Dovolená v Rumunsku: Od skládek odpadu po Transfagarasan

Když se někoho zeptáte, kam se letos chystá na dovolenou, odpověď „do Rumunska“ uslyšíte velice zřídka, pokud někdy vůbec. Právě to může být jedním z důvodů, proč byste tam měli zamířit vy. Rozhodně totiž nebudete riskovat, že byste na pláži potkali souseda odvedle nebo že by pro samého turistu nebylo kam si odskočit. Rumunsko je ještě pořád turisticky dost přehlížené, ale naprosto neprávem. Dá se tady toho spousta vidět a zažít.

Namátkou můžeme jmenovat:

• Brašov a Sibiň - města s multikulturním i nádherným historickým nádechem
• Hrady a zámky - z nich extra zmiňme „Drákulův hrad“ Bran s krásným muzeem habsburských rodových sbírek, ale především s kapkou temna, kterou si udržuje i v současnosti
• Lázně - těch je tu hned několik a se žádnými nešlápnete vedle; nejznámější jsou Herkulovy lázně
• Moře a pláže - vzdát se nemusíte ani odpočinku na pláži, Černé moře vás nezklame
• Delta Dunaje, kde můžete pozorovat kolonii pelikánů
• Nádherné hory, z nichž se vám nebude chtít domů

A právě do hor se teď společně vydáme. Nezapomenutelnou projížďku můžete zažít na silnici Transfagarasan (česky taky Transfagaraš).

Za nejkrásnějšími silnicemi Evropy

Transfagarasan se v roce 2018 dočkal značné pocty - Jeremy Clarkson o ní v pořadu Top Gear prohlásil, že je to nejlepší silnice na světě. To už je co říct. Jestli je nejkrásnější z celé planety, posoudit nemůžeme, nicméně se právem řadí k těm nejúchvatnějším v Evropě. Celkem tu projedete po 833 mostech, 28 viaduktech a skrz 5 tunelů.

Transfagarasan - klikatá kráska ze sedmdesátek

Tahle horská silnice je součástí rumunské státní silnice DN7C, která měří celkem 169 kilometrů. Samotný úsek zvaný Transfagarasan má asi 90 kilometrů a nachází se mezi obcemi Arefu a Cârțișoara. Během jízdy prokličkujete dvěma provinciemi - Munténií a Transylvánií.

Čtěte také: Problémy s likvidací odpadu v Rumunsku

Hezčí úsek na návštěvníky čeká ze severní strany, od obce Cârțișoara. Od ní vyjedete na vrchol silnice k tunelu Baela-Capra. Tady se ocitnete mezi dvěma nejvyššími rumunskými horami (Moldoveanu s 2 544 metry a Negoiu s 2 535 metry). Silnice vede taky nedaleko jezera Balea (2 034 m n. U jezera Balea se určitě zdržte a udělejte si procházku. Nebo třeba túru!

I jižní úsek je ale zajímavý, a to nejen svými zákrutami. Největší atrakcí jsou tu vodopády na řece Arges, které jsou se svými 68 metry druhými nejvyššími v Rumunsku. Ve spodní části pak ještě můžete vidět přehradu Vidraru ze 60. let 20. století, která byla v době svého dokončení 5. největší v Evropě a 9. největší na světě! Oficiálně si stavba silnice a přehrady Vidraru vyžádala 40 životů.

Silnice Transfagarasan je otevřená vždycky od července do konce října. Jakmile tu leží sníh nebo hrozí, že sněhová nadílka přijde, není tu úplně nejbezpečněji. Například k jezeru Balea se ale dá dostat kabinkovou lanovkou, kterou při cestě ze severu neminete. Za vjezd na silnici se neplatí. Nejlepší je vydat se na ni brzy ráno, protože jak denní doba pokročí, turistů přibývá. Při průjezdu dávejte pozor nejen na toulavé psy, ale taky na prasata, ovce nebo osly.

Pokračujte na Transalpinu

Když po dojetí nebudete mít dost, vydejte se ještě na silnici 67C, které se říká Transalpina. Ta vede mezi městy Sebes a Novaci, měří téměř 150 km a nabízí to samé v bledě modrém - nádherné zákruty, nezapomenutelné výhledy a díky rozsáhlým opravám v roce 2007 taky kvalitní povrch. Prostě krasojízda!

Na Transalpině projedete a poznáte Karpaty v celé jejich kráse.

Čtěte také: Krásy Transylvánie

Myslete na to, že na celém úseku platí rychlostní limit 40 km/h. Věříme ale, že byste ho záměrně nepřekračovali. Pak byste si totiž nedokázali tolik vychutnat zdejší nádheru.

Pevné datum, kdy se silnice otevírá a kdy zavírá, není. Záleží na tom, jaká je aktuální situace se sněhem. V posledních letech se na ni ale dostanete už během první poloviny června. V roce 2023 se pak zavírala na začátku listopadu.

Textilní odpad v Rumunsku: Od dobročinnosti ke skládkám

Méně idylickou stránkou Rumunska jsou nelegální skládky textilního odpadu. Textil, jejž darovali Evropané na dobročinné účely, často končí na těchto skládkách. Novináři popsali, jak se darované oblečení na skládky dostalo.

Rumunské údolí Jiu kdysi vypadalo jako idylická krajina s pasoucími se krávami na rozsáhlých travnatých plochách. Místo toho je zaplaveno hromadou košil, bot, spodního prádla a dalšími použitými textiliemi. Jde o nelegální skládky a chudobní místní obyvatelé používají vyřazené oblečení jako zdroj paliva k topení. „Ten černý kouř z komínů je z oblečení a bot,“ řekl Vasile reportérovi OCCRP. „Nemají jinou možnost.“

Podle databáze OSN Comtrade bylo v letech 2020 až 2023 do Rumunska dovezeno každý rok v průměru 58 000 tun použitých oděvů. Největším dodavatelem v tomto období bylo Německo. Ve zmíněné době se oproti předchozím rokům také zvýšil vývoz do Rumunska z České republiky, která se stala pátým největším dovozcem použitého oblečení.

Čtěte také: Desertifikace Rumunska

Problémem byla i čistota použitého oblečení, které má být dle rumunských zákonů dezinfikováno. Přestože Baliz Textilwerke doložila certifikáty o dezinfekci, inspektoři oblečení shledali „v různém stádiu opotřebení, se skvrnami, chlupy a některé kusy roztrhané“.

Společnost Emily nejenže neměla recyklační vybavení pro zpracování odpadu, navíc pouze jeho malou část odeslala recyklačním firmám. Zbytek společnost ukládala ve dvoupatrovém skladu a občas prodávala pytle s odpadem osobám v přepočtu za pouhých pět korun.

Obvinění, že do Rumunska dovezla špinavé oblečení, čelí i Humana People to People Romania. V únoru 2022 rumunské úřady totiž na hranicích zastavily patnáctitunovou zásilku společnosti Humana People to People Bulgaria, která putovala do rumunské pobočky Humana People to People Romania. Po rozbalení několika balíků však kontroloři našli textilie „špinavé, potřísněné, plesnivé, se žmolky, vlasy a žvýkačkami na podrážkách bot“.

Mnozí obchodníci s použitým oblečením prezentují své obchodování jako ekologické řešení v éře rychlé módy. Lidé, co oblečení do kontejnerů odkládají, často předpokládají, že bude využito pro dobročinné účely. Skutečnost však není vždy tak růžová ani ekologická. Nejkvalitnější darované oblečení společnosti prodávají, méně kvalitní textilie vyvážejí do východní Evropy nebo do rozvojových zemí v Africe.

Export problematických textilních zásilek do chudších zemí EU, jako je Rumunsko, má své ekonomické opodstatnění. Podle interní zprávy rumunského ministerstva vnitra z roku 2022 se v Německu pohybují náklady na likvidaci odpadu od dvou set do tří set eur za tunu, což je zhruba desetkrát více než v Rumunsku.

Jeden z místních obyvatel údolí Jiu, Vasile, má z vyhlídky na reformy smíšené pocity. Podle jeho slov mu na jednu stranu vadí, že textilní společnosti dovážející odpad do údolí Jiu proměňují tuto lokalitu v gigantické smetiště, na druhou stranu se on a další stovky tamních rodin spoléhají na to, že každou zimu bude dostatek vyhozeného textilu k topení. „Myslíte si, že raději pálím boty než dřevo?“ řekl novinářům. „Já ne. Smrdí to.“

Rumunsko nabízí krásné silnice a památky, ale zároveň se potýká s problémy spojenými s textilním odpadem. Je důležité si uvědomit obě stránky této země.

tags: #brasov #rumunsko #skládky #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro výběr odpadkového koše
• Ochrana přírody v ČR: Kontrola a sankce
• Česká ekologická média
• Průvodce recyklací umělých textilií
• Nový Bor a okolní příroda