Bobr patří do přírody, ale i do zájmu společnosti

Bobr evropský je v České republice chráněným druhem, ale jeho rostoucí populace přináší i řadu problémů. Narušené hráze, zaplavené pozemky či okousané stromy, které mohou pádem vážně ohrozit zdraví lidí pohybujících se v blízkosti vodních toků, jsou jen některé z nich. Otázka tedy zní: Jak najít rovnováhu mezi ochranou bobra a minimalizací škod, které způsobuje?

Bobr v české krajině

Začneme vodními plochami v Česku, kde naleznete bobra evropského. Jsou jimi povodí Labe, Dyje, Odry, Moravy a Dunaje, řeky Mže, Radbuza, Křemelná, Úhlava, Desná, přítoky Ohře, různé potoky a nádrže nevyjímaje. Předpoklad je, že těchto lokalit bude stále přibývat. V roce 2008 bylo u nás asi 1 000 bobrů a v roce 2020 okolo 6 000 bobrů.

Ve volné krajině naleznete běžné evropské společenství fauny, doplněné o znovu objeveného vlka, bobra či raka. Vzhledem k hustotě osídlení evropské kulturní krajiny je však tento návrat některých druhů leckdy problémem. Králíka v parku města, veverku, kunu a další si lze představit stejně jako v Holandsku. Méně si však představíte vlka nebo bobra.

Do těch prvních patří vodní toky a nádrže s celým vodním systémem a komplexním ekosystémem sem náležejícím. Obdobně je na tom krajina zemědělská, která je namíchaná do krajiny lesohospodářské i sídelní. Těžební část kulturní krajiny je specifická, nicméně patří do kulturní krajiny stejně jako ostatní části kulturní krajiny. Zde všude naleznete více či méně kultivovanou flóru s více či méně závislou faunou.

Problémy spojené s přítomností bobra

Jak kulturní krajina a převážně její část sídelní souvisí s bobrem evropským? Že toho přece ve městě nepotkáte? Pokud si přečtete názvy řek, na kterých bobr zdomácněl a jeho současné početní stavy, pak to, že jste bobra ještě nepotkali, je dílem náhody a plachosti bobra. A to i v centru měst. Konkrétně v Brně bobra už běžně naleznete na řece Svratce v Komíně, kde je běžná zástavba, cyklostezky, pohyb lidí okolo vody, v létě sloužící ke koupání.

Čtěte také: Ohrožený bobr evropský v ČR

Sám jsem ho už potkal několikrát, bylo dobře, že byl ve vodě a já na břehu. On je totiž poměrně dosti robustní a váha okolo 30 kilo nás vybízí k ostražitosti a je neradno mu zkřížit cestu. V Bělorusku 2013 smrtelně zranil rybáře, který se toužil s hlodavcem vyfotit. Nebyl ostražitý, byl pošetilý. Stejně tak ve Švýcarsku v roce 2017 zranil bobr dva lidi při koupání na řece Rýn. Že je to kdesi daleko? Dobrá, tak pojďme domů. Letos na Labi nedaleko Ústí nad Labem pokousal vážně bobr plovoucího psa.

Výsledek? Úvaha města, že bude dobré psy venčit na vodítku a nepouštět do vody. Skvělý nápad. Nikde nepsali, zda Labe využívají i lidi k volnočasovým aktivitám, nota bene ten zabitý rybář nebyl ve vodě, ale na břehu na cestě. A přece to nevyšlo. Pokud má někdo místo zubů dláta zvící velikosti dlaně, je jeho kousnutí velmi nebezpečné.

Soužití není totiž jenom o možném riziku při setkání, ale také o obrovských národohospodářských škodách. Ten výraz není nadnesený stejně jako když řeknete v Beskydech, že vlci pobíhají po Jablunkově nebo vlci, co zadávili v Beskydech cca 66 ovcí. Což není přece problém. Je to problém a veliký. Soužití ovce a vlka je okřídleným rčením, často přeneseným do vztahů lidských, a netřeba ho bagatelizovat. I kdyby stát dokázal tyto škody refundovat, asi postrádá smyslu vychovávat jehňata, aby vám je roztrhal vlk a stát to zaplatil. Kde je smysl?

Stejně tak postrádám bonus nebo chcete-li přidanou hodnotu přemnožení bobra i v lokalitách, kde pravděpodobně nebýval ani v dobách dřevních. Nesmyslné zastírání problémů jako třeba, že bobr okusuje, či poráží jenom menší stromky nebo vytváří mýtiny, které prosvětlí vegetaci, je nesmysl nesmyslů. Omladění a revitalizaci lesních porostů v lužních lesích, často i v bezzásahových zónách, řešíme nyní za pomoci bobra? Je to něco opravdu systémového? Tento porost ano, tento ne? Je zde bujná vegetace, přidáme bobra z míst, kde stromy padly za vlast? Kolik bobrů je dobře a kolik už špatně?

Pokud se domníváte, že to není problém, pak je to proto, že jste tu apokalypsu neviděli. Když před léty na regulované Dyji mezi Podivínem a Bulhary shodil bobr první stromy, byl můj obdiv bezmezný. On se vrátil. Hurá!!! Podívejte na ty hobliny, jak dovede zlikvidovat strom 30 centimetrů v průměru, ale taky klidně metr a půl. V současnosti z těchto velkých stromů okolo regulované Dyje nenaleznete ani jeden. Obzvláště topol bílý, osiky, vrby a další dřeviny ho potěší.

Čtěte také: Současná situace bobra evropského

Ekonomické škody

Jenom na Moravě hovoří vodohospodáři o miliónových škodách. Co lesníci, zemědělci a další? Já se té rovnováhy s pomocí zmlazujících dřevin nemohu stále dopočítat. Stejně tak vznikají škody na ovocných sadech, hospodářských plodinách i vzácných dřevinách. To už není jenom „topol“. V roce 2013 bylo v zámeckém parku v Lednici zničeno vzácných dřevin v hodnotě 7 miliónů korun. Stromy o stáří 150 a více let jsou jednoznačně nenahraditelné.

Mezi lety 2004 a 2014 vyplatil Krajský úřad Jihomoravského kraje náhrady za škody přes 68 miliónů. Pochybuji však, že nějak nahradíte stoletý strom. Plot okolo parku nebylo možné postavit díky odporu ochránců přírody, kvůli migraci fauny.

Řešení a úvahy

Přes všechna negativa zde sdělená zaslouží náš opravdový obdiv a tuším, že na vině není on, ale my. Pomineme nesmyslné vybíjení na maso, posléze léčivé castoreum a další důvody, které zapříčinily vyhubení bobra počátkem 18. století. To je hluboká minulost. Nyní je to největší hlodavec v Evropě, neboť kapybary zde nežijí a vypuštěné nutrie do volné přírody, kterých je plná řeka v Břeclavi, jsou podstatně menší.

Nicméně přírodovědci sami přiznávají, že někde byl vysazován zcela chaoticky a nepromyšleně, páchá škody na zemědělských plodinách, v sadech nebo třeba ve vzácných parcích a okrasných zahradách. Přes všechnu tuto diskuzi a jednotlivé názorové proudy si však zapamatujme, že je přísně chráněný naší i evropskou legislativou. To zvíře je veskrze vzácné a obrovsky zajímavé a naše diskuze není o vybíjení, ale smysluplné regulaci a hledání řešení obrovského problému, který jsme si sami vytvořili.

Zároveň je nezbytné věci řešit zavčas, pokud nechceme, aby je někdo řešil v hysterii vlastními silami, při případných majetkových újmách. Sám jsem viděl uhynulého bobra, bylo skvělé moci si ho prohlédnout zblízka, bez jeho případné „odplaty“. Zda byl však otráven, zabit nebo uhynul přirozenou smrtí, můžeme jen hádat. Tato neřešená míra podivné symbiózy ohrožuje samotného bobra, kterého chceme tak vehementně chránit.

Čtěte také: Ekologie Bobra Evropského

Přehled škod způsobených bobrem a náhrad

Státní Agentura ochrany přírody a krajiny postupně vypracovala dva Plány péče, z nichž první z roku 2005 nebyl nikdy přijat. V první z nich (A) je bobr vítán a podporován a k jeho lovu by mělo docházet jen ve výjimečných případech. Ve druhé, přechodové zóně (B) je bobr sice tolerován, zároveň ale nemá dojít k vytvoření plošného osídlení. Ve třetí, rizikové (C), je přítomnost bobra označena za nežádoucí.

Tak si, prosím, přestaňme zakrývat oči, nehrajme si na bezbřehou ekologii. Znám jednoho moudrého, co tvrdil, že trh a finance vše vyřeší samy. Jak se to „samo“ vyřešilo, vidíte dnes a denně. Jak se to může zvrtnout vidíme kupříkladu na nepůvodních druzích (v našem případě) zvířat. Podrobný seznam naleznete ve zprávách MMR. Norek americký (leckde vypuštěný „zelenými“ z farem), rak pruhovaný, mýval severní, psík mývalovitý, ondatra pižmová, vážně ohrožují biodiverzitu a původní ekosystémy a nikdo o tom, že je to chybou, ...

tags: #bobr #patří #do #přírody #ne #do

Oblíbené příspěvky:

• Výzvy v oblasti zpracování odpadu na Slovensku
• České Švýcarsko: Environmentální výzvy
• Vlastnosti barvy Dulux EasyCare Kouzlo přírody
• Význam trojúhelníku v přírodě
• Rozdíly mezi etologií a behaviorální ekologií