Co je Katalog Odpadů a BPEJ a Jak Souvisí s Ochrannou Zemědělské Půdy?

24.12.2025

Česká republika klade velký důraz na ochranu životního prostředí, a to se týká i zemědělské půdy. Půda je cenný zdroj, který je třeba chránit nejen pro současnou, ale i budoucí generace. V souvislosti s tím existuje řada zákonů a vyhlášek, které upravují nakládání s půdou a odpady.

Odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu se řídí zákonem č. 334/1992 Sb. K odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který je nezbytný k vydání rozhodnutí. Souhlasu orgánu zemědělského půdního fondu není třeba, má-li být ze zemědělského půdního fondu odňata půda v zastavěném území pro stavbu včetně souvisejících zastavěných ploch o výměře do 25 m2, nebo veřejně prospěšnou stavbu umísťovanou v proluce o velikosti do 0,5 ha, pro umístění signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, stožárů nadzemních vedení, vstupních šachet podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2 , přečerpávacích stanic, vrtů a studní a stanic nadzemního nebo podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m2 a větrných jam, záměrů na nezastavěné části zastavěného stavebního pozemku s rodinným domem; toto ustanovení se nepoužije, je-li zastavěný stavební pozemek o výměře rovné nebo větší 1000 m2, základnové stanice sítí elektronických komunikací, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 100 m2, pro obnovu přirozených a přírodě blízkých koryt vodních toků, k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení zemědělské půdy do původního stavu, je-li termín zahájení nezemědělského využívání zemědělské půdy nejméně 15 dní předem písemně oznámen orgánu ochrany zemědělského půdního fondu uvedenému v § 15, pro uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím, pro plnění krizových opatření uložených podle krizového zákona, je-li do 6 měsíců ode dne ukončení krizové situace zahájena rekultivace zemědělské půdy do původního stavu, pro vojenské objekty, které slouží Ministerstvu obrany a ozbrojeným silám České republiky k zabezpečení výcviku, ubytování vojáků v činné službě, uskladnění, uložení, ošetřování a opravám vojenského materiálu nebo slouží k zabezpečení plnění jejich úkolů, nebo pro objekty Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, které slouží k zabezpečení činnosti v oblasti vnitřní bezpečnosti, požární ochrany, ochrany obyvatelstva nebo krizového řízení.

Půdu lze odejmout ze zemědělského půdního fondu trvale nebo dočasně. Dočasně lze odejmout jen v případě, že po ukončení účelu jejího odnětí bude plocha rekultivována, aby mohla být vrácena do zemědělského půdního fondu.

Kde podat žádost o odnětí půdy ze ZPF podle § 18 zákona

Žádost o vydání souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu se podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází největší část zemědělské půdy, která má být ze zemědělského půdního fondu odňata. Obecní úřad obce s rozšířenou působností žádost podle věty první posoudí, a není-li příslušný k jejímu vyřízení, předá ji se svým stanoviskem krajskému úřadu. Obdobně postupuje krajský úřad, je-li k vyřízení žádosti podle věty první příslušné Ministerstvo životního prostředí.

Východiska ke zjišťování údajů potřebných pro výpočet odvodů za odnětí půdy ze ZPF: údaje o klimatických regionech a hlavních půdních jednotkách se zjistí např. z uživatelské příručky „Bonitace československých zemědělských půd a směry jejich využití“ a ze související mapové dokumentace.

Čtěte také: Azbest v České republice: Průvodce

Faktory životního prostředí, které budou negativně ovlivněny odnětím půdy ze ZPF, se zjistí např. z mapové a spisové dokumentace k vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací, přírodních památek, významných krajinných prvků, územních systémů ekologické stability, chráněných oblastí přirozené akumulace vod, ochranných pásem vodních zdrojů, ochranných pásem léčivých zdrojů a minerálních vod stolních, z územně plánovací dokumentace, z výsledků geologického průzkumu a z jiných účelových podkladů, popř. z účelového měření.

Třída ochrany BPEJ a jejich zařazení do třídy ochrany je vymezeno ve vyhlášce č. 48/2001 Sb.

Zařazení BPEJ do jednotlivých tříd ochrany je vymezeno ve vyhlášce č. 48/2001 Sb. Celková výsledná částka odvodů za odnětí půdy ze ZPF je součtem výsledných sazeb podle výměr jednotlivých BPEJ a jejich zařazení do tříd ochrany zastoupených na odnímaném pozemku.Celková výsledná částka odvodů za odnětí půdy ze ZPF je součtem výsledných sazeb podle výměr jednotlivých BPEJ a jejich zařazení do tříd ochrany zastoupených na odnímaném pozemku.

Půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany (podle Bonitované půdně ekologické jednotky tzv. BPEJ) jsou na území České republiky ty nejhodnotnější. Novela zákona o ochraně ZPF zavádí zákaz využít zemědělskou půdu této kvality pro záměry obchodu nebo skladování o rozsahu větším než jeden hektar a dále zákaz využít tyto půdy pro fotovoltaické elektrárny. Díky legislativní úpravě dojde k výraznému snížení úbytku nejkvalitnější zemědělské půdy.

Nově dochází ke zdůraznění ochrany nejkvalitnější zemědělské půdy před zábory pro plošné rozsáhlé záměry obchodu, skladování či fotovoltaických elektráren. Půda je cenná nejen pro úrodu, kterou poskytuje, ale též i pro své mimoprodukční funkce. Krajinné prvky jako skupina dřevin, stromořadí nebo mokřady se proto stanou nově součástí zemědělské půdy. Zároveň úpravou zákona vznikne prostor pro rozvoj agrovoltaiky na chmelnicích, vinicích a ovocných sadech což umožní zachovat schopnost potravinové soběstačnosti, při současné podpoře energetické nezávislosti farem.

Čtěte také: Katalog Odpadů

Krajinné prvky jako skupina dřevin, stromořadí či mokřady plní řadu ekologických funkcí, zejména protierozní a hydrologickou, a mimo jiné pozitivně prospívají biodiverzitě krajiny. Nově proto budou považovány za součást zemědělské půdy, na které se nachází. Nebude tak nutné pro jejich realizaci půdu odnímat, což sníží administrativní zátěž a zároveň přispěje k obnově druhové pestrosti zemědělské krajiny. Připravovaná úprava zákona o ochraně ZPF chce zajistit náležitou ochranu environmentálních funkcí zemědělské půdy, proto dochází též k úpravě definice zemědělského půdního fondu, aby lépe reflektovala nejenom produkční, ale i environmentální hodnotu zemědělské půdy.

Agrovoltaika a Ochrana Půdy

V reakci na probíhající klimatickou změnu, snahu o rozšiřování kapacity obnovitelných zdrojů energie a vývoj nových řešení výroben elektřiny ze slunečního záření přichází návrh novely o ochraně ZPF s definicí tzv. agrovoltaické výrobny elektřiny. Agrovoltaické elektrárny je ideální instalovat na trvalých kulturách, jako jsou chmelnice, vinice a ovocné sady, vyžadují méně intenzivní zemědělské práce a jsou méně náchylné na stínění než jednoleté plodiny.

Zemědělská půda se navíc kvůli realizaci agrovoltaické výrobny elektřiny nebude odnímat s tím, že zemědělská činnost bude představovat převažující využití pozemku. Podrobnosti samotného řešení agrovoltaického zařízení, jako je například výčet druhů zemědělské kultury na zemědělském půdním fondu vhodných pro agrovoltaiku, maximální výkon instalovaných solárních panelů či podrobnosti následné rekultivace, bude specifikovat prováděcí předpis k novele zákona o ochraně ZPF. Tím bude společná vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství.

Novela zákona o Státním pozemkovém úřadu nově zohledňuje ochranu zemědělské půdy před klimatickými změnami. Zakotvuje obecnou působnost SPÚ při monitoringu eroze a zvyšuje pravomoci zaměstnanců pozemkového úřadu, kteří provádějí aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ).