Jak na přespání v přírodě: Průvodce pro dobrodruhy

Kempování je jeden z nejlepších způsobů, jak na cestách ušetřit na bydlení. A krom toho je to nejen sranda, ale často i to pravé dobrodružství. Vyrazit s batohem s kamarády do hor a přespat v závětří pod skalním převisem, kde široko daleko nikdo jiný není, je skvělý zážitek. Pravidla pro wild camping se v jednotlivých zemích liší, určitě si proto před cestou vyhledejte, jak to aktuálně vypadá v místě, kam jedete. Neopomeňte rozdíl mezi kempováním a bivakováním, můžete z toho mít profit. Ale to nejlepší? Kempování nadivoko či bivakování má své kouzlo - nejde ani tak o to ušetřit pár korun za kemp.

Konečně budete mít dokonalý klid na přemýšlení, vyčistíte si hlavu, krásně se vyspíte na čerstvém vzduchu a odpočinete si. Ráno vás probudí zpěv ptáků, kravské zvonky z ohrady opodál a vůně jehličí. Anebo také útok oranžových agresivních mravenců, přívalový liják nebo banda dřevorubců, která se rozhodla zrovna ten den vykácet půlku lesa. To je na tom právě to krásné.

Příprava před cestou

Než člověk vyrazí (ať už na den, nebo na týden), je dobré mít alespoň trochu představu, zda bude možné cestou někde nabrat vodu. Ze studánky, z horského potoka nebo třeba poprosit někoho ve vesnici (popřípadě koupit). Soudit, nakolik je voda nabraná v přírodě pitná, to si netroufám, ale osobně jsem z vody získané z potoků v evropských horách nikdy žádný problém neměl.

Jak vyčistit vodu v přírodě

Pokud se člověk chystá do oblasti, kde to s čistotou není úplně nejlepší, existuje pár základních možností, jak vodu vyčistit. Uvedu některé, s nimiž mám zkušenost:

• Dezinfekční tablety - vypadají jako prášky, jež se v daném poměru přidají do láhve s vodou, která je pak po 30-90 minutách zdravotně nezávadná. Tableta samozřejmě neodstraní zrnka hlíny a podobné nečistoty, takže v takovém případě je dobré vodu nabírat ještě třeba přes kus látky. Důležité je, že zahubí všechny bakterie, viry a parazity. Podobně jako tablety fungují i kapky či dvousložkové prášky. Jednotlivé výrobky se liší výslednou chutí vody.
• Mechanické filtry - prodávají se buď jako samostatné filtry nebo láhve se zabudovaným filtrováním. Je ale potřeba počítat s tím, že některé filtry bez aktivní složky neumí zničit všechny potenciálně nebezpečné mikroby. Filtry použité v láhvích mají také určitou životnost (omezený počet litrů, které zvládnou kvalitně vyčistit) a následně je potřeba je vyměnit, takže koupě filtrovací láhve také není doživotní řešení. Hlídejte si také jejich odolnost, například vůči mrazu. My používáme praktický a malý filtr Sawyer.

Bezpečnost a ochrana před zvířaty

Před cestou se také informujte o zvířecích domorodcích. V Evropě je to poměrně jednoduché, protože tu kromě zmijí nic moc extra nebezpečného nežije. V případě (nejen) wild kempování v zemi, kde žijí jedovatí pavouci, mravenci, člověku nebezpeční štíři a podobné potvory, je víc než důležité vždy ráno před obutím vyklepat boty a prohlédnout všechno, co na sebe oblékáte, jestli se v tom neschovává nějaký nezvaný návštěvník. Kdo je připraven, není zaskočen.

Čtěte také: Jak vybrat psí boudu?

Stejně tak je potřeba si zvyknout při chůzi dívat pod nohy, aby člověk nešlápl na jedovatého hada. Bedlivě pozorovat zem a vůbec se nevěnovat okolním nádherám vám zpočátku přijde nepřirozené, ale zvyknete si a okolní nádhery budete okukovat jen při zastávkách. Není od věci vhodně zvolená obuv, dlouhé nohavice a mít nějaký klacek, jehož údery o zem každého hada vyplaší - stejně jako dupání.

Pokud vyrážíte do hor či do jakékoli jiné divočiny (i kdyby pouze na den), je dobré o tom někomu říct a sdělit, kudy a kam máte v plánu jít a kdy se míníte vrátit. Je to maličkost, která v případě problému pomůže vám i případnému záchrannému týmu. V horských chatách se člověk dost často zapisuje do knihy, na safari se pohyb lidí monitoruje podobně - při odjezdu z kempu se člověk zapisuje do knihy a připíše i další cíl své cesty.

Hledání vhodného místa k přespání

V případě cestování autem a hledání vhodného místa k přespání je dobré sjet z hlavní silnice a popojet někam mimo města a zástavbu, kde budete zastrčení a nebude tam provoz. Samozřejmě ale pozor, abyste nespali někomu na soukromé zahradě. V takovém případě je víc než vhodné dojít se zeptat, zda by to dotyčnému nevadilo. Je velmi pravděpodobné, že vás neodmítne, když vysvětlíte, že jde pouze o přespání do rána a že o vás nebude ani vědět. Možná vám nakonec nabídne i onu teplou sprchu a ráno horký čaj.

Spaní pod širákem

Každý by si měl alespoň jednou vyzkoušet spaní pod hvězdnou oblohou - jak se hezky česky říká, pod širákem. Patří to k jedněm z nejhezčích zážitků a hlavně si díky tomu uvědomíte, jak jsme vlastně v celém nekonečném vesmíru maličcí. Při spaní v přírodě prosím dávejte pozor, ať po vás nezůstanou ani nejmenší stopy. Odvezte si vše, co jste přivezli, nerozdělávejte ohně, když si nejste na 120 % jistí, že od nich nemůže nic dalšího chytit, a nekempujte týden na jednom místě.

Paráda, našli jste si krásný zastrčený plácek, teď už jen postavit stan nebo přístřešek, anebo jen rozbalit karimatku a hodit na ni spacák. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že noční stěhování stanu kvůli stoupající vodě v řece není nejpříjemnější probuzení. I pokud nespíte někde u vody, je dobré nelehat si do dolíku nebo kamkoli, kam by při dešti mohla stékat voda. Pohlídejte si, abyste neleželi pod nahnilým stromem, který vypadá, že každou chvíli spadne. Hodí se myslet také na závětří (nejen v případě přespávání na hřebeni hor či na nějakém větrném místě). I když je večer bezvětří a klid, ráno může na hřebeni fičet tak, že budete mít problém stan či spacák zabalit. Na závěr je také dobré zkontrolovat, zda stan nestavíte na bodlácích nebo na nějakých ostrých kamenech, v mraveništi a podobně. K tomu ale postačí selský rozum.

Čtěte také: Malá bouda v přírodě: povolení

Pro spaní pod širákem přidám ještě pár dalších rad. Počítejte s tím, že padne rosa a spacák budete mít na povrchu mokrý. Je tedy dobré mít ho naimpregnovaný. Přikrýt se celtou nebo plachtou nepomůže, protože ta se zapaří a spacák vám namočí ještě víc. Buď rosa na spacáku, anebo celta natažená nad spacákem jako střecha - bez toho, že by se dotýkala. Samozřejmě pro případ nečekaného nočního deště je lepší přes sebe nějakou plachtu natáhnout, než promoknout úplně. S rosou souvisí úklid oblečení, ať už do batohu, nebo třeba do malého lodního pytle nebo vaku, který je kolikrát vhodným doplněním klasického kompresního obalu na spacák. Spací oblečení (Merino či jiné funkční prádlo, ale hlavně něco jiného, než v čem se potíte celý den na treku; o oblékání do spacáku viz níže) je také dobré nosit společně se spacákem. I kdyby mělo být přes den mizerné počasí, dobře a v suchu se vyspat je pravidlem číslo 1. Boty si dávám pod hlavu (pod karimatku), případně je používám otočené podrážkou nahoru (nemůže do nich rosa) jako zarážky, abych se neměl kam odkoulet z karimatky pryč na mokrou trávu.

Další možnosti přespání v přírodě

Zajímavou možností k přespání v přírodě jsou i různé cestovatelské boudy. Jsou velice populární u tras horských túr a dalších dlouhých pěších pochodů, jako je například skotská West Highland Way. Další možností jsou hamaky, ke kterým si můžete pořídit i plachtu, zateplovací vrstvu nebo i síťku. Nemám s tím zkušenost, ale jednoznačná výhoda je, že nemusíte řešit bláto či podmáčenou trávu, hady, pavouky - a i ti mravenci k vám mají cestu do spacáku podstatně náročnější.

Praktické tipy a triky

• Ohniště - obecně platí, že při wild kempování je lepší oheň nerozdělávat. Samozřejmě ale večerní usušení věcí, prohřátí zmrzlých nohou, nebo jen posezení u ohně a opečení špekáčků má své kouzlo. Když už nefouká a plánujete rozdělat oheň, je víc než vhodné připravit ohniště ve vyhrabané díře, kde ho ráno po řádném uhašení půjde zase zahrabat (nikoli jehličím ani suchým listím).
• Ranní sr… - „když musíš, tak musíš“. Když musíš v přírodě, je víc než vhodné zajít někam mimo cestu a vybrat si místo, kde následně půjde dílo zahrabat.
• Sušení zpocených/mokrých věcí na sobě - je to trochu drsnější způsob, uznávám, ale funguje. Pokud člověk není po celém dni promrzlý a je to alespoň trochu možné, jde usušit mokré tričko na sobě.
• Přezůvky na večer - zní to jako velká pohodlnost? Věřte, že není (téměř) nic lepšího, než po celém dni v pohorkách nohy osvobodit a nazout do pantoflí, crocsů a podobně. Od té doby nějaké lehké přezutí nosíme i na dvoudenní výlety. Krom toho, pokud se chce člověk vyhnout tvoření puchýřů během chůze přes den (což je mimochodem dost klíčové pro pohodové vícedenní trekování), velmi pomůže průběžně střídat dvoje ponožky, aby se noha v podstatě vůbec neocitla ve vlhku. Zatímco jedny ponožky máte na nohách, druhé schnou pověšené na batohu.

Jakou pořídit výbavu?

Kvalitní kempovací výbava vám při dobrém zacházení vydrží mnoho let a vyplatí se do ní zainvestovat.

Stan

Stanů najdete spousty druhů v cenách od pár stovek po desítky tisíc korun. Jak se v tom vyznat? Pravidlo číslo 1 zní: stan za pár stovek rovnou vynechejte (pokud tedy nechcete, aby vám při sebeslabším větříčku spadl na hlavu a prosákla jím i jemná ranní rosa). Kvalitní stan vám vydrží dlouhé roky, proto se vyplatí trochu zainvestovat. Stan se případně dá asi nejsnadněji půjčit. Než půjdete vybírat, ujasněte si, jestli ho budete nosit na zádech na několikadenních trecích (pak se vyplatí připlatit za nějaký ultralehký), nebo jestli bude spíš jezdit v kufru auta - pak je zbytečné křečovitě řešit váhu a raději koupit třímístný pro dva lidi - vejdete se do něj pohodlně i s batohem.

Dalším problémem u levných stanů bývají tyčky. Dle mé zkušenosti se vyplatí připlatit za duralové, které vydrží podstatně víc než laminátové. Vyberte výrobce, který nabízí možnost dokoupit samotné náhradní tyčky, pokud by vám nějaká třeba praskla. Další, co by člověka mohlo začít mrzet až při samotném stanování, je velikost předsíňky, hlavně když prší.

Čtěte také: Šumava - ráj pro milovníky přírody

Celta nebo igelitová plachta

Pokud chcete ušetřit váhu ještě víc, nabízí se možnost vyrazit bez stanu. Pak je dobré mít nějakou pojistku pro případ náhlé změny počasí - ať už je to nouzový přístřešek na trase, jeskyně či převis, nebo plachta, která se srolovaná na vršek batohu vejde vždy. Když ji nevyužijete jako střechu, můžete ji využít jako podklad pod sebe, abyste leželi v suchu. (Za jasné noci rozhodně není vhodné se plachtou přikrýt, například aby vás ochránila proti rose. Tak to nefunguje.

Spacák

Spacáky se liší hlavně podle výplně. Péřové spacáky jsou obecně teplejší, lehčí a ve sbaleném stavu podstatně menší. Jejich nevýhodou je cena a náchylnost peří na vlhkost. To spacáky s dutým vláknem problém s vlhkostí vcelku nemají a uschnou rychleji, jsou levnější, ovšem hřejivost jim postupem času klesá rychleji.

U teplotních rozsahů rozhodně neberte v potaz teplotu „extrém”. Výrobci se s ní rádi chlubí, je to ale teplota, při které sice pár hodin ve spacáku přežijete, o kvalitním spánku však nemůže být řeč. Podstatně blíže reálu je teplota „komfort”. Pokud bude venkovní teplota (resp. teplota uvnitř stanu) pod udávanou komfortní hodnotou, je šance vyspat se bez probouzení zimou jen při použití vhodného termoprádla. To ale není nejvhodnější, protože pak nemůže teplo vašeho těla pořádně ven, aby vyhřálo spacák, takže spacák nefunguje, jak by měl. A ještě: ženy bývají zimomřivější než muži, takže i když chlápkovi bude ve spacáku teplo, žena může v něm mrznout.

Kempování v ČR a zákony

Stanování v ČR je obecně velmi přístupné jak v přírodě, tak i v kempech. Kempů je po celém našem území nespočet. Mnoho turistických tras má vyhrazená místa pro táboření. V lese můžete zůstat i přes noc a nikdo vás nemůže žádným způsobem omezovat. České zákony umožňují v přírodě volně “nocovat”. Definice tohoto termínu se ustálila na tvrzení, že jde o jednorázové přespání bez znaků dlouhodobějšího pobytu. Příkladem nocování je například položení karimatky a zalehnutí ve žďáráku, či přespání v hamace. Druhým termínem, který zákony zmiňují, je táboření. Tím je například vícedenní pobyt na jednom místě, kde si postavím stan, vykopu latrínu, založím ohniště a natáhnu šnůry na prádlo. Hranice mezi těmito termíny není v zákoně úplně jasná, nicméně už fakt, že o nich víte, vám pomůže v případě jakýchkoliv problémů.

Rozdělávání otevřeného ohně je povoleno 50m od hranice lesa. V lese si tedy ani nezakouříte, uvařit si musíte vždy na povoleném místě (ohniště), s povolením majitele či na louce. A pozor na sucha! Je povoleno z lesa odnášet klestí do 7 cm v průměru (suché, bez kůry, na zemi ležící). Biologický odpad se po sobě snažte zahrabat, vše ostatní si po sobě odneste.

Podle toho, na jakém pozemku se nacházím, se odvíjí množství zákazů, které se mě týkají:

• Národní park - v první zóně NP mi je nakázáno pohybovat se pouze po vyznačených stezkách a nocování bývá až na výjimky zakázáno úplně. Čistě teoreticky by sice šlo nocovat přímo na stezce.
• Chráněná krajinná oblast - zde je situace přívětivější, přenocovat mohu prakticky kdekoliv. Dokazuje to i spor z roku 2008, kdy pan Hyťha žádal správu CHKO o povolení 10 let bivakovat na jejich územích.
• Přírodní rezervace a památky - jakožto další typy chráněných oblastí ze svých plánů raději vypusťte.
• Území obce - obec může zvláštní vyhláškou zakázat táboření i nocování na celém svém území, ale obvykle se tak neděje.
• Soukromý pozemek - pokud jde o soukromý pozemek (les, louka) máte povinnost si před tábořením(!) získat souhlas vlastníka. Vlastník vám nemůže zakázat vstup a zákony i postupy soudů naznačují, že k nocování žádný souhlas nepotřebujete. Ale vysvětlujte to uprostřed noci majiteli, který vás se svým dobrmanem Rexem přišel důrazně požádat o opuštění jeho pozemku.

Pokud se nevyhnete nepříjemnému probuzení a budete si jistí, že děláte maximum proto, abyste dodrželi platné zákony, zkuste svoje jednání slušně vysvětlit. Lesní stráž, strážce NP či majitel pozemku jistě rádi uslyší, že jste informovaní, přírodu nepoškozujete a ráno po sobě uklidíte a půjdete. Výhrůžky soudem, stížností na zneužití veřejné pravomoci či přetahovačky o pokutě nebo správním řízení bych vždy nechal až na úplný konec a raději se domluvil.

Tip redakce: Na mapy.cz najdete krásné značky označené jako Přístřešek či Nocoviště.

Krkonoše a možnosti přespání

Jestliže byste si chtěli na přechodu užít v Krkonoších stanování, budete nejspíš zklamaní. Jelikož se jedná o národní park, pravidla týkající se kempování a rozdělávání ohně jsou nemilosrdná. Ani spaní na divoko není návštěvní řád v Krkonoších nakloněn. V NP Krkonoše lze bivakovat mimo takzvané klidové zóny, které jsou ale naneštěstí pro spáče, vybavené jen karimatkou a spacákem, prakticky po celém území tohoto pohoří. Dobrá zpráva je, že během hřebenového přechodu Krkonoš můžete využít hned několik malých přístřešků převážně ve tvaru áčka.

V jejich vrchní části je malé podkroví, kde se vyspí dva nocležníci. Ideálně pokud jsou si blízcí, jelikož každý má svůj osobní prostor vymezený pouze karimatkou a na víc prostě nemá nárok. V dolní části přístřešků jsou občas lavice. Někdy se na dřevěnou podlahu přístřešku dokáže naskládat i několik lidí. Přesto počítejte s tím, zejména o víkendech a v hlavní sezóně, že je třeba přijít včas. O využití netradiční ubikace bude pravděpodobně velký zájem.

Jestliže nechcete riskovat pozdní příchod do nouzového přístřešku a následné spaní před jeho dveřmi, nabízí se možnost přečkání noci v horských chatách, které se většinou honosí názvem „bouda“. Nenechte se zmást názvem. Nejedná se o boudu podomácku stlučenou rezavými hřebíky z nehoblovaných prken.

Známé boudy v Krkonoších:

• Výrovka
• Luční bouda
• Labská bouda
• Petrova bouda
• Špindlerova bouda
• Brádlerovy boudy

Závěrem

Na této planetě je nás stále více a já vás všechny, kdo jste tento článek dočetli až sem, prosím, važme si přírody a volnosti, kterou v přístupu k ní máme.

tags: #bouda #prespani #v #prirode #navod

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelná energie a pasivní odpor
• Briançon: Historie opevnění
• Modifikace samců v přírodě
• Brána do historie Valašska
• Bezpečnostní pásy recyklace