Boží stopy v přírodě: Výskyt a symbolika

Svět je stopou Boží, nezměrnou stopou, která zahrnuje makrokosmos i mikrokosmos, nekonečný vesmír i atomární svět, svět hmotný i duchovní, svět člověku zjevný i člověka přesahující. O vzniku světa jeho stvořením nás informuje Písmo svaté hned na začátku v knize Genesis. Je to teologická zpráva o Božím projektu díla Jeho lásky, kterou chtěl stvořit bytost, člověka, která by Mu byla blízká a milovala Ho, přestože na rozdíl od ostatních stvořených bytostí by to byla bytost materiální, ne duchová, a vytvořit všechny potřebné předpoklady pro její život. Svět byl stvořen pro člověka se vším, co je na něm, v něm i kolem něj.

Člověk se neustále rozhoduje mezi Bohem a sebou, mezi sebou a jinými lidmi, mezi dobrem a zlem, mezi životem a smrtí. Tak je popsán pád prvních lidí do hříchu, který vedl k milostiplnému Božímu plánu Boží lásky na vykoupení člověka ze hříchu, a tak padá každý člověk po celý svůj život, ať to přiznává nebo popírá. Toto popírání vlastní hříšnosti a nesouhlas s tím, že jsme hříšní, vedlo člověka k touze po osvobození se z Boží "nadvlády".

Sám název vývojové teorie říká, že jde o teorii, většina lidstva ji však přijala jako fakt a věda se tak k ní také staví. Boží zvěst o stvoření není možné nějak s evoluční teorií slučovat nebo ji implantovat, protože ta předkládá jako zvěst víry články, které evoluce popírá.

Symbolika v obecních znacích

Paměť krajiny představuje vztah mezi krajinou a kulturou. Každý obecní znak je nejen vizitkou, ale i „kronikou“ obce. Prostřednictvím užitých grafických prvků vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé.

Pro analýzu formy a obsahu grafického symbolu byla jako analytická metoda zvolena obsahová analýza. Do analýzy jsou tak vybrány symboly v kategoriích: zemědělství, vodní toky a plochy, poloha obce (např. symbol polohy obce na návrší, v údolí apod.), krajinné a přírodní prvky (výskyt skalního útvaru, památného stromu apod.), lesnatost, symboly hospodářského charakteru. Do kategorie ostatní jsou zařazeny všechny ostatní kategorie symbolů znázorněných ve znacích obcí (historické, církevní, kulturní, administrativní).

Čtěte také: Boží Dar: Nesouhlas s vymezením CHKO

Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území je znázorněno formou kartodiagramu. Následně jsou identifikovány prostorové vzorce ve využívání stejných či podobných symbolů ve znacích obcí v zájmovém území.

Příklad: Zájmové území Kuks bylo do projektu Zaniklé krajiny zařazeno jako reprezentant historické šlechtické krajiny. Místní lázně i umístění obce v údolí znázorňuje znak samotné obce Kuks. Ve znaku Kuksu se tak prolínají prvky symbolizující polohu obce, vodní tok a minerální prameny jako další „vodní“ prvek, a také tradici lázeňství jako tradiční hospodářské činnosti v lokalitě.

Vodní toky a plochy

Výrazným prvkem krajiny v zájmovém území Kuks jsou vodní toky, případně i vodní plochy. Stejně jako v případě Kuksu i další obecní znaky odkazují k přítomnosti Labe. Modrou tinkturou Labe symbolizují znaky obcí Heřmanice, Rasošky (včetně vlnitého polcení znaku) Stanovice, Vlkov (modrá krokev ve znaku) nebo Hřibojedy, kde je Labe znázorněno zároveň modrou barvou a stříbrným (bílým) vlnitým břevnem. Právě vlnitá břevna (modrá, stříbrná, nebo kombinace obojího) jsou dalším způsobem, jak je Labe ve znacích obcí v regionu zobrazováno - je tomu tak v případě znaků obcí Černožice, Hořenice a Rožnov.

Zemědělství

Velmi často se ve znacích obcí v zájmovém území Kuks objevuje odkaz k zemědělské tradici a zemědělskému rázu místní krajiny. Mezi specifičtější zemědělské symboly patří symbolika lnu a tradičního lnářství a tkalcovství - znak obce Brzice zobrazuje lněné snopy a květy, znak obce Hořenice kvítek lnu (a také obilné klasy jako další odkaz k zemědělství v lokalitě), a květ lnu je i ve znaku obce Hajnice.

Lesnatost

Ve znacích Hořiček a Litoboře je zelená společným symbolem jak pro zemědělství, tak i pro lesnatost okolní krajiny. Ve znacích obcí má zelená tinktura zastává často funkci odkazu čistě jen k lesům - je tomu tak v případě obce Vítězná, Chvalkovice. Ve znaku Nového Plesu připomínají původní lesnatý ráz katastru obce zelené návrší a strom.

Čtěte také: Božská moudrost a Rosekruciánství

Krajinné a přírodní prvky

Pestrost a bohatost krajiny v regionu dokládá i velké množství symbolů krajinných a přírodních specifik. Čáp ve znaku obce Chvalkovice je jednak prvkem vycházejícím z místní pověsti, ale souvisí zároveň i s tím, že zde čápi tradičně hnízdí. Figura upolínu ve znaku Vítězné odkazuje k typické flóře v lokalitě, stejně tak meduňka ve znaku obce Doubravice, habrové listy ve znaku Habřiny (zároveň mluvící znamení) a jasanové listy ve znaku Jasenné (stejný případ - odkaz ke specifickému druhu stromů v obci i mluvící znamení).

Památné stromy, konkrétně duby, znázorňují i znaky Dubence (zároveň mluvící znamení) a Rychnovku.

Lidské tělo jako stopa Boží

Díváme se na lidské tělo, jehož nahota někoho pohoršuje nebo pobuřuje, jiného vzrušuje a u duchovních lidí budí zasloužený obdiv a nadšení. Vidíme člověka, jak ho Bůh zamýšlel a stvořil, jako muže a ženu. Je to to nejkrásnější a nejdokonalejší biologické tělo, které ve svém nekonečném úradku Bůh ještě před počátkem času a čehokoli stvořeného připravil pro svého božského Syna a pro jeho nejčistší matku Pannu Marii a pro celý lidský rod.

Nahota sama není hříšná, je něčím vnějším, vzhledem k člověku indiferentní (nevztažnou) vlastností. Hříšné je, co vychází ze srdce a myšlení člověka. Vztah k holému tělu, vlastnímu i cizímu, cítíme jako výraz pravdivosti, čirosti a čistoty myšlení, jako odstranění přetvářky nebo předstírání něčeho, čím nejsme. Před Bohem se nemůžeme skrýt ani za sebelepší oděv, ani za sebevětší majetek, ani za sebedůležitější postavení. Důležitý je pouze vztah k absolutní Pravdě, před níž se ničím nemůžeme zakrýt.

Stvoření člověka je vrcholem Božího stvořitelského činu a jeho korunou. Stvořil celý existující hmotný i duchovní vesmír. Stvořil hvězdy, slunce, měsíc, zemi, rostliny, živočichy a člověka. Bible píše o stvořeném člověku, že byl stvořen k obrazu Božímu, a toto vztahuje zejména na Božího Syna, Ježíše Krista.

Čtěte také: Výhrady Božího Daru k CHKO

Ekologické souvislosti

Suché a horké oblasti australského státu Nový Jižní Wales doslova zaplavili štíři. Pětiletý výzkum ukázal, že za nárůstem štíří populace stojí nedostatek původních druhů, zejména druhů jako je bandikut, kteří si hloubí podzemní chodby. Jedním z důvodů je samotná přítomnost tvorů jako jsou bandikuti či klokánci, kteří se štíry živí, čímž výrazně snižují jejich počty. Důležitou roli však hrají také samotné nory, které tito savci hloubí.

„Dokonce i bez přímého působení predátorů vede vyšší počet savců hloubících nory k úbytku štírů,“ uvádí vědci. Výskyt původních druhů savců však neovlivňuje pouze štíry. Vědci během svého bádání zjistili, že podobně se chová také populace pavouků. Ti přitom hrají klíčovou roli v regulaci množství hmyzu.

„Návrat původních druhů do krajiny umožňuje obnovu původního ekosystému. Je ale obtížné to udělat správně, protože nikdo neví, jak přesně vypadal australský ekosystém před 200 lety,“ varuje Gibbová.

Zjištění týmu Heloise Gibbové tak představují další důkaz o tom, jak vzájemně propojené jednotlivé složky ekosystému jsou a jak může přítomnost jednoho druhu mít naprosto zásadní vliv napříč celou biotou.

tags: #boží #stopy #v #přírodě #výskyt

Oblíbené příspěvky:

• Odpadkový koš se zasouvacím víkem – test
• Jarní příroda ve 4K
• Ohrožení svobody
• Uherské Hradiště se zapojuje do Ukliďme Česko
• Informace o Fakultě životního prostředí