Ochrana bobra evropského (Castor fiber) v České republice

Návrat bobra evropského (Castor fiber) do české krajiny poskytuje řadu ekologických přínosů, avšak současně i různé typy konfliktů, a to jak s lidskými aktivitami v krajině, tak i s postoji a emocemi, které tento druh u lidí vyvolává. Jelikož se populace bobra po dlouhé absenci teprve obnovují, je důležité porozumět faktorům ovlivňujícím jeho mortalitu. Každý druh je svým způsobem života a biologií náchylný k jiným typům rizik, a právě proto je přínosné tyto faktory u předmětného druhu analyzovat.

Jedním ze zdrojů informací o příčinách úhynu či ohrožení jsou příjmy jedinců do záchranných stanic. Ty plní svůj klíčový účel - poskytují odbornou péči zraněným nebo oslabeným zvířatům jako určitou nápravu dopadů, které živočichům často způsobuje lidská činnost. Cílem této práce bylo zhodnotit trend příjmu bobra evropského do záchranných stanic v České republice v letech 2010-2024.

Současný stav bobra evropského v ČR

Současný stav bobra evropského v České republice v počtu asi sedm tisíc jedinců je výsledkem reintrodukce a ochrany tohoto druhu. Bobr byl až na oblast Magdeburku v evropských zemích v 18. století vyhuben. Důvodem byl lov pro maso, kožešiny a castoreum (pachové žlázy využívané v parfumerii). Dalším a neopominutelným důvodem bylo zamezení škod způsobovaných tímto druhem.

V současnosti zahrnuje areál rozšíření bobra Norsko, Švédsko, Finsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Bělorusko, severní a střední Rusko, Ukrajinu, Polsko, Slovensko a Českou republiku. Žije téměř na celém německém úseku Labe, v Meklenbursku a ve střední a západní části Německa v povodí Rýna. Velká populace žije v Bavorsku a Rakousku na Dunaji, Innu a jejich přítocích. Ve Francii se bobr postupně šíří k severu z původní populace na dolní Rhôně a z vysazené populace na Loiře.

V ČR je plošně osídleno povodí Moravy. Kontinuálně se bobří teritoria vyskytují na toku Berounky a jejích přítoků. Podobně je spojitý výskyt na řece Labi od Hřenska po soutok s Vltavou, přičemž bobři postupně osídlují i střední a horní část Labe. Dále dochází k postupnému šíření po hlavních tocích Vysočiny a jižních Čech. Plošný výskyt zatím není v kraji Libereckém, Královehradeckém, Jihočeském a na Vysočině.

Čtěte také: Bobr jako součást ekosystému

Rostoucí trend příjmu bobrů do záchranných stanic

Do 21 záchranných stanic v České republice bylo za období 2010-2024 přijato z různých příčin celkem 120 bobrů evropských a byl potvrzen rostoucí trend za sledované období. Populace bobrů evropských v roce 2020 čítala v České republice dle webu AOPK ČR téměř 15 000 jedinců, nejvyšší počty bobrů byly zaznamenány v Plzeňském, Olomouckém a Jihomoravském kraji, což souvisí s historií šíření tohoto druhu na území České republiky, rozlohou oblastí a charakteristikou povodí.

V naší studii bylo zjištěno, že v krajích s nejvyššími počty bobrů v přírodě byly rovněž zaznamenány nejvyšší počty jejich přijetí do záchranných stanic. Stoupající počty přijatých bobrů za celé období mohou souviset s větším množstvím rizikových faktorů ovlivňujících přežití a zdravotní stav jedinců v přírodě v porovnání s minulostí, a tedy i vznik handicapu, který vyústí v přijetí do záchranných stanic. Rovněž zde může být souvislost se zvyšujícími se počty bobrů na našem území.

Živočichové jsou v přírodě čím dál více ovlivněna zejména faktory spojenými s antropogenní činností (Collins & Kays 2011), které jsou i častými příčinami příjmu do záchranných stanic, příkladem může být vzrůstající mortalita na silnicích v důsledku intenzivní výstavby komunikací, zvyšujícího se počtu aut a nedostatečné prostupnosti krajiny (Borda-de-Água et al. 2014, Clarke et al. 1998, Medrano-Vizcaíno et al. 2022).

Pozitivní dopad bobra na krajinu

Ačkoliv má bobr u mnohých lidí pověst nevítaného škůdce a v dnešní kulturní evropské krajině je někdy považován za zbytečný a nežádoucí druh, jeho pozitivní dopad na krajinu je nezanedbatelný (Vorel & Korbelová 2016). Hráze vytvořené bobrem mají v krajině důležitou retenční schopnost. Schopnost tvorby mokřadů a vodních ploch v okolí vodních toků výrazně napomáhá k zadržování vody v krajině a pozitivně ovlivňuje hydrologickou bilanci (Cunningham et al. 2006). Biotopy vzniklé bobří činností napomáhají k udržení či zvyšování biodiverzity mokřadních ekosystémů a na ně vázaných druhů živočichů a rostlin (Westbrook et al.

Příčiny příjmu bobrů do záchranných stanic

Bobři uvízlí v místech, odkud nemají možnost sami uniknout, jsou zcela závislí na pomoci lidí. Do záchranných stanic byli bobři nejčastěji přijati po pádu do jímek a dalších prohlubní, často v blízkosti toků či vodních nádrží. Příčinou pádů mohou být obvykle umělé otvory vykopané v zemi, příkladem jsou meliorace v polích, které zvíře nevidí a nemá šanci se z nich samo dostat.

Čtěte také: Ohrožený bobr evropský v ČR

Je však třeba upozornit na skutečnost, že příjmy do záchranných stanic často také reflektují místa, kde se lidé pohybují, a tedy i místa, kde je zvýšená pravděpodobnost nalezení uhynulého či zraněného jedince - nejde tedy jen o samotnou rizikovost prostředí, ale i pravděpodobnost nalezení člověkem.

Obecně lze říci, že fragmentace biotopů a zejména migrační bariéry na tocích snižují prostupnost krajiny a nutí bobry migrovat po souši mimo vodní toky, což značně zvyšuje riziko zranění, úhynu či uvíznutí v uměle vytvořených objektech. Střety s dopravou byly druhou nejčastější příčinou příjmu a jsou popisovány u mnoha druhů jako jeden z vážných faktorů ovlivňujících mortalitu zvířat v přírodě (Borda-de--Água et al. 2014), která se může lišit v závislosti na čase a urbanizaci krajiny (Davies et al. 1987, Moore et al. 2023). Výstavba silnic a dálnic rovněž výrazně fragmentuje krajinu, čímž vzrůstá riziko střetu silničních vozidel se zvířaty, zejména pokud se jedná o zvířata teritoriální (Ferreras et al. 1992).

U bobrů představuje disperze mladých jedinců období s výrazně zvýšeným rizikem úhynu. Mladí bobři obvykle ve věku 2-3 let opouštějí rodičovské teritorium a vydávají se na dlouhé přesuny (Vorel & Korbelová 2016, Hartman 1997), přičemž jejich migračními cestami jsou převážně vodní toky. Toto období je energeticky náročné a během migrací jsou vystaveni zvýšené mortalitě, protože narážejí na řadu problémů. Kromě střetů s rezidentními jedinci je ohrožují zejména překážky na tocích, jako jsou jezy nebo neprostupné úpravy koryt, které je často nutí opustit vodní tok a hledat „obchvat“ po souši. Pokud se tato trasa kříží s pozemní komunikací, výrazně roste riziko střetu s vozidly a následného úhynu. Dalším rizikovým místem jsou silnice mezi rybníky, zejména v oblastech, kde rybniční soustavy tvoří jeden funkční celek.

Úspěšnost záchranných stanic

Nejvíce bobrů bylo vypuštěno zpět do přírody, a to necelá polovina všech přijatých jedinců (46,67 %). Čtvrtina přijatých bobrů v počtu 31 (25,83 %) v záchranné stanici uhynula, pouze 6 bylo utraceno (5 %). Tato data naznačují velkou snahu pracovníků záchranných stanic ve spolupráci s veterinárními lékaři bobry ve většině případů zachránit. S ohledem na léčbu je však i přesto důležité včas a co nejlépe stanovit prognózu, protože zejména u volně žijících živočichů je manipulace ze strany člověka, a tedy i léčba, výrazným stresovým faktorem negativně ovlivňujícím welfare jedince. K chronickému stresu v záchranných stanicích přispívá také přítomnost dalších léčených zvířat, včetně možných predátorů, a rovněž častá přítomnost ošetřovatelů.

Poměrně velký počet bobrů evropských se podařilo úspěšně vyléčit a vypustit zpět do přírody, tedy splnit hlavní cíl záchranných stanic. Nejvyšší úspěšnost byla u bobrů, kteří byli nalezeni v otevřených otvorech v zemi, což byl také nejčastější důvod příjmu. Zdá se tedy, že samotný pád nebývá příčinou těžkých úrazů či těch, které by byly těžko řešitelné a končily by úhynem či utracením.

Čtěte také: Současná situace bobra evropského

Při uvěznění zvířat v místech, odkud se nemohou dostat, je nejdůležitější zejména jejich včasný nález, kdy se předejde rozvoji vysílení a vyhladovění jedinců, což může vést k horší odpovědi organismu na následnou léčbu a pobyt v záchranné stanici. V souvislosti s výstavbou meliorací, kanálů a dalších pastí pro zvířata je důležitá zejména jejich pravidelná kontrola, zajištění místa jako prevenci proti vniknutí a uvíznutí divokých zvířat a v případě laické veřejnosti také osvěta, neboť i na zahradách i v dalších soukromých prostorech se tyto pasti mohou nacházet (například při výkopu studny).

Nejčastěji byly pro bobry fatální střety s dopravním prostředkem a pokousání. V případě poranění jiným zvířetem se může jednat o pokousání jiným bobrem, neboť tato zvířata jsou striktně teritoriální a případného soka ve vlastním teritoriu neváhají napadnout. Jejich zuby uzpůsobené pro hlodání kmenů dokáží způsobit závažná poranění.

Rizika, kterým bobři v kulturní krajině čelí

Na základě získaných informací v rámci předmětné studie, která analyzovala dosud nezpracovaná data, je možné identifikovat některá z hlavních rizik, kterým bobři v kulturní krajině čelí. Mezi tato rizika patří zejména silniční mortalita, která představuje významný faktor úhynu také u dalšího semiakvatického druhu - vydry. U vydry může silniční mortalita ovlivnit početnost celé populace v České republice.

Způsoby ochrany proti škodám působeným bobrem

Účinná ochrana proti vzniku škod bobrem v takovém rozsahu, aby ochránila celé lesní porosty, dnes není možná. Klasické oplocení používané v lesním provozu proti spárkaté zvěři není účinné, protože bobr je schopen jej podhrabat, nebo buduje nory přímo ústící z břehu vodního kanálu dovnitř oplocenky. Nátěry kmenů repelentními přípravky proti ohryzu spárkatou zvěří ochranu dřevin také nezajistí.

Nelehká je i situace lesníků, kteří mají povinnost lokality vykácené bobrem v lesním porostu podle zákona o lesích opětovně zalesnit. Mnohdy je předem zřejmé, že úsilí a prostředky investované do obnovy takovýchto lokalit nesplní svůj účel, protože bobr opakovaně tyto porosty poškozuje.

Bobr má v našich lesích své místo. Opětovný návrat tohoto druhu je s jistotou velký úspěch ochrany tohoto druhu. Stávající situace ohledně škod působených bobrem na lesním hospodářství, zemědělství ale i vodohospodářských objektech přestává být v posledních letech přijatelná, proto lze předpokládat, že se bude muset i v České republice změnit přístup k tomuto druhu podobně, jako tomu bylo i v jiných evropských státech, kde k opětovnému návratu a rozšíření tohoto druhu došlo již dříve.

tags: #bobr #evropský #ochrana

Oblíbené příspěvky:

• Koše na tříděný odpad Hornbach
• Zábavný AZ Kvíz
• Katalyzátory pro sportovní vozy
• Projekty na střední škole
• Porovnání vytápění: ekologické uhlí a tepelné čerpadlo