Šumava: Tajemná, divoká a nádherná příroda

Šumava je pro mnohé symbolem tajemství, divokosti a nádhery. Znám mnoho lidí, kteří Šumavu milují a pravidelně ji navštěvují. Jezdí sem na kolech, podnikají pěší výlety s rodinou a v posledních letech se stále více lidí pouští do přechodu Šumavy.

Túra kolem 150 kilometrů na zhruba týden se spaním v nouzových nocovištích se stává populární aktivitou. Směrem od Železné Rudy na Novou Pec jsem ji prošla i já. Jde totiž o pět dní, kdy se vytrhnete ze svého stereotypu. Pět dní, kdy budete v přírodě od rána do večera. Pět dní, kdy se vaše návyky změní, komfort sníží a budete řešit věci jinak.

Není nad to se ráno probouzet s prvním světlem a s rosou v trávě. Není nad to večer usínat a vidět ty miliony hvězd nad sebou. A taky se občas trochu leknout zvuků lesa, které neznáme. Na cestě také vznikají mikropřátelství.

Kouzlo Šumavy

Šumava má nesporně svoje kouzlo. Projít jí znamená vidět celek. Nejenom oblast okolo profláknutých obcí jako je Kvilda, nebo Modrava. I pro milovníky Šumavy to může být zcela nový zážitek. Pro mě je neprozkoumaná oblast od Strážného k Nové Peci.

Kromě výše zmíněných pro mě bonusů jako je pobyt v přírodě, vytrhnutí ze stereotypu, řešení situací za chodu a potkávání lidí je potřeba zmínit i emoce a duchovno. To co se s vámi děje, jaké myšlenky vám lítají hlavou, co cítíte. Z mé zkušenosti je to při treku intenzivnější. Narozdíl od ostaních hraničních pohoří je ženského rodu. Její keltská minulost i nedávná pohnutá historie láká. Díky dlouho uzavřenému vojenskému pásmu si na mnoha místech zachovala divodkou přírodu.

Čtěte také: Spaní pod širákem v Česku

Po celé délce trasy taky narazíte na informační cedule o fauně, flóře a historii. Navíc systém nouzových nocovišť je vcelku ojedinělý. Když se podíváte na mapy.cz jde o jediné pohoří s takovým uceleným systémem.

Nouzová nocoviště na Šumavě

Celkem je nouzových nocovišť 7. Slouží k přespání na jednu noc. Přes den by zde neměl stát žádný stan. O trochu více informací najdete na webu NP Šumava. Zhruba každých 15 km od sebe. To je poměrně málo, pokud jste zvyklí chodit. Na druhou stranu, když jedno nocoviště přeskočíte, nemáte tolik příležitostí se zastavit a jen tak si vychutnávat výhledy.

Na nocovištích chybí pitná voda. Pramen je cestou na Poledník. Značený v mapě je na Bučině kousek od Alpské vyhlídky. Jenomže bývá vyschlý. Taky se připravte na to, že nocoviště nemají přístřešky. Někdy ani stůl. Počítejte s tím, že není kam vyhodit odpad. Co si donesete, to si prosím taky odneste. Vyhodit můžete po cestě na Poledníku a na Modravě. Dokoupit co potřebujete můžete v Železné Rudě, na Modravě a ve Strážném.

Jedním z důvodů, proč je systém nouzových nocovišť ojedinělý, může být množství asfaltových cest. Bohužel díky vojenské minulosti a dotacím je hodně cest vyasfaltováno, nebo jde o šotolinu (až polovina trasy). To opravdu není moc příjemné na delší chůzi s batohem. Dalším důvodem, který mi došel až nedávno z osobní zkušenosti, je množství lidí kumulovaných na nouzových nocovištích. Je prima, že jsou. Na druhou stranu jsou často velmi plná. Prostor to není zas tak velký a tak když se vám tam sejde 5 a více stanů, už to hraničí s pocitem z přeplněného kempu. Při našem přechodu se nám povedlo natrefit na partu, která přechod spojila s oslavou několika narozenin. V noci tak nebyl klid a celá banda zabrala větší část nocoviště. Nejhoší zážitek mám z nouzového nocoviště u Modravy a to opakovaně.

Seznam nouzových nocovišť:

• Hůrka u Prášil
• Poledník
• Modrava
• Bučina
• Strážný
• Nové Údolí
• Pod Plešným jezerem

Zhruba každých 15 km od sebe. Provoz nouzových nocovišť je celoroční, vždy od 18,00 - 9,00.

Čtěte také: Bezpečné a pohodlné přespání v divočině

Alternativy k trase a přespání

A POZOR! Existují samozřejmě i alternativy jak k trase, tak k přespání. Nemusíte jít celou trasu po páteřní turistické cestě (převážně červená) od Železné Rudy až po Nové Údolí (nebo naopak). Stačí si vybrat nocoviště a trasu upravit. Jít třeba dělší turistickou cestou, nebo využít cyklotrasy.

Druhá varianta je nespat na nouzových nocovištích. Tady ale pozor. Nacházíte se na území Národního Parku. Co to v praxi znamená? V zákoně máme dva termíny: nocování a táboření. Hranice mezi nimi není přesně vymezena. Zákony umožňují v přírodě volně nocovat. Všeobecně jde o jednorázové přespání bez znaků dlouhodbějšího pobytu. Takže spaní v hamace, nebo na zemi pod celtou nebo ve žďáráku by mělo být v pořádku. Tím, že si postavíte stan (nebo jiný pevný přístřešek), se dostanete na hranici mezi nocováním a tábořením.

Řešením může být přespání na cestě, nebo v přístřešku. Takové přespání jsme podnikly i já s Gábinou první noc na přechodu Šumavou. Ustlaly jsme si v přístřešku Pod Polomem.

Realita prostě je, že jako bývalý prostor jsou lesy protkané zpevněnými cestami. Plus bohužel tu kdosi objevil dotace a místo hezkých šotolinových cyklostezek jde zase o asfalt. ALE, dá se hledat i alternativní cesty. Pomyslná červená, která se táhne z jednoho konce na druhý se dá trochu natáhnout s tím, že budeš víc kličkovat Neříkám že se zpevněným cestám úplně vyhneš. Taky musíš počítat s tím, že spaní mimo vyhrazený prostor je NP prostě out. A prosím drž se toho, ono kdyby tě pak někdo chytil někde v lese, akorát to přilévá olej do ohně proti bivakování. Hranice toho kde a jak můžeš spát je dost tenká.

V NP je síť nouzových nocovišť fajn. Pravda je, že třeba my když jsme šly s kamarádkou přechod, nedošly jsme až na nocoviště a spaly v jednom z přístřešků se stolem. I když byl kolem hezký plac, držely jsme se co nejvíc přístřešku to šlo. Pokud půjdeš jen pod širák, žádná hamaka ani tarp a tak, máš to trochu jednodušší. Můj osobní tip je prostě nejít ta frekventovaná místa. Ale uhnout směrem na Velhartice, jít na Kochánov, Kepelské Zhůří, Hartmanice (jen kousíček od nich najdeš zbytky bývalých Paští). Tam se můžeš rozhodnout jestli to přes Srní dojdeš na Modravu. Je to asi to nejfrekventovanější nocoviště, ale zase ja tam pivovar. Kromě silnice z Čeňkovi pily za Srní se dá pevným cestám vyhnout. Cesta ze Strážného směr Plechý je hodně zpevněných cest.

Čtěte také: Jeseníky: přespání v divočině

Osobní tipy na trasy:

• Moc hezká cesta je z Horské Kvildy přes Zlatou Studnu na Popelnou. Divoká cesta podél řeky. Za Popelnou je další bývalé osídlení, Buzošná. Tam se potom dá promotat až směr Kašperské Hory a pozor, tady kousek jsou hne dvě místa, kde se dá krásně přespat úplně v pohodě i se stanem. U vyhlídky Sedlo a na Žďánově - tady je dokonce i ohraničené ohniště.
• Hezká cesta vede odtud směr Královský kámen a Javorník. Z Javorníku se dá promotat na Úbislav, Stachy a potom buď Vimperk, nebo pokračovat na Kubovu Huť a Boubín.

Všechny tyhle zacházky ale budou o dost delší, než jít napřímo.

Tipy na výlety po Šumavě

• Projděte se 1,5 km dlouhou naučnou stezkou Soumarské rašeliniště, kterou tvoří částečně povalový chodník a měkké rašelinové podloží. Stezka začíná u Soumarského mostu u hlavní silnice mezi Volary a Lenorou.
• Boubínský prales je unikátní rezervací ve střední Evropě. Některé stromy jsou staré i 400 let. Nachází u obce Zátoň. Po obvodu pralesa vede okružní naučná stezka. Začíná u Boubínského jezírka. Vydejte se po modré značce také k Boubínské rozhledně. Výhled stojí za to.
• Vltava pramení 5,5 km jihozápadně od Kvildy pod Černou horou na Šumavě v nadmořské výšce 1172 m. Tok řeky začíná pramenem Černý potok, pokračuje Teplou Vltavou a pak se spojuje se Studenou Vltavou, aby dál již pokračoval jako Vltava. K symbolickém místu pramene Vltavy vede modrá turistická značka.
• Romantické údolí řeky Vydry od Antýglu k Čeňkově Pile vás nadchne. Při procházce se budete kochat přírodou, budete míjet viklany, obří hrnce, kamenné moře. Voda vytváří peřeje i menší vodopády. V Turnerově chatě v polovině trasy se můžete občerstvit. Při cestě okolo Vydry se poučíte na sedmi zastávkách, kde jsou umístěné informační tabule. Půjdete 7 km vozovou cestou podél divoké říčky, která se postupně mění v hučící kaňon. Možná vás překvapí, že má voda rezavou barvu.
• Na svahu hory Oblík ve výšce přes 1000 m n. m. si uvidíte Tříjezerní slať. Dostanete se tam z Modravy nebo z Rokyty. Naučná stezka má 11 zastávek, vede po povalovém chodníku a je dlouhá 250 m. Dozvíte se o vzniku a vývoji slati.
• Necelé 2 km od Horské Kvildy objevíte Jezerní slať (1058 až 1075 m n. m.). Na rozvodí mezi Otavou a Vltavou je v místě slati přístupná 350 m dlouhá naučná stezka. Vede z malého parkoviště od silnice Kvilda - Horská Kvilda a pokračuje po povalovém chodníku. U vstupu do rezervace můžete využít výhledů ze 7 m vysoké vyhlídkové věže.
• O obce Svinná Lada, zhruba 1 km od Borových Lad, se nachází romantická Chalupská slať. Vede tudy povalový chodník od infocentra. Na okraji slati se dříve těžila rašelina. Stezka je dlouhá 600 m, na konci je výhledová plošina.
• Chcete vědět, kde byl roku 1856 zastřelen poslední šumavský medvěd? Vydejte se Medvědí stezkou. Začíná u železniční zastávky Ovesná, končí u zastávky Černý kříž a je dlouhá 14 km. Cestou vás doprovodí informační tabule. Trasa vede divokou přírodou.
• V lesích u Českých Žlebů na území obce Stožec můžete dojít k dřevěné Stožecké kapli. Podle pověsti vznikla pod vrcholem vrchu Stožce (1065 m n.m.), nad pramenem s blahodárnými účinky na oči.
• Z Prášil se můžete vydat k Rozhledně Poledník. Půjdete kolem Prášilského jezera, čeká vás dlouhé stoupání. Rozhledna vznikla z radarové stanice a je vysoká 37 m.
• Nedaleko Železné Rudy si můžete užít výhled z Rozhledny na Špičáku. Na horu v okrese Klatovy vyjedete lanovkou. Věž je vysoká 26,5 m.
• Ve vojenském prostoru Boletice se nachází Rozhledna Knížecí Stolec. Vysoká je pouhých 8 metrů, ale dopřeje vám pěkný pohled. Uvidíte Boubín a Bobík, pohoří Třístoličník - Plechý, vrch Lysé a Novohradské hory.
• Nedaleko Srní objevíte Klostermannovu vyhlídku. Z lavičky, instalované na počest slavného spisovatele, je vidět Povydří a Pootaví, hrad Kašperk a Dračí skály. Tvar lavičky kopíruje okolní krajinu.
• V lyžařském areálu Zadov je unikátní rozhledna Churáňov. Vznikla z bývalého skokanského můstku. Na vyhlídkové plošině se ocitnete se v 1109 m n.m. a budete si připadat jako skokani na lyžích. Na části věže je horolezecká stěna.
• Nedaleko Soumarského mostu se na na naučné stezce Soumarské rašeliniště nachází vyhlídková věž.
• V katastru Prášil se můžete vydat k nejmenšímu a nejvýše položenému jezeru české části Šumavy. Nachází v 1096 m n.m. Dno Jezera Laka tvoří rašelina, zaujmou vás plovoucí ostrůvky.
• Ze Špičáckého Sedla, vzdáleného 5 km od Železné Rudy se vydejte k Černému jezeru pohodlnou cestou. Jezero je hluboké skoro 40 metrů. Černou barvu způsobuje kal z pylu jehličnanů, který se ukládá na dně.
• K Čertovu jezeru v 1030 m n.m. se dostanete po žluté značce. Půjdete 2,5 km. Probíhá zde evropské rozvodí. Voda z Čertova jezera teče do Dunaje a dál do Černého moře, voda z Černého jezera patří naopak do povodí Severního moře.
• Podle hory Plechý je pojmenováno nejširší ledovcové jezero české části Šumavy. Jeho rozloha činí 7,5 ha, hluboké je 18,3 m.
• Tři kilometry od Kašperských hor stojí gotický Hrad Kašperk. Dvě propojené věže a zbytky hradního paláce upoutají vaši pozornost. Pod hrad dojedete na parkoviště autem. Prohlídkové okruhy přiblíží hospodářský život na hradě, prohlédnete si pozůstatky paláce s erby a podíváte se do parkánu.
• Návštěva zříceniny Vítkův Hrádek nedaleko Přední Výtoně na pravé straně Lipenské přehrady ve vás zanechá silný dojem. Na zachovanou obytnou věž Donjon vystoupejte.
• Seznámte se s vodním dílem Schwarzenberský plavební kanál, který byl postaven na česko-rakousko-bavorském pomezí pro splavování dřeva. Projděte naučnou stezkou od parkoviště na Jeleních vrších podél kanálu na Raškov nad Novou Pecí. Trasa je dlouhá 9 km a seznámíte se s atraktivními částmi díla.
• Nedaleko Sušice si prohlédněte Hrad Velhartice s krásným kamenným mostem. Čeká vás prohlídka nádvoří, renesančních interiérů, zavítáte do skanzenu lidové architektury. Děti si vyzkouší střelbu z kuše nebo luku.
• Hora Třístoličník (1311 m n.m.) je zajímavá třemi bizarními skalními útvary. Vede přes ni státní hranice s Německem. Z Nového údolí se vydejte po červené značce. Terén je namáhavý a není vhodný pro kola a kočárky. Snazší přístup se nabízí z německé strany.
• Nad silnicí vedoucí na Modravu na pravém břehu Otavy objevíte nedaleko Rejštejna skalní útvar. Nazývá se Dračí skály a čeká vás pohled na pěknou scenérii. Pod skalami je parkoviště.
• Při putování Šumavou určitě vystoupáte na horu Plechý, nejvyšší vrchol české Šumavy. Na svahu hory spatříte ledovcové Plešné jezero. Zaujme vás geomorfologicky zajímavá vysoká skalní stěna karu jezera, kterou tvoří suťové proudy a obnažené skály. U hráze jezera Plechý spatříte kamenné moře.
• Nejvyšší horou Šumavy a Bavorského lesa je Velký Javor, který najdete 4 km od českých hranic v okrese Regen u obce Bayerisch Eisenstein. Vrchol tvoří čtyři skály. Dostanete se tam kabinovou lanovkou. Okružní stezka po vrcholových skalkách je dlouhá 1,5 km.
• Sudslavický okruh - Vaše kroky mohou směřovat od jedné z nejobjemnějších lip v Čechách (obvod 12 m)přes Opolenec, tzv. Sudslavickou sluj, Výškovice a Bohumilice zpět ke mlýnu U Vanických.
• Obří hrad - Z Kašperských hor na kopec Valy. Nejvýše položená prehistorická stavba v Čechách. Velmi tajemné a zajímavé místo.

Kempování a bivakování v přírodě

Poněkud dobrodružnějším způsobem putování je vyrazit „natěžko“ a přespávat v přírodě jen ve spacáku, pod širákem, pod plachtou, či ve stanu. Takový poutník nemusí vše dopředu rezervovat a užívá si svobody „jít, kam ho nohy zavedou“. Při dodržení několika zásad lze legálně přespat víceméně kdekoli ve volné přírodě, ze zákona není nocování zakázáno ani v CHKO nebo většině našich národních parků. Pokud na místě setrváte za účelem jednorázového přenocování, nebudete rozdělávat oheň, zanechávat odpad a ráno se včas sbalíte, nejedná se o táboření, ale o nocování. Výjimkou je národní park České Švýcarsko, kde je zakázáno i nocování.

Ve spolupráci s Lesy ČR vznikají postupně podél tras Via Czechia útulny, ve kterých lze nouzově přespat. Zpracovali jsme architektonický projekt a vytipovali místa s ohledem na potřeby poutníků - tak aby ležela u stezek Via Czechia spíše v odlehlejších místech, kde nelze využít ubytování v penzionu nebo horské chatě. Útulny se nerezervují, primárně slouží jako odpočinkové místo pro denní návštěvníky a jako nouzový úkryt a pro přespání při zhoršeném počasí. Naplánovat putování “od útulny k útulně” samozřejmě je možné, ale je třeba počítat s tím, že kdo dřív přijde, ten dřív spí. Všechny útulny jsou zanesené v itinerářích jednotlivých tras a lze je vyfiltrovat na mapy.cz při zadání vyhledávacího hesla “Via Czechia - útulny”.

Tahle záliba v lidech přežila těžké časy za nacismu i komunismu a pamatují na ni i naše zákony. Nemusíte tedy mít strach spát v lese, stačí znát svoje právo na rekreaci.

Jak na kempování v přírodě bez rizika?

• Zjistěte si pravidla pro stanování v konkrétním regionu. V lese můžete zůstat i přes noc a nikdo vás nemůže žádným způsobem omezovat.
• Definice tohoto termínu se ustálila na tvrzení, že jde o jednorázové přespání bez znaků dlouhodobějšího pobytu. Příkladem nocování je například položení karimatky a zalehnutí ve žďáráku, či přespání v hamace.
• Ro rozdělávání otevřeného ohně je povoleno 50m od hranice lesa. V lese si tedy ani nezakouříte, uvařit si musíte vždy na povoleném místě (ohniště), s povolením majitele či na louce. A pozor na sucha! Je povoleno z lesa odnášet klestí do 7 cm v průměru (suché, bez kůry, na zemi ležící). Biologický odpad se po sobě snažte zahrabat, vše ostatní si po sobě odneste.
• Národní park - v první zóně NP mi je nakázáno pohybovat se pouze po vyznačených stezkách a nocování bývá až na výjimky zakázáno úplně. Čistě teoreticky by sice šlo nocovat přímo na stezce.
• Chráněná krajinná oblast - zde je situace přívětivější, přenocovat mohu prakticky kdekoliv.
• Soukromý pozemek - pokud jde o soukromý pozemek (les, louka) máte povinnost si před tábořením(!) získat souhlas vlastníka. Vlastník vám nemůže zakázat vstup a zákony i postupy soudů naznačují, že k nocování žádný souhlas nepotřebujete.

Na mapy.cz najdete krásné značky označené jako Přístřešek či Nocoviště. Nemůžete-li se z jakéhokoliv důvodu vzdát spaní ve stanu, dělejte tak maximálně opatrně, využívejte primárně kempy a oficiální místa určená k táboření.

Pro všechny milovníky přírody, a té Šumavské obzvlášť, jsou toulky jen tak na nazdařbůh nebo i s konkrétním cílem nejlepším relaxem pro duši i tělo.

Pojem "bivakování" český zákon vůbec nezná. A protože podle ústavy "každý občan může činit, co není zákonem zakázáno", můžeme si ustlat pod širákem skoro všude, kde nás napadne. Ovšem občasné buzeraci, vyhánění a snaze o pokutování se nejspíš v realitě nevyhnete. Budete mít při svých toulkách Šumavou však jasně navrch pokud budete dodržovat pár jednoduchých pravidel. Nepoškozovat porost, nevytvářet žádný odpad a ten již vytvořený odnášet s sebou, nerozdělávat oheň a na jednom místě se zdržet nejlépe jen jednu noc (v případě dodržení tohoto můžete dokonce postavit na tu jednu noc i stan).

Místo na spánek by mělo být rovné nebo mírně svažité (nikdo by si asi pořádně neodpočinul, kdyby celou noc klouzal), suché, v nízké trávě (vysokou bychom zbytečně udusali a bývá chladná), čisté (myšleno bez střepů a kamenů J) a nakonec v blízkosti je dobré mít i potůček. Obecně ve výběru vhodných míst máte více možností na rozdíl při spaní ve stanu. Můžete přespat např. v lese mezi stromy atd.

Kromě náhodně vybraných míst, kde nebudete nikomu překážet, můžete navíc v Národním parku Šumava využít (od roku 2008) první oficiální tábořiště (mimo lidských sídel) nazvaná nouzová nocoviště (dnes jich je minimálně již sedm). Tyto nocoviště umožňují jednorázové přespání při přechodu Šumavy taktéž a zřídila je Správa parku podél červené hřebenovky - směr Nová paka - Železná Ruda (oficiálně se zde může přespávat pod širákem i ve stanu).

Jednou z aktivit Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava je vytvoření sítě nouzových nocovišť podél tzv. páteřní, červeně značené turistické trasy napříč Šumavou. Délka této trasy mezi Železnou Rudou a Zadní Zvonkovou je 103 km.

Podmínky pro přespání na nouzových nocovištích:

• Místa k přespání je možno využít vždy jen pro jednu noc.
• Kapacita nocoviště je omezena.
• Nesmí se zde rozdělávat oheň.
• Odpadky si turista musí odnést sebou.
• Je třeba tu dodržovat klid.

Okruhy v oblastech:

• Nová Hůrka - osada na silnici Sušice - Železná Ruda, donedávna největší vojenská základna VVP Dobrá Voda.
• Prášilské jezero - ledovcové jezero na SV svahu Poledníku v nadm. výšce 1 080 m.
• Na prameny Vltavy - cesta vede téměř po celou dobu lesem v blízkosti Černého potoka, který je počátkem Vltavy.
• Borová Lada - nenáročný okruh okolo Chalupské slatě s výhledy do slatě (I.zóna NP) s návštěvou ministezky a kapličky na Šindlově.
• Na Kvildské pláně - vycházkový okruh na horním toku Vydry. Z Modravy cesta stoupá na Filipovu Huť, z Březové hory mírně klesá na louky kolem Horské Kvildy. Pod Horskou Kvildou vchází cesta do I.zóny "Povydří", pokračuje při Hamerském potoce až k jeho soutoku s Vydrou a přes Rokytu stoupá na Vchynickou terasu.
• Na Javoří pilu - vycházka údolím Roklanského potoka kolem Rybárny na Javoří Pilu. Zpáteční cesta se stáčí přes rozcestí pod Oblíkem k Tříjezerní slati. Na Modravu je možné se vrátit buď přes Rybárnu nebo přes Rokytu a Vchynickou terasu.
• Jelení Vrchy - Z Nové Pece se dá jít přibližně dva kilometry po silnici směr Jelení vrchy. Spolehlivě vás provede žlutá turistická značka, jenž vás svede ze silnice a povede do znatelného stoupání až na křižovatku Rossbach u Švarcenberského kanálu. Od ní se dáte doprava podél kanálu směrem na Jelení vrchy. Po přibližně dalších 3 kilometrech opustíte vodní koryto a dáte se opět vpravo a dále pořád po trase, klesající Adolfovou cestou kolem vrchu Mazník zpět k silničce z Jeleních Vrchů, na kterou se napojíte u přezimovací obory.

tags: #prespani #Sumava #v #prirode #tipy

Oblíbené příspěvky:

• Památky a příroda v kontextu památkové péče
• Vědecká činnost katedry
• Principy a Udržitelnost
• Znečištění ovzduší v Praze: Studie
• Praktický návod na třídění odpadu