Dnes je oblečení nepostradatelnou součástí našich životů a s rozmachem textilního průmyslu je právě oblečení typickým představitelem konzumního chování. I oblečení se časem stane odpadem.
Cílem je transformace textilního průmyslu v odvětví, které by díky změnám bylo v souladu s principy oběhového hospodářství. I když se to nezdá, spotřebitel je hybnou silou a také je jen na něm, jak skončí odpad, který vyprodukuje.
Odhady uvádějí, že výroba spojená s produkcí textilu stojí z 20 % za celosvětovým znečištěním vody. Děje se tak kvůli náročným zpracovatelským procesům a látkám používaným k barvení a konečné úpravě výrobků. Ekologická stopa textilu v souvislosti s vodou je značná i proto, že dle údajů EEA z roku 2019 skončí v oceánu každý rok cca 0,5 milionu tun textilních mikrovláken, která se uvolní při praní.
Mikroplasty jsou obrovským problémem - neumíme je jednoduše odstranit a s vodou se stávají součástí potravního řetězce.
Třídění oblečení a jiných textilních výrobků je možné do sběrných kontejnerů na textil v různých barvách - setkat se můžeme se žlutými, zelenými, modrými, oranžovými. Nejvíce z nás si ale zřejmě vybaví červené kontejnery na textil, běžné jsou i bílé kontejnery na textilní odpad. Cílem těchto sběrných kontejnerů na textil je umožnit třídění textilu. Nejedná se jen o oblečení, patří sem i boty, tašky, kabelky, batohy, šály a šátky, čepice a rukavice atd.
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
Do sběrných nádob na textil můžeme třídit oblečení, ložní prádlo, do některých je možné třídit i obuv a plyšové hračky. Pokud textil vytřídíme, může podle stavu posloužit dalším lidem nebo ho lze využít i materiálově. Z hlediska materiálového využití může být textilní odpad rozřezán a použit například jako příměs v kartonech.
Proto nevhazujte do kontejnerů nenositelné, špinavé a zničené kusy.
Máte-li v plánu oblečení věnovat do textilních kontejnerů, vyswapovat (vyměnit na společenské akci) či donést do second handu, je potřeba aby oblečení bylo vyprané, bez dírek a bez defektů, jako je např. chybějící knoflík či nefunkční zip. Neziskové organizace mají mnoho práce s redistribucí a tříděním jako takovým a není v ničích silách oblečení opravovat, stejně jako nikdo nepotřebuje oblečení “na donošení”. Kontejnery na textil v sobě spojují ekologickou a charitativní činnost. Oblečení se třídí do kategorií pro darování potřebným, k prodeji, k recyklaci a na vyhození. Vyškolit člověka, který dokáže oblečení v textilním kontejneru dobře vytřídit trvá i 3 roky. Všechno třídění probíhá ručně.
V Česku vyhodíme do směsného odpadu okolo 200 000 tun textilu ročně. To se dá přepočítat na asi 13 kg na osobu za rok. Pro představu je to jako bychom vyhodili 1 džíny každý týden. V porovnání s Evropou vyhazujeme zhruba polovinu množství, než je průměrem. Celosvětově se pak vyhodí okolo 92 milionů tun oblečení ročně.
Sebraný textil se nejprve dotřídí na třídicí lince - odstraňují se nevhodné kusy, doplňky (zipy, knoflíky) a materiály, které by mohly poškodit technologie. Výsledkem je směs vláken různých barev a materiálů, což zásadně omezuje další využití.
Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace
Mechanická recyklace textilu neuzavírá cyklus, ale prodlužuje život materiálu v méně náročných aplikacích.
Chemická recyklace je považována za jednu z mála cest, jak alespoň částečně snížit enormní množství textilního odpadu vznikajícího v důsledku tzv. rychlé módy. Cílem je rozložit syntetická vlákna na základní „stavební jednotky“ a následně z nich znovu vyrobit vlákno kvalitou srovnatelné s tzv. panenským materiálem.
První plošné opatření EU, týkající se textilií, je povinné od roku 2025, kdy všechny obce a města budou zajišťovat nově i sběr textilního odpadu. Textilie budou podle revidované směrnice o odpadech součástí systému rozšířené odpovědnosti výrobce (Extended Producer Responsibility - EPR).
V praxi to znamená, že výrobci, distributoři a prodejci uvádějící textilní výrobek na český trh zaplatí poplatek za sběr, tříděním recyklaci a likvidaci odpadů.
Cíle pro sběr a recyklaci komunálního odpadu, jehož jsou textilie součástí, určuje zákon o odpadech. V roce 2025 musí municipality zajistit takový sběr, aby soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu tvořili alespoň 60 %, v roce 2030 65 % a k roku 2035 minimálně 70 %.
Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice
| Název organizace | Poznámka |
|---|---|
| Diecézní charita Brno | Provozuje humanitární šatník na ulici Rosická 1 |
| Nadace Veronica | Pěkné oblečení lze věnovat do obchůdku |
| Magistrát města Brna | Sbírka šatstva pro potřebné občany, Křenová 20, každá první středa v měsíci |
| Diakonie Broumov | |
| Potex | |
| Dimatex | |
| TextilEco | |
| KlokTex |
tags: #odpad #umely #textil #recyklace