Dopad klimatických změn na výskyt boreliózy v České republice

Lymeská (lymská) borelióza nebo také klíšťová borelióza je onemocnění způsobené bakterií komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato - tedy skupinou bakterií Borrelia burgdorferi tvořenou jejími různými poddruhy. Borelióza je u nás nejčastější infekcí přenášenou klíšťaty, ale také nejčastější antropozoonózou v Evropě, Asii a Severní Americe. Přenášejí ji dospělá klíšťata i jejich mladší vývojová stádia. Přenos borelií probíhá uvolňováním infikovaných slin klíštěte do těla hostitele během sání krve, a to po 24 hodinách od přisátí. Proto se okamžitým vytažením přisátého klíštěte snižuje riziko nákazy.

„Borelióza je multisystémové onemocnění, které má širokou škálou příznaků,“ popisuje MUDr. Naďa Klocoková, internistka z kliniky Canadian Medical.

Stádia a projevy boreliózy

První fáze onemocnění nastává zhruba 2 až 4 týdny po přenosu infekce do těla. Častým projevem je jasně ohraničená zarudlá skvrna v místě přisátí klíštěte s centrálním vyblednutím, která nebolí ani nesvědí. Podobné skvrny se později můžou objevovat kdekoliv po těle, i na místech, kde klíště přisáté nebylo (erytem migrans - tedy putující zarudnutí). Skvrna dosahuje velikosti až 5 cm. V mnoha případech se však v první fázi nemusí objevit žádné příznaky, případně jsou mírné a zůstanou bez povšimnutí.

Druhé stádium boreliózy většinou probíhá 1 až 4 měsíce po nakažení. V této etapě nemoc postihuje klouby, nervový systém či srdce. Typickým projevem boreliózy u dětí je tzv.

Není-li borelióza řádně a včas léčena, může po měsících až letech od nákazy přejít do třetího stadia. V této etapě nemoci pacienti zpravidla pociťují obrovskou únavu, leckdy může také dojít k trvalým změnám a poškozením některých orgánů. Akrodermatitis chronicy atrophicans - nafialovělé skvrny na končetinách. Kůže se následně stává velice tenká, vrásčitá a jemná. Chronická nervová a kloubní forma - nemocní mohou pociťovat brnění či necitlivost rukou a nohou, trpí také poruchami paměti a spánku.

Čtěte také: Metody hodnocení klimatu třídy

Následkem špatně léčené či neléčené (přechozené) boreliózy tedy může být napadení centrálního nervového systému (CNS) - tzv. neuroborelióza. Ta může způsobit ztuhlý krk, silné bolesti hlavy, záněty nervů, mozkomíšních plen a mozku (meningitida). Dále může nemoc napadnout periferní nervový systém, což se následně projevuje např. Mezi příznaky neuroboreliózy patří problémy s pamětí, deprese, denní spavost, noční bdělost, poruchy paměti a pozornosti.

Poruchy nervového systému se mohou rozvíjet po dobu měsíců až let od neléčené infekce, vyskytnout se mohou také problémy se srdcem. U dětí se při borelióze častěji vyskytují mnohočetné zduřelé skvrny a jiné kožní projevy. Také je u nich běžná obrna lícního nervu, dítě bývá unavené, nesoustředěné a může ho pobolívat celé tělo. Příznaky u dítěte nikdy nepodceňujte a vždy urychleně vyhledejte lékaře.

Diagnostika a léčba

Před zahájením léčby je nutná správná diagnostika lékařem. Při diagnostice se bere v potaz časový odstup od přisátí klíštěte (24 hodin a déle) a velikost skvrny. Jelikož infekci přenáší i nižší vývojová stádia klíšťat - velice drobné nymfy - není přisátí klíštěte podmínkou pro diagnostiku boreliózy. Lékař se vždy řídí klinickým stavem pacienta.

Lékem první volby jsou tetracykliny (u dětí starších 8 let) nebo betalaktamová antibiotika. Při alergii na penicilin či nesnášenlivostí tetracyklinů se podávají makrolidy (azitromycin). Antibiotická léčba se aplikuje i v případě boreliózy během těhotenství, s výjimkou léčiv, jež jsou v těhotenství kontraindikované. Ačkoliv mohou borelie pronikat přes placentu, nebyl prokázán jejich negativní vliv na vývoj plodu.

Prevence

V současnosti známe 21 druhů borelií a zatím není k dispozici vakcína, která by dokázala všechny tyto druhy účinně zničit. V USA se sice lidé očkují, ale v tomto případě jde o jiného původce nemoci, který se v Evropě nevyskytuje. Zatím je tedy jedinou prevencí používání repelentů a volba vhodného oděvu i obuvi do přírody. Také je důležitá pečlivá kontrola po návratu z přírody, hlavně pak v oblasti třísel, podpaží, vlasů, za ušima, v loketních a podkolenních jamkách.

Čtěte také: Svojtka: Moje první kniha o přírodě

Klíště je nejvhodnější odstraňovat v ochranných rukavicích. Místo vydezinfikujte, následně klíštětem opatrně kývejte pomocí pinzety či speciální karty se zářezy. Klíště by se po chvíli mělo uvolnit - vyjměte ho a místo opět dezinfikujte. Klíště lze odstranit i vytáčením prstem bez pomůcek, ovšem takovým způsobem se zvyšuje riziko infekce. Vytažené klíště zlikvidujte vhozením do záchodové mísy, případně spálením.

Borelióza má velmi variabilní projevy. Typickým příznakem bývá zarudlá skvrna s bílým středem, nemoc se však může šířit i bez příznaků. Očkování proti borelióze zatím neexistuje, takže jedinou prevencí je obezřetnost při a po pobytu v přírodě.

Klimatické změny a jejich dopad

Dopady změny klimatu, jako jsou sucha, vlny veder, povodně nebo zvyšující se teploty mají i vedlejší důsledky: zhoršují infekční onemocnění, která napadají člověka, jako je malárie, hantavirus, cholera nebo antrax. Skupina vědců došla k nepříjemnému, nikoli však překvapivému zjištění: celkem 218 z 375 známých lidských infekčních onemocnění - tedy 58 procent - se zřejmě zhoršilo v důsledku jednoho z deseti typů extrémního počasí souvisejícího se změnou klimatu.

Prakticky to znamená, že nemoci jako cholera, malárie, hepatitis a stovky dalších se šíří rychleji, mají vážnější průběh a čím dál více zasahují i oblasti, které s těmito onemocněními ještě nemají zkušenosti. Měnící se klima ovšem nejen zesiluje zdravotní rizika, ale zároveň oslabuje naši schopnost se s nimi vypořádat: poškozuje lidské zdraví, oslabuje naši imunitu nebo omezuje náš přístup ke zdravotní péči.

Pro obyvatele Evropy může být znepokojující právě rozšiřování teritorií, na nichž se daná onemocnění vyskytují. V příštích letech a desetiletích se totiž v Evropě mohou usazovat nejrůznější druhy komárů, které přenášejí doposud exotické nemoci, jako je malárie, západonilská horečka nebo horečka dengue. Ojedinělé případy jsou prozatím monitorovány na jihu Evropy v zemích, jako je Španělsko nebo Řecko, kde dochází k nákazám zmíněnou horečkou dengue nebo bahenní zimnicí, která je smrtelně nebezpečnou infekční nemocí.

Čtěte také: IPO: Průvodce

Vlastní zkušenosti s vlivem změny klimatu na zhoršování situace infekčních onemocnění má ale i Česká republika, kde se dlouhodobě rozšiřuje lymská borelióza přenášená klíštětem obecným. Kromě šíření do nových teritorií totiž klimatická krize na jedné straně posiluje patogeny, na druhé oslabuje lidský imunitní systém a schopnost se s nemocemi vyrovnávat.

22. 4. Na jižní Moravu se kvůli změnám klimatu a životního prostředí dostávají nové druhy borelií. Pětiletá studie prokázala výskyt druhu Borrelia spielmanii, do té doby v Česku nezaznamenaného. Borelie jsou příčinou lymské boreliózy, což je špatně léčitelné onemocnění, zejména pokud je diagnostikováno v pozdější fázi. V Evropě jsou lidé infikováni nejčastěji druhy Borrelia burgdorferi, Borrelia garinii nebo Borrelia afzelii. Zjištění z výzkumu mají podle společnosti, která se zabývá vývojem diagnostických souprav, vážný dopad na DNA metody testování borelií u pacientů s podezřením na lymskou boreliózu.

Společnost Elisabeth Pharmacon testuje v laboratoři klíšťata od roku 2008. V jednotlivých letech se výskyt borelií v klíšťatech lišil. Třeba v letech 2008 a 2012 bylo infikovaných klíšťat přibližně jen 17 procent, jindy jejich podíl stoupl až k 35 procentům.

Výzkum vlivu klimatických změn na výskyt klíšťat

Změny klimatu mohou působit na zdraví populace celým komplexem vlivů. Dochází ke zvýšení četnosti extrémních jevů počasí, doprovázených škálou následných přímých a nepřímých dopadů, zahrnujících mimo jiné i zvýšená rizika zoonóz, onemocnění postihujících jak zvířecí, tak i lidskou populaci. Ve středoevropských podmínkách jsou ve skupině nákaz s přírodní ohniskovostí nejzávažnějšími infekčními onemocněními klíšťová encefalitida (KE) a lymeská borelióza (LB) přenášené klíšťaty Ixodes ricinus.

Klimatické změny ovlivňují životní cykly rezervoirových zvířat a klíšťat. Na šíření klíšťat se podílí i přemnožená zvěř, zejména divoká prasata. Určitou roli má bezpochyby i měnící se životní styl dospělých osob a prodlužující se aktivní část jejich života. Stále více času tráví v přírodě při rekreačních a sportovních aktivitách. To však přináší i zvýšené riziko setkání s klíšťaty a možnost akvirování infekce.

Během posledního desetiletí došlo ke změně věkově specifické nemocnosti KE. Její maximum se přesunulo do nejvyšších věkových skupin. Díky intensivním osvětovým akcím propagujícím preventivní opatření, včetně očkování proti KE, lze v dalších letech předpokládat mírně sestupný trend nemocnosti v oblastech současného výskytu. V posledních dvou desetiletích však dochází postupně ke změně geografické distribuce KE, se zvyšujícím se posunem do vyšších nadmořských výšek v hornatých oblastech. K těmto změnám dochází v souvislosti s klimatickými a meteorologický podmínkami.

Klíště Ixodes ricinus je společným přenašečem (vektorem) KE a LB. Sezónní výskyt lidských onemocnění těchto infekcí je podobný. Od března se postupně zvyšuje, nejvíce případů je zaznamenáváno v letních měsících, v některých letech dochází k přechodnému vzestupu onemocnění v podzimních měsících. V zimních měsících jsou diagnostikovány ve většině let (v omezené míře) pouze případy onemocnění LB, na čemž se podílí jednak rozdílná inkubační doba, která je u LB delší než u KE, či recidivy a chronické případy LB.

Z dlouhodobých trendů nemocnosti je zřejmý společný jmenovatel obou infekcí - klíště. Do určité míry jsou společné také ekosystémy, ve kterých klíšťata přežívají a savci, případně ptáci, kteří se na jejich cirkulaci a šíření podílejí. Tím ale společná charakteristika končí. Původce infekce - etiologická agens jsou odlišná, virus (KE) a bakterie (LB).

Jedním z cílů tohoto projektu bylo ověřit v oblastech se zvýšenou incidencí onemocnění KE stavy populací přenašeče klíštěte obecného I. ricinus a jeho infikovanost virem KE. Výzkum byl dále cílen na zjištění druhového spektra spirochet komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato a na poznání frekvence výskytu patogenních borrelií v oblastech charakterizovaných v předchozím desetiletí (2001-2010) jako rizikové z hlediska nákaz přenášených klíšťaty.

Celkem bylo shromážděno a laboratorně vyšetřeno 18721 klíšťat I. Výsledky ukázaly, že pokud jde o výškovou distribuci populací I. ricinus (spolu s cirkulací jimi přenášených patogenů), je hranicí vysokého rizika pro člověka úroveň 600 m nad mořem. Průnik klíšťat I. ricinus do vyšších poloh a zvyšující se denzita místních populací má pokračující vzestupnou tendenci, jak zřetelně dokládají výsledky z oblasti Jeseníků, kde na shodné monitorovací ploše byl proveden průzkum již v r. 2008.

Rozdílný však byl číselný poměr nymf a dospělců (obou pohlaví). Nejzřetelnější byl posun ve prospěch dospělých klíšťat na lokalitách Jihočeského kraje a kraje Vysočina. Opačný výsledek byl zaznamenán především v Olomouckém kraji. Tento stav lze interpretovat rozdílným celkovým stavem místní biocenózy, který ovlivňuje lokální spektrum živočišných hostitelů jednotlivých vývojových stádií klíšťat.

Problém může nastat, pokud v místním habitatu není dostatek středně velkých savců (veverek, ježků a dalších), kteří jsou hlavními hostiteli nymf. Důsledkem je nižší produkce dospělých klíšťat. Existence populace klíšťat tím však nemusí být ohrožena. Ovšem výrazně touto cestou ( tj. omezenou přítomností středně velkých savců) může být ovlivněn koloběh patogenů v zoonotické sféře. Dokladem toho mohou být výsledky detekce viru KE v klíšťatech z lokalit Šumperk a Jeseník. Obě lokality byly vybrány na základě početných případů KE (2001-2010) jako reprezentanti Olomouckého kraje. Avšak ani značný celkový počet vyšetřených I. ricinus nebyl dostatečný k detekci viru.

Určení poměru nymf a dospělců může být v budoucnosti využito jednak jako jeden z ukazatelů stavu místní populace I. Nejvyšší počet detekcí viru KE byl zaznamenán na jihočeských lokalitách, což při absolutním počtu 10 pozitivních nálezů odpovídá celkově 1,04 % infekčnosti dospělých I. ricinus (samice 1,41 %; samci 0,65 %).

Úloha zvěře při šíření klíšťové encefalitidy

Úloha černé a srnčí zvěře při šíření KE byla předmětem cílené studie. Bylo zjištěno, že v přírodních podmínkách ČR se podílí lovná zvěř na výskytu lidských onemocnění klíšťovou encefalitidou různým způsobem. V případě černé zvěře byla zjištěna pozitivní statisticky signifikantní asociace výskytu onemocnění KE v jednotlivých obcích s rozšířenou působností s počtem odstřelené černé zvěře. U srnčí zvěře byla asociace výskytu onemocnění KE s počtem odstřelené zvěře statisticky nesignifikantní.

Výsledky potvrzují významnou roli prasete divokého na současnou vysokou úroveň incidence KE v ČR a současně podporují úvahu o podílu tohoto hostitele klíštěte I. ricinus jako jednoho z faktorů působících vzestup a šíření KE v devadesátých letech minulého století. Současné regulované populace srnce obecného jsou také hostiteli I.

Ekosystémy, biotopy a biocenóza ve kterých se klíšťata I. ricinus vyskytují, jsou podobné ve středoevropských zemích, zejména pak v Rakousku. Výchozí epidemiologická situace v ČR a Rakousku byla do začátku osmdesátých let prakticky identická. Relativně vysoká nemocnost kolísala v pravidelných stejných intervalech. Celonárodní očkovací akce v Rakousku vedly k postupnému snižování trendu nemocnosti KE, který ale nadále zachovával stejný charakter kolísání maximálního a minimálního ročního výskytu onemocnění KE jako v ČR. Pravděpodobným vysvětlením tohoto jevu je vliv stejných klimatických podmínek v obou zemích na výskyt tohoto onemocnění.

Lymeská borelióza je v Evropě nejčastěji se vyskytujícím onemocněním přenášeným vektory. Jejím původcem je gramnegativní spirochéta komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato. Tento komplex obsahuje v současnosti cca 20 samostatných genomospecies. V Evropě se vyskytují Borrelia burgdorferi sensu stricto, Borrelia afselii, Borrelia bavariensis, Borrelia bissetti, Borrelia garinii, Borrelia lusitanie a Borrelia valeisiana. V ČR byla diagnostikována onemocnění způsobená B.burgdorferi s.s., B.bissetii, B.afselii, B.garinii a B. valeisiana. V ČR je téměř výlučným přenašečem borreliózy klíště I.

Nejčastěji se vyskytující formou LB je erythema migrans (EM)- červená makulózní vyrážka se objeví obyčejně po 3 - 32 dnech po přisátí klíštěte ( průměr 7 - 10 dnů). Pokud se erythematózní reakce v místě přisátí klíštěte objeví v řádu hodin jedná se o hypersensitivní reakci, která se nemá zaměňovat s EM. Pokud se objeví po uvedené inkubační době a postupně se zvětšuje a dosáhne průměru 5 cm a větší jde o EM. Typickým znakem je centrální vyblednutí, nemusí se však objevit ve všech případech. Vyrážka se může objevit i na více místech těla.

Současně dochází i k systémovým manifestacím, včetně pocitu neklidu, únavě, horečce, bolesti hlavy, ztuhlosti krku, bolesti svalů a různých kloubů a/či lymphadenopatii. Tyto příznaky mohou přetrvávat u neléčených či nedostatečně léčených pacientů řadu týdnů i měsíců a postupně postihnout i další orgány. V tomto stadiu onemocnění většinou nedochází ještě k protilátkové odpovědi organismu, takže není možné diagnózu onemocnění LB ověřit laboratorním vyšetřením protilátek.

Vůbec poprvé byla v ČR vytvořena a analyzována databáze případů KE podle místa bydliště v jednotlivých obcích s rozšířenou pravomocí (ORP), což umožnilo vypočítat lokální incidenci případů onemocnění ve 205 ORP za období let 2001 - 2011. To umožnilo studovat dynamiku výskytu této infekce v uvedeném období v malých územních celcích. Analýza věkově specifické incidence jednak odhalila rizikové věkové skupiny lokální populace a jednak poskytla důležitý údaj o vlivu očkování na nemocnost dětí a dospívajících.

Relativní nemocnost klíšťové encefalitidy v ORP v závislosti na krajinném pokryvu dle Corine land cover. Znázorňuje vazbu mezi kategoriemi osmi tříd krajinného krytu v evropské databázi Corine s uvedenými územními kategoriemi rizika onemocnění. Nejmenší mapovací jednotka byla 25 ha omezuje případnou souvislost nemocnosti KE na podobnější úrovni než představuje tato plocha a pouze tři lesní kategorie Coryne.

Nadmořská výška je jedním z rozhodujících předpokladů pro výskyt onemocnění přenášených klíšťaty. Data týkající se druhého bydlení (chaty, letní sídla) jsou z databáze Atlasu cestovního ruchu a s laskavým svolením autorů. Z prezentovaných výsledků vyplývá, že řada nemocných se nakazí během pobytu v oblastech druhého bydlení.

Srnčí zvěř se podílí na šíření klíšťat a tím i na šíření infekcí, které klíšťata přenášejí. Divočáci se podílí na šíření klíšťové encefalitidy podstatně větším (statisticky signifikantním) způsobem než vysoká zvěř. Je to dáno m.j. i způsobem jejich života.

Zpracování družicových dat byla hlavním zadáním projektu. Jeho cílem bylo vytvořit metodický postup, který by umožnil určit výskyt vegetačních tříd lesního porostu a následně i stanovil jejich význam pro výskyt klíštěte.

Klasifikací prošlo celkem osm scén družice Landsat, které ve vzájemném překrytí pokrývají celou plochu ČR s výjimkou části chebského výběžku. U každé scény byly pro klasifikaci jejího území použity tři (u třech scén jen dva) datové soubory pořízené v různou roční dobu pro zvýšení spektrální separability stanovených vegetačních tříd lesa.

Mapy obou úrovní jsou připraveny v elektronické podobě, která dovoluje jejich bezproblémovou distribuci a šíření pro další využití případným zájemcům jak profesním orgánům státní správy, tak i laické veřejností.

Proměňuje tak i práci v českých ordinacích, popisuje praktická lékařka Marie Bourne, která zároveň přednáší na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Pro lékaře právě připravuje kurz, který jim pomůže ve zdravotních důsledcích klimatické změny se zorientovat.

Lékařka upozorňuje, že vliv klimatické změny na lidské zdraví je tak široké téma, že vlastně ani nejde shrnout pár slovy. Dopadů je velké množství, ať už na neurologické zdraví, na psychické zdraví, na kardiovaskulární zdraví či na dýchací ústrojí. Jedním takovým příkladem je výskyt lymské boreliózy, která se začíná objevovat i na podzim a v zimě. Dalším takovým projevem jsou třeba povodně, které jsou stále častější a přináší i zvýšené riziko infekcí.

Právě kvůli těmto aspektům začala Bourne na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy učit volitelný kurz pro mediky. Obsažená látka je podle ní velmi široká, protože se věnuje tzv. Podle lékařky již kurzem prošlo okolo 80 studentů, je velmi úspěšný a vždy přeplněný. Bourne se proto teď podílí i na vzniku e-Learningu pro české lékaře, který na svých stránkách nabídne zdarma Klimatické koalice.

tags: #borelioza #klimatické #změny #dopad

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce výběrem Touch Bin košů
• Recenze: Zaslepení EGR ventilu
• Dopravní ekologie - základy
• Emise rtuti z uhelných elektráren
• Přehled evropské legislativy pro ekologické produkty