Bolševník velkolepý: Mýty a fakta

Bolševník velkolepý je jednou z nejnápadnějších a zároveň i nejproblematičtějších invazních rostlin u nás. Na přirozených stanovištích potlačuje druhovou bohatost, způsobuje nemalé ekonomické ztráty a může mít také dopad na lidské zdraví. Invazní druhy nejsou samozřejmě jen českou specifikou, představují celosvětový problém. Například v USA se škody způsobené invazními druhy počítají v desítkách miliard dolarů ročně.

Odborníci bijí na poplach a také úřady si už nebezpečí invazních druhů uvědomují. Vetřelci jsou všude. Jejich invaze začíná většinou pozvolna, nenápadně. Někdy jim dokonce sami pomáháme. A když pak zjistíme, jak jsou nebezpeční, bývá už pozdě. Ano, řeč je o tzv. invazních rostlinách. Nejsou na našem území původní.

Byly sem zavlečeny a nemají v novém prostředí přirozené nepřátele, nepůsobí na ně přirozené regulační mechanismy. Zkrátka, nenacházejí v přírodě své místo v ekologickém řetězci. Postupně vytlačují domácí rostliny. Stávají se nebezpečím nejen pro přírodní ekosystémy, ale i pro zemědělství, lesnictví či vodní hospodářství.

Původ a rozšíření

Domovinou bolševníku jsou vysokohorské vlhké louky a břehy vodních toků na Kavkaze. Mezi další druhy bolševníků šířící se především v severní Evropě patří bolševník sosnowský a perský. V České republice se opravdu původně pěstoval jako okrasná rostlina v zahradách a parcích, a to především v lázeňských městech západních Čech. Tato oblast se u nás pořád řadí k ohnisku výskytu druhu na území České republiky.

V České republice je místy bolševník velmi hojný a dále se dobře šíří podél silnic, železnic a vodních toků. Této své výjimečnosti nejspíše dluží za možnost rozšířit se mimo svůj domovský areál.

Čtěte také: Ekologické mýty a realita

Vzhled a biologie

Vzhled bolševníku velkolepého je impozantní a nezvyklý. Již z velké dálky se dá poznat díky své až pětimetrové výšce, rozložitému růstu a obřímu bílému květenství. V příznivých podmínkách, kdy má dostatek vody a živin, kvete okamžitě v prvním roce. Jestliže mu však nevyhovují, dokáže klidně až 12 let počkat. Pokud se náhle podmínky změní v příznivé, tak hned do druhého roku vykvete.

Tato plasticita jeho šíření obrovským způsobem nahrává. Jedna rostlina bolševníku dokáže vyprodukovat ohromné množství semen - uvádí se 10 000-20 000, max. 50 000. Článek přibližuje biologii a ekologii invazního bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum), zejména z hlediska životního cyklu a reprodukce, jejichž charakter rozhoduje o úspěchu či neúspěchu šíření a invaze a jejichž znalost je proto zásadní pro plánování kontrolních zásahů a preventivních opatření.

Mapování výskytu v okolí Prahy

V létě roku 2014 probíhalo v rámci projektu Ekocentra Koniklec s podporou grantu Hlavního města Prahy mapování invazních druhů rostlin podél malých vodních toků v okolí Prahy. Mapování bylo zaměřeno na zjištění rozšíření těch „nejproblémovějších“ invazních rostlin, mezi které bolševník velkolepý bezesporu patří. Zkušení botanici prozkoumali více než 160 říčních kilometrů všech levostranných přítoků Vltavy a jednoho přítoku Berounky v Praze. Mapovalo se od Únětického potoka s ústím u Roztok u Prahy na severu po Radotínský potok ústící v Radotíně na jihu. U každého potoka věnovali pozornost všem přítokům a prošli a prozkoumali i jejich břehy.

V mapované oblasti bylo zaznamenáno celkem 15 lokalit bolševníku velkolepého. Není to mnoho, ale s vidinou dalšího snadného šíření ani málo. Lokality se nacházely v mapovaném úseku silnice R4, u Bojovského, Litovicko-Šáreckého a Kyjovského potoka. Nejrozšířenější však byl v jižní části oblasti, u Bojovského potoka podél silnice R4 v okolí Mníšku pod Brdy, kde jej bylo zaznamenáno úplně nejvíce.

Hlavním výstupem projektu jsou mapy rozšíření druhů, které bude dále využívat především Odbor ochrany prostředí, Oddělení péče o zeleň magistrátu města Prahy, jemuž budou naše zjištění sloužit jako podklady pro další nakládání s těmito druhy. To však neznamená, že ve zmiňované oblasti bylo už všechno uděláno a že není třeba na bolševník dávat nadále pozor. Kontrola míst, kde se vyskytoval, bude potřeba i nadále.

Čtěte také: Mýty v moderní kultuře

Co dělat při výskytu bolševníku?

Ten, kdo jej má na svém pozemku by měl zajistit jeho likvidaci sám. Pokud jej uvidíte růst ve volné přírodě, tak byste to měli oznámit na svém obecním úřadě nebo můžete kontaktovat Odbor ochrany proti škodlivým organismům ÚKZÚZ. Roste na vašem pozemku bolševník velkolepý? Zlikvidujte ho. Takové opatření nyní vydal kraj v boji proti této invazní rostlině.

„S ohledem na velké nebezpečí, které bolševník velkolepý představuje pro českou přírodu i lidské zdraví, je klíčovým cílem úplného vymýcení této rostliny. Jeho rychlé šíření vážně ohrožuje místní ekosystémy tím, že vytlačuje původní druhy rostlin. Občané Libereckého kraje by se tak podle krajského opatření měli podílet na na likvidaci bolševníku na celém území regionu a na jeho odstraňování. Lidé jsou nyní povinni informovat Krajský úřad Libereckého kraje o výskytu bolševníku velkolepého na území kraje a o opatřeních, která podnikli k jeho likvidaci.

Čtěte také: Vyvrácení mýtů o třídění

tags: #bolševník #velkolepý #mýty #a #fakta

Oblíbené příspěvky:

• Témata environmentální výchovy
• Projekty obcí pro životní prostředí
• Nádoby na separaci: přehled rozměrů
• Likvidace aut v Mariánských Lázních
• Vlhčené ubrousky a čistička v Jihlavě