Dopady emisí skleníkových plynů v Brazílii a mezinárodní kontext

Brazílie, jakožto rozvojová obchodní velmoc s velkým vlivem na světové dohody týkající se životního prostředí, zaujímá specifické postavení v globálním úsilí o snižování emisí skleníkových plynů. Je průkopníkem v používání biopaliv a většina její elektrické energie pochází z hydroelektráren. Zároveň je ale velkým producentem skleníkových emisí, které pocházejí především z mýcení obrovských ploch amazonských pralesů.

Brazilské odmítnutí přichází jen pár dní před zahájením konference UNFCC o dalším postupu v boji proti klimatickým změnám na indonéském Bali, píše agentura Reuters. Brazílie nesouhlasí s návrhem OSN, podle kterého by měly rozvojové země omezit svoje emise skleníkových plynů. OSN doporučuje, aby do roku 2050 klesl objem emisí v chudších zemích o 20 % a v bohatých zemích za stejné období o 80 %.

„Nejsme pro pevné limity snižování emisí,“ prohlásil Sergio Serra, odborník brazilského ministerstva zahraničí na změny klimatu, na tiskové konferenci. „Základní zodpovědnost leží na průmyslových zemích,“ řekl agentuře Reuters Everton Vargas z ministerstva zahraničí. „My nabízíme ověřitelnou politiku na národní úrovni, máme svoje vlastní cíle, o kolik chceme snížit emise,“ prohlásil.

Brazílie se s ostatními rozvojovými zeměmi shoduje v otázkách mezinárodního obchodu, ale mnohem méně shody nastává v otázkách politiky životního prostředí, tvrdí podle Reuters analytici. Brazílie bude na konferenci OSN prosazovat schválení plateb chudým zemím, které by jim pomohly adaptovat se na změněné klimatické podmínky. Doufá také, že se státy dohodnou na poskytování technologií, které by pomohly snížit emise zemím závislým na výrobě energie z uhlí, jako je Čína nebo Mozambik.

Globální kontext emisí skleníkových plynů

Podle článku Raymond Colitta z agentury Reuters zveřejněném na serveru PlanetArk 29. 11. Objem emisí skleníkových plynů ve světě loni vzrostl na nové historické maximum - 40,4 miliardy tun. Ekologicky uvědomělé země sice během posledních pěti let dokázaly emise snížit o 1,6 miliardy tun, avšak jiné, hlavně asijské státy v čele s Čínou a Indií vypustily do ovzduší o 3 miliardy tun oxidu uhličitého navíc. Uvedený objem emisí zahrnuje nejen samotné emise oxidu uhličitého ze spotřebovaných fosilních paliv, ale také emise ze spalování přebytečného plynu a z průmyslových procesů. Do svého výpočtu BP zahrnuje také emise metanu, kterou jsou příslušným vzorcem přepočteny na ekvivalent emisí oxidu uhličitého.

Čtěte také: Brazílie a změna klimatu

Lídrem ve snižování emisí jsou země Evropské unie, které mezi lety 2018 a 2023 srazily objem emisí skleníkových plynů o 538 milionů tun na 2,656 miliardy tun. Na globálních emisích se tak podílejí už jen drobným podílem ve výši 6,6 procenta. Trend poklesu lze sledovat ve všech zemích EU včetně České republiky, která vykázala za sledovaných pět let snížení o 22 milionů tun na necelých 88 milionů tun. Poměrně výrazný pokles emisí skleníkových plynů se odehrává také ve Spojených státech amerických, které v energetice postupně přecházejí od uhlí k zemnímu plynu a solární a větné energii. Objem emisí klesá také v Japonsku, Jižní Koreji a na Tchajwanu. Dopady válečného konfliktu s Ruskem stojí za výrazným poklesem emisí na Ukrajině.

Žádným překvapením naopak není to, že růst globálních emisí skleníkových plynů táhne hlavně Čína. Ta jich loni do ovzduší vypustila přes 12,6 miliardy tun, což odpovídá více než 31 procentům celosvětových emisí. Zatímco ještě loni to vypadalo, že se čínské emise stabilizují na úrovni okolo 12 miliard tun, loni se odehrál další skok o téměř 6 procent. Trend rostoucích emisí lze pozorovat hlavně v asijských zemích, ale také v celé Latinské Americe a ve většině Afriky. Seznam ekologicky nezodpovědných zemí doplňuje Rusko, které se celkově chová podle rčení „po nás potopa“. Rusové loni vypustili do ovzduší 2,176 miliardy tun skleníkových plynů, tedy skoro stejně jako třikrát lidnatější Evropská unie. Objem ruských emisí setrvale roste od ekonomické krize v roce 1998.

Konference COP30 v Brazílii

Ve dnech 10. až 21. (22.) listopadu 2025 se v brazilském Belémě konala v pořadí již 30. světová konference o klimatických změnách, COP 30. Ač se jí účastnilo údajně na 56 tisíc lidí, skončila nepřekvapivě bez větších výsledků. Problematika fosilních paliv se do závěrečného usnesení konference nedostala, na rozdíl od COP 28, ale stejně jako v COP 29 v Baku. Naopak rozumná je výzva k zintenzivnění realizace opatření adaptace na probíhající klimatické změny a zvýšení pomoci vyspělých kapitalistických států státům rozvojovým.

Jediná delegace, která má na COP30 více zástupců než fosilní průmysl, je se svými 3805 delegáty hostující Brazílie. Jedním z klíčových témat letošního COPu jsou změny v zemědělském průmyslu. Mezi sponzory zemědělského pavilónu na konferenci podle investigativního webu DeSmog však figuruje například německý zemědělský gigant Bayer, jenž je spojovaný s odlesňováním v Jižní Americe, nebo asociace brazilského agrobyznysu Senar.

Role IPCC a klimatické modely

Světové klimatické konference COP reagují na závěry z tzv. velkého klimatického panelu (IPCC) expertů, kteří zkoumají klima od roku 1988 na objednávku Organizace spojených národů. Jejich základní hypotézou, kterou si jsou stále více jisti, je, že s růstem koncentrací tzv. skleníkových plynů v ovzduší Země - vodní páry, oxidu uhličitého (CO2), metanu (CH4), ozonu (O3), oxidu dusného (N2O), freonů, halonů a některých dalších látek vesměs vytvořených a emitovaných do ovzduší lidmi - se zvyšují průměrné teploty povrchu Země (ovzduší i moří) a obráceně. Má jít o důsledek fyzikálního jevu skleníkový efekt.

Čtěte také: Dopady ekologické migrace

Od počátku IPCC hlásá, že za pozorované rychlé oteplování klimatu někdy od roku 1970 můžou masivní antropogenní, tj. lidmi vytvořené, emise skleníkových plynů, především CO2, dále CH4, N2O, freonů, halonů a dalších. Jako důkaz je od třetí souhrnné zprávy IPCC uváděna tzv. Mannova klimatická hokejka, kdy s růstem koncentrací CO2 se zvyšují teploty povrchu Země a obráceně.

Tzv. klimaskeptici upozorňují, že základní klimatický model, používaný experty IPCC, je velice plochý, že klima je mnohofaktorový jev a že realizace požadavku na nulové antropogenní emise skleníkových plynů vede nutně ke zruinování sociálně ekonomického rozvoje, aniž by to stabilitě klimatu výrazněji pomohlo. IPCC připouští klimatické aspekty ničení tropických deštných pralesů a snad i problémy rostoucích tepelných ostrovů velkých měst. Rozhodující příčinou zrychlujícího se oteplování klimatu ale podle expertů IPCC jsou antropogenní emise skleníkových plynů, které je nutné urychleně srazit na nulu.

Dopady klimatických změn na produkci kávy v Brazílii

Brazílie je největším producentem kávy na světě a jakékoliv změny v jejím klimatu mají přímý dopad na světové trhy. Problémy začínají už při samotném pěstování.

• Sucha a mrazy: Dlouhá období sucha vedou k dehydrataci rostlin, což snižuje výnosy.
• Škůdci a choroby: Teplejší a vlhčí klima vytváří ideální podmínky pro množení škůdců a šíření chorob.
• Snížená úroda: Z důvodu výše zmíněných faktorů se výrazně snižuje celková úroda kávy v Brazílii.
• Zhoršení kvality: Káva z poškozených rostlin má nižší kvalitu, což se projevuje například na chuti a aroma.
• Nestabilita trhu: Nepředvídatelné počasí a výkyvy v produkci způsobují nestabilitu na světových trzích s kávou.
• Vyšší ceny: Zdražování kávy je přímým důsledkem všech výše uvedených faktorů.

Emisní závazky a politika České republiky a Evropské unie

Legislativa Česka v oblasti změny klimatu je ve velké míře utvářena mezinárodními dohodami a úmluvami a legislativou EU. V roce 2024 v Česku probíhá aktualizace klíčových strategických dokumentů v oblasti energetiky a klimatu, aby reflektovaly současné vědecké poznání, cíle Zelené dohody pro Evropu nebo geopolitické změny po invazi Ruska na Ukrajině.

Zelená dohoda pro Evropu představuje strategii EU pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050. EU si na cestě ke klimatické neutralitě do roku 2050, tedy cíli Zelené dohody, stanovila průběžný cíl, a to dosáhnout do roku 2030 55% snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990. Naplnění tohoto cíle by měla podpořit opatření navržená v balíčku Fit for 55.

Čtěte také: Brazilské klima

Emisní závazky lze chápat jako závazky nejčastěji států, ale ve stále větší míře i podniků a institucí, ke snižování emisí skleníkových plynů. V rámci Politiky ochrany klimatu z roku 2017 si Česko stanovilo cíl dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů o 32 Mt do roku 2020 (a o 44 Mt do roku 2030) v porovnání s rokem 2005. V roce 2022 Česko ve srovnání s rokem 2005 dosahovalo snížení o přibližně 33 Mt (bez zahrnutí sektoru LULUCF). V porovnání s rokem 1990 klesly české emise skleníkových plynů do roku 2022 přibližně o 1/3, nicméně z velké části se tak událo zejména díky opouštění těžkého průmyslu v 90.

tags: #brazílie #dopady #emisí #skleníkových #plynů

Oblíbené příspěvky:

• Skladba zeminy Říčany
• Ropné látky a životní prostředí
• Význam OZE v České republice
• Norma pro odpadní stoupačky
• Ekologické databáze a výzkum