V dnešní době je boj proti jednorázovému odpadu stále aktuálnější a naléhavější téma. Na pobřeží Sardinie byla minulý týden objevena vyplavená samice vorvaně obrovského, která ve svých útrobách nesla mrtvé mládě a 22 kilogramů plastového odpadu. Její úmrtí by bylo smutné samo o sobě.
Osmimetrovou mrtvou samici vyplavilo moře na kamenitou pláž v turistickém letovisku nedaleko Porto Cervo. Za pomoci hasičů se ji podařilo naložit na náklaďák a převézt do vnitrozemí kvůli pitvě.
Veterináři a vědci z Padovské univerzity po otevření těla podvyživené samice nezjistili jen to, že byla březí, ale že plod zřejmě nedokázala dostatečně vyživovat. Na vině bylo ohromné množství plastu, který pozřela. Vědci uvádí, že samice zcela určitě před vyplavením potratila.
„Nebyl to dobrý pocit, když jsme plod objevili,“ podotýká mořský biolog Mattia Leone. „Ale pak jsme otevřeli její žaludek a spatřili jsme všechen ten plast. V následujících týdnech vědci provedou toxikologické a histologické vyšetření, která jim pomohou určit přesnou příčinu smrti samice.
K případu se vyjádřil i italský ministr pro životní prostředí Sergio Costa, který vyzval k boji proti plastovému odpadu. „Pořád se najdou lidé, kteří říkají, že nejde o důležité problémy?
Čtěte také: Příroda a krevní tlak
„V minulosti jsme si užívali ‚pohodlí‘ spojeného s používáním jednorázových předmětů. Dnes za to platíme. Costa se také vyjádřil k nedávnému schválení zákazu EU týkajícího se jednorázových plastových předmětů (v první řadě jde třeba o vatové tyčinky, brčka a příbory). „Itálie bude jedním z prvních států, který takový zákaz uvede v platnost,“ slíbil. „Boj proti jednorázovému plastu začal. V březnu došlo k podobnému případu na Filipínách. Na zdejší pláži se vyplavil mladý samec vorvaňovce zobatého. Při pitvě v jeho žaludku objevili 40 kilogramů plastového odpadu, který se mu stal osudným.
Podle studie WWF z roku 2018 tvoří plast více než 95 procent odpadu plujícího ve Středozemním moři a ležícího na jeho plážích. Nestojí za tím jen používání jednorázových plastových předmětů, ale i špatná odpadová logistika a turismus. Severovýchod Sardinie není oblíbeným turistickým cílem lidí, ale i velryb, které obývají západ Středozemního moře.
Neúnosnou plastovou situaci se rozhodla řešit už i Evropská unie, která plánuje do roku 2021 zakázat jednorázové plasty. Víc se dozvíte v našem článku.
V rozhovoru pro Obnovitelně.cz herec Petr Vacek vysvětluje, že udržitelný život znamená rovnováhu. Osobně vnímá jako udržitelnost takový styl života, který je natolik nenáročný na zdroje a vstupy, že se tak dá žít celá staletí. Svým dětem se snaží jít příkladem, svůj životní styl jim ale nevnucuje.
„Mladí lidé věří vědcům, angažují se v ochraně životního prostředí, jsou vegetariáni nebo vegani, podporují bio výrobky. A to mě plní nadějí. Ale pořád jsem trochu za exota, málokdo se tomu věnuje tak moc jako já,“ vysvětluje v letním rozhovoru pro Obnovitelně.cz.
Čtěte také: Cesta k udržitelnosti
Herec, autor a režisér Petr Vacek měl k přírodě vždycky blízko. Absolvoval přírodovědné gymnázium, a i když se poté vydal směrem k herectví, ochrana přírody je jeho koníčkem i dnes. Několik let byl členem rady Greenpeace, podporuje Amnesty International i Hnutí Duha a nyní je fanouškem vzniku nového národního parku Křivoklátsko. Diváci ho mohou znát třeba ze seriálu Ulice, z jevišť divadel Na Jezerce a Ypsilon nebo také jako moderátora pořadu Tajemství těla, kde si dle svých slov hraje na zvědavého vědce a pokusného králíka.
Petr Vacek dodává: „Potřebujeme takový systém, který vytvoří a udrží rovnováhu. Každým rokem zvyšujeme jako živočišný druh svou potřebu tak, že už jedeme na dluh. Planeta nám není schopná poskytnout dostatek surovin na přežití. Z dlouhodobého hlediska jsme před vyhynutím.“
Dále uvádí: „V našem prostředí udržitelnost znamená, že pochopíme, jak zbytečné jsou některé věci, například nakupování oblečení každý týden. Nebo že jsou věci, které jdou dělat šetrněji, třeba získávání energie.“
Na Nově jsme zavedli konec jednorázových příborů, nádobí a kelímků, každý z nás je vybavený kovovou lahví na vodu. I na natáčení je možné snížit množství odpadů. Například umělý sníh se dá dělat chemicky anebo z papírové drtě. Papír se nerozpouští, nevytéká z něj chemie do kanálu a nakonec je možné ho použít na bioodpad.
Řešit ochranu přírody nebo boj s klimatem může být depresivní, vést až k environmentálnímu žalu. Aktuálně mám obavu o osud českých národních parků. Konečně to vypadá, že by se mělo vyhlásit Křivoklátsko, a spoustě lobbistů a politiků je to trnem v oku.
Čtěte také: Výzvy v boji proti plastům
Zákon o národních parcích totiž říká, že jejich hlavním posláním je ochrana přírody. Jenže to nechtějí developeři. Rádi by prosadili na stejný stupeň priorit také turistiku a zábavní průmysl, aby mohli stavět své projekty přímo v centru chráněných oblastí. A tak jsou u nás národní parky pod tlakem a to je něco, na co bychom si měli dávat pozor. Musíme podepisovat petice, vyvíjet tlak na politiky, neignorovat to. Jinak přijdeme o národní parky v podobě, jak je známe.
Abych nepropadal environmentálnímu žalu, snažím se informovat o nových věcech. Čím víc o problému vím, tím spíše s ním mohu něco dělat. Nejlepší cesta proti smutku je právě angažování se třeba v ochraně přírody, stačí drobnostmi.
Environmentální žal je nekonkrétní emoce. Když budete dělat konkrétní věci, přinesou vám zpět radost do života. Potěší vás něco prokazatelného, co můžete vzít do ruky. Stačí třeba něco vyrobit, vermikompostér nebo hmyzí domeček. Je to jednoduché, malé, ale okamžitě vidíte výsledek své práce. To je to, co pomáhá.
tags: #boj #proti #jednorazovemu #odpadu #tipy