Bobr evropský v České republice: Stav ohrožení a informace

Od 70. let 20. století se na naše území navrací bobr evropský. Jeho početnost narůstá a aktuálně je odhadována na více než 6000 jedinců. Základní životní projevy bobrů se tak stále častěji dostávají do střetu s hospodářskými zájmy člověka v krajině a narůstá i množství působených škod.

Bobr evropský: Charakteristika a biologie

Bobr je největší evropský hlodavec, velikostí srovnatelný s jihoamerickou kapybarou. Bobři mohou dosáhnout hmotnosti až třicet kilogramů. Osidluje břehy tekoucích i stojatých vod a je zcela přizpůsoben životu ve vodě a jejím okolí.

Na sklonku zimy a v předjaří probíhá bobří říje, gravidita trvá 105-107 dnů, v květnu a červnu se rodí mláďata. Ve vrhu bývá 2 až 5 mláďat. Po opuštění rodičovského teritoria hledají dvouletí mladí bobři odpovídající a volné teritorium, které zpravidla nacházejí do vzdálenosti deseti kilometrů.

Před zimou bobří aktivita vrcholí, rodina se chystá k přezimování masivním kácením dřevin, zejména vrb a topolů. Většinu stromů dovedně pokácí do vody. Zimní zásobárnu tvoří tenké větve, které bobři uskladňují pod vodou, aby jim nezaschlo lýko. Bobři v zimě nespí a svoji zásobárnu dovedně využívají i pod ledem.

V dávné minulosti existovalo souvislé bobří osídlení v celé Eurasii. V českých zemích k tomu došlo postupně, během dlouhého časového úseku.

Čtěte také: Bobr jako součást ekosystému

Pobytové stopy bobra

Přítomnost bobrů v konkrétní lokalitě obvykle zjišťujeme podle pobytových stop. Některé z nich jsou jednoznačně patrné, tedy bobří okusy na stojících a poražených stromech, bobří hobliny, na pevnině dobře patrné ochozy, hráze a hrady. Hůře interpretovatelné jsou pro laiky nory, kanály a skluzavky.

Historie bobra v českých zemích

Bohuslav Balbín píše o četném výskytu bobrů na řece Orlici a jejich lovu: „Bobry se to jen hemží na březích řeky Orlice v Hradeckém kraji. Železné sklopce a pouta se dokáží sevřít tak pevně, že je rázem připraví o život. Tento druh chytání je ovšem velmi nebezpečný. Viděl jsem totiž lidi žalostně usmrcené místo bobrů. (Bohuslav Balbín (*1621) prožil dětství v Častolovicích, jde tedy o zprávu datovatelnou zhruba do roku 1630.

O pouhých 43 roků později došlo ke snaze bobry chovat uměle, posléze znovu i v přírodě. Tento pokus se postupně uskutečňoval na třech místech jihočeských schwarzenberských panství. Umělý chov začal roku 1773, kdy byl dovezen pár bobrů původem z Polska.

V roce 1833 se škody působené bobry v jižních Čechách ukázaly být do té míry vysoké, že jejich ochrana byla zrušena a naopak 7. listopadu byl vydán příkaz bobry střílet, vypsané zástřelné činilo pět zlatých. Poslední úlovek bobra byl doložen na hrázi Nové řeky roku 1871.

Bobři se do českých zemí šíří z několika směrů. Ještě v polovině XX.

Čtěte také: Současná situace bobra evropského

Současný stav a ochrana bobra evropského

Vzhledem k důsledné ochraně a dochází k relativně rychlému šíření bobrů a dnes může být vlastně téměř všude. Pro bobry není překážkou rozvodí, podle pozorování z Tater ani nadmořská výška.

Bobr je v České republice chráněným živočichem. K jeho ochraně zavazují ČR Bernská úmluva i unijní Směrnice o stanovištích. Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a jeho prováděcí vyhlášky č. 395/1992 se jedná o zvláště chráněný, silně ohrožený druh živočicha.

Škody způsobené bobrem a kompenzace

Po svém druhém návratu do českých zemí působí bobr pochopitelně opět škody vyplývající z jeho „naturelu“. Proto se dnes zavedení plošného regulačního odlovu bobra v některých regionech aktuálně jeví jako zcela reálné. Je jisté, že prozatím k němu alespoň lokálně docházelo nelegálně, a to přesto, že lov bobra je možné kvalifikovat jako trestný čin.

V letech 2000 až 2009 stát zaplatil kompenzaci za vykázané, doložené škody způsobené bobrem téměř 30 milionů korun, po kormoránech a vydře třetí nejvyšší vyčíslené.

Škody způsobované bobrem může částečně nahrazovat stát dle zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy.

Čtěte také: Ekologie Bobra Evropského

Analýza provedená v roce 2016 zjistila, že v období let 2010-2016 byl finanční rozsah škod způsobených bobrem na vodních dílech v rozsahu 191 667 724 Kč, z toho na vodních nádržích byly způsobeny škody za 24 611 006 Kč. Náklady na odstraňování bobřích hrází dosáhly 7 104 776 Kč.

Tab. 1: Finanční rozsah škod způsobených bobrem a nákladů na odstraňování bobřích hrází v letech 2010-2016

Z výše uvedeného vyplývá, že reálný finanční rozsah škod vzniklých v hodnoceném časovém období na vodních dílech v ČR bude významně vyšší, a lze předpokládat, že řádově spíše o jednotky než o desítky milionů Kč. Podobně i reálné náklady na odstraňování bobřích hrází budou vyšší.

Možné přístupy ke snížení rozsahu škod

Vzhledem k závažnosti škod vzniklých na vodních dílech a v kontextu pokračujícího růstu početnosti bobří populace je nutné hledat způsoby snížení jejich rozsahu.

1. Úprava dotačních titulů: Na preventivní opatření proti vzniku škod či na nápravu škod způsobených bobrem evropským je možné získat finanční podporu ve stávajícím programovém období 2014-2020 Operačního programu životní prostředí (dále jen „OP ŽP“).
2. Novelizace zákona č. 115/2000 Sb.: V současné době nejsou v režimu předmětného zákona škody působené bobrem evropským na vodních dílech kompenzovány. Úpravou zákona by se tak rozšířilo spektrum hrazených škod o škody působené bobrem na vodních dílech.
3. Aktualizace Programu péče o bobra evropského v ČR: Tento koncepční materiál byl MŽP schválen v říjnu 2013. Jeho stěžejní částí je tzv. zonace diferencované ochrany, tj. rozdělení území ČR na zóny A, B, C.

Zonace diferencované ochrany bobra evropského

Území České republiky bylo rozděleno do tří zón (A, B, C) pro odlišení míry péče o bobra evropského v kontextu celé České republiky. V zóně A je navržena nejvyšší míra ochrany bobra evropského. Tato zóna zahrnuje evropsky významné lokality, kde je bobr předmětem ochrany. Zóna B zaujímá převážnou část území České republiky (cca 86 %). V této zóně není cílem umožnit vznik plošného osídlení, ale vytvářet vyvážené podmínky pro řešení závažných dopadů na hospodářskou činnost, správu a využívání krajiny a zároveň umožnit výskyt druhu na lokalitách, kde k závažným škodám nedochází. V zóně C je výskyt druhu vzhledem k riziku vzniku závažných škod na jihočeských rybničních soustavách nežádoucí.

Praktický management druhu má spočívat v kombinaci technických opatření a v krajním případě i eliminace jedinců. Na lokalitách, kde hrozí závažnější škody či tam, kde technická opatření nelze aplikovat, je krajním opatřením povolení eliminace přítomného bobřího osídlení.

Program péče o bobra evropského v ČR

Rok 2025 bude jedenáctým uceleným rokem implementace Programu péče o bobra evropského v ČR (dále jen „Program péče“). Plánované aktivity pro tento rok jsou uvedeny u opatření, ke kterým svým obsahem náleží.

3.3.1 Mapování výskytu bobra v ČR

V tomto roce, stejně jako v letech předešlých, budou evidovány informace o výskytu bobrů získané od pracovníků státní správy, od obyvatel, z tisku nebo od správců toků. Dále budou cíleně shromažďovány informace o výskytu bobrů v zóně C.

3.3.2 Dlouhodobé sledování populací bobra evropského v EVL

V roce 2025 bude proveden monitoring výskytu bobrů v EVL Porta Bohemica, v EVL Soutok - Podluží.

3.4.1 Vliv bobra na krajinu a ekosystémy střední Evropy

V roce 2023 byla zadána studie „Vliv bobrů na ekosystémy bobří krajiny“, která bude financována z titulu NPO-POPFK. Předmětná studie, jejíž realizace skončí v tomto roce, bude kvantifikovat pozitivní dopad hrází bobrů na retenci vody krajině, na kvalitu vody a na morfologii toků. Tyto přínosy budou následně vyjádřeny prostřednictvím ekosystémových služeb, aby bylo věcně doloženo, jaké pozitivní aspekty jsou s výskytem bobrů na území ČR spjaté.

3.4.2 Vývoj a ověřování technických opatření

V roce 2025 bude pokračovat sledování funkčnosti (i) dvou drénování bobřích hrází v Kraji Vysočina a (ii) opatření proti ucpání bezpečnostního přelivu v kraji Vysočina. Na dvou lokalitách byla opatření financována Zoologickou zahradou Brno v rámci jejich projektu „Testování účinnosti opatření pro předcházení konfliktů s bobry - Zapojení českých zoologických zahrad do systému ochrany přírody České republiky“.

3.5.2 Podpora informovanosti veřejnosti

a) Návštěva konfliktních míst na území ČR. Koordinátorem Programu péče budou navštěvována místa závažných konfliktů způsobených bobřím osídlením (zejména vodní díla, rybníky). Orgánům státní správy a samosprávy budou poskytovány dostupné informace v této problematice.

b) Přednášková činnost tématicky zaměřená na bobra evropského, na jeho biologii, ekologii, klíčovou funkci v mokřadních ekosystémech a na Program péče.

c) Publikační činnost. V roce 2025 budou publikovány příspěvky zaměřené na problematiku výskytu bobrů na našem území se snahou akcentovat roli bobrů v mokřadních ekosystémech a pozitivní vliv bobřích hrází na retenci vody v krajině, na ekologický a morfologický stav toků, na kvalitu vody a druhovou rozmanitost.

e) Příprava podkladů pro nové webové stránky, které budou zaměřeny na řešení konfliktních situací a dále budou informačním zdrojem o biologii bobrů a vlivu bobřích mokřadů na druhovou rozmanitost a vodní režim v krajině.

tags: #bobr #evropský #stav #ohrožení #informace

Oblíbené příspěvky:

• Hornopočernické divadlo v přírodě: Prohlédněte si jeho vývoj
• Skauting a ochrana přírody
• Význam Matky Přírody
• Možnosti recyklace laminovaného papíru
• Subjektivní pohled Pavla Flosse na ekologii