Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) a klimatické regiony v České republice

Pomocí prostých úvah dospějeme snadno k závěrům, že veškeré klasifikace, které člověk kdy vytvořil, jsou násilné, umělé a nepřesné. Ale stejně prostou úvahou se utvrdíme v přesvědčení, že tyto klasifikace jsou nutné a nezbytné, a především nevyhnutelné, neboť jsou v souladu s přirozenými tendencemi našeho myšlení. Vždyť hlavním úkolem vědy je mimo jiné i přehledné vydělování a opětovné seskupování zjišťovaných skutečností: množství faktů se umělým oddělováním a účelovým zařazováním zpřehledňuje a stává se pochopitelnějším.

Co je BPEJ?

BPEJ - bonitovaná půdně ekologická jednotka je označení pětimístného kódu, který naleznete u parcel pro zemědělskou půdu. Řadí se mezi základní informační zdroje týkající se zemědělské půdy a stanoviště nacházející se na území ČR. BPEJ také udává zhodnocení a třídění půdy, které je závislé na její úrodnosti.

Bonitace půdy (z lat. bonitas - dobrota, šlechetnost, úrodnost) je hodnocení půdy podle její historicky nejdůležitější vlastnosti, kterou je produkční schopnost. Současně používaná soustava bonitovaných půdně ekologických jednotek České republiky bezvýhradně vychází z někdejšího osvědčeného rakousko-uherského Birmbaumova-Kraftova bodového oceňování pozemků. Výchozí základnou pro tuto soustavu se stal Komplexní průzkum zemědělských půd (KPP), který se na celém území tehdejšího Československa uskutečnil v letech 1961 až 1970.

Základním agronomizovaným oceňovacím a mapovacím normativním standardem soustavy bonitovaných půdně ekologických jednotek je bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ). BPEJ je charakterizována pětimístným číselným kódem.

Pětimístní kód je označení půdních a klimatických podmínek. Existuje více, jak dva tisíce jeho kombinací.

Čtěte také: Souvislost Katalogu Odpadů a BPEJ s Ochrannou Půdy

Význam jednotlivých číslic kódu BPEJ:

1. Klimatický region - označuje jej první číslo. Je v rozmezí 0-9. Teplejší a sušší místa jsou přiřazena k číslům v rozmezí 0-5, 6-9 jsou pak oblasti s nižší teplotou a vyšší vlhkostí.
2. Půdní jednotka - označuje druhé a třetí číslo. Jedná se o HPJ (hlavní půdní jednotka klasifikační soustavy) 01-78. Druhá a třetí číslice určuje zařazení půdy do hlavní půdní jednotky klasifikační soustavy (HPJ).
3. Sklonitost a expozice - označuje čtvrté číslo. Je v rozmezí 0-9. Oba faktory mají vysoký podíl na kvalitě výsledné BPEJ. Sklonitost má vliv na obhospodařování půdy a využití různých zemědělských strojů. Vyjadřuje i riziko eroze půdy. Expozice má zase vliv třeba na vegetační podmínky pozemku v souvislosti s teplotou, osvitem a srážkami.
4. Skeletovitos a hloubka půdy - páté číslo. Opět je v rozmezí 0-9. skeletovitost, jíž se rozumí kombinace obsahu štěrku a kamene v ornici a obsahu štěrku a kamene v spodině do 0,6 m, a hloubka půdy podle přílohy č.

Klimatický region

Klimatický region zahrnuje území s podobnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin podle přílohy č. Klimatické regiony byly vymezeny výhradně pro účely bonitace zemědělského půdního fondu na základě mnoha kritérií. Mezi ty rozhodující patří: suma průměrných denních teplot rovných nebo vyšších než 10º C, průměrné roční teploty a průměrné teploty ve vegetačním období, průměrný úhrn ročních srážek a srážek ve vegetačním období, pravděpodobnost výskytu suchých vegetačních období v %, výpočet vláhové jistoty, hranice sucha a další faktory jako nadmořská výška, údaje o známých klimatických singularitách a faktor mezoreliéfu. Tyto údaje byly zpracovány Českým hydrometeorologickým ústavem z údajů let 1901-1950.

Půdní jednotka (HPJ)

Hlavní půdní jednotka je účelovým seskupením půdních forem příbuzných vlastností podle přílohy č. Hlavní půdní jednotka je definována jako syntetická agronomizovaná jednotka charakterizovaná účelovým (agronomickým) seskupením genetických půdních typů, subtypů, půdotvorných substrátů, zrnitosti, hloubky půdy, typem a stupněm hydromorfizmu a reliéfem území. Klasifikační soustava bonitace představuje 89 HPJ, které z geneticko agronomického hlediska tvoří 13 základních skupin.

Sklonitost a expozice

Sklonitost a expozice ke světovým stranám vystihuje utváření povrchu zemědělského pozemku podle přílohy č. Sdružený kód sklonitosti a expozice - čtvrté předposlední číslo kódu BPEJ tvoří kombinace stanovištních faktorů, tj. sklonitosti a expozice. Je to proto, že oba faktory spolu vzájemně souvisí a společně se podílejí na kvalitě výsledné BPEJ.

Sklonitost území ovlivňuje obhospodařování pozemku (použití zemědělských strojů, agrotechniky apod.), se kterým souvisí např. riziko zvýšené eroze na svažitém území. Podobně expozice pozemku ovlivňuje i vegetační podmínky vzhledem k rozdílným teplotám, osvitu a následně i srážkám. Zásadní je zde vymezení pozemků se severní, ale i jižní expozicí. V současné době se sklonitost pozemku v terénu zjišťuje použitím sklonoměru a expozice z mapových podkladů či kompasu.

Skeletovitost a hloubka půdy

Sdružený kód skeletovitosti a hloubky - jedná se o dvě vzájemné velmi blízké charakteristiky, které ve svém důsledku výrazně ovlivňují hospodaření na půdě a její funkce.

Čtěte také: Ekologické dopady BPEJ 73214

Kde najít BPEJ?

Pětimístný kód je zaznamenaný v listu vlastnictví. Naleznete jej v odstavci Seznam BPEJ a snadno zjistíte na v dálkovém náhledu katastru nemovitostí. Údaje jsou pravidelně aktualizované.

Proč je BPEJ důležitá?

Když se mluví o prodeji a nákupu zemědělské půdy, termín BPEJ - neboli bonitovaná půdně ekologická jednotka - se stává klíčovým faktorem. BPEJ je systém, který klasifikuje půdu podle její kvality a vhodnosti pro různé druhy zemědělského využití. Tento systém hodnotí půdu na základě faktorů jako je klima, hloubka půdy, její složení a další ekologické charakteristiky.

Při prodeji půdy je tedy dobré vědět, jakou má váš pozemek BPEJ klasifikaci. Může to mít přímý vliv na jeho cenu a atraktivitu pro kupující. Půda s vysokou hodnotou BPEJ může být ceněná nejen v zemědělství, ale i pro developerské projekty. Pokud prodáváte nebo kupujete pozemek, informace o jeho BPEJ klasifikaci můžete získat z katastru nemovitostí nebo prostřednictvím odborníků v oblasti realit a zemědělské půdy. Znalost BPEJ hodnocení vašeho pozemku může mít významný dopad na jeho cenu.

BPEJ vás bude určitě zajímat, pokud se chystáte stavět na pozemku, který historicky patří do zemědělského půdního fondu (ZPF). V takovém případě se nevyhnete podání žádosti o jeho vyjmutí a BPEJ určí, kolik zaplatíte.

Praktické využití BPEJ

Systém bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) má široké praktické využití v různých oblastech - od zemědělství až po realitní trh. Jeho hlavní přínos spočívá ve schopnosti poskytnout přesné informace o kvalitě a potenciálním využití půdy. To umožňuje efektivnější rozhodování při plánování hospodaření, nákupu nebo prodeji půdy, a zároveň slouží jako důležitý nástroj pro různé instituce a investory.

Čtěte také: Bonitovaná půdně ekologická jednotka vysvětlení

V zemědělství hraje BPEJ klíčovou roli při plánování produkce plodin. Na základě BPEJ lze určit, které plodiny budou na daném pozemku nejlépe prosperovat. BPEJ poskytuje zemědělcům informace o riziku eroze a dalších faktorech, které mohou ovlivnit výnosy. BPEJ je často základem pro zemědělské dotace a podpůrné programy.

BPEJ je také důležitý nástroj při oceňování zemědělské půdy, což hraje zásadní roli při jejím nákupu a prodeji. Realitní kanceláře a investoři využívají BPEJ k určení tržní ceny pozemků. Půdy s vysokým bonitním hodnocením jsou ceněné nejen zemědělci, ale i investory, kteří v nich vidí vyšší potenciál návratnosti investice. BPEJ slouží také jako podklad pro stanovení daní z nemovitostí.

Systém BPEJ poskytuje důležité informace o ekologické kvalitě půdy, které mohou být využity pro ochranu citlivých oblastí před zneužitím nebo degradací. Při plánování infrastruktury, jako jsou silnice, budovy nebo průmyslové zóny, se BPEJ využívá k určení, které oblasti jsou nejvhodnější pro ne-zemědělské využití.

Co dělat, když parcela nemá evidované BPEJ?

Pokud parcela nemá evidované BPEJ (bonitovanou půdně ekologickou jednotku), může to být z různých důvodů. Nejčastěji se to stává u parcel, které nejsou primárně určeny pro zemědělskou produkci, nebo se nacházejí v oblastech, kde nebylo provedeno podrobné mapování půdy.

Postup, pokud parcela nemá evidované BPEJ:

• Zjistěte, proč není BPEJ evidována.
• Zkontrolujte údaje v katastru nemovitostí.
• Kontaktujte příslušný úřad (pozemkový úřad nebo Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský - ÚKZÚZ).
• Nechte si zpracovat odborný půdní posudek. Odborníci na zemědělství nebo pedologové mohou analyzovat vlastnosti půdy.
• Využijte alternativní metody oceňování.
• Zvažte, zda BPEJ je pro váš účel klíčová. Pokud plánujete využít pozemek k nezemědělským účelům, například pro stavbu nebo rekreaci, nemusí absence BPEJ hrát zásadní roli.

Legislativa

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 8 odst. 4 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 503/2012 Sb. a zákona č.

• (1) Bonitované půdně ekologické jednotky jsou jednotně vedeny v celostátní databázi bonitovaných půdně ekologických jednotek2).
• (5) Pozemkový úřad do 2 měsíců od uplynutí lhůty pro vyložení návrhů změněných map bonitovaných půdně ekologických jednotek vyhodnotí připomínky veřejnosti a případně vyhotoví změněné mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek na mapovém podkladu uvedeném v § 5 odst. 1 písm.
• (3) Pozemkový úřad písemně informuje o ukončení aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek, včetně data platnosti změněné mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek, správní orgány uvedené v § 5 odst.

ze dne 15. Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 8 odst. 8 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona č. 38/1993 Sb. a zákona č.

• a) klimatický region zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin, podle přílohy č.
• b) hlavní půdní jednotka je účelovým seskupením půdních forem příbuzných vlastností, jež jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrodňovacím opatřením, podle přílohy č.
• c) sklonitost a expozice ke světovým stranám vystihuje utváření povrchu zemědělského pozemku, podle přílohy č.
• d) skeletovitost, jíž se rozumí podíl obsahu štěrku a kamene v ornici k obsahu štěrku a kamene v spodině do 60 cm, a hloubka půdy, podle přílohy č.
• (1) BPEJ jsou jednotně vedeny2) v číselném a mapovém vyjádření v celostátní databázi BPEJ (dále jen "celostátní databáze"), která obsahuje informace o kvalitě půdy. Vedení celostátní databáze je zajišťováno Ministerstvem zemědělství3) prostřednictvím odborné organizace, která na vyžádání též poskytuje souhrnné informace o BPEJ a jejich účelových seskupeních, např.
• (1) Aktualizace BPEJ (dále jen "aktualizace") je zjištění změn půdních a klimatických podmínek zemědělských pozemků terénním průzkumem a jejich vyhodnocení oproti podmínkám, jež charakterizují dosud stanovenou BPEJ, např. pokud došlo ke zjevným a podstatným změnám v důsledku povodně, sesuvu půdy, výrazné degradaci a destrukci půdy erozí, zásadní změně hydromorfismu půdy nebo při zjevně nesprávném dřívějším určení BPEJ apod. Aktualizací se ověřují a upřesňují, a tím vymezují, nové hranice rozdílných BPEJ, popřípadě se mění číselný kód BPEJ. Za aktualizaci se považuje též zjištění údajů o BPEJ u pozemků, kde BPEJ nebyly dříve určeny. Důvodem pro aktualizaci je rovněž potřeba doplnění a upřesnění celostátní databáze.4) Aktualizací podle této vyhlášky nejsou změny průběhu hranic BPEJ ovlivněné nepřesností zákresů a oprava chyb vzniklých při soutisku map.
• a) mapy podle § 2 odst. 2 písm.
• (1) Pozemkový úřad zajistí5) vyložení návrhu změn map BPEJ (zobrazený na průsvitce jako příložném materiálu k mapovým podkladům podle § 3 odst. 2 nebo jako jejich soutisk) po dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí. Za tím účelem pozemkový úřad požádá obec, aby způsobem v místě obvyklým informovala veřejnost o místě, kde bude vyložen návrh změn map BPEJ, a lhůtě, po kterou bude možno do tohoto návrhu nahlédnout, a lhůtě, ve které každý může uplatnit k návrhu písemné vyjádření u pozemkového úřadu.
• (2) Pozemkový úřad po vyhodnocení došlých vyjádření veřejnosti provede na základě výsledků aktualizace změnu map BPEJ na mapovém podkladu uvedeném v § 3 odst. 2 písm. b) nebo c), popřípadě na obou mapových podkladech uvedených v § 3 odst. 2 písm. b) a c) a vyznačí na změněných mapách BPEJ datum jejich platnosti, a tím aktualizaci BPEJ ukončí. O ukončení aktualizace BPEJ pozemkový úřad písemně informuje orgány uvedené v § 3 odst.

Přílohy

Ing. Fencl v. Příloha č. 1 k vyhlášce č. Příloha č. 2 k vyhlášce č. Příloha č. 3 k vyhlášce č. V klimatických regionech (podle přílohy č. V klimatických regionech (podle přílohy č. Příloha č. 4 k vyhlášce č. +) Platí pouze pro půdy o sklonitosti >120 t.j.

• 1) § 8 odst. 8 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona č. 38/1993 Sb. a zákona č.
• 2) § 13 písm. d) a § 11 písm. b) zákona č.
• 3) § 31 zákona č.
• 4) Např. § 15 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., a § 15 odst. 5 vyhlášky č.
• 6) Zákon č.
• 7) § 28 odst. 3 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č.
• 8) Zákon č.

tags: #bpej #klimaticky #region #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Co je viniční školka v přírodě?
• Je to proti Bohu i proti přírodě?
• Úvahy o ochraně životního prostředí
• Domácí osvěžovače vzduchu
• Rizika močení v přírodě