Bohumín: Historie, Odpady a Budovy

Město Bohumín, s významnou strategickou polohou již od svého založení, prochází neustálým vývojem. V současnosti se zaměřuje na modernizaci odpadového hospodářství a zachování svých historických budov.

Historie Bohumína

Již od svého založení měl Bohumín významnou strategickou polohu. Tento význam si město udrželo do dnešních časů. Ve 12. století ležel Bohumín na křižovatce obchodních cest. Jedna (solná) vedla z Moravy do Krakowa a druhá (jantarová) z Uher přes Těšín a dále k Baltu. Rovněž tudy procházela cesta z Prahy do Krakowa.

Osada tedy vznikla na frekventovaném místě, které bylo vhodné pro přechod přes řeku. O tom svědčí i stavba mostu v 15. století - ten byl však nespočetněkrát strhnut při rozvodnění Odry. Stoupajícím cestovním ruchem přibývalo osadníků, takže osada nesoucí jméno Bogun byla v době krále Přemysla Otakara II. již velkou vesnicí. První písemná zmínka pochází z formulářové sbírky královny Kunhuty.

Zeměpisné poměry v textu jsou popsány velmi reálně, a proto můžeme ztotožnit Bohumín s tehdejším Bogunem. Většinou se uvádí rok 1256 a 1262. Jisté však je, že trvale osídlená osada zde byla již mnohem dříve. Roku 1292 se připomíná farní kostel panny Marie, který byl pod patronátem kláštera orlovského. Tehdy Bohumín náležel Ratibořsku. Tato listina je zároveň nejstarším dokladem německého názvu pro Bohumín - Oderberg, z toho lze usuzovat, že Bohumín byl kolonizován německými osadníky. V roce 1620 byl na místě dřevěného kostela vystavěn zděný kostel v gotickém slohu. Po požáru v r.

První známý šlechtický rod, který vlastnil Bohumínsko, byl prastarý rod Baruthů (Barult). Za nepříliš dlouhou dobu přechází Bohumínsko do držby rodu Rašiců. Podle listiny z roku 1373 je Bohumín již poddanským městečkem pod pravomocí panské vrchnosti. Zmínka je zde i o hradě. Bohumínské panství se stalo r. 1407 předmětem sporu mezi ratibořským vévodou Janem a těšínskými vévody. Oba dva si nárokovali vlastnictví Bohumínska. Smlouva z r. 1407 rozhoduje ve prospěch Jana Ratibořského.

Čtěte také: Spojení Bohumín - Karviná

Počátkem 15. století přešlo panství z rukou zemských vévodů do vlastnictví různých šlechtických rodů. V letech 1409 až 1423 drželi panství páni z Tvorkova. Poté byl majetek prodán Janu Bělíkovi z Kornic a jeho potomkům. Kornicové vlastnili panství delší dobu a jejich majetek se nacházel i ve vévodství opolském. Během této doby se majetek rodu Korniců rozšířil o Zabelkow, Odru, Lhotu a Pudlov. Roku 1451 se stává majitelem Bohumínska (Bohunyna) Jan Tovačovský z Cimburku, který je prodává r. 1473 Janovi z Vrbna.

Další spory o panství na konci 15. a začátkem 16. století se řeší opět ve prospěch ratibořských knížat. Poslední z nich - Valentin - prodává r. 1521 Bohumínsko Janu Opolskému. Ten je o dva roky později prodává Jiřímu (markraběti braniborskému) z Hohenzollern. Roku 1528 přijal markrabí luterskou víru a stal se nadšencem pro reformační hnutí (později dostal přídomek Pobožný). Svou nesmlouvavou politikou vůči starousedlé šlechtě se stal jednou z neoblíbených postav ve Slezsku. Bohumín se de facto stal klíčem k nástupu braniborské vlády v Horním Slezsku.

Situace se změnila po nástupu Habsburků, kteří r. 1533 zrušili dědičnou smlouvu na Bohumínsko. Jiří se tak stal pouze zástavním pánem. Po jeho smrti se vlády nad državami Hohenzollernů ujal poručník nezletilého Jiřího Bedřicha Albrecht. Za jeho regenství se výrazně zvětšil majetek rodu a silně vzrostla germanizace. Roku 1603 Jiří Bedřich umírá jako bezdětný a majetek se ocitá v rukou Joachima Fridricha, braniborského kurfiřta. Ten v roce 1606 předává majetek svému druhorozenému synovi Janu Jiřímu, který byl od roku 1592 štrasburským biskupem. Smlouvu o změně v držení Krnovska, Bytomska a Bohumínska odmítl však císař Rudolf II. potvrdit.

Majetko-právní spor trval až do třicetileté války. Jan Jiří byl zbaven majetku r. 1622 a Bohumínsko připadlo bankéři a důlnímu podnikateli z Vídně Lazarovi Henckelovi von Donnersmark. Po jeho smrti majetek přebírá již dědičně jeho syn, který se roku 1636 stává svobodným říšským pánem. V roce 1661 je povýšen mezi české hraběcí stavy a svůj majetek rozděluje mezi své syny. Bohumínsko připadlo Eliášovi a jeho syn Eliáš Ondřej se roku 1691 přestěhoval do Oderbergu. Umírá roku 1700 v Bohumíně.

Jeho syn Jan Arnošt zemřel roku 1743 bezdětný a dědictví se ujímá Erdman Jindřich Vilém, jehož syn prodává rakouskou část bohumínského panství Karlu, knížeti Lichnovskému. Brzy nato umírá a s ním i oderberská mužská linie rodu Henckel-Donnersmarkt, za jejichž držitelství bylo roku 1697 bohumínské panství povýšeno císařem Leopoldem na status minor, tedy na nižší stavovské panství.

Čtěte také: Služby BM Servis pro třídění odpadu

Rakouská část byla na počátku 19. století v držení rodu Gusnarů. Ti panství posléze prodávají hraběti Rudnickému a jeho manželka prodává část panství pro stavbu severní dráhy. Roku 1886 kupuje panství hrabě Larisch-Mönnich a tento rod zůstává jeho držitelem až do roku 1945. Pudlov a Šunychl byly až do roku 1848 jako poddanské vsi při bohumínském panství.

V roce 1850 byl Pudlov spojen s Vrbicí, která měla postavení osady. Vrbice se již roku 1892 stala samostatnou obcí. V roce 1906 došlo ke sloučení Pudlova s Bohumínem a v r. 1924 byl zrušen název obce Šunychl a nahrazen názvem Nový Bohumín. Zároveň byla tato obec povýšena na město. Obec Bohumín byla rozdělena na dvě obce: Bohumín a Pudlov. Roku 1949 byl spojen Bohumín s Novým Bohumínem, Pudlovem, Skřečoní, Vrbicí a Záblatím v jednu obec pod názvem Bohumín. Roku 1952 se oddělila Vrbice a v r. 1954 byl Bohumín rozdělen na 5 městských částí: Bohumín I. - město (později Starý Bohumín), Boh. II. - Nový B., Boh. III. - Pudlov, Boh. IV. - Skřečoň, Boh. V. - Záblatí. V roce 1956 přijalo město Bohumín název Starý Bohumín. Roku 1960 se tyto části opět osamostatnily jako správní obce.

V letech 1850 až 1948 byl Bohumín sídlem okresního soudu a v letech 1855 až 1868 i okresního úřadu. V letech 1910-1948 přináležel do politického okresu Fryštát a od r. 1949 do r. 1957 do správního okresu Ostrava, pak Ostrava - venkov a od roku 1960 je Bohumín součástí okresu Karviná.

Bohumín se nachází na hranici s Polskem v české části historického Těšínska (České Slezsko). Bohumínsko náleželo od konce 13. století k diecézi vratislavské a ke knížectví ratibořskému ve slezském knížectví. To bylo k českým zemím připojeno ve 14. století za vlády krále Jana Lucemburského a bylo jejich součástí až do roku 1742.

Po smrti Karla VI. se Slezsko stalo přemětem sporu mezi habsburskou monarchií a Pruskem. Rakouská část byla na počátku 19. století v držení rodu Gusnarů, kteří panství prodali hraběti Rudnickému. Jeho manželka část Bohumínska poté prodala pro stavbu severní dráhy, která propojila Dolní Rakousy přes Moravu a Rakouské Slezsko s Haličí. Tato dráha se v roce 1839 stala první parostrojní železnicí v českých zemích.

Čtěte také: Měření ovzduší Bohumín

Za nacistické okupace byl Bohumín součástí okresu Teschen. Vzhledem k průmyslové orientaci města nebyl Bohumín po dlouhou dobu nijak výrazně zaměřen na cestovní ruch. Bohumín je díky své poloze výchozím bodem pro výlety do Polska nebo do Beskyd. Navštěvníci si mohou město a jeho okolí vychutnat pěšky či na kole na místních cyklotrasách. Nedaleko Bohumína se nachází přírodní památka Hraniční meandry Odry, kde žije mnoho chráněných druhů. Ve městě se dochovalo také několik významných památek, jako je například architektonický komplex bývalých školních budov z 19.

Odpadové Hospodářství v Bohumíně

Na základě novely odpadového zákona musí město Bohumín přistoupit ke změně systému odpadového hospodářství. Zavádí tzv. místní poplatek za svoz směsného komunálního odpadu. Ten má pokrýt náklady na skládkovné, které výrazně zdražilo. Cena za tunu uloženého odpadu stoupla z 500 korun na 800 korun a do roku 2030 se má tato částka vyšplhat až na 1 850 korun. Musíme tedy obecní systém nastavit tak, aby byl motivační z pohledu občanů a dlouhodobě ekonomicky udržitelný z pohledu města.

Všem domkařům umožníme zvolit si, jak velký objem popelnice chtějí využívat a navíc jim nádobu i zdarma dodáme. Pro občany, kteří žijí sami, bude nejvýhodnější objednat si popelnici o objemu 60 litrů s odvozem jednou za měsíc, dvě osoby si objednají stejně velkou nádobu, ale svoz dvakrát měsíčně. Pro tři osoby v domácnosti bude výhodná varianta 80litrové popelnice se svozem dvakrát měsíčně a pro čtyřčlennou rodinu 120litrová nádoba se svozem dvakrát měsíčně. Objednaná kapacita musí být vyšší než 55 litrů na osobu a měsíc. Domkařům nabídneme možnost si objednat popelnice na plasty a papír přímo k domu, a to zcela zdarma.

V městské zástavbě přibudou kontejnery s horním výsypem pro snadnější třídění odpadu. Komunity, které se rozhodnou více třídit, budou moci požádat o snížení četnosti svozů směsného odpadu, aby méně platily. Popřípadě mohou vyměnit kontejnery o objemu 1100 litrů za 660litrové nádoby. Musí ovšem zvýšit úroveň třídění a vchody, které využívají společné sběrné hnízdo, by se měly na případném snížení objemu nádob dohodnout.

V roce 2020 byl v Bohumíně spuštěn pilotní projekt na třídění tuků. Týden před Vánoci spustí v Bohumíně pilotní projekt na třídění tuků. Na osmi místech přibydou speciální nádoby, do nichž lidé budou moci v PET lahvích odkládat použité jedlé oleje. Svážet je budou technické služby jednou měsíčně.

Tříděním odpadu šetříme životní prostředí i vlastní peněženku. Zrušené mobilní sběrné dvory nově nahrazuje služba svozu velkoobjemového odpadu. Je provozován v areálu BM servisu a.s. na ul. Koperníkové.

Významné Budovy a Památky v Bohumíně

Dnešní budova radnice vznikala postupně jako komplex školních budov na konci 19. a začátku 20. století. Na konci 19. Obecní úřad se na území obce Šunychl-Bohumín-nádraží nacházel od roku 1886. Bývalá bohumínská radnice č.p. Jedná se o zděnou, dvoupodlažní řadovou stavbu, průčelí do ulice je zachováno v původní podobě, s výrazným trojúhelníkovým štítem.

Počátky kostela Narození Panny Marie ve Starém Bohumíně, nejstarší kulturní památky na území Bohumína, jehož duchovními správci byli kolem poloviny 13. Hraběcí rodina Henckelů von Donnersmarck und Vösendorf, která bohumínské panství s konečnou platností získala 26. Byla postavena v roce 1901. V roce 2003 proběhla rekonstrukce a do nové báně byl uložen vzkaz příštím generacím. Jednolodní orientovaná stavba z režného zdiva na obdélném půdorysu s polygonálním závěrem. Kaple sv. Kaple sv. O stavbě kostela v blízkosti bohumínského nádraží se začalo uvažovat již v roce 1877. Oficiální návrh na jeho realizaci schválilo zdejší obecní zastupitelstvo 26.

Městský dům č.p. Městský dům byl postaven na počátku 20. Budova radnice s meteosloupkem byla prohlášena za kulturní památku 29. 2. 2008. Ocelová lávka pro pěší v areálu nádraží. Pěchotní sruby a vojenské pevnosti jsou na území našeho státu legendou. Socha sv. Pozdně barokní socha z pískovce byla umístěna pravděpodobně kolem roku 1829 na severní stranu starobohumínského náměstí u příležitosti 100. Socha sv. Lidová polychromovaná pískovcová socha sv. Josefa - patrona umírajících, která se nachází v areálu starobohu-mínského farního kostela - původního hřbitova, pochází snad z 1 pol. 19. Stanice Bohumín je od svého vzniku důležitým železničním uzlem.

Léto v Bohumíně tradičně patří letnímu kinu, které pořádá prázdninové festivaly. Bohumín patří do obvodu Okresního soudu v Karviné. V Bohumíně se nachází územní pracoviště Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj.

tags: #bohumin #odpad #budova #historie

Oblíbené příspěvky:

• Fakta o zhoršování ekologické bilance
• Tipy na odstranění zápachu z odpadu
• Tajemství čápa černého
• Dopady daňků na přírodu
• Charakteristika klimatických regionů VÚMOP