Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vyvolal v Poslanecké sněmovně bouřlivou diskusi. Návrh byl v prvém čtení přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu, a dále byl tisk přikázán hospodářskému výboru a výboru pro bezpečnost. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 878/1 až 6. Rozprava byla přerušena a nyní se v ní pokračuje.
Jedním z hlavních sporných bodů je spojení ochrany přírody s vyhlášením Národního parku Křivoklátsko. Poslankyně Zuzana Ožanová se ptala, zda má ministr životního prostředí Petr Hladík rád přírodu, když spojil ochranu přírody s Národním parkem Křivoklátsko. Uvedla, že ochrana přírody měla podporu napříč politickým spektrem, ale spojením s Křivoklátskem se schválení zdržuje. Kritizovala také, že ministr bagatelizoval petice proti vzniku parku, které podepsalo více než 10 000 lidí.
Poslankyně Berenika Peštová zdůraznila, že s Národním parkem Křivoklátsko nesouhlasí 29 obcí a petici proti němu podepsalo 13 000 z 16 000 lidí. Poslanec Ondřej Babka uvedl, že se vláda pod záminkou vyhlášení Křivoklátska snaží přepsat celý systém ochrany přírody v České republice. Podle něj jde o rozvrat systému, který doposud fungoval.
Poslanec Tomáš Helebrant se ministra Hladíka ptal na studii, podle které se v dotčeném území nachází 51 procent původního ekosystému, a chtěl vědět, kde je možné do této studie nahlédnout. Dále se ptal, jak se vyhlášení národního parku dotkne cyklistů a vodáků, protože by mohlo dojít k omezení přístupu na lesní cesty a řeku Berounku.
Poslanec David Pražák se ptal, jakým způsobem bude mít vyhlášení Národního parku Křivoklátsko vliv na hospodaření státního podniku Lesy České republiky v tomto území. Zajímalo ho, kde lesní závod Křivoklát získá peníze, pokud nebude moci těžit tak, jak těžil doposud.
Čtěte také: Ekologická újma v České republice
Ministr Hladík reagoval na dotazy poslanců a uvedl, že novela zákona se týká tří oblastí: národních parků, druhové ochrany a ochrany stromů a stromořadí. Zdůraznil, že systém správy národních parků, jak je dnes nastaven, funguje od dob ministra Brabce a že se ho nesnaží bořit ani rušit. Materiál o mapování biotopů je podle něj veřejně dostupný na stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny. Co se týká cyklotras a cyklistických stezek, ty budou dělány opatřením obecné povahy a projednávány s obcemi a samosprávami. Zaměstnanci Lesní správy Křivoklát budou moci přejít pod nově vzniklý národní park a lesní hospodaření bude pokračovat tak, jak je navrženo v dokumentech, které bude schvalovat budoucí rada národního parku.
Zatímco některé populistické strany v Evropě a zámoří zpochybňují klimatické změny nebo jejich antropogenní původ, jiné k nim zaujímají pragmatičtější postoj, často motivovaný snahou získat voliče. Organizace Corporate Europe Observatory zjistila, že populistické strany v Evropském parlamentu často hlasují proti ukončení dotací na fosilní paliva. Strany jako Liga Mattea Salviniho a Národní sdružení Marine Le Penové se staví kriticky k opatřením v oblasti klimatu.
Nicméně, některé populistické strany, jako maďarský FIDESZ Viktora Orbána, uznávají vědecké důkazy o klimatických změnách a podporují společnou klimatickou politiku Evropské unie. Analýza německého think-tanku Adelphi ukázala, že motivace populistických stran k ignorování klimatické agendy jsou různé, od obav z nárůstu cen energií po argumenty o neúčinnosti opatření, pokud se k nim nepřipojí největší světoví znečišťovatelé.
Evropská komise klade důraz na českou ekologickou transformaci a doporučuje „zelené investice” do „čisté energie”. Tyto investice by měly zlepšit kvalitu životního prostředí a posílit ekonomiku. Zelené investice zahrnují podporu renovace budov, efektivnější průmyslové výroby a budování nových obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární a větrné elektrárny. Renovace budov zahrnuje zateplení, výměnu oken, rekuperaci a optimalizaci zdrojů tepla. Mluví se rovněž o tom, že mohou být účinným nástrojem v boji se suchem.
Česká republika má slabiny v energetické politice, jako je jedna z nejvyšších energetických náročností v Evropské unii, nadprůměrná spotřeba energie na obyvatele a podprůměrné využívání energie z obnovitelných zdrojů. Stagnace v oblasti obnovitelných zdrojů je způsobena růstem spotřeby elektřiny a zastavením podpory pro OZE. Evropská komise Česku rovněž vytýká, že dosud nezavedlo kompletní právní a institucionální rámec pro podporu projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.
Čtěte také: Kompostovací WC: Co potřebujete vědět
Svaz moderní energetiky, Národní centrum úspor energie a Šance pro budovy vydaly doporučení vládě s názvem Kroky, které pomohou oživit ekonomiku investicemi do zdravých budov a moderní energetiky. Doporučují restart rozvoje obnovitelných zdrojů v Česku, zavedení technologicky neutrálních aukcí a investiční podporu pro budování energetických komunit a posilování energetické soběstačnosti domácností a firem.
Jednou z možností ke snižování energetické náročnosti a ekologické udržitelnosti mají být investice do inteligentních systémů budov. Tyto systémy zajišťují přísun čerstvého vzduchu, optimální teplotu a vhodné osvětlení podle aktuálních činností. Mozkem chytrého domu je centrální systém správy budovy (Building Management System, BMS), který koordinuje vše potřebné. Energetické modernizace směřují k chytrým budovám a klíčová je automatizace.
Česká vláda by měla naslouchat vnějším hlasům a investovat do projektů s vysokou přidanou hodnotou, aby zmodernizovala ekonomiku, posílila digitální řešení a snížila spotřebu fosilních paliv. V přístupu k restartu ekonomiky se můžeme inspirovat v Rakousku, kde ministryně pro energetiku a infrastrukturu využila krizi pro nastartování projektů renovace budov, výměny fosilních topných systémů, masivnější podporu instalací solárních elektráren a baterií pro domácnosti nebo pohodlnější veřejnou dopravu.
Čtěte také: Výhody digitálního detoxu v přírodě
tags: #body #k #ochrane #klimatu #ano #zamitlo