Evropské limity emisí rtuti pro uhelné elektrárny v ČR

Před dvěma lety (17. srpna 2021) začaly být povinné nové emisní limity pro velká spalovací zařízení, které se v Česku týkají především velkých hnědouhelných elektráren. Zpřísnily se tak požadavky na ochranu zdraví lidí před vypouštěním škodlivých plynů, jako jsou oxidy dusíku, či mikroskopického prachu a vůbec poprvé se začalo regulovat vypouštění toxické rtuti do ovzduší.

Od 18. srpna 2021 se na uhelné elektrárny po celé EU začnou vztahovat nové evropské emisní limity. Skončí tak čtyřleté přechodné období, během kterého měly krajské úřady zavést přísnější limity do povolení jednotlivých elektráren. Již nyní je ale zřejmé, že u některých z nich úřady změnu povolení nestihnou provést včas a ČR se tak dopustí porušení evropské směrnice. Nové emisní limity se vztahují např. na emise dusíku, síry, prachu nebo rtuti do ovzduší, zpřísňují se ale také podmínky pro vypouštění škodlivin do vody a požadavky na měření emisí.

Ve zvláštních odůvodněných případech mohou krajské úřady udělit elektrárnám výjimku a stanovit mírnější emisní limit. Této možnosti se pokusilo využít celkem 18 elektráren v ČR, nejčastěji požadované výjimky se týkaly rtuti, oxidů dusíku (NOx) a dále také oxidu siřičitého (SO2) a prachu.

Z emisních limitů dle Závěrů o BAT lze získat výjimku dle § 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci (č. 76/2002 Sb.). Pokud elektrárna nezíská výjimku do 17. 8. 2021 (ať už proto, že je žádost zamítnuta, nebo z důvodu zdržení řízení), krajský úřad má povinnost přepsat emisní limity podle Závěrů o BAT do integrovaného povolení této elektrárny. Elektrárna následně bude muset buď dočasně omezit svůj provoz do pravomocného rozhodnutí o výjimce, nebo emisní limit splnit.

V lednu 2021 byly Závěry o BAT zrušeny rozsudkem Soudního dvora EU, a to z procesních důvodů. Při hlasování členských států byl totiž využit hlasovací systém dle Lisabonské smlouvy, namísto Niceské smlouvy, která měla dle soudu být v daném období přechodně aplikována. Soudní dvůr EU se tak nijak nevyjadřoval k obsahu Závěrů o BAT. Soudní dvůr EU však účinnost svého rozsudku odložil o jeden rok, aby byla zachována právní jistota a vysoká úroveň ochrany životního prostředí. Limity proto budou platit až do ledna 2022. Na jejich účinnosti od 18. srpna 2021 se tedy nic nemění.

Čtěte také: Evropské strany pro přírodu

Dopady na životní prostředí a veřejné zdraví

Uhelné elektrárny jsou významným znečišťovatelem ovzduší. Mají rozhodující podíl nejen na emisi skleníkových plynů, ale i dalších znečišťujících látek, jako jsou oxid dusíku, oxid siřičitý, prach - a také rtuť. Rtuť a její sloučeniny poškozují zejména nervový a kardiovaskulární systém všech živých organismů. Navíc je to takový džin: když ho jednou vypustíme z lahve, jen tak se ho nezbavíme. Díky těkavé formě přechází rtuť z jedné složky životního prostředí do druhé, koluje v přírodě tisíce let a opakovaně se dostává do lidského potravního řetězce. Snížení zátěže rtutí řeší takzvaná Minamatská úmluva, k jejímuž plnění se Česká republika zavázala v roce 2017.

Evropská unie v minulém týdnu schválila přísnější limity pro emise NOx, SO2 a dalších látek, které se dotknou i evropských uhelných elektráren. Proti hlasoval blok zemí v čele s Německem a Polskem, ke kterým se přidala i Česká republika. Podporu návrh nezískal ani v České republice, kde je stále největším zdrojem hnědé uhlí. Polsko, které je ve své energetice na uhlí životně závislé, již začíná počítat, kolik budou provozovatele tamních elektráren nové limity stát finančních prostředků. Podle prvních odhadů se náklady mohou dostat až na 2,3 mld.

Ve schváleném dokumentu se vůbec poprvé objevují limity pro emise rtuti. Ostatní přísnější limity se týkají CO, NOx, SO2 a tuhé znečišťující látky, které jsou již nyní platné. Z českých elektráren se limity mohou dotknout například elektrárny Počerady, kde jsou nad novými limity především emise NOx a SO2, což vyplývá z plnění limitů stanovených integrovaným povolením pro tuto elektrárnu.

Výjimky z emisních limitů

Od 18. srpna musí mít všechny elektrárny buď pravomocně udělenou výjimku, nebo musí být v jejich povolení přepsané nové přísnější emisní limity, které musí elektrárny od tohoto data plnit. V některých případech ale krajské úřady nové limity do příslušných povolení stále nepřepsaly (jedná se především o elektrárny, které zatím neúspěšně žádaly o výjimky - např. Chvaletice, Opatovice). ČR se tímto dopouští porušení směrnice o průmyslových emisích a hrozí jí postih ze strany Evropské komise.

Pokud jde o rtuť, všichni provozovatelé dohromady požádali o možnost vypustit celkem 6 390 kilogramů této toxické látky nad nově stanovený limit. "Výjimky by měly být udělovány jen ve velmi ojedinělých, zvláštních případech. Krajské úřady s nimi však nešetří a žádnou z podaných žádostí zatím nezamítly. V případech, kdy máme pochybnosti o naplnění zákonných podmínek pro udělení výjimky, jsme podali odvolání," dodává Laura Otýpková. Například v případě elektrárny Chvaletice už MŽP udělenou výjimku dvakrát zrušilo pro nezákonnost.

Čtěte také: Lokality evropského významu

Sto ze 110 velkých spalovacích zařízení v ČR výjimku na rtuť nepotřebovalo. Naopak největší výjimky z limitu pro toxickou rtuť dostaly v době ministra životního prostředí Richarda Brabce uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice a Ledvice. Elektrárna Chvaletice již před více než rokem o výjimku přišla, přesto limity stále neplní. Úplně největší výjimku z emisních limitů (na čtyřnásobné překračování limitu u rtuti a celkově na 1250 kg této látky) obdržela od úřadů uhelná elektrárna Počerady ze skupiny Sev.En Energy AG Pavla Tykače, požádal o ni však ještě předchozí vlastník - Skupina ČEZ. Kvůli nezákonnosti však tuto výjimku žalují nevládní organizace. Druhou největší výjimku (z hlediska celkového množství rtuti) obdržela elektrárna Chvaletice stejného majitele. Tato výjimka však již od 22. června 2022 neplatí, neboť ji pozastavil a následně zrušil soud, protože byla svým rozsahem nezákonná. Elektrárna však kvůli nečinnosti úřadů limity stále nemusí plnit ani více než rok po zneplatnění výjimky. Nedávno dokonce Krajský úřad Pardubického kraje rozhodl, že elektrárna nemusí emisní limity plnit až do 31. 5. Třetí největší výjimku (z hlediska celkového množství rtuti) dostala elektrárna ČEZ Ledvice. Na čtvrtém místě je elektrárna Tušimice (ČEZ), která dostala krátkou výjimku a limity už začíná plnit. Na pátém místě je elektrárna Opatovice (EPH).

Za pozornost stojí případ elektrárny Prunéřov II, kde ČEZ napřed obdržel krátkou výjimku pro účely dosažení emisních limitů se zpožděním. Následně však zažádal o prodloužení výjimky až do roku 2029. Zároveň však přistoupil na zásadní omezení provozu elektrárny (kterým má dosáhnout udržení celkového množství vypuštěné rtuti na stejné úrovni, jako by emisní limit plnil) a závazné stanovení termínu odstavení elektrárny nejpozději do 31. 12. 2030. V případě vyčerpání emisního stropu přitom bude muset elektrárna začít plnit limity, nebo uzavřít svůj provoz dříve.

Česká republika a znečištění rtutí

Uhelné elektrárny však rtuť nejen vypouští, ale Česku kvůli tomu také patří mezi země s největším spadem rtuti na čtvereční kilometr. 55 procent tohoto spadu pochází ze zdrojů na území České republiky. Česko patří paradoxně i do desítky zemí, které nejvíce přispívají ke znečištění Baltského moře rtutí, kde je jediným znečišťovatelem, který neleží přímo u moře. Rtuť se v sladkovodním i mořském prostředí mění na methylrtuť, která má vysoce toxické účinky na nervovou soustavu. Má schopnost prostupovat placentou a negativně ovlivňovat vývoj mozku ještě nenarozeného dítěte v těle těhotné ženy.

Reakce na limity

• Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká: “Již dva roky mělo být zdraví lidí v Česku lépe chráněno před zplodinami z uhelných elektráren a dalších velkých spalovacích zařízení. Naprostá většina zařízení se přizpůsobila. Bohužel zdaleka největší zdroje toxické rtuti - elektrárny Počerady, či Ledvice - pokračují ve znečišťování kvůli výjimkám z emisních limitů. Uhelná elektrárna Chvaletice pak kvůli nečinnosti úřadů limit překračuje dokonce bez platné výjimky.
• Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace, říká: “Po dvou letech je čas bilancovat. Na některých elektrárnách se buď úplně bez výjimek, nebo s krátkými výjimkami již podařilo dosáhnout úrovně emisních limitů. Ovšem u některých elektráren stále tlačí jejich provozovatelé na co nejdelší a nejbenevolentnější limity. A případ elektrárny Chvaletice, která výjimku z emisních limitů nemá, a přesto limity neplní, je naprostá fraška.
• Eliška Beranová, právnička Frank Bold, která se emisním limitům dlouhodobě věnuje, říká: „Česká republika je jednou z nejštědřejších zemí v EU, pokud jde o udělování výjimek z emisních limitů pro znečišťovatele. Limity přitom prošly dlouhým procesem příprav a konzultací, aby odrážely účinky nejlepších ekonomicky dostupných technologií. Po schválení limitů navíc následovala čtyřletá lhůta, během které se jim měly uhelné elektrárny přizpůsobit.

Doporučení a závěry

"Krajské úřady pod vedením MŽP by měly situaci urychleně napravit - pokud elektrárny nemají pravomocně udělenou výjimku, musí mít v povolení nové emisní limity. Nové emisní limity, tzv. Závěry o nejlepších dostupných technikách (best available techniques - BAT), jsou prováděcí rozhodnutí Evropské komise vydaným na základě směrnice o průmyslových emisích z roku 2010.

V řízeních o výjimkách z nových emisních limitů byla klíčová účast dotčené veřejnosti - spolků a obcí, které usilovaly o co nejúčinnější ochranu ovzduší," komentuje Laura Otýpková, právnička expertní skupiny Frank Bold.

Čtěte také: Ochrana klimatu v EP volbách

Díky realizaci kompenzačních opatření (neprovozování kotle K11, snížení provozu K12 o padesát procent) bude vypouštěno srovnatelné množství Hg jako při dodržení emisního limitu podle Závěrů o BAT, tj. před rozhodnutím v 1. instanci.

Zavedení nových evropských limitů pro znečištění z velkých spalovacích zařízení donutilo uhelné elektrárny upravit provoz a instalovat filtry a další technologie na snížení emisí. Nestalo by se to však bez práce nevládních organizací. Zejména u elektráren ve vlastnictví miliardáře Pavla Tykače totiž jejich provozovatelé limity plnit nechtěli a usilovali o rozsáhlé výjimky, které jim krajské úřady také vydávaly.

Omezení produkce znečištění z největších zdrojů přitom nastalo díky účasti nevládních organizací - expertní skupiny Frank Bold, ekologických organizací Hnutí DUHA a Greenpeace ČR a místních spolků jako Zelená pro Pardubicko, Zastavme elektrárnu Chvaletice, Zdraví pro Most či MY Litvínov - ve správních řízeních, která se musejí vést o každé výjimce z emisních limitů.

Velkými úspěchy v ochraně životního prostředí jsou řešení elektráren Prunéřov II a Počerady , kde byl na návrh nevládních organizací stanoven emisní strop a závazné ukončení provozu po jeho vyčerpání. V případě Počerad došlo k redukci budoucích emisí rtuti o 30 % a záruce, že další emise už vypuštěny nebudou. Elektrárna Ledvice zase získala jen kratší výjimku a musí rychleji snižovat emise rtuti, což omezí vypuštění této toxické látky o 156 kilogramů .

I v případě elektrárny Chvaletice došlo díky účast nevládních organizací ke zkrácení požadované výjimky 8 na 6 let (do 18. 8. V případě elektráren Počerady a Chvaletice však byla cesta k prosazení ochrany životního prostředí a zdraví lidí dlouhá a náročná, neboť provozovatel (firma Seven Pavla Tykače) usiloval o co nejvyšší a nejdelší výjimky a emise snižovat nechtěl. Navíc příslušné krajské úřady vydávaly výjimky podle přání provozovatele.

„Správní řízení o výjimkách z emisních limitů musí být vedena v souladu s evropským i českým právem, což znamená, že jakákoliv výjimka musí být řádně odůvodněná a nesmí vést k nepřiměřenému ohrožení zdraví lidí či životního prostředí.

“O půl tuny méně toxické rtuti se dostane do životního prostředí díky práci nevládních organizací. A to počítám jen uhelné elektrárny Počerady a Ledvice. Snížení limitů, zkrácení výjimek a emisní stropy jsme prosadili i u dalších zařízení, takže Češi a Česky budou žít ve zdravějším prostředí. Úplné odstranění zdravotních rizik a ochrana klimatu, však vyžadují úplné odstavení uhelných elektráren, které bezemisní být nemohou nikdy.

Analýza Evropské environmentální kanceláře (EEK) odhalila, že mnoho zemí EU nenaplnilo závazky, které jim ukládá Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení. Ten má nově nastavit limity emisí pro uhelné elektrárny a výrazně tak přispět ke snižování škodlivin. Mezi státy, které jsou na tom s plněním daleko nejhůř, je Česká republika. Dokument, jenž se v legislativním světě EU nazývá LCP BREF, vešel v platnost v roce 2017 a konečným termínem pro jeho implementaci byl 17. srpen tohoto roku.

Podle analýzy, kterou EEK provedla, mnoho států s aktualizací limitů čekalo do poslední chvíle, některé státy limity stále neaktualizovaly a některé země dokument obcházejí tím, že společnostem vlastnícím uhelné elektrárny udělují výjimky pro emisní limity. “Výjimky jsou sice povolené a v krajním případě se k nim stát může uchýlit, v mnoha zemích se ale staly běžně používanou normou. V tomto jasně vede Česká republika. Zde o výjimku zažádalo 18 elektráren. Až 85 % české elektřiny tak stojí právě na výjimkách,” komentuje dál Roberta Arbinolo.

Česká republika se neslavně umisťuje i ve výši nákladů na zdravotní péči, kterým by se dalo vyhnout, pokud by byly cíle dokumentu LCP BREF naplněny. Podle analýzy organizace Europe Beyond Coal má deset nejhorších uhelných společností v Evropě na svědomí 7 600 případů předčasné smrti, 3 320 nových případů chronické bronchitidy a 137 000 symptomů astmatu u dětí, které vedou k 5 820 hospitalizacím v nemocnicích a více než dvěma milionům neodpracovaných dní. Těchto deset společností se nachází pouze ve třech zemích: v Německu, Polsku a České republice.

Ani v oblasti emisí rtuti, které vznikají při spalování uhlí, se neumisťuje Česká republika příliš dobře. Z deseti elektráren v EU, které vypouštějí mnohem vyšší množství rtuti než by dle LCP BREF měly, se čtyři nachází v České republice, tři v Německu a dvě v Řecku. Dokument LCP BREF po státech vyžaduje, aby nastavily limity pro emise tohoto nebezpečného neurotoxinu mezi 1 a 7 mikrogramu na metr krychlový.

Elektrárna Počerady

Zástupci právní firmy Frank Bold, organizace Greenpeace a Hnutí Duha podaly stížnost k Evropské komisi. Stěžují si na postup českých úřadů při stanovování emisního limitu pro uhelnou elektrárnu Počerady. Stížnost se Frank Bold spolu s Greenpeace a Hnutím Duha rozhodl podat poté, co Krajský úřad Ústeckého kraje ani po opakovaných výzvách nerespektoval rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem. Soud totiž emisní výjimku pro elektrárnu Počerady zrušil již v srpnu minulého roku. Kvůli udělené výjimce mohla elektrárna vypouštět až čtyřnásobné množství rtuti oproti limitům stanoveným směrnicí. Krajský úřad podle ekologických organizací argumentuje tím, že aktuálně rozhoduje o udělení nové emisní výjimky. Nečinné zůstalo i přes upozornění organizací také Ministerstvo životního prostředí.

Krajský úřad Ústeckého kraje vede o stanovení emisních limitů pro rtuť a o žádosti o udělení výjimky z těchto limitů pro elektrárnu Počerady společné řízení v souladu s požadavky vyslovenými v rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem, řekla ČTK mluvčí kraje Magdalena Fraňková. Ke splnění požadavků jsou nutné podklady provozovatele, které musí předložit do konce února.

Majitel elektrárny k tomu dodal, že časově omezená výjimka se vztahuje pouze na emise rtuti a týká se pouze nejbližších čtyř let. Evropská komise může na základě stížnosti zahájit komunikaci s českými úřady a žádat je o vysvětlení. Pokud dospěje k závěru, že jde o porušení evropského práva, může s Českou republikou zahájit řízení před Soudním dvorem EU.

Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost Elektrárny Počerady a potvrdil zrušení jejich výjimky pro zvýšené emise rtuti, která byla stižena závažnými vadami včetně nedostatečného měření. Původní výjimka by stejně vypršela do konce června 2025, ale elektrárna nedávno obdržela novou, dosud neprávomocnou výjimku od krajského úřadu. Ekologické organizace žádají, aby provoz elektrárny byl ukončen po vyčerpání limitu rtuti.

Krajské rozhodnutí zatím není pravomocné. Mluvčí Sev.en uvedl: "V současné době se seznamujeme s aktuálním nepravomocným rozhodnutím Krajského úřadu Ústeckého kraje o dalším pokračování emisní výjimky do srpna 2029. "Ani jednu z těchto možných alternativ ale správní orgány nezvolily, čímž bylo správní řízení stiženo závažnými vadami s vlivem na zákonnost rozhodnutí a rozhodnutí žalovaného je současně nepřezkoumatelné. "V našem zájmu je výrobou v Počeradech co nejméně zatěžovat životní prostředí.

Elektrárna Opatovice

V srpnu 2021 začnou platit závěry Evropské komise o nejlepších dostupných technikách (BAT) a z nich plynoucí další zpřísnění emisních limitů pro velká spalovací zařízení. V elektrárně Opatovice (EOP) se zpřísněné limity týkají především emisí oxidů dusíku, tuhých znečišťujících látek (prachu), oxidu siřičitého a nově také emisí rtuti. Díky investici ve výši 2,7 mld. Kč z let 2014 -2016 bude EOP schopna plnit nové emisní limity pro oxid siřičitý a prach.

EOP v žádosti o výjimku navrhuje 0,021 mg/m3. Žádost o udělení výjimky podala společnost EOP i u limitu pro oxidy dusíku. Nově stanovené roční emisní limity pro NOx mají být 175 mg/m3. EOP v žádosti o výjimku navrhuje limit téměř na úrovni s BAT, a to ve výši 192 mg/m3, což jsou hodnoty, které jsou naše rekonstruované kotle v této chvíli schopny dosáhnout. Snížení na požadovaných 175 mg/m3 by v současné chvíli představovalo dodatečnou investici ve výši zhruba 0,5 miliardy Kč.

Naším cílem je provoz vysoce účinného ekologického zdroje s minimálním dopadem na životní prostředí a zajištění spolehlivých dodávek tepelné energie za rozumnou cenu.

tags: #evropsky #limit #emise #rtuti #uhelné #elektrárny

Oblíbené příspěvky:

• Oxid uhličitý v ovzduší: Co ho způsobuje?
• Příčiny znečištění moře
• Dopady mikrobiální kontaminace vajec
• Ohrožený druh: Ara ararauna
• Čínská housenice: přírodní zdroj