pro které bílý povlak mycelia není zcela typický.

Vývojový cyklus Většina rodů patřících do čeledi Erysiphaceae přezimuje v pupenech.

Za příznivých teplotních a vlhkostních podmínek se na jaře rozvíjí bílé, později bělošedé mycelium, nesoucí konidiofory s konidiemi.

Konidie jsou zdrojem sekundární infekce.

Čtěte také: Klikoroh borový: podrobný článek

Bílé mycelium se rozvíjí především na asimilačních orgánech.

Výživa je zajištěna příjmem látek z hostitelských buněk prostřednictvím haustorií.

Pokožkové buňky hostitelských rostlin se z důvodů svého odumírání zbarvují do šedavého zbarvení, proto mají starší povlaky mycelia šedavý nádech.

Tvar konidií je válcovitý až soudečkovitý, velikost je druhově specifická.

Konidie jsou hlavním zdrojem další infekce a jsou aktivní za příznivé existenčních podmínek během celého vegetačního období.

Čtěte také: Více o bekyni velkohlavé

Inkubační doba infekce je v závislosti na klimatických podmínkách během vegetace proměnlivá.

Na konci léta až počátkem podzimu se na listech tvoří kleistothecia, drobné, černé kulovité útvary s typickými přívěsky.

Mohou být umístěna buď na líci, nebo na rubu listu.

Přívěsná vlákna jsou hyalinní, jejich tvar, větvení, velikost a ornamentace jsou pro jednotlivé rody jedním z determinačních znaků.

Ty opět souvisí se zralostí a vyspělostí padlí; přívěsky nemusí být zcela vyvinuté, anebo naopak mohou být poškozené, olámané, nebo mohou úplně chybět.

Čtěte také: Informace o hnědé sypavce borovice

Tvorba kleistothecií a jejich lokalizace na listech je rodově a druhově specifická.

Ekologie

Pro šíření hub z čeledi Erysiphaceae jsou požadavky na prostředí u jednotlivých rodů vesměs podobné, i když jsou zde určité rozdíly z hlediska nároků na teplotu, vlhkost, a to jak v období vegetace, tak v období zimního klidu.

Tyto rozdíly souvisí s původním areálem rozšíření, se stupněm aklimatizace rodů a druhů v současných podmínkách a v neposlední řadě s hostitelem a jeho celkovým kondičním stavem.

Teplotní optimum pro rozvoj mycelia je uváděno v rozmezí 20-32 °C.

Teploty pod 15 °C nejsou pro rozvoj mycelia dostačující.

Na šíření sekundární infekce prostřednictvím konidií má negativní vliv nízká teplota, dlouhotrvající suché a teplé období, ale i dlouhotrvající deště.

Naopak pro šíření konidií je vyhovující mírný pohyb vzduchu v porostu, bohatá rosa, časté mlhy či časté a mírné dešťové přeháňky za příznivé teploty.

Zcela jiné optimální podmínky jsou potřeba pro rozvoj primární infekce prostřednictvím askospor.

Na jejich uvolnění je potřeba deště, který smáčí kleistothecia.

Ty praskají, uvolňují se vřecka a z nich následně askospory.

Teplota není potřebná v optimálním rozmezí, k rozvinutí infekce může dojít již při teplotě nad 10 °C.

Kleistothecia jsou velmi odolná vůči zimním mrazům; přezimující podhoubí je naopak citlivé.

K uvolnění vřecek s askosporami dochází až v jarním období, kdy klíčící askospory využívají příznivých podmínek pro šíření.

Jsou zdrojem primární infekce.

Rozhodujícími podmínkami pro intenzitu výskytu padlí je počasí, mikroklima lokality a vnímavost hostitele, která úzce souvisí s výživou.

U některých hospodářsky významných a v poslední době poměrně podrobně sledovaných druhů, jako je např. Uncinula necator (Schwein.) Burill - padlí révové, je ověřeno, že nadbytek dusíku a současný nedostatek draslíku, popř. vápníku výskyt padlí révového podporuje (HLUCHÝ a kol. 1997).

Během roku 2004 byl prováděn monitoring výskytu padlí v areálu brněnského arboreta MZLU v Brně, v příměstských oblastech Brna, Hranic na Moravě a Hradce Králové.

Pozornost se soustředila hlavně na determinaci podle telemorfního stadia.

Významné rody a druhy

Hospodářsky nejvýznamnější druh pro lesnictví - padlí dubové Microsphaera alphitoides Griff. et Maubl - bylo zachyceno na Quercus robur, Q. petrea, Nothofagus antarctica.

Druh téměř každoročně se objevující v letním období v podobě bílých, moučnatých povlaků na listech a prýtech.

Počátek primární infekce v jarním období bývá často přehlížen.

Tvořící se skvrny jsou světlé, vodnaté.

V tuto dobu většinou ještě není vyvinutý typický bílý moučnatý povlak mycelia.

Názor na původ padlí dubového je velice nejasný.

Poprvé bylo v Evropě pozorováno počátkem 20. století v Portugalsku, odkud se rozšířilo do celé Evropy (PŘÍHODA 1957).

Dnes patří mezi aklimatizované druhy, které tvoří v našich klimatických podmínkách jak ooidní anamorfní stadium, tak i telemorfní kleistothecia.

V případě kalamitního výskytu může snížení asimilační plochy a přírůstu způsobit prodloužení období růstu.

Tento stav je nepříznivý ve školkách u semenáčků a mladých rostlin, kde způsobí prodloužení pěstební doby, v krajním případě i poškození nevyzrálých přírůstů mrazem.

Kleistothecia jsou vybavena typickými přívěsnými vlákny s charakteristickým větvením a ornamentací.

V polovině minulého století byla kleistothecia u padlí dubového sledována spíše výjimečně; hlavním způsobem rozmnožování byly konidie.

Dalším běžně se vyskytujícím rodem především na listech a nažkách javoru je Uncinula bicornis (Wallr.) Lév syn. Sawadaea bicornis (Wallr.: Fr).

Tento druh byl determinován na Acer pseudoplatanus, A. platanoides, A. campestre.

I pro tento rod je typický bílý povlak nesoucí kleistothecia.

Někdy se povlak bílého mycelia začíná tvořit kolem nervatury, pokrývá část listu, nebo celý list.

Počátek infekce většinou unikne pozornosti, výskytu si všimneme až koncem září a počátkem října.

Kleistothecia jsou vybavena typickými háčkovitě zahnutými přívěsky.

tags: #bionomie #rod #cesky #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Praktické řešení pro váš automobil
• Šablony PowerPoint příroda zdarma
• Hybridní vozidla a emise
• Co je viniční školka v přírodě?
• Svozový systém Babice nad Svitavou