Ekologické faktory v Brazílii: Obnova lesů, migrace a konflikty

Kácení pralesů na Zemi se zrychluje, nejvíce v Brazílii. Ale přestože se mnohé životně důležité lesy planety zmenšují, nová studie ukázala, že některé zalesněné oblasti mají pozoruhodnou schopnost regenerace. Umí nečekaně rychle znovu dorůst, pokud se jim dá příležitost.

Vědci na to přišli díky analýze dat ze satelitních snímků za více než 30 let z 29 zemí ve 13 oblastech planety. Podle nové analýzy se od roku 2000 na celém světě přirozeně obnovila oblast lesů přibližně o velikosti Francie. To je dost lesa na to, aby se v něm uložil ekvivalent 5,9 gigatun oxidu uhličitého, což je více než roční emise USA.

„Tyto údaje nám ukazují obrovský potenciál přírodních stanovišť k obnově, když k tomu dostanou příležitost. Ale není to omluva pro nikoho z nás, abychom čekali, až se to stane,“ uvedl v prohlášení John Lotspeich, výkonný ředitel projektu Trillion Trees, který spolupracuje se Světovým fondem na ochranu přírody, BirdLife International a Wildlife Conservation Society.

Místa, kde se v současné době daří zvětšovat rozlohu lesů, lze nalézt po celém světě. Například v oblasti severozápadně od Pekingu začala s masivním zalesňováním čínská vláda poté, co se ukázalo, jak účinně brání vzniku písečných bouří, které městu škodí. Za další pozitivní příklad autoři výzkumu pokládají severozápadní část Brazílie, kde opatrnější přístup k zemědělství přinesl oživení zalesněných oblastí.

Obnova zabírá, ale nestačí to. Jak tyto příklady naznačují, obnova lesů byla způsobena řadou faktorů, které se na různých místech planety liší. Některé faktory jsou nejasné, některé byly výsledkem lepšího hospodaření s lesy, zatímco jiné byly přirozené - typicky regenerace po lesních požárech.

Čtěte také: Brazílie a změna klimatu

Čína je zase důkazem, jak moc mohou lesům pomoci celostátní projekty, které se pokoušejí o zlepšení kvality přírody. Přestože zpráva zdůrazňuje mnoho úspěchů, nijak tím nezmenšuje rozsah problému, jímž je masivní odlesňování. Mnohé oblasti, jako například lesy podél východního pobřeží Brazílie, zaznamenaly v minulosti sice značné oživení, ale stále zůstávají mnohem menší, než býval jejich historický rozsah.

Mimo tyto oblasti obnovy přitom odlesňování dál probíhá v mnoha z ekologických důvodů klíčově důležitých lesích světa. Obnova lesních ostrůvků sama o sobě nevyřeší širší problém změny klimatu nebo odlesňování, ale tato zpráva ukazuje, že obnova lesů by mohla mít pozitivní dopad na přírodu.

„Věda hovoří jasně: máme-li se vyhnout nebezpečné změně klimatu a odvrátit ztrátu přírody, musíme zastavit odlesňování a obnovit přírodní lesy,“ uvedl William Baldwin-Cantello ze Světového fondu na ochranu přírody. „Už dlouho víme, že přirozená obnova lesů je často levnější a lepší pro biodiverzitu než aktivně vysázené lesy. A tento výzkum nám říká, kde a proč k obnově dochází a jak můžeme tyto podmínky znovu vytvořit jinde,“ dodává Baldwin-Cantell.

„Tuto regeneraci ale nemůžeme brát jako samozřejmost - odlesňování si stále každý rok bere miliony hektarů, což je mnohonásobně více, než se obnovuje.

Po důkladném vyhodnocení všech rizik umožnila brazilská Komise pro národní biobezpečnost (National Biosafety Commission) pěstovat a uvést na trh geneticky modifikovanou variantu pšenice HB4. Do této varianty byl vnesen transkripční faktor hahb-4 pocházející ze slunečnice roční, který se váže na část genomu umožňující reakci na dehydrataci. Tato technologie, která byla použita také pro zlepšení vlastností sóji luštinaté, dokáže v suchých oblastech zvýšit výnos až o 40 %.

Čtěte také: Dopady ekologické migrace

Použití pšenice HB4 pro potraviny a krmiva bylo v Brazílii povoleno již od roku 2021. Pěstovat se však zatím mohla pouze v Argentině. Obě tyto země patří v rámci Jižní Ameriky mezi největší pěstitele pšenice.

Samotná Brazílie ji pěstuje na 2-3 milionech hektarů půdy a spolu s Argentinou pokrývají 90 % produkce celého kontinentu. Je velice pravděpodobné, že s použitím pšenice odolné vůči suchu se toto číslo ještě zvýší.

Kromě výše uvedených zemí umožňují použití HB4 pšenice pro potraviny a krmiva také Spojené státy americké, Kolumbie, Nový Zéland, Austrálie, Nigérie a nově také Jižní Afrika a Indonésie.

Indie a Brazílie v sobotu uzavřely dohodu o kritických minerálech a vzácných zeminách. Oba státy jsou klíčovými hráči mezi zeměmi, pro které se vžil název globální Jih. Posilují spolupráci v oblasti klíčových zdrojů a snaží se diverzifikovat své obchodní vztahy. Indie s Brazílií podepsaly nezávazné memorandum o porozumění v oblasti vzácných zemin.

Stanoví rámec pro spolupráci mezi oběma zeměmi a zaměřuje se mimo jiné na vzájemné investice, průzkum, těžbu a na umělou inteligenci (AI). Kromě toho budou spolupracovat v podnikání, zdravotnictví, vědeckého výzkumu a vzdělávání.

Čtěte také: Brazilské klima

"Jádrem průkopnické dohody, kterou jsme dnes podepsali, je zvyšování investic a spolupráce v oblasti obnovitelných zdrojů energie a kritických minerálů," řekl novinářům v Dillí brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Jednal tam s indickým premiérem Naréndrou Módím.

Brazílie má druhé největší zásoby vzácných zemin na světě. Tyto suroviny se používají v široké škále výrobků, včetně chytrých telefonů, elektromobilů, solárních panelů a proudových motorů.

Indie se snaží snížit svou závislost na Číně, která má téměř monopol na produkci vzácných zemin. Dillí rozvíjí své domácí produkční a recyklační aktivity a zároveň hledá nové dodavatele strategických minerálů.

Brazílie včera oznámila, že posílí vojenské jednotky na hranicích s Guyanou a Venezuelou, mezi nimiž roste napětí kvůli guyanskému regionu Esequibo, bohatého na ropu. Toto území si Caracas dlouhodobě nárokuje a v neděli o něm uspořádal referendum.

V úterý venezuelský prezident Nicolás Maduro nařídil státní ropné společnosti, aby začala s přípravou pro těžbu ropy a kovů v Esequibu, což guyanský prezident Irfaan Alí označil za "přímou hrozbu".

Brazilská vláda v pondělí zrušila nedávno vydaná povolení průzkumu těžby zlata a dalších kovů v Amazonii. Vláda povolení vydala sedmi firmám před několika týdny, což vyvolalo kritiku ekologů, ochránců práv domorodých národů i regulačních agentur, uvedla agentura EFE.

Ekonomicky rychle rostoucí Brazílie je známá nejen barevnými karnevaly, ale i tím, že je v rámci rostoucích států unie BRIC čím dál bohatší. Po většinu historických epoch zde však žili pouze původní Indiáni až do doby, kdy připluli první kolonizátoři. Portugalci potom migrovali po celém jejím území.

Historické aspekty migrace v Brazílii

Do Brazílie migrovali lidé chudí a svobodní, násilně i otroci, po 2. světové válce však třeba i nacisté, kteří byli chráněni představiteli vojenské junty. Chudí portugalští rolníci, „bandeirantes“ si toužili podmanit místní obyvatele, v tom jim ale zabránili jezuité.

Tak nemohli konkurovat otrokářům, kterým Britové „doručovali“ na plantáže Afričany - za tři století jich přišlo na 3,5 milionu. Od 20. let 19. století byla země oficiálně nezávislá a především koncem století do ní zamířily miliony migrantů z Evropy.

Ti Brazílii jako stát během desítek let velmi proměnili. Proto dnes tvoří necelou polovinu obyvatel (asi 93 milionů lidí) běloši a jsou tak druhou nejpočetnější populací potomků Evropanů mimo původní kontinent. Žijí hlavně v jižní a jihovýchodní Brazílii, která je klimatem subtropická, tedy méně teplá.

Mezi imigranty bylo mnoho Portugalců, ale taky Italů a Španělů, původem Němci a Poláci putovali ještě jižněji. Asi 80 milionů lidí patří k „hnědým“ Brazilcům, kterým se říká „pardo“. Jde o míšence mezi bělochy, černochy a původními Indiány.

„Čistých“ Indiánů zbylo jenom 300 000 a přečkali hlavně v neprostupném pralese okolo Amazonky. Ke třetí nejpočetnější skupině (asi 12 milionů osob) patří černoši. Jsou potomky lidí ze subsaharské Afriky, kteří byli přivezeni jako otroci na plantáže - nejednou si vytvořili vlastní afrobrazilské kulty, nové tance a bojová umění.

K početným skupinám patří i Japonci, kteří sem byli přiváženi k práci na rýžových polích. Velká část bělochů má portugalské předky. Usazovali se po celé zemi, nejvíc ve státě Pernambuco. Španělé zamířili do Brazílie hlavně koncem 19. století a začátkem toho minulého a jako pracovníci rozšiřovali kávové plantáže.

Obě národnostní skupiny mají v Brazílii mnoho milionů potomků, kteří dnes bývají moderními Brazilci hovořícími portugalsky - k zemím předků však mají silná pouta. Stejně jako tři čtvrtiny Brazilců většinou vyznávají katolictví.

Původem Libanonci a Syřané kdysi utíkali před útlakem Osmanské říše.

Současná migrace z Brazílie

I Brazilci migrují do světa. V USA proto dnes žije na 600 000 Brazilců, půl milionu jich je v Paraguayi, v Británii celého čtvrt milionu a v Portugalsku 115 000, do Japonska se dokonce přesunulo 300 000 lidí. Dnes jich je nejméně 15 % a pocházejí hlavně ze slumů (favel), kde pak místní získávají práci a pocit nové naděje.

Ekologické a sociální faktory migrace

Globální oteplování spolu s nedostatkem vody se výrazně projevuje v migraci a soupeření o zdroje. Konflikty mezi pastevci a zemědělci, zesílené změnou klimatu, degradací půdy a růstem populace, jsou významným faktorem napětí.

Rostoucí rozloha a tlak na zemědělskou půdu spolu s postupným vysycháním severních regionů Nigérie způsobuje, že pastevci se stěhují do úrodnějších oblastí. Tam jejich dobytek poškozuje plodiny, což vyvolává násilné střety s místními farmáři.

Podobně migrace venkovského obyvatelstva do měst zvyšuje tlak na společenskou a ekonomickou únosnost, přispívá k vnitřní chudobě a zvyšuje společenské a často i etnické napětí mezi obyvateli.

Konflikty domorodého obyvatelstva v Brazílii

V brazilském městě Manaus (hlavní město státu Amazonas na severozápadě Brazílie) byl loni v březnu zavražděn 53letý Francisco Pereira. Propojoval domorodé obyvatele ze 42 vesnic, usiloval o ochranu jejich i území, na kterém žijí. Jeho smrti přihlížely manželka i dcera.

Do domu vtrhli muži s kapucí, dali nohu mezi dveře a zastřelili ho. Jeho manželka uvedla, že neměl nikdy s nikým žádný spor a celý život pracoval pro komunitu. Podle policie jsou obdobné vraždy, motivované etnickou příslušností, v Brazílii stále častější.

Napjatá atmosféra by se dala krájet, neboť vláda prezidenta Jaira Bolsonara svádí s domorodým obyvatelstvem Brazílie vážné konflikty. To přimělo členy pětačtyřiceti etnických skupin sejít se ve vesnici Mato Grosso, kde v lednu proti vládě protestovali.

Text po skončení schůzky sepsali ve vesnici Piaraçu zástupci domorodých organizací brazilské Amazonie a Aty Guasu. „Hrozby a projevy nenávisti současné vlády podporují násilí proti domorodým národům, vraždy našich vůdců a invazi na naše území,“ stojí mimo jiné v manifestu.

Podle údajů Brazilského institutu pro geografii a statistiku (IBGE) žije v Brazílii 305 domorodých etnických skupin, které hovoří nejméně 274 jazyky. Část skupin je už po staletí zapojena mezi současnou většinovou společnost - jedná se i o vysokoškolské studenty či státní zaměstnance.

Jiné skupiny žijí v dobrovolné izolaci, život dalších se pohybuje mezi těmito dvěma póly. Nikdo z demokratických politiků si nedovolil nutit původním obyvatelům jiný život, než jaký chtějí žít. To se s nástupem Bolsonara radikálně proměnilo.

Příčiny konfliktů s domorodým obyvatelstvem

Územní spory

Prvním zdrojem konfliktu je tvrzení Bolsonara už v průběhu prezidentské kampaně, že domorodému obyvatelstvu nevymezí žádné další území a omezí i ta stávající. Bez ústavní změny je to nedotknutelný stav. Jedná se o oblasti soustředěné v Amazonii, které představují 12,6 % území Brazílie.

Podle sčítání lidu v roce 2010 žije v oblastech 817 900 obyvatel, tedy asi 0,4 % z celkového počtu obyvatel v zemi (v Brazílii podle údajů z roku 2017 žije přes 209 milionů obyvatel).

Těžba v oblastech původního obyvatelstva

Druhou příčinou konfliktu je těžba v oblastech obývaných původním obyvatelstvem. „Bolsonaro tvrdí, že původní země by měly být otevřeny rozsáhlým hospodářským činnostem, jakými jsou těžba a zemědělství,“ uvedl João Fellet.

Zemědělská činnost na půdě domorodců

S tím podle João Felleta souvisí i třetí zdroj konfliktu. Bolsonaro chce kongresu poslat i legislativní změnu týkající se povolení rozsáhlé zemědělské činnosti na pozemcích domorodců. Podle něj by to pomohlo kupříkladu snížit cenu hovězího masa. Jenže - jaké by byly oběti?!

Kultura a integrace

Čtvrtý rozměr konfliktu souvisí podle Felleta s kulturou a integrací. „Bolsonaro často říká, že původní obyvatelé musí být ‚integrováni‘ do národní společnosti, přičemž stejný diskurs byl přijatý vládou během vojenské diktatury (1964-1985),“ upozorňuje novinář.

Pravomoc Funai

Pátý zdroj konfliktu nachází novinář v tom, že Bolsonaro se (ačkoli mu v tom již zabránil brazilský kongres a poté federální nejvyšší soud) snaží vzít národní nadaci domorodého obyvatelstva (Funai) pravomoc rozdělovat mezi domorodé obyvatelstvo území. Je to tedy neustálý boj. Kamínkem naděje zůstává, že ne všichni zástupci jednotlivých států brazilské federace tomu nečinně přihlíží.

Brazílie zažívá pozoruhodný vzestup na poli cestovního ruchu a stává se magnetem pro turisty z celého světa. Dynamický nárůst zájmu není dán pouze slavnými plážemi a karnevalem, ale také novými, často opomíjenými faktory.

Rozmanité pobřeží, digitální trendy i příznivé klima posunuly tuto jihoamerickou destinaci do přední linie globální popularity. Jaké méně zjevné důvody stojí za tímto fenoménem?

Role digitálních médií je při výběru destinací stále zásadnější. Miliony zhlédnutí hashtagů souvisejících s Brazílií způsobily vznik fenoménu „Brasil mania“. Místo, která dříve znali jen zasvěcení milovníci přírody, dnes zažívají boom a stávají se módními destinacemi.

Jedním z méně známých důvodů přílivu turistů je skutečnost, že Brazílie nabízí takzvané „věčné léto“. Stabilní teploty a možnost koupání lákají návštěvníky nezávisle na sezóně. Zatímco jiné populární destinace mohou trpět monzunovými dešti nebo vlnami veder, brazilský severovýchod poskytuje ideální podmínky po celý rok.

Přírodní unikáty, jako je Pantanal, se stávají oblíbenou alternativou k Amazonii, především díky nižšímu výskytu hmyzu a větší šanci spatřit unikátní zvířata.

tags: #brazílie #ekologické #faktory

Oblíbené příspěvky:

• Srovnání emisí: biomasa a tepelná čerpadla
• Dopady vztahu dětí k přírodě
• Informace o Skládce Tuněchody
• Lepidlo na pryskyřici šetrné k životnímu prostředí
• Fluktuace v ekosystémech