Bojové hry v přírodě nabízejí skvělý způsob, jak aktivně trávit volný čas, ať už s přáteli, rodinou nebo v rámci organizovaných akcí. Tyto hry kombinují pohyb, strategické myšlení a zábavu, a jsou vhodné pro různé věkové skupiny. Níže naleznete přehled několika her a aktivit, které můžete vyzkoušet.
Zážitková pedagogika je přístup, který využívá autentický prožitek jako prostředek, se kterým dále pracuje ve smyslu vyvolání výchovných změn jedince. Mezi takové aktivity patří dobrodružství, výchova v přírodě, expedice apod. Rizika se objevují ve vnějším, přírodním i městském prostředí. Hry mají důležitou úlohu ve výchovném a vzdělávacím procesu, rozvíjejí různé psychické procesy, stavy a vlastnosti, jako je vnímání, paměť ale i fantazii.
Terč umístíme ve vzdálenosti 5 až 10 metrů, asi ve výši očí. Každý soutěžící má 3 až 5 hodů. Body se sčítají. Na kus papíru namalujte podle předlohy devět čtverců o rozměru asi 15 x 15 cm. Do každého čtverce nakreslíte příslušnou číslici. Papír připevněte na rovnou zem. Hází se ze vzdálenosti šesti metrů, přičemž každý má devět hodů. Hody, které se dotýkají čáry, se počítají vždy podle nižšího bodování.
Kdysi velmi oblíbená karetní hra, původem z Francie. Hraje 4 - 6 hráčů. Na začátku se rozdají karty a poslední 3 se rozloží otevřeně do prostřed stolu. Cílem je vylepšení bodových hodnot svých karet, a to od dvojky do desítky podle hodnoty, každá figura deset a eso jedenáct. Po rozdání karet se vezme jedna karta z talonu a zastrčí se dospod. Hráč s nejmenším počtem bodů obdrží trestný bod. Po dosažení určeného počtu bodů hráč vypadá ze hry.
Jeden z účastníků hraje obžalovaného, ostatní jsou porotci. Porotci kladou obžalovanému různé otázky (kdy, v kolik hodin, jak, čím, proč, kdy jsem byl zatčen atd.). Obžalovaný musí na každou otázku jasně, zřetelně a rychle odpovědět. Porotci se snaží obžalovaného nachytat (např. tím, že mu řeknou datum, které by bylo alibi pro obžalovaného).
Čtěte také: Dopad bojových chemických látek na životní prostředí
Hraje 4 - 6 hráčů. Každá strana stolu představuje jedno družstvo. Úkolem hráčů je foukáním dopravit pingpongový míček na stranu soupeře a naopak zabránit tomu, aby míček nebyl sfouknut ze stolu na straně jejich. Družstvo, na jehož straně spadl míček ze stolu, dostává branku. Není dovoleno dotýkat se okraje stolu ústy, rukou, tváří nebo nosem. Míček se smí foukat pouze nad stolem.
Hráči vyprávějí o své nejmilejší hračku z dětství, případně jaké má jméno atd. Další hráči hádají, jak se ostatním jeví. Poté si účastníci rozdělí role hračkám a posléze improvizují.
Hraje 4 - 6 státníků nebo vlád států, družstva, jednotlivci. Cílem je nasbírat nejvíce bodů. Hra má zpravidla 10 kol. Po dosažení 75 bodů se přidají 3 figurky, 150 - 4 figurky, 250 - 5 figurek. Hra se zaměřuje na problematiku, všechny státy. Kolektivu je nejagresívnější a nasbíral nejvíce bodů.
Hráči si vylosují slovo a určí si způsob, jakým se má předvést ostatním. Při předvádění pantomimy nesmí však mluvit. Informace se předává pantomimou. Další mají za úkol říci, co z toho vyrozuměl.
Úkolem hráčů je boj o svou roli. Hráči si vylosují role, zvlášť tak, aby o tom nevěděli, co kdo dostal za roli. Snaží se udržet s tím, co měl naprogramovaného a naopak. Vítězí ta skupina, která získá na svou stranu nejvíce příznivců.
Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách
Hráči si vylosují slovo. Možná témata: existuje přátelství mezi mužem a ženou? patriarchát? Potrat ano - ne? Vedoucí hry čte otázky a hráči si zaznamenávají odpovědi. Cílem je neuhodnout odpověď sebe, nýbrž se snaží uhádnout, kterou odpověď si vybere většina.
Hráči představují státy nebo nějaký návrh ustanovení. Za každý argument vznesl, jeden bod. Pokud řídící výbor je uznal, získává stát 5 bodů. Hráč může celkem dvakrát využít vyřazovacího práva, tj. hráčů soupeřících států ze hry, a to bez udání důvodu. Stát který nedokáže formulovat alespoň jedno ustanovení, ztrácí nárok na účast v dalším kole. Po debatě o problematice, všechny státy, může výbor vyhlásit oddechový čas.
Představte si vlakové kupé, v němž cestuje šest, sedm, osm lidí. Každý z cestujících má jiné vlastnosti, jiný charakter. Sešli se tu např. postižený, pesimista atd. Cestující nevěděli a dali si navzájem možnost vyniknout a projevit se. Úkolem je vytvořit básničku, hru, fejeton, reportáž.
Na louce vytvoříme družstva a uvnitř těchto družstev dvojice. Každé dvojici svážeme vnitřní nohy k sobě šátkem. Na znamení vyskáče první dvojice z družstva, obskáče mety před sebou a vrací se zpět do družstva, kde dá znamení druhé dvojici v družstvu atd. Na louce vytvoříme družstva a uvnitř těchto družstev dvojice. Každé dvojici svážeme vnitřní nohy k sobě šátkem.
Vylosuje se družstvo které hází první hod základní koulí (malá). Hráči obou družstev se navzájem střídají v hodech svých 4 nebo 8 koulí. Soupeřovu kouli je možné vlastním hodem odrazit. Každá koule, která je blíž základní kouli, než některá ze soupeřových, se počítá za 1 bod. Ten hráč, který v dané hře zvítězil, má právo v další hře hodit základní koulí. Hraje se na předem dohodnutý počet bodů.
Čtěte také: Více o rizicích v přírodě
Družstva dostanou kotlík, 3 zápalky, škrtátko, sekeru, kousek masa atd. Soutěží se o nejbohatší tabuli.
Na trávníku, cestě, v lese apod. vyznačíme kruh o průměru 1 metr. Ve vzdálenosti asi 5 metrů od kruhu uděláme odhadovou čáru. První soutěžící hází jeden oblázek za druhým do naznačeného kruhu. Skupinky hráčů jsou barevně označeny páskou na rukávech.
Jedni jsou na jedné straně určeného prostoru, např. bílí a červení a druzí na druhé straně prostoru modří a zelení. Na dané znamení začíná lov, bílí loví zelené a obráceně. Ulovený je ten, komu byla stržena páska.
Pro tento závod je podmínkou vysoce členitá trať lesem, vodou, skalami atd. Jednotlivé překážky i délku trati je nutné terénu přizpůsobit. Použít se dá např. lanová lávka, přeskok rokle o tyči, šplh na strom, skok z něj, skok do vody z výšky, slaňování, výstup po skále, plavání, jízda lanovkou, chůze na chůdách atd. Za vynechanou překážku se přidává trestný čas.
Ve hře soutěží v navedení na letiště v mlze dvě nebo více dvojic. Jeden hráč z dvojice představuje letadlo, druhý Gonio. Gonio má píšťalku a vždy asi po 5 sekundách vysílá krátkým hvizdem signál. Hráč - letadlo - má zavázané oči a podle signálů se snaží přiletět na letiště, tj. položit ruku na hlavu svého Gonia. Signály se vysílají různými druhy píšťalek, aby se letadla navzájem nepletla.
Utvoříme dvojice. Jeden z dvojice vyhodí větší kámen do vzduchu a druhý z dvojice se snaží tento kámen (holuba) menším kamenem sestřelit. V dvojici se vystřídáme.
V lese nebo na louce vyhledáme překážky, které jsou stupňovitě za sebou. Pokácené stromy, pařezy, keře atd. Hráči se tyto překážky snaží přeskočit (snožmo nebo jednonož), aniž by se jich dotkli. Za každý dotek je trestný bod.
Hráče rozdělíme do dvou družstev - na kradače a kradeníky. Všichni mají baterky a na zádech trojmístné číslo. Jsou vypuštěni do lesa a jejich úkolem je najít hromadu nuggetů a po jednom je odnosit na místo, které si sami označí. Protihráči je mohou zajmout přečtením jejich čísla, vedoucí pak zajatce na určeném místě hlídá 2 minuty, poté mu vymění číslo a vypustí ho zpět do hry.
Na hustě zalesněném svahu nebo jiné špatně přehledné ploše rozmístíme barevné kartičky. Plocha, na níž jsou, představuje rezervaci, kam se hráči vydávají na lov vzácných motýlů (kartičky). Ne každý motýl má stejnou hodnotu: bílý je za jeden bod, žlutý za dva, modrý ze tři, hnědý za čtyři a zelený za pět bodů. Protože jsme však v rezervaci, může nás zpozorovat bdělý správce, který pak neukázněné návštěvníky pronásleduje až na hranice rezervace.
Vylosovanému hráči zavážete oči, čímž se stává radarem. Je mu povoleno běhat, zatímco vidící hráči smí jenom poskakovat. Nevidící má pomocníka, který ani neběhá ani neposkakuje. Stojí nebo sedí tak, aby měl přes hrající přehled a dává svému radaru pokyny, podle nichž se tento snaží některého z hráčů chytit. Podaří-li se mu to, stává se chycený radistou, pomocník radarem.
Družstva mají za úkol ve stanoveném čase postavit sněhuláka podle své fantazie. Po návratu účastníků bývá petrachtační burza - předvádění výsledků úsilí a vyprávění zážitků.
Kruh pověsíme na větev tak, aby se jím dalo prohazovat. Do tohoto kruhu se potom trefujeme různým přírodním materiálem - šiška, kámen, klacek. Komu se podaří prohodit šišku kruhem, získává bod.
Dvě družstva stojí v řadách, obě vzdálena asi deset metrů od lana, které mají mezi sebou na zemi. Na dané znamení se k němu všichni rozběhnou. Obě družstva se snaží lano uchopit a odnést na své výchozí místo. Podaří-li se uchopit oběma družstvům lano současně, nastane přetahování. Vítězí družstvo, které se dříve vrátí s lanem na svoje místo, podmínkou je však, aby se všichni členové družstva lana drželi. Lano lze svázat do kruhu a hráči se snaží dostat ven z kruhu.
Jedná se o půlnoční cross po trase vyznačené lampióny. Nejlepší je nerovný členitý terén v lese.
Vyhledáme vhodný pařez, raději vyšší, o průměru 10 - 15 cm. Ve vzdálenosti 20 kroků od pařezu vyznačíme dvě startovní čáry. Hráči se rozdělí na dvě stejně početná družstva, v každém družstvu se rozpočítají a postaví se v zástupu na start. Vedoucí položí doprostřed pařezu kamínek a vyvolá některé z čísel, jimiž jsou hráči označení. Na tuto výzvu vyběhnou z družstva vyvolaná čísla. Každý z nich běží k pařezu a snaží se sebrat kamínek dříve, než to učiní jeho protivník. Hráč, který sebere kamínek, získává svému družstvu 2 body. Jeden bod získá družstvo, jehož hráč se dříve vrátí na své místo.
CQB z angličtiny Close Quarters Battle (boj v uzavřených prostorách) je způsob boje používaný armádami a speciálními jednotkami v uzavřeném terénu, obvykle na krátkou vzdálenost. Jedná se o speciální metody využívané vojáky, policisty a dalšími sbory vycvičenými k tomuto účelu. Celý koncept CQB zahrnuje specifický styl a pravidla, ať už se jedná o skutečný boj nebo sportovní střelbu nebo airsoft. Jedna se o technologii, již využívají nejčastěji právě příslušnicí bojových jednotek. Dokonalý doplněk pro CQB akce, který umožní uspořádaní zbraní, zásobníků, střeliva, granátů, atp.
Důležité jsou pro děti volnočasové aktivity. Levnější než náprava chyb a převýchova. Hry dětem aktivní odpočinek, psychické uvolnění, zábavu i seberealizaci. Hry u dětí rozvíjejí vytrvalost a sebeovládání. Hry učí dodržování určitých pravidel a zásad fair play. Hry utužuje se kolektiv.
Při hraní her v přírodě je důležité dbát na bezpečnost. Vyberte si vhodný terén, odstraňte nebezpečné předměty a vždy dodržujte pravidla fair play. S trochou kreativity a přípravy můžete zažít nezapomenutelné dobrodružství.
Tabulka typických Stupňů obtížnosti:
| Obtížnost činnosti | SO |
|---|---|
| Velmi lehká | 5 |
| Lehká | 10 |
| Střední | 15 |
| Těžká | 20 |
| Velmi těžká | 25 |
| Téměř nemožná | 30 |
tags: #bojové #hry #v #přírodě #střílení #pravidla