Ekologický chov brojlerů: Alternativní cesta k welfare drůbeže

V posledních letech zažívá ekologické zemědělství v Evropě výrazný rozmach, který zasahuje i do chovu drůbeže, včetně kura domácího (Gallus gallus). Tento článek se zaměřuje na problematiku chovu brojlerů a jejich welfare - tedy životních podmínek, které ovlivňují jejich zdraví a pohodu.

Alternativní cesta - ekologické zemědělství

V posledních deseti letech v Evropských zemích došlo k rapidnímu nárůstu masné produkce tzv. organických brojlerů, tedy brojlerů odchovaných v režimu ekologického zemědělství či v alternativních malochovech (IFOAM, 2021). Mezi cíle ekologického zemědělství patří kromě pozitivního vlivu na životní prostředí i zlepšení welfare zvířat (Rasmussen et al. 2024).

Legislativa a požadavky na chov

Jedním z hlavních legislativně podpořených kroků ekologického zemědělství je zvětšení životního prostoru spolu se snížením velikosti hejn a hustoty osazení (Evropská Komise 2023). V alternativních způsobech chovu brojlerů mají tedy kuřata k dispozici výrazně větší prostor. U velkých hejn dochází ke spontánnímu rozdělení na menší skupinky, které pak preferují Ekologické chovy brojlerů jsou často kombinací chovu v halách s venkovním výběhem, kde je využíváno pomaleji rostoucích hybridů kuřat.

Hlavním smyslem ekologického chovu kura domácího (stejně jako všech ostatních hospodářských zvířat) je snížení intenzity chovu, zajištění podmínek pro přirozené chování a tím zlepšení podmínek neboli welfare v chovu. Při chovu kura domácího mohou být ekologické chovy zaměřeny buď na produkci bio vajec, nebo bio kuřecího masa. V obou případech je potřeba zajistit zvířatům přístup do venkovního výběhu.

S ohledem na různé změny počasí (zima, déšť apod.) je nutné, aby kur domácí měl do výběhu přístup minimálně po 1/3 délky svého života. Výběh by měl být pokrytý vegetací s přístřešky nebo se stromy a keři, kde se mohou ptáci ukrýt. Ve výběhu by měli mít ptáci také přístup k vodě, případně ke krmení.

Čtěte také: Ekologické postupy v chovu brojlerů

Jak slepice pro produkci vajec, tak kuřata na výkrm musí být krmena krmivy pocházejícími z ekologické produkce a přednostně by měla být využívána krmiva vlastní produkce. Aby byla pokryta potřeba vitamínů a minerálních látek mohou být používány minerálně vitamínové premixy, ovšem nesmí se používat synteticky vyráběné aminokyseliny.

Slepice pro produkci bio vajec nemohou být chovány v klecích. V hale musí být min 1/3 podlahové plochy pokryta podestýlkou, ve které mohou slepice hrabat, zobat a popelit se. Slepice musí mít k dispozici hřady, protože hřadování patří k přirozenému chování kura, délka pro jednu slepici musí být min. 18 cm. V jedné hale nemůže být ustájeno více než 3 000 ks slepic. Koncentrace slepic na m2 může být maximálně 6 ks.

Pro intenzitu snášky slepic je důležitá délka světelného dne. Při ekologickém chovu je povoleno doplnit délku přirozeného dne umělým osvětlením maximálně na 16h denně.

Výkrm kuřat se provádí především na podestýlce, výkrm v klecích je zakázán. Zatížení v hale může být maximálně 10 ks/m2 a nesmí překročit 21 kg živé hmotnosti na m2. Ve venkovním výběhu se na jedno kuře počítají 4 m2.

Životní prostředí

Podstatnou součástí alternativních metod odchovu kuřat brojlerů je i obohacování jejich životního prostředí. Pro účinné obohacení prostředí je důležité brát v potaz přirozené chování daného druhu. Vhodným obohacením ve výkrmu brojlerů může být například přidání balíků slámy nebo jiných materiálů k hrabání. Ty pak mohou zvýšit úroveň pozitivní aktivity brojlerů (Jacobs et al. 2023).

Čtěte také: České supermarkety a bio

Jak mnohé studie ukazují, obohacení prostředí může být přínosem nejen pro zvyšování úrovně z pohledu welfare, ale může také pozitivně ovlivnit i mnohé produkční faktory, které se odrážejí v ekonomickém zisku chovatelů (Rasmussen et al. 2024).

Krmení

Ve výběhu mají být pastviny pokryté vegetací a vybavené ochrannými zařízeními, například stromy a keři, kde se ptáci mohou ukrýt. Minimální rozloha venkovní plochy je 4 m2 na nosnici.

Pro ekologický výkrm jako pomalu rostoucí hybridi jsou uznáni v ČR pouze tito: Cobb Sasso 150, Redbro S, Red JA, JA 757, Ross Rowan, S 757. Jedná se o různě zabarvené hybridy, nejčastěji červené nebo bíločervené. Tito hybridi dosahují při standardním krmení hmotnosti 2 kg ve věku 56 dnů při konverzi krmiva 2,2 kg/kg. V ekologickém systému, díky použití bio krmiv s nižší koncentrací živin a díky venkovním výběhům, dochází ke zpomalení růstu a zhoršení konverze krmiva a porážkové hmotnosti dosáhnou kuřata ve věku 70 - 81 dnů.

V ekologickém zemědělství je jedním ze základních principů používání krmiv z vlastní produkce podniku. Pokud to není možné, může chovatel krmiva nakoupit u jiného ekologického zemědělce nebo výrobce bio krmiv ze stejného regionu. Všechny suroviny zemědělského původu musí být v BIO kvalitě, maximálně 25 % může být nakoupeno z 2. roku přechodného období.

BIO krmné směsi se liší od konvenčních především absencí extrahovaných šrotů, syntetických aminokyselin, GM plodin apod. Podrobný seznam krmiv a krmných surovin, které lze použít, je součástí nařízení komise č. 889/2008.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Zdraví zvířat

V ekologickém zemědělství je preferována především prevence chorob. Ta začíná už výběrem plemen a linií, které jsou odolné a vhodné do konkrétních podmínek, zajištěním vhodného prostředí a pracovních postupů, umožnění volného pohybu a podpory přirozených potřeb nosnic (hrabání, popelení), udržování dobrých hygienických podmínek apod. Podpořit dobrou imunitu zvířat lze i kvalitními krmivy.

Chemicky syntetizovaná alopatická léčiva (včetně antibiotik) se mohou používat pouze k léčebným účelům, nikoliv k plošným preventivním medikacím. Při jejich použití se zdvojnásobuje předepsaná ochranná lhůta. Při opakovaném použití v jednom roce víc než 3×, nejsou takto ošetřená zvířata považována za ekologická a pro znovuzískání tohoto statusu musí projít přechodným obdobím, které trvá 6 týdnů. U zvířat s produkčním cyklem kratším než jeden rok je povolená max. jedna aplikace. Povolené jsou vakcinace, odstraňování parazitů a povinné programy eradikace.

Ekonomické aspekty

Obecně mají tato kuřata nižší podíl prsní svaloviny a vyšší podíl stehen a křídel v porovnání s rychle rostoucími kuřat. Pohyb ve venkovním výběhu a delší doba výkrmu se projevuje i na kvalitě masa. Ze senzorického hlediska bývá maso hodnoceno jako tužší, šťavnatější a celkově přijatelnější (vyzrálejší) než maso rychle rostoucích hybridů.

Lepší welfare a nároky na krmivo v bio kvalitě se výrazně projevují na ceně bio potravin, což je jeden z hlavích důvodů proč je spotřeba bio vajec a bio kuřecího relativně nízká. Část těchto potravin se dováží ze zahraničí.

Význam produkce bio vajec a bio kuřecího masa je v České republice zatím jen omezený. Přičemž, smyslem ekologického chovu je především zlepšit podmínky chovu a zajistit zvířatům podmínky pro přirozené chování.

Srovnání ekologického a konvenčního chovu

Následující tabulka shrnuje klíčové rozdíly mezi ekologickým a konvenčním chovem kuřat:

Výzkum welfare

Z vědeckého hlediska je tedy výzkum hodnocení welfare drůbeže klíčové nejen pro lepší porozumění jejich celkové životní pohodě, ale také jako snaha zmírnit jejich utrpení a zlepšit kvalitu života zvířat chovaných v lidské péči (Mellor, 2012).

tags: #brojleri #ekologické #zemědělství #chov

Oblíbené příspěvky:

• Více o ochraně přírody v Královéhradeckém kraji
• Kabar pižmový
• Riziko medikánů ve Středozemí
• Vlastnosti přírodních materiálů
• Studium ekologie na UK